Digitální kamery - hezky srovnaná nabídka

Zhruba po roce jsme se v Computerworldu opět podívali trochu důkladněji na nabídku videokamer, a poselství je zcela jasn...


Zhruba po roce jsme se v Computerworldu opět podívali trochu důkladněji na
nabídku videokamer, a poselství je zcela jasné analogové kamery dosluhují bez
jakýchkoliv snah výrobců o jejich další vývoj, DV kamery představují klíčový,
vysoce stabilizovaný tržní segment s precizně strukturovanou nabídkou různě
vybavených modelů a své místo na slunci si začínají poměrně razantně dobývat i
DVD kamery se záznamem na optický disk.
Většina běžných kupujících sleduje u videokamer kromě ceny především jejich
rozměry, možnosti optiky a způsob ovládání. Malá velikost dnešních DV kamer a
vysoká kvalita obrazového záznamu je přitažlivá i pro spotřebitele, kteří si na
digitálních technologiích nikterak nezakládají a na střih v počítači nikdy
nepomýšleli. Pro ty nejvíce spořivé jsou na trhu digitální videokamery s cenou
kolem deseti tisíc korun, které ale kromě možností propojení neobsahují žádné
zvláštní omezení či dramaticky nižší kvalitu obrazu. Jejich slabiny se mohou
projevit zejména při slabším osvětlení nebo při rychlejších změnách světelných
podmínek nebývají vybaveny tou nejlepší automatikou ani příliš kvalitními
nočními režimy. Na druhou stranu je například u produktu společnosti Panasonic
nejnižší model z nějakého důvodu osazen větším optickým zoomem.
V pásmu zhruba od deseti do dvaceti tisíc korun najdeme u všech značek velmi
širokou nabídku kvalitních miniaturních modelů. Tyto přístroje mohou na první
pohled vypadat úplně stejně, i uvnitř jsou téměř nebo zcela shodné, liší se
pouze možnostmi vstupů a fotografováním statických snímků. Proč se dělá u
digitálních kamer taková věda z funkčnosti vstupů? Jednoduše řečeno, je to
jedna z mála oblastí, na které se dá tento tržní segment dále dělit, a
náročnější uživatele tak trochu více očesat o nějakou tu tisícovku navíc.
Takzvaní běžní uživatelé, kteří natočí, co natočí, a video si poté z kamery
přehrávají přímo na televizi, maximálně jej ručně trochu sestříhají při
přehrávání na VHS kazetu tak takoví uživatelé vystačí se základním modelem,
který má kvalitní S-Video výstup (a většinou i DV výstup pro případ "co
kdyby"). Kdo však jednou začne upravovat digitální video na počítači, ten záhy
zjistí, že v tolik opěvované "plné DV kvalitě" jej na CD-R disky nezaarchivuje,
a že tedy potřebuje kameru s DV vstupem (DV-in) neboli digitálním vstupem,
který umožní sestříhaný film nahrát beze ztrát zpět na miniDV kazetu. Sony si
například za tuto možnost nechá zaplatit až 3 tisíce. Možná i vás napadlo, že
by se prostřednictvím DV kamery daly zdigitalizovat a v počítači sestříhat i
starší analogové nahrávky. Ano, to je zcela logický postup. A opět, u některých
výrobců si za tuto možnost budete muset připlatit chvályhodný je přístup
Canonu, který nechává videovstupy otevřené u všech modelů.
Samostatnou kapitolou jsou fotografické možnosti digitálních kamer. Jakkoliv by
to byla naprosto logická funkce, zatím kamery kvalitou snímků digitální
fotoaparáty zdaleka nedostihly. Snímky mají zhruba poloviční kvalitu a při
slabším osvětlení jsou v podstatě nepoužitelné. Pokud si tedy představujete, že
byste statické obrázky z kamery s rozlišením 1 megapixel (ty nabízí většina
levnějších přístrojů) nechávali tisknout jako fotografie, tak počítejte i při
minimálních rozměrech 9 x 13 cm s nepříjemně zrnitou strukturou. Snímky jsou
vhodné spíše jen na web či zaslání e-mailem. Teprve kamery s vyšším rozlišením
a bleskem (např. níže popisovaný Panasonic NV-GS 400) jsou schopné do určité
míry nahradit běžný digitální fotoaparát.

Vyšší třídy
Když se podíváme do vyšších cenových hladin, najdeme zde extra drobné, výborně
vybavené modely do dlaně, kamery s již zmíněným vyšším rozlišením (které se
uplatní pochopitelně pouze při fotografování) a vyspělé tříčipové přístroje,
poskytující kvalitnější výsledky i v náročnějších světelných podmínkách.
V cenové hladině od 25 tisíc již řada výrobců nabízí kompaktní digitální kamery
se záznamem na malé DVD disky ve standardním formátu MPEG-2. Tyto disky lze pak
rovnou přehrávat na DVD přehrávačích, kopírovat jejich obsah prostřednictvím
DVD mechaniky do počítače a při použití přepisovatelných variant médií záznam i
stříhat přímo v kameře. U těchto modelů v podstatě odpadá potřeba digitálního
komunikačního rozhraní a úprava i sdílení hotových souborů je výrazně
jednodušší. Určitou nevýhodou může být menší kapacita zapisovatelných 8mm DVD
disků, které vystačí při lepší kvalitě obrazu maximálně na půl hodiny záznamu,
a rovněž jejich poměrně vysoká cena (ta by však měla časem výrazně klesnout).
Další variací jsou kamery se záznamem na paměťovou kartu. Dříve se jednalo
spíše jen o hračky, ale dnes jsou na trhu i miniaturní kamery s kvalitním
objektivem se zoomem a výslednou kvalitou záznamu (zpravidla v MPEG-2 nebo 4),
která snese srovnání se známým formátem VHS.

Klíčové parametry
Kromě již zmíněných parametrů se bude většina uživatelů pravděpodobně zajímat
též o provedení hledáčku, rozsah objektivu, režimy a efekty, možnosti ručního
ovládání, příslušenství a zřejmě i o hmotnost.
Všechny kamery dnes mají výklopný barevný LCD displej (zpravidla 2,5palcový) a
barevný nebo černobílý hledáček. Černobílý hledáček většinou naleznete u
nižších modelů, nicméně ostrostí (detaily) kresby barevné hledáčky vždy
překonává (počet bodů u barevného je třeba dělit třemi). Rozdíly v kvalitě
displeje jsou poměrně velké, a to jak ve věrnosti barev, tak jeho jasu a
kontrastu nejvýrazněji to pocítíme za slunečného dne, kdy jste u některých
kamer nuceni přejít na práci s hledáčkem. Dále podrobněji popisovanou
specialitou kamer Sony je dotykový displej, který slouží ke kompletnímu
ovládání kamery.
Většina nových modelů digitálních videokamer má objektiv pouze s 10násobným
transfokátorem (zoomem), přičemž výrobci tento fakt maskují trojcifernými čísly
zoomu digitálního. Takové údaje samozřejmě nemají na realitu žádnou vazbu,
protože po takovém zvětšení zůstane na obrazovce pouze několik zuřivě se
vlnících bodů. Při zachování rozumné kvality obrazu je možné použít digitální
zvětšení na dvojnásobek, maximálně trojnásobek hodnoty optického zoomu (tzn. u
těchto kamer celkově 20x až 30x). Důvodem pro malý rozsah transfokátoru jsou
možná problémy se stabilizací a ostřením obrazu při větším přiblížení, nicméně
takový 22násobný zoom od Canonu je v řadě situací velmi praktický.
Kromě notoricky známých efektů se v nové generaci digitálních kamer standardně
objevuje širokoúhlý režim a zjemnění pleti. Režim 16 : 9, vhodný pro některá
domácí kina, kamery realizují buď orámováním obrazu černými pruhy nebo jeho
podélnou kompresí (například vyšší modely Panasonic nabízejí obojí). Vyhlazení
pleťových odstínů přivítá každý, kdo se před natáčením nestačí nalíčit dobře
víme, jak kamery dokáží nepříjemně zdůraznit všechny nedostatky jinak krásné
tváře. Tato funkce samozřejmě není všemocná, ale neblahý jev znatelně potlačuje.
Za zmínku stojí ještě dva způsoby řešení nočního natáčení. Jedním z nich je
obětování barevné informace a přechod na téměř černobílý režim (u kamer Sony
nasvětlený infračerveným světlem), který má výhodu poměrně ostrého a plynulého
záznamu. Druhý, častěji používaným způsobem je prodlužování expozice. Toto
"barevné noční vidění" zachytí řadu barev i při velmi slabém osvětlení
(například po nasvětlení otočeným panelem či bílou LED diodou), nicméně
jakýkoliv pohybující se objekt se stává neodvratnou šmouhou.
Všechny kamery jsou kromě plně automatického vybaveny i různými scénickými
režimy, nicméně rychlost a výsledky jejich práce se znatelně liší. Každý
výrobce má své specifické podání barev a svá slabší místa problémy se dají
zařadit do dvou skupin vyvážení barev a rychlost a úspěšnost ostření.
Ještě musíme zmínit jednu poznámku k možnostem propojení. I když má kamera USB
rozhraní a vy počítač s tímtéž, nepočítejte s přenosem plnohodnotného videa
touto cestou. USB rozhraní se používá pouze pro přenos statických snímků;
maximálně ještě k funkci webové kamery a nahrávání v této (webové) kvalitě.

Čtyři zástupci "hlavního proudu"
Canon DM-MV750i
Kamery Canon základní řady (MV6xx a nyní MV7xx) si již dlouho drží své
charakteristické baculaté tvary. U nejnovější "sedmistovkové" řady si zvenku
všimnete decentnějšího provedení tlačítek nad displejem a celkově menších
rozměrů. Došlo však pochopitelně i na vylepšení vnitřního provedení. Znatelně
účinnější je stabilizace obrazu (plně na úrovni ostatních testovaných kamer) a
skvělá je čistota zvukového záznamu (pohyb transfokátoru je neslyšný a
mechanika výrazně tišší).
Testovaný model MV750i nabízí kromě záznamu statického a pohyblivého obrazu
(JPEG, M-JPEG) na paměťovou kartu (MMC/SD) řadu efektů včetně klíčování obrazu
do statického snímku, což dovoluje neomezenou tvorbu titulků a efektů. Tradičně
dlouhý zoom i při plném 22x přiblížení zajišťuje díky kvalitní optice perfektně
ostrý obraz. Protože je však ohnisková vzdálenost objektivu posazena trochu
výše (schází zde skutečně širokoúhlá poloha), výrobce to řeší standardním
doplněním 0,6x širokoúhlou předsádkou (záběr je po jejím našroubování dokonce
širší než u ostatních kamer, ale není možné větší přiblížení).
Velkou předností kamer této řady jsou obousměrně otevřená DV a S-Video
rozhraní, jejich slabinou je horší LCD displej a vyšší šum při slabém
osvětlení. Canon MV750i má poměrně svižnou automatiku a živější, do růžova
posunuté podání barev.

Panasonic NV-GS11EGE-S
Tento nejnižší model digitálních kamer značky Panasonic a zároveň i nejlevnější
přístroj v testu má rovněž klasické, velmi kompaktní provedení a zajišťuje
poměrně kvalitní výstup. Ovládání sedmi tlačítky a křížovým ovladačem pod
displejem, podobně jako uspořádání nabídky, je stejné jako u většiny kamer této
značky kameru je možné obsluhovat bez neustálého sledování tlačítek až po
chvíli učení. Kromě trochu tužšího posuvného ovladače zoomu se kamera ovládá
velmi pohodlně, spoušť na horní straně dokonce umožňuje záznam statického
snímku na pásek. Pro někoho by mohla představovat určitou nevýhodu nemožnost
naklonit tubus hledáčku vysunuje se pouze rovně dozadu. Příjemná je naproti
tomu funkce QuickStart, která zajistí start přístroje za necelé dvě sekundy. Ke
kameře se dodává kromě klasického i kabelové dálkové ovládání.
Panasonic NV-GS11 pořizuje kvalitní obraz se sklonem k teplejším odstínům, jeho
automatika pracuje v dobrých světelných podmínkách spolehlivě; menší problémy
má však s ostřením za šera a v některých situacích i s nastavením bílé barvy
(správných odstínů).

Panasonic NV-GS55EG-S
Čím se tento o čtyři modely vyšší a o polovinu dražší přístroj od předchozího
liší? Je toho dost. Předně dokáže fotografovat a natáčet na paměťovou kartu
(JPEG ve VGA rozlišení, MPEG-4 video), je o kousek menší (nejkratší a nejnižší
kamera v testu), má obousměrně průchozí analogová i digitální rozhraní a je
vybaven lepším (kontrastnějším a jasnějším) LCD displejem se dvěma stupni
podsvětlení. Dále umožňuje titulkování, má jemnější chod ovladače zoomu s
funkcí tele-makro (maximální zvětšení a zaostření až na vzdálenost 25 cm hotová
lupa a bez soudkovitého zkreslení). K NV-GS55 navíc dostanete (podobně jako u
nižšího modelu) kromě dálkové infra i kabelové ovládání s mikrofonem.
Co se týká podání obrazu, jeví se snímač v GS55 citlivější, díky čemuž
zajišťuje lepší podání barev a výrazně spolehlivější chod automatiky i při
slabším osvětlení.

Sony DCR-HC20E
Jednotlivé modely nové základní řady digitálních kamer Sony se vzhledově téměř
vůbec neliší a daly by se označit za nejkompaktnější kamery na trhu. Vzhledem k
tomu, že se téměř veškeré ovládání odehrává na dotykovém displeji, najdete na
těle pouze vypínač, spoušť, páčku zoomu, vypínač infra-osvětlení, tlačítko pro
zobrazení stavu baterií, zapnutí režimu protisvětla a jiného stylu ovládání.
Velmi diskutované je ovládání prostřednictví dotykového displeje. Takový režim
bodového měření, kdy si můžete na displeji přímo ukázat, jaké místo má být
ostré (či optimálně exponované), bylo pro nás přímo luxusem. Nicméně některá
tlačítka jsou dosti drobná, takže lidé se silnějšími prsty a krátkými nehty
mohou mít problémy.
Zajímavě je řešen displej, který lze díky vhodnému pozadí sledovat při
silnějším osvětlení i bez podsvícení (to můžete přímo na displeji vypnout), což
umožňuje komfortní práci s displejem v podstatě kdykoliv. Standardní objektiv s
10násobným zoomem je schopen ostřit až bezprostředně před kameru, takže záběry
ze života hmyzu mohou být skutečně reálné.
Automatika kamery Sony DCR-HC20E plní své povinnosti velmi svižně a spolehlivě,
kvalita obrazu je výborná s poměrně střízlivými barvami s lehkým nádechem do
žluté.

Tři kamery v jedné
Společnost Panasonic byla jedním z prvních výrobců, který tříčipové kamery
zpřístupnil širším vrstvám. Dnes se prodává nejnižší tříčipový model (GS120 s
1,77Mp rozlišením a 10násobným zoomem) za necelých 25 tisíc. My jsme se v našem
testu podívali na aktuální novinku, Panasonic NV-GS400EG-S, která za více než
dvojnásobnou cenu přináší čtyřmegapixelové rozlišení, špičkový objektiv s
12násobným zoomem a optickým stabilizátorem, blesk, 3,5palcový jasný displej a
další příjemné funkce.
Středně velká, poloprofesionálně působící kamera klasických tvarů se dá bez
problémů obsloužit jednou rukou, ale pro zkušené uživatele nabízí i flexibilní
přímé ovládání v manuálním režimu. Její objektiv je vybaven otočným prstencem,
kterým se dá v kombinaci s nedaleko umístěnými tlačítky ovládat zoom, ostření,
závěrka i vyvážení bílé. Kromě toho je automatika naprosto precizní a v
kombinaci s vysokou citlivostí danou třemi snímači dokáže zajistit ostrý a
plnobarevný záznam i v situacích, kdy levnější kamery přechází do nočního či
černobílého režimu. Jediným překvapením pro nás byla poměrně pomalá úprava
vyvážení bílé. Kromě obvyklých režimů nabízí kamera již zmíněné tele-makro a
skutečný režim 16 : 9, navíc s možností dobarvení obrazu po vzoru klasického
barevného filmového pásu. Statické fotografie kamera zaznamenává v rozlišení až
2 288 x 1 728 bodů, ale jak již bylo zmíněno, prokreslení detailů není stejné
jako u digitálního fotoaparátu číselně shodného rozlišení. Nicméně úroveň šumu
i podání barev je výborné a fotografovat lze díky zabudovanému blesku i v hůře
osvětlených interiérech. JPEG snímky či MPEG-4 video se přitom ukládádají na SD
kartu. Celkové podání záznamu je u této kamery jedním slovem brilantní, je
skutečně výborně prokreslené, s věrnými živými barvami a velmi přirozeně
stabilizovaným obrazem.

Závěr
Nová generace testovaných miniDV kamer představuje plynulé pokračování
předchozích modelů, přičemž nejvýraznější změny můžeme sledovat v oblasti
efektů (širokoúhlý režim, vyhlazení pleti), tišším chodu mechanik a objektivů
(čistší zvuk ze zabudovaného mikrofonu) a opět o něco menších rozměrech a
hmotnosti. Velmi zajímavé jsou nyní tříčipové modely, které klesly do
dostupnějších cenových hladin. Pokud se okolo vás dějí zajímavé, zachycení
hodné věci, máte z čeho vybírat přitom se navíc dalšímu zpracování téměř žádné
meze nekladou.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.