Čím více, tím bezpečněji

Tímto zdánlivým paradoxem se dnes musejí řídit všichni, kdo používají internet pro přenos důležitých dat. Celkov...


Tímto zdánlivým paradoxem se dnes musejí řídit všichni, kdo používají internet
pro přenos důležitých dat. Celkový datový objem procházející internetem se bude
v následujících pěti letech každým rokem zdvojnásobovat, zatímco nová
legislativa, vysoce konkurenční tržní prostředí a rostoucí bezpečnostní rizika
budou nutit firmy i jednotlivce přijímat stále důkladnější bezpečnostní
opatření.
Podle prognózy vydané společností IDC se bude objem informací přenesených
prostřednictvím internetu v následujících pěti letech každým rokem
zdvojnásobovat. V roce 2002 činil denní objem přenášených dat 180 petabitů (180
x 1015 bitů), přičemž do roku 2007 tento objem vzroste na 5 175 petabitů.
Hlavním důvodem růstu má být spíše přechod současných uživatelů na
širokopásmový přístup, než nějaký boom v počtu nových uživatelů internetu. Za
zmiňovaných 5 let budou většinu provozu na internetu generovat koncoví
uživatelé, na které připadne asi 60 % objemu přenášených dat. Zbylých 40 % dat
půjde na vrub byznysu.
Výrazné a soustavné posilování datových toků je dobrou správou v první řadě pro
sektor telekomunikací. Očekává se, že nové optické technologie reprezentované
standardem Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T-G.709.OTN, které zvětší šířku
pásma a zredukují nutnost převodu signálu z optické do elektrické formy, začnou
brzy vytlačovat současné synchronní optické sítě, známé pod označením SONET
(Synchronous Optical Network). Zároveň s rostoucím objemem datových přenosů se
zvyšují i legislativní tlaky na bezpečnost elektronické komunikace. Aktuálním
příkladem může být direktiva EU o ochraně dat. Nové zákonné normy jsou důraznou
připomínkou, že skutečná bezpečnost znamená víc než jen kontrolu přístupových
práv na routeru, nastavení hesla na souborovém serveru či účinnou konfiguraci
firewallu. Současně však mohou být tyto normy i značně diskutabilní.
Ministři spravedlnosti 15 evropských zemí se na konci ledna podepsali pod nový
zákon o počítačové kriminalitě, který se okamžitě stal předmětem kritiky řady
právníků. Zákon podle nich totiž nerozlišuje mezi skutečnými zločinci a mezi
aktivisty, využívajícími k vyjádření svých názorů elektronickou poštu.
Nově definovaný prohřešek, kterým je neoprávněný přístup a neoprávněné
zasahování do informačního systému, by měl být v závažných případech trestán
národními soudy přinejmenším dvouletým trestem. Na první pohled nic proti tomu,
do této situace by se však podle odpůrců zákona mohli dostat například i
aktivisté, kteří se rozhodnou bombardovat e-mailovou schránku, fax či telefon
britského ministerského předsedy Tonyho Blaira svými protesty proti válce v
Iráku. Jejich americkým kolegům přitom obdobný "virtuální protestní pochod" na
Bílý dům a Senát bez potíží projde.
Na základě podobných připomínek expertů bude pravděpodobně text zákona upraven
tak, aby zajišťoval právo na svobodu vyjadřování v souladu s úmluvou o lidských
právech.
Hledání křehké rovnováhy mezi svobodou a bezpečností je jedním z největších
úkolů, před nímž dnes svět informačních technologií stojí. Kromě problémů
vyžadujících složité balancování je však i řada těch, které lze řešit poměrně
přímočaře.
Příkladem budiž nová databáze mobilních telefonů, která se rodí v Londýně v
souvislosti se zaváděním mobilních služeb třetí generace. Tato společná
aktivita metropolitní policie a operátorů má umožnit zablokování přístupu z
ukradeného mobilního telefonu do všech sítí ve Spojeném království bez ohledu
na případnou výměnu SIM karty. Zloději tak přijdou o důvod, proč krást tedy
alespoň mobily.
Nezbývá než si přát, aby podobně jednoduchých a přitom účinných řešení
přibývalo.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.