* Demo Linuxu na CD

Autoři novÚ linuxovÚ distribuce DemoLinux (http://www.demolinux.org/) si vzali za cÝl vytvořit linuxovou distribuci schopn...


Autoři novÚ linuxovÚ distribuce DemoLinux (http://www.demolinux.org/) si vzali
za cÝl vytvořit linuxovou distribuci schopnou býhu přÝmo z CD-ROM, s podporou
grafickÚho u×ivatelskÚho rozhranÝ, sÝtý apod. C(l se jim nynÝ podařilo splnit
a distribuce DemoLinux 1.0 je k dispozici k volnÚmu sta×enÝ. Je zalo×ena na
updatovanÚ distribuci Mandrake 5.3 a je lokalizovßna do nýkolika
jazyk¨. ČeÜtina mezi nimi bohu×el zatÝm chybÝ.


* Mandrake Linux 7.0

Linuxovß distribuce Mandrake Linux 7.0 stßle Ŕastýji dostßvß přÝvlastek "pro
u×ivatele Windows". Co je tÝm myÜleno? Podle mne je tÝm myÜleno zejmÚna, velmi
kvalitný vypadajÝcÝ grafickÚ u×ivatelskÚ rozhranÝ při instalaci s omezenřmi
mo×nostmi rozhodovßnÝ u×ivatele. Ale u×ivatelÚ Windows nepotřebujÝ výtÜinu
rozhodovacÝch pravomocÝ, je jim jedno jak se systÚm nainstaluje, hlavný aŁ
bý×Ý. Ale to je vedlejÜÝ. Pokud si chcete o Mandrake Linux udýlat svoji
představu, přeŔtýte si Ŕlßnek na serveru Overclockers
(http://www.overclockers.com.au/techstuff/r_mandrake/). Člßnek je doplnýn
spoustou ilustraŔnÝch obrßzk¨.


* Interview s Rasmusem Lerdorfem

Rasmus Lerdorf je jednou z hlavnÝch postav stojÝcÝch za projektem PHP
(http://www.php.net/) a tak jistý nejen u×ivatele PHP potýÜÝ, ×e na serveru
spoleŔnosti O'Reilly byl zveřejnýn rozhovor s nÝm. Rasmus odpovÝdal
(http://web.oreilly.com/news/lerdorf_0200.html) na otßzky třkajÝcÝ se historie
PHP. V jednÚ z odpovýdÝ Rasmus přiznal, ×e připravuje knihu i o PHP4.


* Wordperfect 8 pro Linux

ZajÝmavř Ŕlßnek o textovÚm procesoru Corel Wordperfect 8
(http://www.control-escape.com/wp8.html) publikoval magazÝn Control-Escape
(http://www.control-escape.com/) specializujÝcÝ se na alternativnÝ
software. Pokud si Ŕlßnek přeŔtete, dozvÝte se kde si Wordperfect pořÝdit, jak
jej nainstalovat a dalÜÝ informace. Autor se takÚ krßtce zmÝnil o
kompatibilitý Wordperfectu 8 s produkty spoleŔnosti Microsoft. Bohu×el zde nenÝ
zmÝnýna problematika lokalizace.


* Linux je pouze konÝŔkem a nikoli operaŔnÝm systÚmem pro komerŔnÝ sfÚru

MagazÝn Winmag zveřejnil Ŕlßnek o Linuxu
(http://www.winmag.com/help/2000/hot_or_hype/03.htm). Bez komentßře...


* Úvod do vi

Editor vi si stßle Ŕastýji zÝskßvß dalÜÝ a dalÜÝ přÝznivce. I přesto, ×e je
pomýrný hodný obtÝ×nÚ se jej nauŔit. Ale pokud propadnete ovlßdßnÝ typu ESC :
w q, nem¨×ete zaŔÝt pou×Ývat nic jinÚho. Jß jsem propadl ovlßdßnÝ typu M-x a
tak Vßm nerozumÝm :-) Pokud se stßle jeÜtý rozhodujete mezi ESC : (editor vi)
a M-x (Emacs), tak si zkuste přeŔÝst zajÝmavř ·vod do editoru vi
(http://www.thelinuxgurus.org/vitut.html), kterř byl zveřejnýn na serveru
Linux Gurus (http://www.thelinuxgurus.org/).


* Vlßkna v Linuxu

Skvýlř Ŕlßnek (http://www2.linuxjournal.com/lj-issues/issue70/3184.html) o
podpoře vlßken v Linuxu napsali Felix Garcia a Javier Fernandez pro Linux
Journal. Autoři se rozhodli porovnat pýt knihoven implementujÝcÝch vlßkna pod
Linuxem a svÚ vřsledky veřejný prezentovat. Vřsledky jsou rozhodný
zajÝmavÚ. NejzajÝmavýjÜÝ je asi porovnßnÝ s operaŔnÝm systÚmem Solaris, kdy
Linux bude mÝt jeÜtý co dohßnýt.


* Adresßře, soubory a specißlnÝ soubory pro zaŔßteŔnÝky

Server Linux Newbie (http://www.linuxnewbie.org/) pokraŔuje ve svÚ sÚrii
Ŕlßnk¨ pro zaŔÝnajÝcÝ u×ivatele krßtkřm ·vodem do adresßř¨, do souborovřch
systÚm¨ a specißlnÝch zařÝzenÝ. V Ŕlßnku
(http://www.linuxnewbie.org/nhf/intel/filesys/filesysintro.html) je Ŕtenßř
seznßmen s hlavnÝmi adresßři ka×dÚho Linuxu, se specißlnÝmi soubory
reprezentujÝcÝmi jednotlivß zařÝzenÝ (disk, disketovß mechanika apod.).




* Linux 2.4 a novÚ vlastnosti

Server Linux Newbie (http://www.linuxnewbie.org/) publikoval zajÝmavř Ŕlßnek o
novřch vlastnostech budoucÝho jßdra 2.4. Člßnek je psßn zajÝmavou formou a je
velmi srozumitelnř. NezachßzÝ do technickřch detail¨, ale přehledný shrnuje
novÚ vlastnosti (USB, PCMCIA, ISA PNP apod.).


werBook 190, potýÜÝ vßs zprßva, ×e byla do jßdra přidßna podpora pro Baboon,
kterř řÝdÝ IDE, PCMCIA a media bay. A to nenÝ vÜe. Novinkou je i ovlßdaŔ VIA
(versatile interface adapter) a ADB (Apple Desktop Bus).
K rodiný framebuffer¨ přibyla dalÜÝ dva. PrvnÝm je obecnř Macovskř framebuffer,
druhř je urŔen pro Sun 3. Pro Sun 3 byl jeÜtý přidßn SCSI ovlßdaŔ NCR 5380,
kterř dokß×e řÝdit i Ŕipy NR53c400. NovÚ verze se doŔkal ovlßdaŔ kodeku AC97,
kterř najdete na nýkterřch zßkladnÝch deskßch.
DrobnÚ opravy jsou i v mnoha souborovřch systÚmech. Mnohem vÝce se toho ale
dýlo u ovlßdaŔ¨ sÝŁovřch karet. Mýnily se snad vÜechny ovlßdaŔe, vŔetný PCMCIA
karet. ÄßdnÚ velkÚ a zßsadnÝ zmýny, jen drobnÚ opravy.

* ReiserFS nasazen u NamePlanet.com

SpoleŔnost NamePlanet.com (http://www.nameplanet.com/) nabÝzÝ miliˇn¨m lidÝ z
celÚho svýta mo×nost zaregistrovat si svoji emailovou adresu ve tvaru
jmÚno@přÝjmenÝ.com. SpoleŔnost si toti× zaregistrovala velkÚ mno×stvÝ domÚn a
chystß se je takto vyu×Ývat. Kromý toho chce nabÝzet i hostovßnÝ webovřch
server¨ a podobnÚ slu×by. Na tom by nebylo nic tak zajÝmavÚho. PozoruhodnÚ ale
je, ×e spoleŔnost pou×Ývß pro svÚ serverovÚ farmy souborovř systÚm ReiserFS v
prostředÝ operaŔnÝho systÚmu Linux, kterř je jeÜtý stßle ve vřvoji. Tento
souborovř systÚm je nynÝ k dispozici i v linuxovÚ distribuci SuSE Linux
6.3. Do standardnÝho linuxovÚho jßdra se vÜak zatÝm nedostal.
* Demo Linuxu na CD

Autoři novÚ linuxovÚ distribuce DemoLinux (http://www.demolinux.org/) si vzali
za cÝl vytvořit linuxovou distribuci schopnou býhu přÝmo z CD-ROM, s podporou
grafickÚho u×ivatelskÚho rozhranÝ, sÝtý apod. C(l se jim nynÝ podařilo splnit
a distribuce DemoLinux 1.0 je k dispozici k volnÚmu sta×enÝ. Je zalo×ena na
updatovanÚ distribuci Mandrake 5.3 a je lokalizovßna do nýkolika
jazyk¨. ČeÜtina mezi nimi bohu×el zatÝm chybÝ.


* Mandrake Linux 7.0

Linuxovß distribuce Mandrake Linux 7.0 stßle Ŕastýji dostßvß přÝvlastek "pro
u×ivatele Windows". Co je tÝm myÜleno? Podle mne je tÝm myÜleno zejmÚna, velmi
kvalitný vypadajÝcÝ grafickÚ u×ivatelskÚ rozhranÝ při instalaci s omezenřmi
mo×nostmi rozhodovßnÝ u×ivatele. Ale u×ivatelÚ Windows nepotřebujÝ výtÜinu
rozhodovacÝch pravomocÝ, je jim jedno jak se systÚm nainstaluje, hlavný aŁ
bý×Ý. Ale to je vedlejÜÝ. Pokud si chcete o Mandrake Linux udýlat svoji
představu, přeŔtýte si Ŕlßnek na serveru Overclockers
(http://www.overclockers.com.au/techstuff/r_mandrake/). Člßnek je doplnýn
spoustou ilustraŔnÝch obrßzk¨.


* Interview s Rasmusem Lerdorfem

Rasmus Lerdorf je jednou z hlavnÝch postav stojÝcÝch za projektem PHP
(http://www.php.net/) a tak jistý nejen u×ivatele PHP potýÜÝ, ×e na serveru
spoleŔnosti O'Reilly byl zveřejnýn rozhovor s nÝm. Rasmus odpovÝdal
(http://web.oreilly.com/news/lerdorf_0200.html) na otßzky třkajÝcÝ se historie
PHP. V jednÚ z odpovýdÝ Rasmus přiznal, ×e připravuje knihu i o PHP4.


* Wordperfect 8 pro Linux

ZajÝmavř Ŕlßnek o textovÚm procesoru Corel Wordperfect 8
(http://www.control-escape.com/wp8.html) publikoval magazÝn Control-Escape
(http://www.control-escape.com/) specializujÝcÝ se na alternativnÝ
software. Pokud si Ŕlßnek přeŔtete, dozvÝte se kde si Wordperfect pořÝdit, jak
jej nainstalovat a dalÜÝ informace. Autor se takÚ krßtce zmÝnil o
kompatibilitý Wordperfectu 8 s produkty spoleŔnosti Microsoft. Bohu×el zde nenÝ
zmÝnýna problematika lokalizace.


* Linux je pouze konÝŔkem a nikoli operaŔnÝm systÚmem pro komerŔnÝ sfÚru



* Úvod do vi

Editor vi si stßle Ŕastýji zÝskßvß dalÜÝ a dalÜÝ přÝznivce. I přesto, ×e je
pomýrný hodný obtÝ×nÚ se jej nauŔit. Ale pokud propadnete ovlßdßnÝ typu ESC :
w q, nem¨×ete zaŔÝt pou×Ývat nic jinÚho. Jß jsem propadl ovlßdßnÝ typu M-x a
tak Vßm nerozumÝm :-) Pokud se stßle jeÜtý rozhodujete mezi ESC : (editor vi)
a M-x (Emacs), tak si zkuste přeŔÝst zajÝmavř ·vod do editoru vi
(http://www.thelinuxgurus.org/vitut.html), kterř byl zveřejnýn na serveru
Linux Gurus (http://www.thelinuxgurus.org/).


* Vlßkna v Linuxu

Skvýlř Ŕlßnek (http://www2.linuxjournal.com/lj-issues/issue70/3184.html) o
podpoře vlßken v Linuxu napsali Felix Garcia a Javier Fernandez pro Linux
Journal. Autoři se rozhodli porovnat pýt knihoven implementujÝcÝch vlßkna pod
Linuxem a svÚ vřsledky veřejný prezentovat. Vřsledky jsou rozhodný
zajÝmavÚ. NejzajÝmavýjÜÝ je asi porovnßnÝ s operaŔnÝm systÚmem Solaris, kdy
Linux bude mÝt jeÜtý co dohßnýt.

* Historie Linuxu a distribuce

Pamatujete si doby, kdy AAAABABABABABABABA byl Linux? Pokud ne a chcete se
dozvýdýt nýco mßlo o historii Linuxu, přeŔtýte si Ŕlßnek na serveru IBM
DeveloperWorks
(http://www.developer.ibm.com/library/articles/schenk1.html). Thomas Schenk v
ným popisuje zajÝmavÚ aspekty vřvoje Linux, souŔasnř stav vřvojßřskÚ obce a
takÚ shrnuje souŔasnř stav na trhu linuxovřch distribucÝ, porovnßvß distribuce
Red Hat Linux 6.1, Caldera OpenLinux 2.3, SuSE Linux 6.2 a Slackware 7.0. U
ka×dÚ distribuce jsou vypsßny vřhody a nevřhody a tak je tento Ŕlßnek urŔen
takÚ vÜem, co se stßle jeÜtý rozhodujÝ.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.