Dilbert a jeho kariéra

Recenze knihy Dilbert a jeho principy by možná slušela spíše aprílovému vydání Computerworldu, ale na druhé straně:...


Recenze knihy Dilbert a jeho principy by možná slušela spíše aprílovému vydání
Computerworldu, ale na druhé straně: jste si jisti, že pohled této publikace na
otázky kariéry a personalistiky je zcela odtržený od reality či výlučně směšný?
1. Všichni lidé, včetně vás, jsou idioti. Pokud si to uvědomíte, ušetříte si
mnohá pracovní i životní zklamání.
2. Ti největší idioti se systematicky přesunují tam, kde udělají nejmenší škodu
tedy do vedení.
To jsou dva ústřední motivy knihy, kterou si nejprve bankovní pracovník (po
několika letech u přepážky propuštěn v rámci úspor po nepřátelském převzetí),
poté administrativní zaměstnanec společnosti Pacific Bell (kde devět let
nasával atmosféru kóje č. 487000R) a nakonec autor komiksových stripů ze světa
počítačového specialisty Dilberta a jeho vysoce defektních kolegů, nadřízených
a zvířat, prorazil cestu i do světa beletrie.
Nutno říci, že úspěšně. The Dilbert Principle se stal americkým bestsellerem
číslo jedna, v krátkém období ho následovala řada dalších knih a s tím, jak se
svět globalizoval a americké metody řízení přejímaly i neamerické společnosti,
staly se Adamsovy knihy i stripy oblíbenými i mimo anglosaskou oblast. Jeho
kresby, někdy velmi drsně, leč vždy vtipně demytizující americký technologický
a hospodářský zázrak 90. let, vycházejí v mnoha světových jazycích, ke kterým
se od minulého roku řadí i čeština (stripy dnes vycházejí v MFDnes, ještě
předtím však vycházely v originále v Prague Business Journal).
Tím to však ještě zdaleka neskončilo. Dilbert má svoji vlastní internetovou
stránku http:// www. dilbert.com, kde si kromě prohlédnutí nejčerstvějších
stripů můžete objednat knížku, tričko či šéfovu figurku za účelem provedení
woodoo.
Na e-mailovou adresu scottadams@aol.com můžete posílat námitky, připomínky či
vlastní podnikové příhody. Denně tak autorovi chodí okolo 350 e-mailů, přičemž
(jak sám tvrdí) se je všechny snaží číst. Má to svůj účel některé příhody jsou
tak dobré, že se dočkají i vlastního vtipu anebo anonymního otištění v
některých z Adamsových knih.
Je možné říct, že se Adamsovy vtipy staly klasikou i nebezpečnou zbraní. Adams
sám uvádí příklad jednoho nejmenovaného amerického podniku, kde vedení zakázalo
zaměstnancům vyvěšovat jeho vtipy na nástěnkách. Můj známý, který pracoval se
skupinou českých programátorů v Dánsku, zase vyprávěl, jak je dánští pracovníci
stejného podniku označovali jako Elboniánce (což jsou u Adamse obyvatelé jakési
východoevropské země oplývající bahnem, prasaty, huňatými čepicemi a
technologiemi na úrovni starší doby kamenné).
K hlavním hrdinům patří:
Dilbert: trochu otylý a trochu nesmělý, obrýlený programátor, vyzbrojený
nezbytnou dvojicí propisovaček v kapse u košile, bartovskou kšticí a kravatou
neustále nakřivo (doma někdy chodí v roláku či tričku s trenýrkami), kreslený
bez úst a bez závazků (jeho trapasy se ženami jsou známé tak, že z něj má
"slabší" pohlaví panický strach a vydává Průvodce, jak uniknout Dilbertovi).
Pokud pomineme členy Dilbertovy domácnosti, o nichž se v naší knize téměř
nedozvíte, další významnou skupinou je osazenstvo Dilbertova pracoviště ve
velké, moderními technologiemi se zabývající korporaci, především Dilbertovi
kolegové.
Wally: rozvedený obrýlený vývojář, kreslený bez krku a s šesti vlasy na hlavě.
Mistr podrazů a špatných rad s nulovým sebevědomím a zápornou přidanou
hodnotou. Jeho předobrazem byl Adamsův kolega, který se po celá léta snažil být
nejhorším členem týmu, aby byl při první možné příležitosti vyhozen s nárokem
na odchodné a nemusel tak dávat výpověď sám (čímž by samozřejmě o odstupné
přišel).
Alice: dívka s vlasy do jehlanu, ze tří programátorů zřejmě nejchytřejší a
nejschopnější, v důsledku neustálé práce přesčas však s velmi pochroumaným
osobním životem. Díky tomu má nervy nadranc, jako feministka se občas rozčílí,
přičemž má sklony řešit problémy pohlaví velmi agresivním a nečekaně brutálním
způsobem (pěstmi či jehlovými podpatky).
Asók: internista z jakési exotické země (pravděpodobně Indie). Je sice chytrý,
ale mladý a naivní a jako takový se občas stává obětí Wallyho či Aliciných
žertů. Domáhá se uznání a respektu, toho se mu ale nedostává (vždyť, kdo by si
všímal člověka, který je tam jen nakrátko, na poloviční plat a při snižování
stavů samozřejmě vyletí jako první, že?).
Na pracovišti se ještě vyskytují "lidé z marketingu" (v některých dílech
kreslení jako dekadentní Římané, na úkor ostatních žijící v přepychu a
radovánkách), účetního úseku (kreslení jako zlomyslní skřítkové z pekla či
podsvětí, snižující podnikové rozpočty), právního oddělení, uklízeči,
instruktoři kurzů přežití a týmové práce a řada dalších idiotů otravujících
každodenně Dilbertovi vzduch.
Tou největší pohromou však nejsou Dilbertovi kolegové, nýbrž jeho šéfové:
Šéf Dilbertova oddělení (v originále pointy-haired boss): kreslen s klaunským
účesem nad ušima, značně domýšlivý a ještě více senilní (viz výše zmíněný bod
dvě). O moderních technologiích nemá ani páru (například laptop si plete s
magnetickou kreslicí tabulkou či si o papírové krabici na svém stole myslí, že
je to počítač), takže je vcelku přirozené, že šéfuje vývojovému oddělení.
Catbert, zlodušský ředitel lidských zdrojů: sadistický personální ředitel,
vyžívající se v terorizování a ponižování řadových pracovníků. "Potřebujeme si
promluvit, Paule," říká Catbert jednomu ze zaměstnanců, "ale nejdřív tě praštím
do hlavy a poškrábu tě!". "Hehehe, jak roztomilé!" směje se Paul, ještě netuše,
že za chvíli dostane padáka.
Sekretářka Dilbertova šéfa: ač de iure k managementu nepatří, de facto svého
šéfa ovládá (neboť na rozdíl od něj ona umí používat fax, e-mail i počítač).
Dejte si na ni pěkný pozor ta postarší, dobrácky vypadající paní je daleko
zákeřnější, než si myslíte!
K managementu se řadí i kupa zdánlivě přátelských viceprezidentů (kteří vás v
jednom okamžiku vyzvou, abyste jim řekli pravdu, a v druhém vás za ni vyhodí),
maskující své chyby a přehmaty neustálými reorganizacemi. Všimněte si, jak
pěkný účes většina z nich má (i když část z toho jsou jen příčesky). Jsou totiž
součástí Adamsovy teorie (kterému vlasy stále ubývají), že člověk je hodnocen
ne podle toho, co ví, říká či umí, nýbrž na základě toho jak vypadá.
Dilbert a jeho principy nejsou jen stripy a dopisy čtenářů. Především je to
Adamsův psaný humor, neméně tak kvalitní jako kreslený. Autor je sarkastický,
ironický, sžíravý k sobě i druhým, ovšem co je zdaleka nejhorší, ve svých
axiomech, poučkách i závěrech možná pravdivý. V práci to tak prostě (někdy)
chodí.
Chcete-li vědět i vy, co je skutečnou podstatou týmové práce, co to znamená,
když se řekne, že zaměstnanci jsou nejcennější aktivum podniku, co je to
politika otevřených dveří a jak se management staví k vašim zlepšovacím návrhům
(které mu jenom přidělávají práci), jaká slova používat a jakým se vyhnout, co
je to marketing a jakou úlohu mají v podniku poradci, jak na podnikový rozpočet
a jak na ISO 9000, pravděpodobně byste si měli Dilberta a jeho principy koupit
také.
Jediné, co kvalitu českého vydání Dilberta a jeho principů snižuje, je překlad
a grafická úprava. Lettering (umísťování textu v obrázcích do bublin přímé
řeči) je tragický, někde jsou bubliny vzhledem k textu příliš velké, jinde zase
malé tak, že muselo dojít k zmenšení písma.
Překlad knihy je také kapitolou samou o sobě. U podobného žánru je nezbytná
jazyková orientace v oblasti technologií, ekonomie a amerických reálií, což zde
někdy chybí a díky tomu řada vtipů vyzní do ztracena. Překlad Dilbertova
povolání "engineer" (osoba s technickým vzděláním) jako inženýr je v českém
prostředí (které zná i inženýry ekonomie) poněkud zavádějící, mě se zdá lepší
spíše vývojář či programátor. "Database" se překládá jednoduše jako databáze
(nikoliv datová základna). Přeložení slova "marketeer" (pracovník marketingu)
jako trhovec je absurdní. Záhadná zkratka MIS znamená manažer či management
informačních systémů, account v marketingu není účet, nýbrž klient.
Nabízí srovnání s MFD, kde jsou překlad i grafická úprava řešeny daleko lépe.
Nicméně kvality grafiky či překladu nemění nic na důležitosti celé knihy
chcete-li pochopit moderní podnik a přežít pracovní proces se zdravým rozumem
(a aniž by vás vyhodili), neměla by ve vaší knihovně publikace Dilbert a jeho
principy rozhodně scházet.
(Scott Adams: Dilbert a jeho principy, Pragma, 1998, 344 stran, 188 Kč)
0 0590 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.