CO PŘINESE DEREGULACE v energetice dodavatelům a odběratelům elektřiny

Nedočkavým je třeba předeslat, že z hlediska koncového maloodběratele nedojde až do roku 2006, kdy se má trh otevří...


Nedočkavým je třeba předeslat, že z hlediska koncového maloodběratele nedojde
až do roku 2006, kdy se má trh otevřít i pro segment domácností, prakticky k
žádným změnám. Nicméně po tomto datu mohou spotřebitelé očekávat jak pokles
cen, tak především daleko širší nabídku služeb. A také samozřejmě velké
marketingové kampaně. Velkoodběratelům se možnost vybrat si dodavatele a
dohodnout s ním nejvýhodnější podmínky otevře v průběhu let 2002-2005.

Dramatické změny
Co však bude znamenat liberalizace pro podniky, které na trhu s elektrickou
energií působí dnes? V podmínkách České republiky jde zejména o výrobce
elektřiny, tedy především ČEZ, provozovatele přenosové soustavy ČEPS a 8
regionálních distributorů. I když dosud neznáme detaily výsledného uspořádání
ani přesný harmonogram jednotlivých kroků, o tom základním není pochyb. Ať už
bude mechanismus obchování jakýkoliv, bude liberalizace znamenat příchod
konkurence. Všichni dosavadní účastníci si budou muset osvojit nové chování,
nové procesy a najít si své místo ve struktuře trhu.
Liberalizace přinese přechod od centralizovaného, vertikálně organizovaného
modelu k modelu, kde bude muset každá část řetězce, který začíná výrobou
elektřiny a končí zaplacením účtu konečným odběratelem, hledat způsob, jak
dosáhnout nejvyšší efektivity. Jedním z již potvrzených přínosů liberalizace je
to, že tržní uspořádání odhalí skryté rezervy, které jsou v neliberalizovaném
prostředí skryty v ceně elektřiny. Tato cena je v současné době regulována
státem a proto nikdo nemůže s jistotou říci, kdo z ní těží nejvíce a kde lze
dosáhnout největších úspor.
Než přesněji uvedeme, co se vlastně na trhu změní, popišme si zjednodušeně
řetězec, po kterém se k nám elektřina dostává dnes.
Jak je to dnes
V současné době stojí na jedné straně ČEZ jako stále ještě majoritní výrobce
elektřiny a vedle něj řada nezávislých výrobců. Tito výrobci prodávají
elektřinu regionálním distribučním společnostem, přičemž dodávka elektřiny do
distribučních sítí je zajišťována prostřednictvím provozovatele přenosové
soustavy ČEPS nebo přímým přístupem do distribuční sítě. Regionální distribuční
společnosti prodávají elektřinu přímo koncovým zákazníkům. Podobně jako v
případě telekomunikačních služeb je koncový zákazník nucen uzavřít smlouvu o
dodávce elektřiny s distribuční společností, která má jediná autorizaci k
prodeji elektřiny v příslušném regionu.
Liberalizace by měla přinést povinnost účetně (a možná i vlastnicky) oddělit
všechny tyto činnosti a zároveň by měla umožnit vstup konkurenčních subjektů do
některých z těchto činností. Tak jako liberalizace telekomunikačních služeb
neznamená nutně zavádění dalších telekomunikačních kabelů, ale především
umožnění přístupu dalších operátorů do stávající telekomunikační sítě, i
liberalizace energetiky a plynárenství je založena na tzv. infrastruktuře
otevřeného přístupu (Open Access Infrastructure). Znamená to např. umožnit
obchodníkům prodat a hlavně doručit zákazníkům elektřinu ve vysokonapěťovém
vedení některé distribuční společnosti.
Jak by to mělo být
Na liberalizovaném trhu tedy dojde k oddělení fyzického toku elektřiny od
finančního vypořádání jednotlivých účastníků trhu. Fyzický přenos elektřiny
bude i nadále fungovat na stejném principu. Na začátku řetězce stojí výrobce,
který vyrobenou elektřinu předá buď provozovateli přenosové soustavy do jeho
sítě velmi vysokého napětí, nebo přímo distributorovi do jeho sítě vysokého
napětí. V každém případě však bude vyrobená elektřina dodána do distribuční
sítě a odtud konečným zákazníkům.
V případě velkoodběratelů půjdou dodávky přímo ze sítě vysokého napětí,
maloodběratelům potom po transformaci ze sítí nízkého napětí. Důležitým styčným
článkem mezi fyzickým přenosem elektřiny a následným finančním vyrovnáním
jednotlivých účastníků trhu je měření na jednotlivých předávacích místech. Na
straně výroby elektřiny existuje konkurence už nyní a nikdo nemůže nikomu
bránit v postavení nového zdroje. Určitě však nelze očekávat výstavbu nových
přenosových a distribučních sítí, které by konkurovaly stávajícím
provozovatelům. Lze předpokládat pouze výstavbu jednotlivých úseků, které
usnadní přístup k sítím zahraničním. Liberalizace totiž přinese i odstranění
státních hranic a lze očekávat, že v konečném důsledku vznikne celoevropský
otevřený trh s elektřinou.
Přirozený monopol
Co se týče provozování přenosových a distribučních sítí, můžeme téměř s
jistotou předpokládat, že přirozený monopol zůstane zachován. I kdyby byla
někdy v budoucnu provedena taková legislativní úprava, která by výstavbu
alternativních sítí povolila, těžko lze očekávat, že by se našel někdo, kdo by
byl ochoten absolvovat zdlouhavá jednání s vlastníky pozemků a příslušnými
úřady a poté investovat obrovské prostředky s návratností několika desítek let.
Proto vstoupí do provozování přenosu a distribuce nezávislý regulátor, který
bude dohlížet na způsob stanovení ceny za tyto činnosti.
Efektivnost v rámci
jednotné ceny
Přenosové a distribuční společnosti tak budou na jedné straně nuceny
regulátorem podrobně vykazovat náklady na správu, provoz, údržbu a rozvoj
technických zařízení a na straně druhé budou nuceny tyto provozní náklady
snižovat a efektivněji využívat finančních, lidských a dalších zdrojů pro
dosažení zisku. Lze totiž předpokládat, že výsledný stav bude vypadat tak, že
regulátor vyhlásí jednotnou cenu za přenos a distribuci (uznané náklady plus
oprávněný zisk). Ti, kdo dokáží svá zařízení provozovat levněji, dosáhnou
většího zisku a ti, kdo se nevyhnou vyšším nákladům, naopak.
Vzhledem k tomu, že tyto společnosti spravují velké množství technických
zařízení rozprostřených po rozsáhlé geografické oblasti, mohou tento majetek
efektivně spravovat pouze za pomoci informačních systémů kategorie EAM
(Enterprise Asset Management - podnikové řízení aktiv). EAM systém integruje
funkce řízení provozu a údržby technických zařízení, skladové hospodářství,
provozní finance a lidské zdroje s cílem dosáhnout přímých úspor snížením
nákladů na údržbu, zvýšením provozní spolehlivosti zařízení, optimalizací stavu
zásob, maximálním využitím dostupného lidského potenciálu a průhledným řízením
nákladů.
Finanční vyrovnání
Nejdůležitější změny se však odehrají na straně finančního vyrovnání. Tím, že
dojde k úplnému oddělení těchto činností od fyzického přenosu, bude umožněn
přístup na trh i nově vzniklým společnostem, které nemusí fyzicky vlastnit ani
elektrárnu ani kus elektrického kabelu. K tomu, aby úspěšně působily na trhu s
elektřinou, jim stačí pouze nástroje, které jim umožní komunikovat s ostatními
účastníky trhu na straně jedné a především s nejdůležitějším článkem celého
řetězce - se zákazníkem - na straně druhé. Vzhledem k tomu, že po úplném
dokončení deregulace si bude moci koncový zákazník vybrat, s kým uzavře smlouvu
na dodávku elektřiny, plynu a pravděpodobně i dalších utilit, stane se
přirozeně středem všeho dění.
Slučování služeb a podpora IT
Lze tedy očekávat, že se jednotlivé firmy budou předhánět v nabídce výhod a
stále komplexnějších služeb, podobně jako to můžeme dnes sledovat například na
trhu mobilních operátorů. Pravděpodobně se tedy dočkáme mohutných reklamních
kampaní, ve kterých budou jednotliví obchodníci nabízet "nejlevnější" elektřinu
společně s dalšími komoditami, službami a zbožím. Je tedy možné, že budeme s
jedním obchodníkem uzavírat smlouvu na dodávku elektřiny, plynu a kabelovou
televizi a zároveň si u něho objednáme důchodové pojištění a pravidelnou
dodávku novin a časopisů.
Za všechny tyto služby nám potom přijde vyúčtování na jedné faktuře, ke které
bude samozřejmě přiložena "nejvýhodnější" nabídka dalšího zboží a služeb.
Zároveň ovšem musíme očekávat, že zařazením do zákaznické databáze našeho
obchodníka budeme vystaveni i dalším útokům jeho "direct marketingu". Takže nám
čas od času někdo zavolá a zeptá se, jak jsme spokojeni se službami a
mimochodem nám nabídne další službu či zboží. Zde se dostáváme k jádru věci.
Největší devizou obchodníka bude jeho databáze zákazníků, kterých se samozřejmě
bude snažit získat co nejvíce. Aby však tuto databázi mohl účinně využívat,
bude potřebovat efektivní podporu informačního systému kategorie CRM (Customer
Relationship Management), tedy systému pro řízení vztahu se zákazníky a
posilování jejich loajality. Takový systém bude využívat všech dostupných
komunikačních kanálů, jako jsou telefonní call centra, direct mailing a
internetové portály a umožní získaná data dále využívat pro obchod a
marketingové kampaně.
Pro zprostředkování obchodu s koncovým zákazníkem bude samozřejmě důležitý i
zákaznický systém, připravený na liberalizovaný trh, tedy takový, který umožní
pracovat s kumulovanými službami, systémem bonusů a slev a bude velmi
operativní pokud jde o nové zákazníky.
Obchodování na centrálním trhu
Při hledání obchodní strategie se obchodník rovněž neobejde bez podpory systému
pro obchodování a řízení rizik ve vztahu k nákupu elektřiny a k zajišťovacímu
obchodování s finančními nástroji. Aby byl obchod s elektřinou efektivní a
nebyl založen čistě na bilaterálních vztazích mezi jednotlivými subjekty, bude
obchodování probíhat na centrálním trhu. Tento centrální trh si lze představit
jako elektronickou burzu, na které se s elektřinou obchoduje, výrobci nabízejí
svoje kapacity, obchodníci od nich nakupují na základě svých odhadů poptávky a
velkoodběratelé si jejím prostřednictvím zajišťují nejvýhodnější dodávku
elektřiny.
Na centrálním trhu bude mít rozhodující slovo jeho provozovatel - operátor
trhu. Celý tento trh bude zajištěn informačním systémem, ke kterému budou
přistupovat všichni účastníci trhu a jeho prostřednictvím budou realizovat své
obchodní strategie.
Ačkoli o definitivním uspořádání trhu s elektřinou zatím nebylo rozhodnuto,
jisté je, že subjekt, který chce na novém trhu obstát v konkurenčním boji, musí
se začít připravovat už nyní.
Autor je manažerem projektů v oblasti energetiky a utilit ve společnosti Logica
0 2269/dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.