Čtyřicet let Telstaru Sci-fi předpověď, která vyšla

Právě před čtyřiceti lety došlo k přelomové události na poli komunikačních technologií vypuštění první aktivn


Právě před čtyřiceti lety došlo k přelomové události na poli komunikačních
technologií vypuštění první aktivní družice Telstar.
Před startem Telstaru byla komunikace přes oceán možná pouze prostřednictvím
telefonních kabelů spojujících Francii a Spojené státy, které měly kapacitu
pouhých 36 hlasových kanálů a neumožňovaly přenos obrazu. Jedinou cestou, jak
evropským divákům ukázat televizní program vyrobený v USA, bylo nahrát jej na
magnetický pásek a ten odeslat leteckou kurýrní službou. Živé mezikontinentální
vysílání neexistovalo.
Vývoj nové technologie byl zahájen na podzim roku 1960 ve spolupráci s NASA.
Sedmdesátisedmikilová družice Telstar byla vypuštěna 10. července 1962 z
floridského mysu Canaveral (dnešní Kennedyho vesmírné středisko) a navedena na
eliptickou oběžnou dráhu, po které obíhala ve 45stupňovém úhlu nad zemským
rovníkem. Při konstrukci Telstaru byly poprvé použity některé technologické
finesy družice nesla např. 3 600 solárních článků pro výrobu energie a novou
vlnovou elektronku pro generování rádiových signálů.
Hned následující den proběhl první transatlantický družicový přenos televizního
signálu. Satelit potvrdil, že mezikontinentální širokopásmová komunikace je
možná, a otevřel tak cestu k celé řadě dalších aplikací. Prezident Bellových
laboratoří Bill OShea v této souvislosti uvedl, že Telstar stojí na počátku
globálních komunikačních systémů, a v této souvislosti je tedy význam vypuštění
družice srovnatelné s počátky internetu.
Původní satelit Telstar je dnes vystaven ve vestibulu ústředí společnosti
Lucent Technologies (Murray Hill v New Jersey). Během oslav 40. výročí
vypuštění družice byl dočasně převezen do města Andover ve státu Maine. Právě z
tohoto amerického města pocházely první záběry, které mohli vidět evropští
diváci v přímém přenosu. "Otec" první komunikační družice John H. Pierce se
posledního výročí již nedožil, zemřel krátce před jubileem dne 2. dubna
letošního roku ve věku 92 let. První větší projev na téma komunikačních
satelitních družic přitom pronesl na Princetonské univerzitě již roku 1954. Ve
stejné době byly v Bell Labs objeveny také solární články, které umožnily
řešení přísunu energie.
Zajímavé je, že s principem fungování komunikačních družic přišel zřejmě jako
první dosud žijící spisovatel vědecko-fantastické literatury Arthur C. Clark. V
roce 1945 napsal článek "Mimozemské přenosy", který v témže roce otiskl časopis
Wireless World. Na rozdíl od jiných předpovědí autorů sci-fi Clark navrhl také
vlastní technickou realizaci, svoji myšlenku si však nenechal patentovat, čím
přišel o veškeré finanční výhody, které by v opačném případě z objevu
vyplývaly. Clark, který dnes žije na ostrově Srí Lanka, získal později titul
rytíře Britského impéria a ještě během svého života se dostal i na poštovní
známky tímto způsobem však byla oceněna jeho literární činnost, nikoliv několik
desetiletí starý objev.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.