Digitální zvuk a obraz v pohybu

Stejně jako nám skutky řeknou o člověku více než jeho slova, tak i videozáznam předá atmosféru události lépe než...


Stejně jako nám skutky řeknou o člověku více než jeho slova, tak i videozáznam
předá atmosféru události lépe než statická fotografie. V digitálním věku na
počátku třetího tisíciletí bude kupující uvažovat nejspíše o záznamu
digitálním, a právě proto jsme pro vás připravili test digitálních kamer dnes
nejrozšířenějšího formátu MiniDV.
Digitální záznam nabízí oproti analogovému výrazně vyšší kvalitu obrazu,
jednodušší přenos do PC a vzhledem k malým rozměrům kazety i elegantnější
provedení kamer. Vedle cenově velmi dostupných klasických analogových kamer se
záznamem formátu Video8, Hi8 a VHS-C na současném trhu najdeme digitální kamery
"přechodového" formátu Digital8, které pro digitální záznam využívají kazety
Hi8 (na jednu stranu jsou tyto kazety o něco levnější, na druhou stranu jsou
takové kamery patřičně objemnější), potom zde jsou modely, které vypalují MPEG
záznam přímo na malé CD či DVD (zajímavý koncept, ale zatím si nezískal větší
zájem zákazníků) a v naprosté většině ve výlohách obchodů figurují zmíněné
digitální kamery na MiniDV kazety. Zdá se, že na rozdíl od analogových modelů
se kazeta s rozměry 1 x 4,5 x 6,5 cm dočkala přízně všech významných výrobců,
čímž na tomto poli zavládla jednota a kompatibilita to se naštěstí týká i
vlastního DV záznamového formátu. Díky tomu lze záznam pořízený jednou kamerou
bez jakýchkoliv problémů přehrávat a navazovat na něj v kameře jiného výrobce a
ještě jinou jej třeba přenášet do počítače.
V našem testu devíti modelů digitálních kamer se podíváme na běžné, "amatérské"
kamery v poměrně širokém funkčním i cenovém rozmezí (od 20 do 50 tisíc Kč),
přičemž tři testované modely obsahují rovněž obstojný digitální fotoaparát s
rozlišením 1,7, 2,2 a 3 megapixely.

Co je společné
Než se pustíme do popisu jednotlivých modelů, podíváme se na charakteristiky
všem kamerám společné. Všechny tedy používají kazetky MiniDV, dále mají
výměnné, vzájemně zásadně nekompatibilní akumulátory a s výjimkou tří modelů
jsou vybaveny desetinásobným optickým zoomem.
Ačkoliv optický zoom bývá i výrazně vyšší (svého času byl oblíbený 16násobný),
většina nových modelů zůstává kupodivu na hodnotě 10x. Možným důvodem je
skutečnost, že větší přiblížení je bez opory nebo stativu náročné udržet a to i
se zapnutým stabilizátorem (digitální stabilizátor mají všechny kamery, optický
potom Canon MVX3i). Na druhou stranu je to docela škoda, různé detaily divoké
přírody či nedostupných architektonických památek takto zůstanou nezachyceny.
Nevynahradí to pochopitelně ani stonásobné přiblížení zoomem digitálním.
Uváděné cifry (někdy až 550x) jsou nesmyslné a zavádějící, a proto jsme je do
přehledu parametrů zcela úmyslně nezařadili. Ačkoliv má určité digitální
přiblížení svůj význam, protože na běžné, poměrně neostré televizní obrazovce
zvětšení velmi kvalitního záznamu čitelnost detailů zlepší (to platí zvláště
při přepisu DV záznamu na méně kvalitní VHS), množství informací v obraze
nepřibývá, takže toto přiblížení má význam zhruba do dvojnásobku maximálního
přiblížení optického zoomu (obvykle tedy do hodnoty 20x). Pak už se jedná pouze
o zvětšení a vyhlazení toho, co je i jinak na obrazovce viditelné.
Dalším společným rysem testovaných kamer je výklopný barevný LCD displej, až na
jednu výjimku s úhlopříčkou 2,5 " neboli 6,4 cm (Canon MVX3i má pak celých 3,5
"). Kvalita displeje se poměrně liší, obecně platí, že u levnějších modelů je
méně jasný a barvy méně živé a věrné (takový displej je tudíž na silnějším
světle hůře čitelný). Příjemným trendem firmy Sony je ovládání kamery
prostřednictvím dotykového displeje (viz vložený článek na straně 15).
Téměř všichni výrobci využívají k ovládání jog-dial ovladače kolečka, jež je
možné stisknout, a potvrdit tak výběr. Je to velmi pohodlný systém, který se
navíc snadno používá i bez dívání.
Dále jsou všechny kamery vybaveny stereofonním mikrofonem a stereo záznamem
(ten je DV formátu vlastní, přepínáme mezi dvěma 16bitovými nebo čtyřmi
12bitovými zvukovými kanály). Všechny přístroje mají režim standardního a o
polovinu prodlouženého záznamu (SP/LP), přičemž rozdíl v jejich kvalitě není na
pohled patrný (digitální záznam je stejný, ale u LP se zpomalí chod pásku,
stopy jsou blíž u sebe, je proto teoreticky vyšší pravděpodobnost vzniku chyb,
tzv. drop-outů).
Příjemným standardem se stala možnost dodatečného ozvučení a střih záznamu
přímo z kamery. Kamery mají audio, video, S-Video a DV (označován též FireWire,
i.Link či IEEE 1394) konektor, jejich průchodnost zvenku dovnitř (pro nahrávání
z videa nebo počítače zpátky na DV kazetu) obsahovaly všechny testované kamery.
Všechny kamery jsou také vybaveny infračerveným dálkovým ovládáním.

Kvalita obrazu
Testované digitální kamery měly příjemně vyrovnanou, vysokou kvalitu obrazu. Za
běžných světelných podmínek poskytují (při pozorování na normálním televizoru)
velmi podobné výsledky to se pochopitelně netýká barevné věrnosti, kde se
projevují sympatie k různým odstínům a různé názory na adekvátní sytost barev.
Výraznější rozdíly najdeme v rychlosti a přesnosti ostření a reakcích
automatiky, v kvalitě obrazu při slabším osvětlení a při větším přiblížení.
Výrobci své různě drahé modely cíleně odlišují kvalitou objektivu, automatiky,
ale především funkční výbavou a možnostmi vstupů a výstupů sledujte proto při
výběru uvedená kritéria, ale mějte na paměti, že pro běžné, kvalitní točení
nemusíte sahat příliš vysoko (nebo v kapse hluboko).

Klíčový je objektiv
V tomto testu jsme měli příležitost také porovnat tříčipovou a podobně drahou
jednočipovou kameru se zhruba stejným rozlišením Panasonic NV-GS70EG-S a Canon
MVX3i. Ačkoliv by teoreticky mohla tříčipová kamera dosahovat kvalitnějších
výsledků, nebyl rozdíl v barevnosti i ostrosti obrazu lidským okem na běžném
televizoru pozorovatelný. Samozřejmě, že kvalita kamery je vždy koncipována
jako celek a do určité míry ji odráží její cena nicméně zdá se nám, že v
oblasti spotřebních kamer je pro brilantní obraz významnější spíše kvalitní
objektiv než například tříčipové snímání.

S fotoaparátem v těle
Tři nejvyšší (a nejdražší) z testovaných kamer, Canon MVX3i, Panasonic
NV-GS70EG-S a Sony DCR-PC330 jsou speciálně vybaveny k fotografování statických
záběrů s rozlišením 2,2, 1,7 a 3 Mp. Kromě snímacího čipu s vyšším rozlišením
mají všechny tři zabudovaný blesk a příslušné režimy automatiky. Jakkoliv se z
nastoleného vývoje směrem k integraci kamery a fotoaparátu do jednoho přístroje
radujeme, je nutné přiznat, že tato technologie má před sebou ještě pěkný kus
cesty. Ve srovnání s 1Mp fotografiemi z různých levnějších kamer je zde ohromný
kvalitativní posun a obrázky jsou použitelné i pro výrobu fotografií v
oblíbeném formátu 10 x 15 cm. Na druhou stranu, co se ostrosti kresby a
přizpůsobivosti náročnějším světelným podmínkám týká, nedosahují tyto kamery
(snad s výjimkou Canonu) výkonu srovnatelného digitálního fotoaparátu. Zůstává
zde samozřejmě zachována výhoda desetinásobného zoomu, kapacitního akumulátoru
i ručního ostření práce je s nimi příjemná a možnost fotografování během
natáčení je "k nezaplacení". Výsledek jejich práce můžete posoudit na zvětšeném
detailu záběru na můstek rozhodčího na Císařské louce vlevo.

Canon MV600i
Cenově nejdostupnější kamerou v testu je základní model dnes již klasické řady
zakulacených MiniDV kamer značky Canon. MV600i má kompletní výbavu slušné
spotřební videokamery, bohatou sadu digitálních efektů (různé prolínačky,
deformace, zrcadlení, také automatické či ruční skládání statických záběrů do
matice 2 x 2 či 3 x 3), dokáže na kazetu zaznamenat statický snímek, nabízí
sedm expozičních režimů (včetně bodového měření a dlouhých časů pro noční
snímání), příjemný 18násobný optický zoom a kromě barevného LCD panelu i
barevný hledáček.
Kamera se velmi snadno ovládá, účel několika ovládacích prvků je na první
pohled zřejmý, nabídka je stručná a přehledná (její provedení je shodné u všech
modelů Canon), jog-dial ovladač řídí expoziční režimy a pohyb v nabídce, která
se zapíná samostatným tlačítkem.
Canon MV600i pořizuje kvalitní záznam, ale ve srovnání s ostatními testovanými
(nutno podotknout dražšími) modely vykazuje trochu slabší výsledky. Automatika
je občas váhavá, při velkém přiblížení doostřuje znatelně déle (přispívá k tomu
skutečnost, že v nejzazší poloze zoomu narážíme na hranice možností objektivu).
V této poloze zoomu se rovněž objevuje silná aberace barevné stíny na
kontrastních rozhraních. Nicméně přesto je tento dlouhý optický zoom výrazně
praktičtější a umožňuje natočení kvalitnějších detailů než desetinásobný zoom a
digitální přiblížení většiny ostatních kamer. Záznam MV600i je obecně barevně
nevýrazný, někdy neutrální, jindy lehce posunutý do teplejších odstínů. Obraz i
zvuk působí poměrně ploše.

Canon MV650i
Ačkoliv je na první pohled téměř stejný jako MV600i, skrývá model MV650i
znatelně vyspělejší přístroj. Kromě záznamu statického i pohyblivého obrazu na
paměťovou kartu (MMC/SD) nabízí také další související efekty (například
klíčování obrazu do statického snímku, což umožňuje neomezenou produkci titulků
a různých efektů).
Kromě toho, že má ještě delší zoom, v testu i v současné nabídce rekordní
22násobný, dodává se k MV650i též širokoúhlá předsádka. Tato předsádka snižuje
ohnisko na 0,6násobek, takže získáváme u kamer poměrně nezvykle široký záběr,
což se hodí zvláště při natáčení v místnosti (platíme nicméně cenu soudkovitého
zkreslení a omezení vzdálenějších poloh zoomu). S MV650i má uživatel
bezkonkurenčně nejširší rozsah ohniskové vzdálenosti.
Ve srovnání s MV600 má MV650i svižnější automatiku a živější podání barev,
celkově je na úrovni ostatních levnějších kamer v testu. Při velmi slabém
osvětlení je však šum stále poměrně výrazný.

JVC GR-D70e
Tato důsledně oblá kamera z dílny JVC přináší v dané cenové hladině nezvykle
kvalitní šestnáctinásobný optický zoom a možnost záznamu statických snímků.
Celkově je kamera poměrně bohatě vybavena, obsahuje funkce jako manuální
ostření, řadu snímacích režimů nebo dva způsoby úpravy obrazu pro širokoúhlé
promítání (16 : 9, komprese i orámování).
Již na hlavním přepínači režimů volíme mezi provozem automatickým a manuálním.
První z nich zajistí při dostatečném osvětlení skutečně bezproblémové natáčení,
druhý umožňuje řízení expozičních režimů a korekci nastavení. Poměrně zajímavou
funkcí je nastavení bílé barvy podle předlohy (bílé stěny apod.) či závěrka
1/120 s pro potlačení blikání obrazovek či zářivek. Ve slabších světelných
podmínkách a zvláště při větším přiblížení je potom důležitá možnost ručního
zaostření automatika tyto situace příliš nezvládá, zpravidla osciluje kolem
optimální hodnoty.
Ovládání rozsáhlé nabídky je díky přehlednímu uspořádání a jog-dial kolečku
jednoduché, páčka zoomu má nadstandardně jemný chod i reakce. Pro milovníky
detailů bude příjemná funkce makra i při maximálním přiblížení zoomu, což
umožňuje natáčení podrobností z odstupu zhruba jednoho metru. V takových i
jiných situacích navíc potěší poměrně silná stabilizace obrazu.
Barevné podání obrazu JVC GR-D70 je v souladu s reklamní kampaní kamera vytváří
živější odstíny barev s tím, že v různých světelných podmínkách je posunuje
různým, povětšinou ale zajímavým a přijatelným směrem.

Panasonic NV-GS50EG
Základní řada digitálních kamer Panasonic vypadá na první pohled dosti podobně,
ale parametry se u oněch půl tuctu modelů pochopitelně různí NV-GS50EG se
nachází zcela nahoře. Tato nejmenší kamera v testu je vybavena všemi základními
funkcemi, digitálními efekty a nabízí úplné manuální ovládání expoziční
hodnoty, ostření i vyvážení barev. Mezi nadstandardní možnosti patří natáčení
videa ve formátu MPEG-4 (pro zasílání e-mailem), funkce webové kamery a
reportážní mikrofon s dálkovým ovládáním.
Panasonic NV-GS50EG se ovládá standardním způsobem, malé problémy může působit
absence aretace u voliče režimů, kde je navíc poloha "vypnuto" uprostřed. Jeho
displej patří k těm méně jasným.
Zajímavým způsobem je řešeno točení ve tmě kromě dlouhých časů si kamera pomáhá
rozsvícením LCD obrazovky, kterou vám poručí přetočit dopředu. I při nulovém
osvětlení tak natočí blízké předměty v čitelných barvách. Pro dokumentární
točení je k dispozici režim vypnutí QuickStart, jakýsi stand-by, kdy je kamera
schopna točit již 1,3 sekundy po zapnutí.
Panasonic NV-GS50EG pořizuje kvalitní obraz se sklonem k teplejším odstínům,
automatika pracuje standardním způsobem, ostření má navíc práci usnadněnu, ve
srovnání s ostatními kamerami, pomalejším pohybem zoomu.

Sony DCR-TRV19e
Modely základní řady digitálních kamer Sony patří mezi menší na trhu, vyznačují
se střízlivým vzhledem a minimem ovládacích prvků. Ovládání se totiž většinou
odehrává prostřednictvím nabídky na dotykovém displeji. Jednotlivé modely se
klasicky odlišují množstvím funkcí, kvalitou objektivu a možnostmi vstupů/
výstupů.
Na kamerách Sony jsou vidět bohaté zkušenosti získané během dlouhé historie
konstrukce spotřebitelských kamer. Základní ovládání je velmi jednoduché,
funkce i automatika plní svižně to, co se od nich očekává. Trochu náročnější
uživatelé mají k dispozici pokročilé funkce typu manuálního ostření, bodového
měření expozice či různé režimy nočního snímání.
Zcela nové možnosti přináší použití dotykového displeje například v režimu
bodového ostření si můžete na displeji přímo ukázat, jaké místo má být ostré
(podobně s nastavením expozice). I když je ovládání prostřednictvím displeje v
zásadě příjemné, některá tlačítka (například ovládání přehrávání) jsou dosti
drobná, takže lidé se silnějšími prsty nebo příliš krátkými nehty mají trochu
problémy.
Kvalita obrazu odpovídá ostatním modelům této kategorie, ve srovnání s nimi
však Sony DCR-TRV19e zachycuje střízlivější, originálu bližší barvy, pouze s
lehkým nádechem směrem k teplejším odstínům. Při slabším osvětlení se v obraze
objevuje slabý šum.

Sony DCR-TRV33e
Tento model je podobný předchozímu, jeho výbava je však bohatší. Klíčovým
přírůstkem je schopnost zachytit a uložit megapixelový statický snímek, dále je
zde barevný hledáček, digitální zvětšení obrazu při přehrávání z kazety i
karty, záznam MPEG videa na kartu, funkce webové kamery nebo režim "Super night
shot" se schopností záznamu částečně barevného obrazu za šera. Stejně jako u
ostatních značek je barevné noční vidění realizováno prodloužením expozice Sony
DCR-TRV33e tak nabízí oba noční režimy plynulý, černobílý infra i víceméně
statický barevný. Oproti DCR-TRV19 ještě navíc umožňuje klíčování neboli
propojení statických a pohyblivých záběrů a zajišťuje více přechodových efektů.
Všechny modely Sony včetně DCR-TRV33 mají vysoce účinný elektronický
stabilizátor, který překonává schopnosti stabilizace testovaných kamer
ostatních značek. Jako u většiny ostatních kamer Sony lze na DV kazetách s
pamětí indexovat záznam a vytvářet i poměrně složité střihové sestavy. Další
obvyklou praktickou drobností je tlačítko pro zobrazení stavu baterie i ve
vypnutém stavu (údaje jsou nicméně dosti přibližné).
Díky kvalitnějšímu snímači je oproti DCR-TRV19 záznam nepatrně ostřejší,
neutrální až teplejší barevné podání (zvláště při umělém osvětlení) přetrvává,
šum je při slabším osvětlení méně patrný.

VYŠŠÍ MODELY
Canon MVX3i
Nejtěžší, nejdražší a nejvíce ovládacími prvky vybavená kamera svou koncepcí
připomíná již kameru poloprofesionální. Podlouhlá konstrukce a způsob ovládání
si říkají o obě ruce a po chvilce tréninku umožňuje MVX3i velmi svižné tempo
práce. Integraci fotografických funkcí podtrhuje blesk a kruhový volič režimů,
známý z klasických fotoaparátů. Jako jediná kamera v testu má Canon MVX3i
větší, přesně 3,5palcový LCD displej (žel téměř úměrně méně jasný). Rovněž
unikátní je optický stabilizátor obrazu.
Pro náročnější fotografy/kameramany, jimž je tento model bezesporu určen v prvé
řadě, bude přímé ovládání jistě příjemné: ostří se kroužkem přímo na objektivu,
tlačítka korekce automatiky, nastavení a spouštění u Canonu tradičně bohatých
digitálních efektů jsou hned vedle, již zmíněný kruhový volič jednoho z osmi
režimů vedle hledáčku, práce v klasickém menu probíhá pomocí jog-dial kolečka.
K celkově vysoké kvalitě se řadí i dálkové ovládání, které obsahuje vše včetně
řízení střihu a dodatečného ozvučení.
Fotografické funkce MVX3i lze mezi testovanými přístroji označit za
nejvyspělejší. Při fotografování umožňuje klasické nastavení režimu, korekci,
ruční ostření, sérii snímků, různé varianty nastavení, automatický blesk včetně
redukce červených očí. Výsledné snímky jsou však znatelně ostřejší a jasově
vyrovnanější než u ostatních digitálních kamer. Jako jediná také umožňuje
zvětšení statického snímku při prohlížení na displeji kamery (klasicky,
ovladačem zoomu).
Obraz z Canonu MVX3i je naprosto brilantní, vykazuje příjemně živé, trochu
teplejší odstíny barev, automatika funguje spolehlivě a orientuje se i za
slabšího osvětlení.

Panasonic NV-GS70EG-S
Kamera Panasonic NV-GS70EG-S byla jediným zástupcem tříčipové konstrukce v
našem testu, nicméně dodává se za velmi zajímavou cenu, která je dokonce nižší
než u podobných kamer jednočipových. V amatérské kategorii Panasonicu je
NV-GS70EG-S druhým nejvyšším modelem a skutečně nabízí vše, co člověk u lepší
kamery očekává. Kompletní funkční výbava umožňuje provoz v plně automatickém i
manuálním režimu, přičemž nastavit lze vše včetně zisku neboli citlivosti
snímacího prvku (ani při nejvyšší hodnotě není v obraze patrný šum).
Ovládání je klasické, kamera výborně sedí v ruce, mimo jiné díky horní
pogumované straně. Trošku nepohodlné je tlačítko Menu pod ovládacím
jog-kolečkem, na které nelze žádným prstem pravé ruky dosáhnout, a také poměrně
tvrdý posuvný ovladač zoomu. Velmi příjemné je ruční ostření kroužkem na
objektivu a externí reportážní mikrofon s ovládáním kamery.
Stejně jako NV-GS50EG-S umožňuje NV-GS70EG-S do určité míry barevné natáčení ve
tmě s přisvětlením displejem, rychlý start, funkce webové kamery či natáčení
MPEG-4 videa na paměťovou kartu. Statické fotografie zaznamenává v rozlišení 1
536 x 1 152 bodů, při slabším osvětlení si je přisvítí vlastním bleskem.
Obraz Panasonicu NV-GS70EG-S je naprosto brilantní, s jednoznačným sklonem k
sytějším a jasnějším barevným odstínům. Dosahuje velmi dobrých výsledků i při
nižším osvětlení (jasné barvy, neznatelný šum) a automatika je co do rychlosti
i přesnosti téměř bezchybná.

Sony DCR-PC330e
Největší snímač a nejobsáhlejší nabídku ovládanou dotykovou obrazovkou skrývá
překvapivě ne nejdražší kamera testu, Sony DCR-PC330e. Kamera je jako jediná z
testovaných orientována na výšku, mikrofon má na horní straně, ovládání zoomu a
spoušť fotoaparátu na boku. Díky plastové otočné opěrce na předním okraji
poutka kamera v ruce dobře sedí a dá se ovládat jednou rukou. Veškerá nastavení
jsou pochopitelně úkolem prstů levé ruky, neboť se realizují prostřednictvím
nabídky na dotykovém displeji. Ačkoliv jsou ovládací prvky v nabídce větší než
u předchozích dvou modelů a práce v menu je tedy snazší, pro rychlejší práci s
kamerou této kategorie by se hodilo více ovládacích prvků vyvedených přímo na
tělo přístroje. Kromě nočních režimů, protisvětla a ostření je potřeba pro vše
vstupovat do nabídky. Ruční ostření prstencem přímo na objektivu je velmi
pohodlné a díky hledáčku s vysokým rozlišením lze dosáhnout skutečně přesných
výsledků, kamera navíc na displeji zobrazuje aktuálně zaměřenou vzdálenost.
Vzhledem ke snímači s vysokým rozlišením, schopným vyprodukovat snímky až 2 016
x 1 512 bodů, je DCR-PC330e náležitě vybavena fotografickými funkcemi.
Vyfotografuje sérii snímků s různým nastavením expozice, kvality či velikosti
včetně časosběrných fotografií v různě dlouhých intervalech. Dále je zde
zabudovaný blesk aktivovaný ručně či automaticky a laserový hologram pro
ostření za špatných světelných podmínek. V režimu natáčení na kazetu se po
namáčknutí spouště snímek vyfotografuje a předvede na displeji, když
souhlasíme, domáčkneme spoušť, a snímek se uloží.
Obraz je u Sony DCR-PC330e, podobně jako u sousedních kamer, v podstatě
bezchybný, automatika pracuje spolehlivě a svižně, barevné podání je ve
srovnání s Panasonicem NV-GS70EG-S neutrálnější.

Závěr
Jak již bylo v textu několikrát uvedeno, všechny testované kamery produkují
výborné až skvělé výsledky, které se spolu s funkční výbavou docela adekvátně
odráží v jejich ceně. Kdybychom měli ukázat na zvláště zajímavé modely, pak to
je v nižší třídě Sony DCR-TRV19 a JVC GR-D70, v té vyšší trojici potom Canon
MVX3i.

Dotykový displej
Zdá se, že použití dotykového displeje ve spotřebních kamerách je krok správným
směrem. Snížení jasu je poměrně snesitelné a komfort a přehlednost ovládání
výrazně narůstá. Takto vybavené kamery Sony uživatelům nabízejí možnost
sestavení vlastní nabídky či bodové ostření a měření expozice ovládané ťuknutím
na příslušné místo v záběru.

Noční život
Ke snímání nočního či špatně nasvětleného dění přistupují výrobci v zásadě
dvěma způsoby. Jedním z nich je obětování barevné informace a přechod na téměř
černobílý režim, nasvětlený u kamer Sony infračerveným světlem výhodou je
poměrně ostrý, plynulý záznam pohybu.
Druhý, častěji používaný způsob je prodlužování expozice. U JVC se expozice
prodlouží na nějakou 1/20 sekundy a při skutečně slabém světle je obraz téměř
bez barvy, navíc poměrně silně zašuměný. Canon volí ještě delší expozice (až 2
s) a nabízí "barevné noční vidění" tyto dlouhé expozice skutečně řadu barev i
při velmi nízké intenzitě osvětlení zachytí, nicméně jakýkoliv pohybující se
objekt se stane šmouhou. Panasonic navíc vtipně přisvětluje scénu LCD panelem
(uživatel dostane pokyn otočit jej dopředu) a nabízí "barevné noční vidění v
absolutní tmě", návod či praxe posléze osvětlí, že to platí zhruba do 3 metrů
od kamery. Zázraky se pochopitelně nekonají, ale použít se to dá.
Z uvedeného je zřejmé, že kamery Sony potěší dokumentaristy akčního nočního
života, zatímco Panasonic a Canon spíše příznivce zářících scenérií noční
urbanizované krajiny či poklidného, svíčkami nasvětleného pokoje.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.