Divoká plavba mořem snímků

Velice brzo poté, co začnete digitálně fotografovat, zjistíte, že se pevný disk ve vašem počítači rychle a neodvrat...


Velice brzo poté, co začnete digitálně fotografovat, zjistíte, že se pevný disk
ve vašem počítači rychle a neodvratně zaplňuje stovkami nových snímků, vzniká
chaos, který nemusíte zvládnout, až budete chtít najít konkrétní fotografii a
pochlubit se s ní přátelům.
Přestože se na první pohled zdá, že procházet a vyhledávat jednotlivé
fotografie ve vašich souborech zvládne i starý dobrý Průzkumník či jiný
souborový manažer, jako je například Salamander, tak brzy pochopíte, že
speciální obrazové manažery mají schopnost vám představit snímek nejenom podle
názvu, ale i maličkým náhledem se všemi potřebnými údaji neboli thumbnailem.
Vyspělejší obrazové manažery navíc zvládnou přečíst "neviditelné" záznamy
zapsané v obrazovém souboru, které moderní digitální aparáty připojí ke každému
snímku ihned při jeho vzniku. Pokud se tedy chcete zamyslet, proč je vaše
fotografie moc světlá a neostrá, stačí se podívat do těchto záznamů a zjistit
například použitou ohniskovou vzdálenost nebo nastavení citlivosti.

Šup do alba
Obrazové manažery se dají rozdělit na dva druhy. První, a velmi oblíbené pro
svou jednoduchost, jsou alba. Tento způsob najdete většinou u firemních
programů dodávaných s digitálními fotoaparáty. Například CamediaSuite dodávaná
s aparáty Olympus staví jednotlivá alba a ihned po přetažení snímku do počítače
vám nabídne, do kterého z nich chcete snímek uložit. Do druhé skupiny potom
patří speciální obrazové manažery, které nabízejí celou řadu funkcí, které vám
usnadní fotografie uspořádat do určitého systému. Pracuje se v nich s
"normálními" adresáři a nabízejí vyhledávání podle klíčových slov. K dané
fotografii napíšete třeba deset hesel, které ji charakterizují, doporučujeme
více hesel, lépe se později při hledání trefíte.
Jeden z nejpřehlednějších programů, který můžete využít ke správě svých
fotografií, je ACDSee 4.0 (www.acdsystems.com, cca 1 800 Kč bez DPH) od
společnosti ACD Systems. Procházení složkami, které zobrazují náhledy obrázků,
je intuitivní a využít lze i zabudovaný přehrávač multimediálních souborů. Při
vyhledávání konkrétního souboru je možné například zadávat jakoukoliv obrazovou
vlastnost (velikost) nebo metadata, což jsou interní záznamy ve formátu EXIF,
jako je clona nebo čas, které vyspělejší digitální aparáty přidávají do souborů
JPEG. Snadno si v něm také vytvoříte databázi, takže pomocí zadaných klíčových
slov rychle vyhledáte, co potřebujete. ACDSee podporuje více než padesát
grafických formátů a multimediálních souborů včetně BMP, TIFF, JPEG, MPEG, TTF
a dalších. Obrázky "natáhnete" přímo do programu prakticky z jakéhokoliv
zdroje, jako například z USB zařízení, digitální kamery, (například Canon, HP,
Kodak či Olympus) z nejméně 20 specifických fotoaparátů. Pomocí obrazového
editoru Photo Canvas Lite, který je součástí instalace, dokonce zvládnete i
základní úpravy snímků, jako je korekce jasu a barev. Další aplikací, která vám
pomůže udělat pořádek ve vašich fotografiích, je Photo Explorer 7.0 Pro
(www.ulead.com, cca 1 100 Kč bez DPH) od společnosti Ulead Systems. Je
jednoduší než ACDSee, ale na druhou stranu určitě přehlednější a pracovat s ním
se naučíte ihned. Také způsob vyhledávání a možnosti editace jsou pouze
základní.

Další v řadě
Pro náročnější uživatele je určen program Cumulus 5 Single-User Edition, který
zároveň patří mezi dražší programy (www.canto.com, cca 6 000 Kč bez DPH), na
kterém oceníte především možnost exportovat data na internet či posílání
obrázků elektronickou poštou. Bohužel Cumulus postrádá editor pro základní
úpravy snímků. Jen tak sypat snímky jeden za druhým do různě nahodile vzniklých
adresářů vás sice neohrozí na "digitálním" životě, pokud fotíte spíše svátečně
a uložíte si pouze ty povedené fotografie. Ovšem pokud fotografujete více a
chcete mít vše přehledně uloženo, budete muset sáhnout po některém z výše
popsaných programů.

Jak se má smát Mona Lisa
Každý z milovníků digitální fotografie si je jistě dobře vědom jedné z
největších výhod digitálních fotoaparátů oproti klasickým filmovým přístrojům.
Ta spočívá v možnosti ihned po pořízení snímku prohlédnout si na LCD displeji,
zdali fotografie vyhovuje vašim představám a záměrům, a pokud ne, jednoduše ji
vymažete a objekt svého zájmu nafografujete znovu.
Přesto i po této "terénní" selekci můžete znechuceně kroutit hlavou nad její
kvalitou po přetažení do počítače. Ovšem ani v této chvíli není nutné rovnou
házet pověstnou flintu do odpovídajícího druhu obilí. V tomto článku si povíme,
jak z "mizerného" snímku udělat téměř výstavní či uměleckou fotografii, k čemuž
kromě nezbytného počítače budeme potřebovat také vhodný fotoeditační software.
Ze všeho nejdříve si popíšeme několik základních funkcí, které by měl zvládnout
editovat každý i neškolený grafik a které v mnoha případech zachrání váš snímek
před rozhodnutím ho sprovodit z povrchu diskového.
Mezi nejčastější úpravy určitě patří ostření snímku. Velmi často se vám totiž
povede udělat rozostřenou fotografii a právě v takovém případě se vám sejde
funkce sharpen, kterou najdete asi v každém fotoeditačním programu v menu image
jako filters nebo effects. Většinou si můžete vybrat mezi dvěma způsoby sharpen
nebo more sharpen. U profesionálních editorů je možné ještě "sharpovat" přesně
podle vámi zadané hodnoty.
Další z příhod, kterou jste jistě již také zažili, je nafocení podexponovaného
snímku za špatných světelných podmínek, což ve většině případů znamená, že
výsledná fotografie je černá jako bota. V menu jednoduše vyberete položku
adjust a v ní korekci nazvanou brightnes/contrast. Většina editorů umožňuje
tedy zároveň nastavovat jak jas, tak kontrast. A protože nejlépe snímek
upravíte metodou pokusu a omylu, nabízí tyto programy levé okno s původním
snímkem a pravé, ve kterém vidíte aktuální změnu. Až vám bude připadat
fotografie jasná a kontrastní, potvrdíte výsledek jednoduše tlačítkem Enter.
Uživatelé digitálních fotoaparátů mají výhodu oproti klasické filmové
fotografii, že si mohou přímo před zhotovením záběru nastavit hodnotu bílé.
Pokud jste například fotografovali v místnosti za umělého osvětlení a poté
odešli lovit snímky do přírody a fotoaparát si uchoval původní nastavení bílé,
budou mít všechny vaše fotografie nepřirozenou barvu (například do modra). I
když tedy nevyužijete možnosti nastavení přímo na LCD displeji fotoaparátu,
můžete vyvážení bílé zkorigovat v editoru. Provedete tzv. korekci barev (color
balance) ukrývající se pod položkou adjust. Podstata úpravy spočívá v tom, že
nastavujete barevné hodnoty na třech úrovních, které oscilují mezi azurovou a
červenou, purpurovou a zelenou a nakonec žlutou a modrou.

Upíří oči
Pokud jste někdy fotili své bližní s bleskem, asi se vám už určitě stalo, že
vypadali kvůli nepřirozeně zarudle červeným očím spíše jako upíři. Některé
digitální fotoaparáty sice mají schopnost "redukovat" červenost očí, buď tak,
že na objekt je před nasnímáním finální fotografie vypuštěn krátký záblesk,
kterým se zřítelnice oka stáhne, anebo speciálním úhlem posazení blesku. Ovšem
dokonalých živých očí se dočkáte až v počítači. Upravované "oči" si nejdříve
zvětšíte zoomem a poté nechtěnou červenou plochu obtáhnete pomocí funkce
freehand. Tím jste vyznačili prostor pro následující korekci. Tu provedete
funkcí hue, ukrývající se opět pod záložkou adjust. Jedná se prakticky o
nastavení barevného odstínu, což ve výsledku zachová lesk oka, pouze odstraníte
onu "červenost".

Pohrajte si s barvami
Jelikož obrázky ve formátu JPG vytvářejí barvy kombinací základních barev
označovaných zkratkou RGB (red, blue, green neboli červená, modrá, zelená), je
možné ve vyspělejších editorech (například v Adobe Photoshopu) ovlivňovat tyto
tři složky najednou anebo postupně každou z nich, tedy každý barevný kanál
pomocí funkce curves (křivky). S použitím myši můžete na křivce vybrat body a
ty pak posunovat nahoru nebo dolů, čímž zvýrazníte či oslabíte barvy a tóny. S
tímto nástrojem se dá skutečně vylepšit snímek až k nepoznání.
Při úpravách snímků je možné také měnit sytost neboli saturaci barev i odstín a
také světlost a tmavost. Tyto funkce najdete opět pod položkou adjust, přičemž
úpravy se provádějí v jednom grafu nabízejícím trojitou stupnici hue saturation
luminance. O úpravě hue jsme se již zmínili, pomocí saturation v podstatě
sytíte barevnost snímku, což v praxi znamená, že pokud se budete posuvníkem
pohybovat do záporných hodnot, obrázek postupně ztrácí barvu, až je v maximální
záporné poloze saturace docela černobílý. Při posunu do kladné části stupnice
se barvy sytí, až se stanou křiklavě výrazné. Luminace, jak už název napovídá,
fotografii zesvětluje nebo ztmavuje. Pokud vám tento způsob úpravy plně
nevyhovuje, vyzkoušejte pohodlné a zábavné variace. Opět většinou pod položkou
adjust si najdete funkci variations a na obrazovce se vám objeví desítky malých
náhledů původní fotografie. Uprostřed se nachází aktuálně upravený obrázek a na
ostatní náhledy klikáte podle toho, jestli chcete přidat červenou nebo zelenou
či jinou barvu. Po pravé straně jsou umístěny náhledy zobrazující světlejší
variantu či tmavší. Pokud se vám stane, že se ve svých kreacích ztratíte a
finální fotografie vypadá spíše jak papoušek kakadu, můžete se vrátit naštěstí
na začátek díky kliknutí na obrázek označený original. Volbou fine/coarse se
dají ještě nastavit stupně odlišení jednotlivých variací, od jemných (fine) až
po hrubé (coarse).

Fotoeditační software
Po našem malém školení přichází na řadu výběr vhodného programu. Jedno řešení
se hned nabízí, jedná se pochopitelně o přiložené programy u zakoupených
digitálních přístrojů. Snad jenom u těch nejlevnějších fotoaparátů se dnes
ještě stane, že žádný software nenajdete. Ale to už se stává naštěstí opravdu
jenom výjimečně. Mezi špičkové firemní editační a komunikační programy patří
CamediaSuite, který je dodáván k fotoaparátům Olympus. Nejenomže nabízí řadu
editačních nástrojů, ale postará se vám také o uspořádání vašich fotografií do
alb, v nichž se dá rychle a přehledně listovat a procházet díky zobrazovaným
malým náhledům.
Pokud se tedy rozhodnete, že vyzkoušíte ještě jiný editor než ten, co byl
původně "šitý" na váš fotoaparát, který ovšem může obsahovat pouze základní
funkce, budete mít na výběr opravdu z pestré palety fotoeditačních programů.
Naší cestu začneme u profesionálních nástrojů skrývající stovky speciálních
funkcí a efektů, ale ovšem také vyžadující alespoň minimální znalosti
jednotlivých grafických "dovedností". Cenově i kvalitou patří k absolutní
špičce pochopitelně programy od společností Adobe Systems a Corel.

Adobe Photoshop 7.0 (www.adobe.cz, cca 29 350 Kč bez DPH) poskytuje nepřeberné
množství funkcí pro editaci obrazu a nové rozhraní je daleko přehlednější, než
jsme znali u předchozích verzí. Příkazy z nabídky Přizpůsobit, například funkce
Úrovně nebo Vrstvy, vám pomohou korigovat a doladit vyvážení stínů, středních
tónů a světel ve vaší fotografii. V sedmičce najdete kromě jiného některé
zajímavé funkce umožňující různě deformovat snímky a při použití nástroje
razítko odstraníte nežádoucí části obrazu a nahradíte odstraněné oblasti třeba
navzorkovaným pozadím. Mnohým zájemcům bude podle našich zkušeností bohatě
stačit zjednodušená verze nazvaná Photoshop Elements (mimochodem je také
přibližně sedmkrát levnější než Photoshop), který také obsahuje dostatečné
množství editačních funkcí. Hlavní rozdíl je, že Elements nepodporují barevný
režim CMYK ani editaci barevných kanálů. Najdete v něm však například prohlížeč
souborů nebo nástroj pro odstraňování efektu červených očí.

CorelDraw Essentials (www.corel.com, cca 3 600 Kč bez DPH) je podobně "ořezaná"
forma programu jako Elements vzhledem k Photoshopu. Přesto i v něm najdete
hlavně díky podprogramu Corel Photo-Paint 9 stovky zajímavých funkcí, schopných
udělat vám z nevalného snímku použitelnou fotografii. Pro inspiraci v něm také
najdete celou tisícovku fotografií ve vysokém rozlišení. Takto složitý program
se samozřejmě nenaučíte ovládat za hodinu, ovšem přiložené materiály vám
pomohou se v něm rychle zorientovat.

Programy za babku
Naše putování nyní nasměrujeme k levnějším produktům, i tu ovšem můžeme
rozdělit do dvou částí na složitější programy a na jednoduché a menší utility
vhodné hlavně pro začínající digitální zájemce.
Jako první bychom do této kategorie zařadili software PictureIt! 2000
(www.microsoft.cz, cca 1 550 Kč bez DPH) od Microsoftu. Program existuje hned
ve čtyřech verzích jako Photo, Photo Premium, Publishing a Publishing Platinum,
a liší se v podstatě jen příslušenstvím (od dvou CD až po 7 CD) a cenou.
PictureIt! a jeho jednotlivé aplikace umožňují základní editování, a pokud
přežijete zdlouhavou instalaci, pak samotná práce v něm je rychlá a jednoduchá.
Po ukončení editování lze nový soubor uložit v různých formátech nebo jej přímo
umístit na web, k čemuž Microsoft nabízí zajímavou službu MSN Photos (do
velikosti 30 MB zcela zdarma).
Dalším programem této skupiny je velmi oblíbený a i rozšířený Paint Shop Pro 7
(www.jasc.com, 4 690 Kč bez DPH) od společnosti Jasc Software. Jeho oblíbenost
tkví především ve snadném a intuitivním ovládání, a pokud se s ním naučíte
zacházet, jen tak ho neopustíte. Při úpravě snímků nabízí oblíbený systém před
úpravou/po úpravě, takže v reálném čase vidíte výsledky nebo dopady svých
grafických zásahů.
Mezi složitější amatérské programy patří dozajista i PhotoStudio 2000
(www.arcsoft.com, cca 1 450 Kč bez DPH) od společnosti ArcSoft. Kromě běžných
úloh, jakým je úprava barev či kontrastu, zvládnete s PhotoStudiem i náročnější
úlohy, protože můžete pracovat s vrstvami a maskami a najdete v něm i celou
řadu speciálních efektů.

Je to zdarma
Nakonec si představíme malé a jednoduché "prográmky", které však k základním
úpravám jakými jsou korekce jasu, kontrastu, barevnosti či velikosti, bohatě
stačí.
Nenápadný Image Enhance o velikosti pouhých 616 KB vás určitě potěší. Úprava
fotografií je opravdovou hračkou a počet filtrů v tak malinkaté aplikaci je
opravdu zarážející. Stejně tak i rychlost a uživatelská přívětivost je
vynikající. Bez problémů zvládnete základní operace jako převracení obrázku,
zvýšení jasu, úpravu barev, přidávání šumu, zvýšení kontrastu apod. Snad jediná
nevýhoda spočívá v nemožnosti nastavení míry účinnosti funkce (třeba kolik se
má přidat kontrastu). Stáhnout si tuto zajímavou utilitu můžete zcela zadarmo
na stránce www.home.bip.net/baxtrom/.
Jednoduché úpravy zrealizujete také v programu Color Pilot, u kterého nás
zaujal především nádherně provedený průvodce "jak na to". Například ne zcela
jednoduchou operaci sešívání dvou fotek do panoramatického snímku pochopíte
ihned. U tak malého softwaru (2,2 MB) vás takto zpracované domácí školení jistě
nadchne.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.