Digitální tisk v praxi

V posledních letech se stále více hovoří o digitálním tisku. Množství tiskovin, které spatřily světlo světa díky...


V posledních letech se stále více hovoří o digitálním tisku. Množství tiskovin,
které spatřily světlo světa díky tomuto nové-mu jevu, získává stále větší podíl
na trhu. Nezasvěceného posluchače zcela logicky musejí napadat otázky typu: "Co
je skryto za pojmem digitální tisk?"
Při prvních kontaktech s novou technologií musí zákonitě přijít dotaz "Co může
digitální tisk přinést mně (mé firmě, mému klientovi,...)?" či dokonce "Nejedná
se o krátkodobou moderní záležitost a čas ukáže pevnost pozic klasických
technologií?". Následující řádky se pokusí na tyto základní dotazy odpovědět.
Pojednání jako takové si neklade za cíl zpracovat kompletní přehled digitálních
tiskových technologií. Obdobný materiál by byl značně rozsáhlý a navíc se jeho
autor necítí být zcela kompetentní k jeho vytvoření. V článku vychází ze svých
zkušeností, které nabyl jako zaměstnanec v centru digitálního tisku (CDT)
pražské firmy, zabývající se reklamními a tiskovými službami. Jednotlivá
zařízení instalovaná v uvedeném provozu a nabyté zkušenosti se proto staly
podkladem pro tento krátký pokus o objasnění problematiky méně zasvěceným.
Technologie digitálního tisku je popsána na konkrétních, důvěrně známých
zařízeních, se kterými autor denně pracuje. Jedná se skutečně jen o malý výřez
ze široké nabídky mnoha výrobců, určené pro digitální zpracování tiskovin (zde
však nejsou myšleny pouze noviny a časopisy).
Co to vlastně je?
Digitální tisk je, velmi zjednodušeně řečeno, cesta, jak dosáhnout cíle v
podstatně kratším čase a většinou také s nižšími pořizovacími náklady. Hlavní
rozdíl oproti klasickému ofsetovému tisku najdeme již při přípravě zakázky.
Řetězec skládající se ze zpracování v DTP, osvitu, kontroly litografií,
montáže, přípravy ofsetových desek a jejich instalace do tiskového stroje, je
značně redukován. Zůstává pouze příprava v DTP a přenos dat po síti přímo do
tiskového stroje. Agentura nemusí zaměstnávat množství úzce zaměřených
specialistů nutných k tisku klasickou technologií. Výsledek je jasný. Zákazník
ušetří, a to hlavně v nižších nákladech. Může požadovat náklad, který by u
ofsetového tisku nebyl reálný z hlediska rozpočítání fixních nákladů. Realizace
je rychlejší, klienta těžko překvapí nenadálá potřeba tiskových materiálů. Není
třeba tisknout celý náklad najednou. Jde jej rozložit do menších částí a ty pak
tisknout aktualizované.
Odpadají tak kupříkladu stohy neaktuálních katalogů ve firemních skladištích.
Samostatnou kapitolou jsou možnosti personifikace dokumentů. Obrátit se přímo
na konkrétní osobu, jinou u každého výtisku z daného nákladu, je pochopitelně
výsadou pouze digitálního tisku.
Úkoly, které řeší
digitální tisk
Většina českých studií může nabídnout klientovi plnobarev-ný tisk, černobílý
tisk a také tisk velkoplošný. Kategorie strojů pro jednotlivé typy tisku v
tomto článku reprezentují Agfa Chromapres 32i, Xerox DocuTech 6135 a také Xerox
ColorgrafX 8954/II. Svoje tiskoviny si zde mohou zajistit jak menší či střední
firmy, které ocení výhody malonákladového tisku, tak i firmy větší, cenící si
pružnosti a kvality digitálního tisku.
Barevný digitální tisk
Pod tímto pojmem si lze představit několik kategorií tiskových strojů. Na jedné
straně zde stojí digitální barevné kopírovací stroje, ale jejich nižší
pořizovací cena odpovídá i nižší kvalitě výstupů. Na straně druhé stojí stroje
typu Heidelberg Quickmaster DI anebo, nově, také z českých luhů a hájů vzešlý
Adast Dominant 745C DI. Jde o digitalizovaný ofset. Autor tohoto článku si
uvedené stroje podle principu přípravy tiskových desek řadí spíše do kategorie
computer-to-plate, než do kategorie computer-to-press. Skutečný digitální tisk
představuje Indigo (s tekutými tonery), nebo stroje založené na bázi Xeikonu
(používající tonery práškové). Mezi ně patří i zařízení Agfa Chromapress 32i.
Systém Chromapress
Celý systém Agfa Chromapress se skládá z několika podskupin. Jednotlivé dílčí
skupiny obsahují jak software, tak hardware a nakonec i samotný tiskový stroj.
Tok práce s dokumentem začíná, jak jinak, v DTP. Jednotlivé prvky softwarového
řešení slouží k práci s postscriptovýn souborem, vytvořeným v klasickém
programu, k němuž se připojuje popisný soubor zakázky, další části pak umožňují
provádět vyřazení, práci s proměnnými daty a archivaci, samozřejmě ripování a
ovládání a kontrolu samotného tiskového zařízení.
Zde je místo pro zvláštní upozornění na jednu specializovanou součást softwaru.
Jedná se o Personalizer-X. Jako zvláštní doplněk QuarkXPressu umožňuje tisknout
nejenom proměnlivá textová data, ale i fotografie. U nich je však potřeba mít
stejný datový formát, rozlišení a velikost. Výsledek ovšem stojí za to.
Tiskový stroj jako takový tvoří vstupní jednotka papíru, tisková věž, fixační
věž a výstupní jednotka papíru. Nesmíme ani zapomenout na separátní části,
kterými jsou externí klimatizační jednotka a řídicí jednotka.
Funkce vstupní a výstupní jednotky papíru je myslím patrná již z jejich názvů.
Papír vchází do stroje z role, která má šíři 32 cm a návin závisí na gramáži
papíru. Pohybuje se zhruba mezi 600 a 1 100 metry. Jeho gramáž je v rozmezí 80
a 250 gsm. Lze také tisknout na fólie a samolepky. Výstup je do stohovače, na
kterém se ukládají jednotlivé odřezané archy.
Tisková věž je rozdělena na věž X pro lícovou stranu papíru a věž Y pro rubovou
stranu papíru. Tisk probíhá na obě strany současně. Tiskové jednotky jsou
klasické, cmykové, používající práškové tonery. Tisk samotný je založen na
principu elektrofotografického procesu. Základním prvkem tiskové jednotky je
fotoválec. Přijímá digitální informaci o obrazu, který má být vytištěn. Zdrojem
světla, které vytváří obraz na válci, je pole LED-diod. Kolem válce probíhají i
další součásti elektrofotografického procesu (nabíjení fotoválce, již zmíněné
vytvoření obrazu, vyvolávací proces, přenos toneru na papír a čištění).
Následuje zapékání toneru, který je fixován do vrchní vrstvy papíru. Následně
je možné v jednotce OmniGloss vytvořit lesklý povrch papíru.
Rozlišení používá originální řešení spočívající v možnosti tisknout každý
jednotlivý bod v 16 stupních density. Nárůst kvality tisku je
neoddiskutovatelný a předstihuje v oblasti fotografií klasický ofset. Na druhou
stranu je nutné přiznat, že barevný digitální tisk má u všech zařízení také
svoje nedostatky. Jedná se o tisk jednolitých plných ploch a textu v nich.
Náprava je však jednoduchá. Stačí na problém pamatovat při návrhu tiskoviny a
použít různá pozadí apod.
Rychlost tisku je 35 stran 4/0 nebo 4/4 formátu A4 za minutu, tedy 2 100 za
hodinu, pro formát A3 platí příslušné podíly. Maximální šíře tisku je 307 mm,
délka pruhu je závislá hlavně na objemu datového souboru. Obecně vzato lze
mluvit přibližně o 300 cm. Relativní vlhkost prostředí se má pohybovat v
rozmezí 30 % a 60 %, z toho vyplývá potřeba provozovat toto zařízení (stejně
jako většinu ostatních digitál-ních tiskových strojů) v klimatizovaných
prostorách.
Černobílý digitální tisk
Černobílý digitální tisk není, vedle svých plnobarevných sourozenců, žádnou
Popelkou. Naopak, svojí možností přípravy dat, rychlostí a operativností se jim
plně vyrovná. I když se tento způsob tisku dá také přirovnat k laserové
tiskárně, výsledek je ve srovnání s ní řádově lepší. Kouzlo spočívá v
rozrastrování fotografií a ploch. Každý výtisk je samozřejmě originálem a
nedochází zde ke ztrátě kvality kopírováním.
Systém Xerox
DocuTech 6135
DocuTech představuje ucelený publikační systém. Jeho prvky lze i zde rozdělit
na softwarovou a hardwarovou část a samotný tiskový stroj. Zajímavou součástí
je vysokorychlostní skener, který dokáže zpracovat ze zásobníku až 24
duplexních stran za minutu. Snadno se tak připraví k tisku dokumenty, které
nejsou k dispozici v elektronické podobě. Systém umožňuje úpravy, kterými se
odstraní vady originálu. Výsledný dokument je tak bez ušpinění, potrhaných
okrajů apod. Součástí přípravy dokumentu je, velmi zjednodušeně, vyřazení
stránek, ripování a postavení do tiskové fronty.
Xerox DocuTech 6135 se skládá z vlastní tiskové jednotky a finišeru. Při tisku
je obraz, který má být vytištěn, nejprve vyvolán na fotoreceptoru laserovým
paprskem. Při dotyku papíru s fotoreceptorem se přenese obraz za použití toneru
na tiskové médium. Následně prochází papír zapékací jednotkou. Při oboustranném
tisku se papír po potištění jedné strany dostává do zařízení na jeho obracení a
poté je proveden tisk na stranu druhou. Výstup ze stroje může být po
jednotlivých snesených složkách nebo po shodných listech.
Zajímavým prvkem je tzv. termovazba, kdy je dokument za tepla svázán ve hřbetu
páskou dostupnou v několika odstínech. Výsledkem je tak finální produkt
nevyžadující další knihařské zpracování, obsahující až 125 listů. Ke stroji je
možné připojit on-line vazbu V1 s čelním ořezem. Tiskové a výkonové parametry
lze shrnout takto: Rozlišení je 600 dpi. Lze použít papír o gramáži 60-200 gsm.
Maximální formát tisku je A3, samozřejmě v provedení 1/1. Rychlost tisku je u
formátu A4 1/0 135 stran za minutu. Zásobníky papíru pojmou až 4 300 listů
papíru.
Dokončovací zařízení
Nedílnou součástí produkce na výše uvedených digitálních strojích je knihařské
zpracování. Snášení jednotlivých listů probíhá na zařízení Duplo DC-10000
založeném na vzduchové sací metodě. V kombinaci se sešívacím a skládacím
automatem DMB-200 lze na tomto zařízení také provést vazbu V1 a V3. Maximální
zpracovávané archy mají rozměry 350 x 500 mm. V2 lze provést na stroji pro
lepenou vazbu, jejíž maximální tloušťka je 50 mm a délka papíru je do 420 mm.
Nezbytnou součástí knihárny je také řezačka, bigovačka a balička.
Velkoplošný digitální tisk
Jak název napovídá, jedná se svým užitím o technologii se zcela odlišným
určením. Její doménou jsou rozměrné aplikace. Své místo najde při výrobě
billboardů, různých poutačů, výstavnických panelů, při firemních prezentacích
apod. Jedním z velmi důležitých požadavků je trvanlivost v exteriéru. Ta je
řešena hlavně dalším zpracováním, které zde bude také rozebráno.
Zařízení Xerox ColorgrafX 8954/II
Tak jako v jiných případech, i zde začíná příprava v DTP. K dispozici je
specializovaný software, který tištěný obraz rozdělí do pruhů, určí překryvy
apod. Po zripování úlohy je velkoplošný motiv připraven k tisku.
Papír, který má pro tento tisk zvláštní povrchovou úpravu, prochází nejprve
přes nabíjecí hlavu, která určí místa pro tisk jednotlivých bodů. Poté prochází
přes jednotlivé vany nazývané fontány, které obsahují tekuté tonery. Ty jsou do
nich dopraveny čerpadly. Stírací lišta odstraní přebytečný toner a papír
nakonec projde přes vybíjecí hlavu, která odstraní zbytkový náboj. Celý proces
se opakuje pro každou cmykovou barvu zvlášť. Papír samotný je navinutý na jedné
roli, po tisku se navíjí na roli druhou.
Rozlišení stroje je 200 dpi nebo 400 dpi. První z nich se používá pro méně
náročné aplikace, jako jsou např. billboardy. V druhém případě je tisk
použitelný i pro náročnější interiérové použití. Tiskne se na papír 80, 100,
125 a 150 gsm. První z nich je hlavně určen pro přenos obrazu (viz dále) a pro
interiérové aplikace s velmi krátkým použitím. Papír sto a stopadesátigramový
je určen převážně do interiéru. Poslední z uvedených, papír o gramáži 125 gsm
se používá pro tisk billboardů, z čehož vyplývá jeho odolnost v exteriéru.
Tisknout lze přímo na zvláštní druh materiálu, který připomíná textil a na
materiál pro přenos obrazu za tepla. Návin papíru je podle jeho gramáže od 90
do 122 metrů. Maximální šíře tisku je zhruba 130 cm a jeden délkový metr se při
této šíři tiskne (dle nastavení stroje) asi 5 minut. Délka tisku je omezena
velikostí souboru. Samotné zařízení není příliš rozměrné, je vysoké 100 cm,
široké 82 cm a dlouhé 183 cm.
Tisk na uvedeném stroji má jednu velkou výhodu. Následující operací prováděnou
v laminátoru tzv. "přes vodu" lze z tisku na papír udělat téměř nezničitelnou
samolepku se značnou životností v exteriéru. Celý proces probíhá takto:
Potištěný papír se odvíjí z role a na tiskovou stranu je naválcována vrchní
transparentní (matná nebo lesklá) fólie. Papír s nalepenou fólií prochází přes
napínací válec, který je umístěn ve vodní lázni. Dochází k nasáknutí vody do
papíru, ten se odděluje a namotává na prázdnou roli.
Kouzlo spočívá v tom, že barva zůstává bez ztráty kvality na spodní straně
fólie. Ta pak prochází kolem větráků, které ji osuší a namotává se na další
roli. Již v této fázi se může produkt použít jako fólie do prosvětlovacích
vitrín. Při výrobě samolepek se fólie naválcuje na oboustrannou bílou nebo
transparentní samolepící fólii. Zalaminovat lze samozřejmě i samotný papír a to
jak laminací za studena, tak za tepla. Z toho vyplývá, že je možnost provádět
operace založené na zahřátí válců laminátoru. Tímto způsobem lze také přenést
obraz na PVC plachtovinu nebo i na jiné materiály. Laminátor také může dokonale
nakašírovat samolepící folii na desky shodné se šíří tisku. Jejich délka je
spíše než čím jiným limitována velikostí místnosti a délkou dodávaných desek...
Závěrem
Uvedený přehled zařízení není jistě konečný. Pro základní nastínění široké
problematiky digitálního tisku je však myslím postačující. Digitální tisk
přináší a bude přinášet ještě ve větším tempu nové možnosti, které je dobré
poznat a užitečné umět použít. Až si příště vaše firma bude zadávat objednávku,
budete mít alespoň základní představu o tom, jak jsou vaše nápady přenášeny do
hotového produktu.
9 0859 / ijan









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.