Chytré baterie a další drobnosti z Bell Labs

Nanotechnologie míří do praxe Veletrh CeBIT je tradičně nejen přehlídkou nových produktů a služeb, ale na mnoha mí...


Nanotechnologie míří do praxe
Veletrh CeBIT je tradičně nejen přehlídkou nových produktů a služeb, ale na
mnoha místech nabízí také možnost nahlédnout pod pokličku vědcům a výzkumníkům,
hledajícím technologie pro blízkou i vzdálenější budoucnost. Jedním z takových
míst byl letos i stánek společnosti Lucent Technologies.
Výzkumnou a vývojovou základnu této firmy, která patří mezi významné dodavatele
infrastruktury a služeb pro oblast telekomunikací, tvoří věhlasné Bellovy
laboratoře, jejichž historie sahá až do roku 1925. Od té doby má toto vědecké
pracoviště na svém kontě přes 30 000 amerických patentů, týkajících se zejména
oblasti komunikací. Mezi zde objevené nebo významně vylepšené technologie patří
například tranzistory, digitální sítě, laserové a optoelektronické komunikační
systémy, komunikační družice, celulární telefony, elektronické přepínání
hovorů, tónová volba nebo modemy.
Současný výzkum Bell Labs se podle viceprezidenta pro nanotechnologie Davida
Bishopa zaměřuje na širokou paletu problémů od designu molekul a konstrukce
polovodičů přes návrh síťových a bezdrátových zařízení a komunikačních
protokolů až po technologie pro konverzi a propojování sítí mezi sebou. Jedním
z nedávných projektů Bell Labs bylo například i vytvoření bezpečnostního modelu
pro návrh a správu počítačových a komunikačních sítí, na jehož základě
definovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bezpečnostní standard X.805.
Do popředí zájmu se dnes dostávají právě nanotechnologie, od nichž Bishop
očekává, že se v nadcházejících letech stanou zajímavou obchodní příležitostí s
dopadem na celou globální ekonomiku. V rámci konsorcia NJNC (New Jersey
Nanotechnology Consorcium) rovněž ovládaného společností Lucent Technologies
mají Bell Labs prostředky nejen k vývoji, ale i k výrobě nanozařízení a
materiálů, z nichž některé jsou zachyceny na obrázcích.
Jedním z nejnovějších prototypů, pocházejících z tohoto pracoviště, je na
CeBITu představená technologie tzv. elektrických buněk, která by měla umožnit
konstrukci baterií s dlouhou skladovatelností a rychlou aktivací informovali
jsme o ní již v CW 14/2004. Základem této technologie vyvíjené ve spolupráci se
společností mPhase Technologies je dynamické řízení vlastností povrchů při
kontaktu s kapalinou. Podle Bishopa mohou touto cestou vzniknout tzv. chytré
baterie s prakticky neomezenou skladovací dobou, schopné v případě potřeby
velmi rychlého oživení. Uplatnění by měly najít nejen v průmyslové a spotřební
elektrotechnice, ale také v armádě a různých druzích záložních zařízení.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.