Čísla ukazují trendy v B2C

Elektronická komerce stojí na několika základních kamenech. Přestože se dříve nebo později už kvůli symetrii v ná...


Elektronická komerce stojí na několika základních kamenech. Přestože se dříve
nebo později už kvůli symetrii v názvech muselo objevit i označení C2C (které
odpovídá např. aukčním serverům), zatím je možné chápat trh jako složený ze
segmentů B2B a B2C.
Pokud vás zajímají konkrétní čísla, o B2B se toho po pravdě řečeno moc neví. Co
se přesně děje v rámci dodavatelského řetězce, je samozřejmě především
záležitostí příslušných subjektů. Čísla, která udávají objemy B2B, jsou
zatížena mimořádnou mírou nepřesnosti až nahodilosti. Hlavní problém je už v
samotném vymezení celého oboru. Pokud si ředitelé dvou firem vymění spolu
e-mail potvrzující souhlas s tím, že se mezi oběma firmami uskuteční
mnohamiliardová fúze, lze to brát jako B2B? Spadá do této kategorie např. EDI?
Vlastně veškerá mezifiremní komerce je dnes již ve větší či menší míře
elektronická.
Naproti tomu u virtuálního obchodního domu prodávajícího koncovým uživatelům je
možné, když už nic jiného, hovořit alespoň o jeho celkovém obratu. U
elektronické komerce orientované na koncové zákazníky máme tedy k dispozici
alespoň nějaká čísla. Z jejich trendů a vývoje lze usuzovat i na vývoj celého
oboru. A vánoční nákupy jako pomyslný vrchol sezony dávají samozřejmě ke
srovnání a prognózám do budoucna velmi vítanou příležitost.
Stále je zde ale několik háčků. Cílem podnikání není vytvářet obrat, ale zisk.
Pokud má B2C firma silného a štědrého investora, může dumpingovými cenami
generovat velký zájem návštěvníků. Finálně je však taková strategie
sebevražedná jak pro firmu samotnou, tak i pro celý segment trhu. Před vlastním
krachem totiž takto podnikající subjekt zničí v cenové válce i konkurenci a
zanechá za sebou spálenou zemi. V tuto chvíli je velmi těžké říct, kolik
on-line obchodů ve skutečnosti podniká právě tímto způsobem a kolik je ve
ztrátě naopak kvůli zcela opodstatněným a nutným investicím do technologie a
logistiky.

Několik trendů
Analýza posledních vánočních nákupů ukázala určité posuny, k nimž na poli B2C v
uplynulém roce došlo.

Největší nárůst zaznamenávají nikoliv klasické dot.comy a výhradně virtuální
obchodní domy, ale spíše klasické kamenné společnosti (především velké
distribuční řetězce), které nyní začínají masivněji využívat Internet jako
jeden ze svých prodejních kanálů. Ruku v ruce s tím šel i (nejen burzovní) pád
čistě internetových firem. Na druhé straně se stává zřejmým, že kamenné firmy
musejí Internet jako prodejní kanál do své celkové strategie nějakým způsobem
zahrnout.

Celkové částky utrácené za on-line nákupy výrazně rostou. Američtí uživatelé
Internetu již dnes utrácejí v on-line kanálech desítky procent všech svých
prostředků. lZaoceánští internetoví prodejci mají dnes již vesměs velmi dobře
zvládnutou logistiku. Množství zákazníků, kteří neobdrží své zboží včas,
výrazně klesá. Ačkoliv některé analýzy uvedené v tomto Tématu týdne svědčí o
opaku, z většiny statistik vyplývá, že spokojenost nakupujících spíše roste.
Svůj podíl na tomto trendu má zřejmě fakt, že do boje na virtuálních trzích
výrazně vstupují kamenné společnosti s již vybudovanými distribučními sítěmi,
fungující logistikou a patřičnými zkušenostmi.
V této souvislosti stojí za pozornost názor Tadashi Sekizawy, ředitele
společnosti Fujitsu, který jako budoucí řešení logistických problémů (jen
naprosté minimum zboží bude fyzicky produkováno na místě své finální spotřeby)
předpokládá vybudování celosvětové sítě podzemních tunelů. Infrastrukura těchto
tunelů určených pro fyzické dodávky virtuálně objednaného zboží bude mít význam
odpovídající dnešním páteřním sítím (podmořské kabely, satelity). Budoucí
hlavní hráči na světovém trhu se budou vyznačovat právě svým podílem na této
infrastruktuře.
Jak vzrůstá počet internetových uživatelů i prodejců, nákupy se stávají jedním
z hlavních způsobů využití Internetu. Čtení e-zinů a diskuzní skupiny, které
ještě před několika lety představovaly podstatnou náplň využití Sítě, zůstávají
výrazně pozadu. Lidé více utrácejí za nákupy, ale v průměru tráví on-line méně
času. Menší počet zhlédnutých stránek jednak odpovídá tomuto trendu, jednak
novým technologiím, které práci uživatele podstatně zrychlují (je dobré si
uvědomit, že zatímco u zpravodajského serveru vypovídá počet stránek
zhlédnutých jedním uživatelem především o atraktivitě obsahu, u on-line
obchodního domu svědčí naopak o špatně napsané aplikaci, v níž se nakupující
musí proklikávat zbytečně složitou strukturou stránek). Personalizace se
samozřejmě uplatňuje nejenom v aplikacích zaměřených bezprostředně na prodej
zboží.
Zboží objednávané ve virtuálních obchodních domech stále více kopíruje
předměty, které spotřebitelé nakupují i v běžných obchodech. Za oceánem tedy z
pomyslného koláče největší objemy ukousne spotřební elektronika, potraviny či
ošacení.
Věrnost značce není již na Internetu iluzí. Lidé na Internetu stále častěji
požadují přesně to zboží, o něž mají zájem i při fyzických nákupech.
Spotřebitelé dle posledního průzkumu společnosti Ernst & Young očekávají na
Internetu i analogickou šíři sortimentu a kvalitu produktů.

Kudy dál?
Podle průzkumu společnosti Ernst & Young dosáhne v roce 2005 on-line prodej
mezi 10 a 20 % celkového maloobchodního prodeje. U hudby, hardwaru, softwaru a
knih by se mohlo jednat až o 25 % (míněno zřejmě celosvětově, ve vyspělých
zemích bude zřejmě tato hodnota již přes 50%) více než 10 % to však bude i u
módy, kosmetiky, hraček či zdravotnických výrobků.
Oblast B2C by tedy před sebou měla mít celkem slibnou budoucnost. A porovnání s
B2B? Srovnávat objemy transakcí je v tomto případě silně zavádějící, opět
především vzhledem k obtížnému vymezení celého B2B sektoru. Z hlediska ČR je
pak klíčové, nakolik limitujícím faktorem pro rozvoj zákaznicky orientované
e-commerce bude omezení vyplývající z absolutní velikosti českého trhu.
1 0194 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.