Digitální fotografie kráčí vstříc světlým zítřkům

Ačkoliv do prázdnin ještě nějaký ten týden zbývá, léto a dovolené nám kromě cestovních kanceláří začínají ...


Ačkoliv do prázdnin ještě nějaký ten týden zbývá, léto a dovolené nám kromě
cestovních kanceláří začínají připomínat i výrobci fotoaparátů. Zanechejme však
na chvíli stranou konkrétní produkty podívejme se na oblast digitální
fotografie jako na celek a zamysleme se, jakým směrem se vyvíjí.
Bez ohledu na známé "všude dobře, doma nejlíp" pocítí většina lidí potřebu
fotografovat především tehdy, když svůj domov opustí. A protože se tak na
severní polokouli děje ponejvíce v polovině roku, v době prázdnin a dovolených,
blíží se právě nyní hlavní sezona nákupu fotoaparátů. Na sérii jarních veletrhů
(především pak PMA) proběhlo masové představení nových želízek umísťovaných
postupně do tržního ohně o nich jsme vás ostatně v Computerworldu již průběžně
informovali.
Podívejme se nyní na oblast digitální fotografie trochu z odstupu, odložme
stranou tabulky parametrů, jednotlivé značky a akční nabídky a zmapujme si
hlavní vývojové trendy tohoto odvětví.

Digitály v mainstreamu
Výsledky prodeje v loňském roce jasně prokázaly, že digitální fotoaparáty
získaly světově kritickou nadpoloviční většinu a to jak z hlediska přízně
zákazníků, tak i v ohledu sumy vydané z jejich peněženek a dobyly tím
definitivně pozici běžné spotřební komodity. S tím spojená konsolidace trhu s
sebou přináší kromě pozitivního poklesu cen a vyrovnání nabídky jednotlivých
výrobců i nevyhnutelný pokles množství skutečně zásadních novinek či
průlomových technologií. Výrobci nyní především zvyšují rozlišení, snaží se
dolaďovat úspěšné modely a hledat ještě úspěšnější kombinace stávajících
funkcí. To ovšem dělají skutečně usilovně na letošním PMA bylo představeno
dvakrát tolik nových modelů než loni a někteří výrobci během roku obměnili
skoro celou produktovou řadu.
Na současný stav trhu a jeho vývoj se nyní podíváme z několika hledisek jaké
trendy lze sledovat v současné nabídce spotřebních modelů, poloa
profesionálních zrcadlovek, jaké nové technologie na trh vstupují a co se děje
v oblasti ukládání dat a přidružených odvětvích.
Na nabídku spotřebních digitálních fotoaparátů můžeme nahlížet z různých úhlů
pohledu a ať dojdeme k jakémukoliv rozdělení, stejně budou mít zmiňované
kategorie své výjimky a budou se částečně prolínat. Dá se nicméně vysledovat
určitá krystalizace do čtyřech základních skupin, na nichž se shodují jak
recenzenti, tak výrobci, a které poměrně dobře slouží k základní orientaci
zákazníka při výběru.

Nižší třída
Nejlevnější, a tudíž nejdostupnější je skupina "hraček", tedy fotopřístrojů za
velice zajímavou cenu, avšak s patřičně slabým výstupem a možnostmi. Často se
jedná o různé kombinace webová kamera/fotoaparát, obsahující malou a jedině
interní paměť, bez displeje, s téměř nulovými možnosti nastavení a rozlišením
do 1 megapixelu. Nicméně i tyto přístroje jsou schopné v příznivých světelných
podmínkách zajistit digitální snímek použitelný k publikaci na webu či posílání
e-mailem a navíc i zde funguje hlavní přednost digitální fotografie, totiž že
snímek lze v počítači dále vylepšovat. Nemá smysl tyto přístroje zesměšňovat,
pro úplné začátečníky, zákazníky s nízkým rozpočtem nebo děti to jsou
použitelné modely otevírající svět digitální fotografie širší skupině
uživatelů. Dnes se dají sehnat již za necelé 2 tisíce korun.

Střední třída
Do střední třídy můžeme zařadit poměrně široké rozpětí přístrojů a to jak z
funkčního hlediska, tak co do cenové dostupnosti.
Druhou kategorii z hlediska dostupnosti tvoří základní digitální kompakty se
středně vysokým rozlišením, slotem na paměťovou kartu a s rozumnou cenou.
Tvarově i funkčně snesou srovnání s kinofilmovými kompakty, jejich ovládání je
koncipováno spíše s ohledem na jednoduchost než na množství funkcí, zpravidla
nemají zoom a často jsou záměrně méně hezké. Rozlišení těchto přístrojů se dnes
pohybuje okolo 2 megapixelů, což dostačuje k tisku malých fotografií a bohatě
stačí při prohlížení obrázků na monitoru či televizní obrazovce. Oproti
klasickým kompaktům jsou samozřejmě o dost dražší, ale kdo jednou přičichne k
možnostem digitálů speciálně k okamžitému vyhodnocení snímku a následným
úpravám v počítači ten si bude rád chvíli šetřit. V dnešní době jsou již
automatika a snímače těchto přístrojů na docela dobré úrovni a ceny se čas od
času mihnou i kolem 5 000 Kč, u modelů se zoomem pak o nějaké 2 tisíce výše.
Přístrojů v této kategorii bude výhledově přibývat, cena klesne pravděpodobně
již jen malinko, ale parametry, zvláště schopnosti automatiky a rozlišení, se
zlepšovat budou.
Nejširší nabídka digitálních fotoaparátů se otevírá v kategorii pro pokročilé
fotografy či od začátku náročnější "multimediální" uživatele. Dnes je takových
modelů na trhu několik desítek, jejich rozlišení se pohybuje od 3 do 5 Mp,
optický zoom od 3x výše, funkcí a voleb bezpočet. Tyto fotoaparáty již mají
většinou velmi propracovanou automatiku, speciální režimy pro různé situace,
zpravidla rychlejší reakce a řada z nich umí natáčet videosekvence. Snímky z
těchto přístrojů se dají tisknout až do rozměrů A4, je možné provádět výřezy a
po doladění v grafickém editoru dosáhnete skutečně profesionálního výsledku.
Ceny se v této oblasti pohybují podle parametrů a značky mezi 10 až 40 tisíci.
Budoucí vývoj je jasně daný (alespoň pro nějakou dobu) rozlišení stoupá výše a
výše.
V poslední, speciální skupině nalezneme přístroje s parametry odpovídajícími
libovolné z dříve jmenovaných kategorií, ale vše je zde umístěno do prudce
elegantního či silně extravagantního, příp. neuvěřitelně miniaturizovaného
těla. Oproti obyčejně vypadajícím variantám jsou někdy i funkčně chudší, ale
zato dražší. Kdo je estetický labužník nebo kdo chce oslňovat, musí si patřičně
připlatit.

Kde se vzaly, tu se vzaly
Hovoříme-li o digitálních fotoaparátech spotřební kategorie, bylo by chybou
opomenout přístroje, které měly donedávna s fotopřístroji společný tak
maximálně síťový adaptér ano, jedná se o telefony a kapesní počítače. Řada
nových a nutno podotknout, že ani ne zase tak drahých modelů, obsahuje
jednoduchý fotoaparát s rozlišením zpravidla pod 1 Mp, který by sám o sobě
spadal do dříve jmenované kategorie "hraček". Množství takových zařízení bude i
nadále přibývat geometrickou řadou, speciálně během zavádění mobilních
komunikačních služeb 3. generace.

Digitální profesionálové
Jakkoliv někteří profesionální fotografové proti digitálnímu záznamu obrazu
brojí, prodeje profi a poloprofi přístrojů stále rostou. O významu tohoto trhu
může svědčit i to, že výrobci jako Nikon, Olympus a Pentax letos uvádějí na trh
vlastní systémy digitálních zrcadlovek s výměnnými objektivy navrženými
speciálně pro menší elektronické snímače. Kromě toho samozřejmě pokračuje
navyšování rozlišení, citlivosti a rychlosti digitálních variant oblíbených
profesionálních modelů (populární rozlišení se pohybují mezi 6 a 20 Mp). Nové
technologie Jak již bylo zmíněno, bez ohledu na množství nových modelů dynamika
technologického vývoje v této době spíše klesá. Přesto jsou zde tři novinky,
které rozhodně za zmínku stojí první dvě se týkají záznamu obrazu a jedna jeho
zobrazení.
Nejvýraznější novinkou je nový systém konstrukce snímače Foveon X3 o něm se již
nějakou dobu ví, ale na trhu je zatím jen jediný fotoaparát na něm postavený.
Tuto technologii světu představila zcela neznámá mladičká firma Foveon, kterou
v kalifornském městě Santa Clara založil a vede vědec Carver Mead. Jejich
snímač je kombinací CCD a CMOS prvku, který dokáže v jediném bodu sejmout
úplnou barevnou informaci to znamená, že na rozdíl od ostatních snímacích prvků
nepotřebuje barevné filtry, a tudíž ani následnou interpolaci. Výsledkem je
přesnější záznam obrazu, a tím i vyšší reálné rozlišení. Ačkoliv je to
technologie úžasná (viz rámeček Neuvěřitelný Foveon), její úspěch bude záviset
spíše na obchodní než na vědecké erudici firmy do vývoje současných CCD byly
investovány ohromné prostředky, které budou chtít výrobci zúročit, a nová
technologie se bez podpory velkého hráče neobejde. Z recenzí je vidět, že kromě
výborných výsledků a ohromného potenciálu má před sebou Foveon X3 ještě hodný
kus cesty, například v oblasti spotřeby je na úrovni CCD snímačů vyráběných
před šesti a více lety.

SuperCCD
Druhá významná inovace pochází z dílen společnosti Fujifilm ta koncem ledna
představila třetí generaci svého SuperCCD snímače, který nyní ve verzi SR
(Super Dynamic Range) obsahuje vedle standardních osmihranných světlocitlivých
buněk dodatečné menší a méně citlivé buňky. V situaci, kdy je již buňka
"obyčejného" CCD přezářena a vidí pouze bílou (a na snímku bude místo světlých
odstínů jen bílý flek), dokáže buňka SR snímače pomocí méně citlivé části měřit
dále. Díky této dvojici a příslušné vyhodnocovací logice dosáhnou fotoaparáty
se snímačem SuperCCD SR údajně čtyřnásobného rozsahu jasů (jasové dynamiky).

OLED displej
Poslední zmíněnou novinkou je OLED displej společnosti Kodak, který se po
letech vývoje dostává do prvního komerčního digitálního fotoaparátu a
zahraniční recenzenti, kteří jej viděli "v akci", jsou z jeho obrazu nadšeni.
Jen v kostce rozdíly oproti dnes používanému LCD: nepotřebuje podsvětlení
(každý bod svítí sám), a má tudíž i menší spotřebu, je tenčí (pouhých 1,5 mm),
ohebný a až 1 000x rychlejší, počet úrovní jasu přesahuje rozlišení lidského
oka, takže lze měnit světlost beze změny kontrastu, pozorovací úhel je
příjemných 165 ř.
Jak vidno, existují více než zajímavé technologie, což vrhá na budoucnost
digitálních fotoaparátů, jak z hlediska snímání, tak i prohlížení snímků, velmi
nadějné světlo. Doufejme tedy, že je finanční zájmy velkých firem nevytlačí
někam na vedlejší kolej.

Kam s nimi
Každou minutu jsou pořizovány tisíce digitálních fotografií, a ty je potřeba
někam uložit. S každou generací špičkových modelů se zvyšuje rozlišení, a tedy
i rozměry a velikost snímků. I když jeden ze sloganů propagujících digitální
fotografii zní "již nikdy žádný drahý film", starají se výrobci fotopřístrojů
velmi důsledně o to, abyste zakoupili alespoň jednu desetkrát dražší kartičku.
K fotoaparátu se pořádné paměťové karty nedočkáme, takže se musíme poohlédnout
okolo a není to zdaleka špatné.
Za poslední roky spadly ceny pamětí na zlomek dřívějších hodnot a pokles s
různými výkyvy dále pokračuje a pokračovat bude. Rovněž formátů přibývá jako
hub po dešti: ke klasické trojici CompactFlash, SmartMedia a Memory Stick
přibyly standardy MultiMedia Card (MMC), o autorská práva obohacená varianta
Secure Digital (SD), dvojitý Memory Stick a miniaturní xD či MiniSD. Vzhledem k
tomu, že se ceny již poměrně vyrovnaly (viz rámeček Paměťové karty), není typ
karty při výběru fotoaparátu asi nijak klíčovým.
Jak je to ale s maximální kapacitou karet? Jednoznačně nejlépe je na tom formát
CompactFlash II, kde pevné paměťové karty soutěží s miniaturními disky
společnosti IBM obě větve v tuto chvíli hlásí dosažení 4 GB, což je úctyhodné a
mohlo by to uspokojit nejednoho japonského turistu či studiového fotografa
(kdyby přece jen ne, na druhou polovinu roku je avizováno 6 GB).
Co se rychlosti ukládání týká, tak například současný šampion ze stáje SanDisk
dosahuje ustáleného datového toku 9 MB/s při čtení a 6 MB/s u zápisu.
Pokud máte jistotu, že vám na dovolenou kartičky stačit nebudou a notebook si
pořizovat či brát nechcete, můžete si pořídit fotoaparát vypalující na malé
CD-R/RW disky nebo si dokoupit externí ukládací zařízení, které obsah paměťové
karty přenese na pevný disk nebo jej vypálí na CD. Na trhu se jsou k mání
modely s i bez displeje k prohlížení snímků.

Okolostojící
A jak je na tom ostatní technika podílející se na životním cyklu digitální
fotografie, tedy především software a tisková zařízení? Stručně řečeno, vývoj
zde také směřuje ke zvyšování kvality a uživatelského komfortu. Software se
neustále snaží vyřešit kvadraturu kruhu jak dosáhnout maximální uživatelské
jednoduchosti a přitom zajistit co nejvíce možností a umožnit ovlivnění jejich
funkce. Nicméně je třeba říci, že stále více automatických korekcí již dosahuje
velmi kvalitních výsledků.
V oblasti tisku jsou dva zřejmí favorité digitální minilaby a inkoustové
tiskárny. Kvalita inkoustového tisku dosáhla skvělé úrovně, životnost výtisků
se při použití speciálních papírů a inkoustů zvýšila na desítky let, takže
kromě ceny náplní již fotografy nic nebrzdí.
Kromě vyspělých tiskových technologií, které pracují s kapičkami inkoustu o
objemech v řádu jednotek pikolitrů, jsou pak současné tiskárny uzpůsobeny pro
zpracování digitální fotografie např. i přítomností slotů pro běžně používané
paměťové karty. Díky tomu umožňují přímý tisk snímků bez nutnosti jejich
stažení z fotopřístroje do počítače.

Závěrem
V oblasti digitálních fotoaparátů funguje skoro stejné pravidlo jako u počítačů
pokud si rok a půl počkáte, budete mít za stejnou cenu dvakrát lepší model. Na
druhou stranu ale také platí, že čím dříve do tohoto vlaku nasednete, tím více
zábavy si užijete. Tak to zvažte.

Doporučení hledajícím
Pokud jste právě ve stadiu hledání, vybírání a zvažování, doporučujeme při
brouzdání v nabídkách a recenzích digitálních fotoaparátů sledovat mj. tyto
parametry:
Rozlišení: Ačkoliv se říká, že čím vyšší, tím lepší, je zde i druhá strana
mince vysoká cena nejvyšších modelů a objem výsledných obrázků. Pokud tedy
plánujete tisk fotek do A4, prohlížení na monitoru a posílání
e-mailem, budou rozlišení 3 Mp a optický zoom zcela dostačovat.
Optický zoom: údaje o digitálním zoomu můžete s klidem ignorovat stejného
výsledku dosáhnete zdarma s jakýmkoliv grafickým editorem, avšak optický zoom
je pro jen trochu náročnějšího fotografa víceméně nutností.
Manuální expozice nebo alespoň korekce automatiky EV: V některých
extrémnějších situacích, resp. světelných podmínkách, bez ručního nastavení
neuspějete.
Napájení: Ačkoliv mohou mít speciální akumulátorové bloky vyšší kapacitu,
provoz na běžné dobíjecí tužkové baterie je levnější a pružnější když vám
dojdou, není problém kdekoliv zakoupit jiné.

Neuvěřitelný Foveon
Jméno téměř sedmdesátiletého Carvera Meada většina lidí nezná, ačkoliv se v
oboru fyziky a polovodičů pohybuje od dob prvních integrovaných obvodů, k
jejichž vzniku i osobně přispěl. Objevoval se na univerzitách, v laboratořích
Intelu, spoluzaložil společnost Synaptics, stál u rozjezdu výrobce analogových
polovodičů Impinge, Sonic Innovations a dalších zhruba 20 společností. Před
odchodem do důchodu založil v Silicon Valley firmu Foveon a soustředil se zde
na profesionální digitální fotoaparáty. Pro řadu svých objevů získal inspiraci
pozorováním přírody a nejinak postupoval v oblasti obrazových snímačů. Dokonale
fungujícím snímačem je lidské oko po jeho důkladném studiu došel Mead k závěru,
že klíčovým je to, že snímá analogovou plnobarevnou informaci a používá
mozaikovou strukturu. Hledal vědce, kteří by mu s vývojem tímto směrem pomohli,
a konečná volba dvojice Dick Merrill a Dick Lyon se ukázala jako správná vznikl
Foveon X3.
Princip tohoto snímacího prvku je postaven na skutečnosti, že různé světelné
délky (neboli různé barvy světla) pronikají v křemíku do různého hloubky.
Nejblíže povrchu končí modrá, o kousek dál dorazí zelená a nejdále červená. Do
těchto rovin tedy ve Foveonu umístili tři snímací vrstvy, které hodnoty
příslušných barevných odstínů odečtou. Může to znít jednoduše, takže pro
ilustraci skutečných rozměrů a neuvěřitelnosti celého projektu použijeme
přirovnání z časopisu Discovery: "Všechny tři snímací vrstvy musejí být
umístěny v prvních 0,0025 mm křemíku. Když si představíme 1mm křemíkovou
destičku jako jezero s hloubkou 400 metrů, pak by veškeré snímání světla
probíhalo v horním metru vody. V tomto měřítku by průměrná tloušťka lidského
vlasu odpovídala hloubce 20 metrů." Jak to Foveon dělá, to je z pochopitelných
důvodů tajemstvím.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.