Čistě internetová banka nemá dnes v ČR šanci

O internetovém bankovnictví dnes hovoříme s panem Tomášem Kalou, ředitelem divize informačních technologií ve finan


O internetovém bankovnictví dnes hovoříme s panem Tomášem Kalou, ředitelem
divize informačních technologií ve finanční společnosti Expandia Holding, a. s.
Myslíte si, že argumenty pro on-line bankovnictví jsou pouhými frázemi, které
nemají žádnou vazbu k realitě?
Právě naopak. Chci říci, že záleží jen na bankách, zda si skutečně položí
otázky typu "Co klient ocení?" a "Jsme mu to schopni nabídnout?" a zda jsou
schopny podle pravdivých odpovědí i jednat. Já jsem přesvědčen, že on-line
bankovnictví je ta správná "klientská" cesta.
Podívejme se na to i z druhé strany. Co to znamená pro banku z hlediska její
stability a příjmů, jestliže se rozhodne nabídnout klientům přímé bankovní
služby?
Asi bude nejlepší začít u otázky: "Z čeho banka žije?" Její příjmy plynou v
podstatě ze dvou stran. Jednak ve formě úrokové marže, jednak ve formě poplatků
za služby. Za ideální poměr těchto příjmů se ve světě považuje
1 : 1. To je však snem i zahraničních bank, natož našich. Příjmy z poplatků
totiž dosahují mnohem nižší úrovně, pohybují se okolo 20-35 % z celkových
příjmů. Tyto příjmy jsou přitom pro banku velmi žádoucí. Nepodléhají výkyvům
kurzů a úrokových sazeb a jsou tudíž mnohem bezpečnější. Pokud však chce banka
klientovi účtovat poplatky, musí mu za ně přirozeně nabídnout kvalitní služby.
A zde přichází ke slovu internetové a telefonní bankovnictví či bankovnictví
využívající faxu nebo pošty. Náklady banky na tyto služby jsou podstatně nižší.
Proto je on-line banka schopná poskytovat podstatně kvalitnější služby za
poplatky obvyklé v běžném bankovnictví. Proti stejným příjmům má totiž
postaveny nižší náklady a struktura příjmů se tím překlápí ve prospěch
bezpečného poměru 1 : 1. Díky stabilitě svých příjmů je potom banka celkově
stabilnější, a tím i bezpečnější.
Řekl jste bezpečnější. Bezpečnost je asi nejčastěji skloňované slovo v
souvislosti s on-line bankovnictvím ...
Řada lidí si myslí, že používat Internet v bankovnictví je cosi nebezpečného,
hraničícího s hazardem. Není to však pravda. Technologická bezpečnost souvisí
se třemi ve světě IT zcela standardními problémy, jakými jsou důvěrnost,
autentizace a zajištění prokazatelnosti.
Zajímavé je srovnání, jak jsou tyto problémy řešeny v běžných on-line bankách v
USA a jak se k těmto problémům stavíme u nás např. my. Nemyslím si, že bychom
byli nějak pozadu.
Problém on-line bankovnictví nespočívá podle mého názoru v technologiích a v
bezpečnosti, ale v PR a marketingu.
Pojďme tedy k otázce public relations...
Veřejnost by měla být obeznámena s následujícími zásadami: Pokud dodržujeme
určitá pravidla, je pohyb po Internetu bezpečný. Poskytovatelé služeb by měli
na možná rizika upozorňovat a poskytnout klientovi prostředky a návod k
ochraně. Má-li klient v úmyslu, ať už z nevědomosti či pohodlnosti, tato
pravidla porušit, poskytovatel by mu to zkrátka neměl dovolit. Pojem
"bezpečnost" by se měl vnímat jako něco relativního. Vždyť pokud si chceme
koupit bezpečné auto, koupíme si ho přesto, že se o žádné značce nedá říct, že
vůz je 100% bezpečný. V každém se zabíjejí lidé. "Bezpečnost" je třeba
posuzovat v adekvátním srovnání a v případě on--line bankingu může otázka znít:
"Je snadnější napodobit podpis na papírovém platebním příkazu nebo spíše
prolomit technologii digitálního podpisu u elektronického platebního příkazu?"
A objektivně je třeba přiznat, že na některé otázky nemusí odpověď vyznět
jednoznačně ve prospěch internetového bankovnictví. Například: "Je ve větší
anonymitě lupič s pistolí stojící u pokladny, nebo hacker v klidu domova?"
K dalším důležitým aspektům on-line bankovnictví může patřit skutečnost, že
řada uživatelů má dnes přístup k Internetu ze zaměstnání. Jak se na celou
záležitost dívají zaměstnavatelé, respektive management?
Známé virtuální knihkupectví http://www.Amazon.com uvádí ve svých statistikách,
že nakupování má dvě stejně velké špičky kolem oběda a po deváté hodině večer.
Z toho jasně vyplývá, že nakupování z domova a ze zaměstnání je zhruba na
stejné úrovni. Otázka "Jak se budou tvářit zaměstnavatelé na zneužívání
počítače a linky jejich zaměstnancem?" je proto zcela legitimní.
Nicméně, jakmile jsme ji položili několika managerům, odpovědi si byly podobné
jak vejce vejci: "Budeme raději, když budou naši zaměstnanci klienty on-line
banky. Pro nás je totiž mnohem výhodnější, když si každý vyřídí své záležitosti
po pracovní době, byť třeba pomocí firemního připojení a počítače, než když si
po cestě z oběda stoupne do půlhodinové fronty nebo odejde dříve z práce,
protože jeho banka zavírá již v pět."
Jak jste se v Expandii k internetovému bankovnictví vlastně dostali?
Na počátku projektu byla vytvořena vize banky, kterou tvořili v drtivé většině
lidé, kteří s bankovnictvím neměli nic společného. Výsledkem byla definice
služeb, které si "pro sebe tvořili klienti". V této fázi se uvažovalo o bance
čistě internetové. Dalším krokem bylo provedení prvních marketingových průzkumů
a zároveň zkoumání zasaditelnosti takovéto banky do právního rámce. Z průzkumů
velice jasně vyplynulo, že čistě internetová banka nemá na trhu velikosti ČR
šanci, nicméně že směr je správný. Projekt byl natočen k přímému bankovnictví,
ve kterém rozhodující roli bude hrát přístup pomocí telefonu.
Co váš systém dnes umí?
Náš je stavěný jako systém nezávislý na přístupových kanálech a veškerá
funkčnost, umožňující customizaci účtů (např. automatické hlídání zůstatků na
účtu a ukládání přebytků na termínovaný vklad, nebo naopak dotování účtu z
termínovaného vkladu), je zabudována již v jádru systému. Nejedná se tedy o
různé "nalepené" nadstavby.
Tyto služby jste již začali nabízet nebo se k tomu teprve chystáte?
Do letošního dubna běžel ověřovací provoz, který byl plně funční, včetně
napojení na clearing a výkaznictví ČNB. Zapojilo se zhruba 100 klientů. Veřejný
provoz Expandia Banky byl spuštěn 4. května a každý týden zaznamenáváme kolem
stovky nových klientů.
Jak jsou takové služby pro zákazníka drahé?
Zřízení je bez poplatků, vedení je placeno odstupňovanými měsíčními paušály.
Měsíční poplatek pro běžného "uživatele" internetové banky činí 220 Kč. V
těchto poplatcích je v každém případě zahrnuto zapůjčení elektronického klíče,
mezinárodní platební karta a časově neomezený přístup do banky všemi
komunikačními kanály. Poplatky jsou stavěny tak, aby běžný klient vystačil s
paušálem. Práce s termínovanými vklady je zdarma.
Myslíte si, že tímto způsobem získáte na českém bankovním trhu výraznou
konkurenční výhodu?
Určitě, protože v této podobě takové služby neposkytuje žádná další banka. Dají
se najít náhražky, ale pak se dostáváme do řádově jiných poplatkových pásem.
Vždy jsou tyto služby určeny pro top klientelu a pro private banking. My je
posouváme do segmentu, který je velice zajímavý a přitom v bankách zatím hodně
opomíjený.
Děkuji za rozhovor.
8 1391 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.