Digitály vytlačí analogy

Součástí veletrhu Interkamera 2003 byl i doprovodný program především ve formě odborných konferencí. Jednu z nich s ...


Součástí veletrhu Interkamera 2003 byl i doprovodný program především ve formě
odborných konferencí. Jednu z nich s názvem Digitální fórum pořádalo
nakladatelství IDG pod záštitou týdeníku Computerworld. Co mohli početní diváci
zhlédnout?
Jako první vystoupili řečníci Tomáš Viktora a Martin Laub ze společnosti
Olympus, aby ukázali, jak daleko je digitální fotografie v oblasti
mikroskopických snímků. Oba usoudili, že digitální záznam obrazu v současné
době opanoval i pole mikrofotografie. V přednášce pak vysvětlili rozdíl mezi
klasickým mikroskopem s digitálním záznamovým zařízením a digitálním
mikroskopem. Dále pak rozdělili digitální záznamová zařízení do základních
skupin a porovnali jejich parametry a určení, kde a jak je lze použít. Součástí
byla také kritéria použití digitální mikrofotografie. Zajímavým zpestřením se
pak staly praktické ukázky současných digitálních mikrofotografických systémů.

Makro a mikro
Poutavou prezentací s názvem Makrofotografie a mikrofotografie digitálně
přispěl do Digitálního fóra František Weyda, vedoucí laboratoře digitálního
zobrazování v entomologii z Entomologického ústavu Akademie věd České
republiky. Zájem o fotografování přírodních tematik totiž neustále narůstá. S
tím je spojeno objevování nových "světů", které bývají často skryty lidskému
oku. Takové světy drobných živočichů a rostlin jsou v běžných podmínkách
dosažitelné makrofotografií; u technicky lépe vybavených fotografů i
mikrofotografií.
Právě sem proniká s úspěchem digitální fotografie (a digitální zobrazování
obecně), jak již bylo řečeno v předchozím příspěvku. V přednášce byl uveden
současný stav oboru se zaměřením na praktické dopady. Na příkladech byly
názorně předvedeny postupy, které vedou k dosažení přijatelných výsledků.
Nezanedbatelným aspektem digitální fotografie jsou mnohem vyšší nároky na
archivaci, neboť je zde dosahováno větší kvantity pořizovaných snímků. Proto
také účastníky Digitálního fóra zaujala prezentace Jiřího Hermana, produktového
manažera firmy Elsyst Engineering s názvem Budujeme digitální archiv.
Přednáška obsahovala popis koncepce a architektury archivačních produktů,
praktické aspekty jejich použití, metody ukládání a vyhledávání, použití
klíčových slov či indexování. Byla nastolena rovněž problematika databáze
versus album. Následným krokem je pak distribuce archivů na média, která byla
rovněž probrána. Na závěr byl předveden databázový archivační koncept na
produktu PhotoImage.
K digitálním fotografiím náleží rovněž jejich tisk. Oblast tiskových
technologií a možnosti jejich použití probrala poslední přednášející Natália M.
Homolová ze společnosti Lexmark.

Analogy zmizí za 10-15 let
K Interkameře 2003 náležely i další přednášky, které pořádal organizátor
veletrhu. Mezi nejzajímavější osobnosti bezesporu patřil Ondřej Neff, který mj.
hovořil také o trendech v digitální fotografii. Za důležité vývojové milníky
označil technologie Foveon a SuperCCD, o kterých jsme psali již v minulém
Computerworldu (viz CW 16/2003). Posluchačům pak poradil, aby si dnes již
automatický fotoaparát na kinofilm nekupovali. Jistou výjimku prý mohou udělat
u "přístrojů" na jedno použití. Ty jsou podle Ondřeje Neffa vhodné pro takového
člověka, který si nechce kupovat žádný fotoaparát.
Čas plného přechodu na digitální technologie však údajně ještě nenastal
především u zařízení vyšších kategorií, kde je analogový záznam ještě stále
nedostižný, byť se vzdálenost od digitálního výrazně zkracuje. Ke konci své
prezentace pak Ondřej Neff vyřkl prognózu, kdy podle jeho odhadu digitální
fotografie plně zvítězí nad analogovou zhruba za 10 až 15 let.
V průběhu odpovědí na dotazy posluchačů se dostal také k tisku digitálních
fotografií. Uváděl příklad hezké sublimační tiskárny, kterou kdysi viděl, již
bylo možné vložit do PC podobně jako CD-ROM mechaniku. Z ní potom na kliknutí
tlačítka lezly fotografie. Cena za jednu takovou ovšem vycházela asi na 40
korun.
Vzpomínka na výši této ceny Ondřeje Neffa natolik rozhořčila, že navázal
popisem dalších dle jeho slov nestoudností. Mezi ně zařadil případ DVD
zakoupeného ve Spojených státech, které nelze přehrát v Evropě, nebo obecně
vysokou cenu hudebních CD.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.