Doména Žluťoučký.kůň.cz brzy realitou?

Od 11. září 2003 je v Polsku možno provozovat doménu, která bude ve svém názvu obsahovat národní znaky polské abece...


Od 11. září 2003 je v Polsku možno provozovat doménu, která bude ve svém názvu
obsahovat národní znaky polské abecedy. Polský registrátor NASK tak jako první
v Evropě implementoval internetové normy, které diakritiku ve jménu domény
povolují.
Polská výzkumná a akademická počítačová síť (NASK, Naukowa i Akademicka Sie
Komputerowa) se objevila v roce 1991 a jejím prvním úkolem bylo připojit Polsko
a jeho vědeckou a akademickou komunitu k internetu. V současné době NASK nejen
propojuje polské akademické sítě, ale je také registrátorem národní domény .pl.
Funguje tedy přibližně jako česká sdružení Cesnet a Cz.nic dohromady.
Polské domény registrují hlavně partneři sítě NASK. Při probíhající rozsáhlé
kampani se nyní daří registrovat asi 130 domén denně. Díky tomuto množství
poklesly ceny až na 80 zlotých za doménu .pl a 60 zlotých za com.pl (600 Kč,
resp. 450 Kč; při kurzu 7,50 Kč za 1 zlotý), což je ve srovnání s 1 600 Kč za
českou doménu pěkný výsledek. Aby toho nebylo málo, připravuje se NASK na
získání certifikátu kvality ISO v oblasti registrace a technické údržby
internetových domén. Pokud se to podaří, obdrží NASK registraci ISO jako první
národní doménový registrátor na světě.

Domény s diakritikou
Existence domén s diakritikou byla umožněna až normami RFC 3490, RFC 3491 a RFC
3492 v březnu 2003. Proč však nejsou národní znaky v doménách již dávno? Pro
odpověď musíme odbočit trochu do historie internetu.
Systém doménových jmen (DNS) vznikl jako reakce na obtížně zapamatovatelné
adresy protokolu IP, což jsou známé čtveřice oktetů, například 192.108.109.110.
Byla použita základní kódová sada ASCII, která vyhovovala americkým zvyklostem.
Jak se internet rozšiřoval do dalších zemí, vznikla potřeba užívání diakritiky
v obecném textu, adresách elektronické pošty i v názvech institucí. Odstraněním
háčků a čárek docházelo k omylům (pradlena vs. přadlena), situacím humorným až
tristním (paní doktorce Čečkové se tímto omlouváme za zkomolení jejího jména do
e-mailové schránky).
Pro každý přirozený jazyk však většinou vzniklo více způsobů, jak národní znaky
kódovat, vznikly tzv. kódové stránky. Internet society jako tvůrce norem
nemohla sama rozhodovat, které kódování je to pravé a jedině správné. Tato
nejednoznačnost byla odstraněna až zavedením jednotné normy Unicode. Díky tomu,
že Unicode je 16bitový kód, reprezentuje více než 65 000 znaků, což postačuje i
pro takové jazyky, jako jsou čínština a japonština. A způsob, jak převádět
národní znaky v Unicode na kódovou sadu US-ASCII v názvech domén, byl právě
definován ve výše uvedených normách RFC.

Jak na to
Přihlášení i registrace polské domény probíhají běžným způsobem. Název domény s
národními znaky, označovaný jako Internationalized Domain Name (IDN), je podle
uvedených norem převeden z Unicode do sady ASCII a dostane předponu "xn-". Tak
je doména zaregistrována a tak její jméno zobrazí i prohlížeč bez podpory
transformace. V IDN jsou kromě číslic a pomlčky pochopitelně povoleny pouze
znaky polské abecedy, tj. sada ASCII a znaky A, , ?, ?, -, ó, Š, Ö a ř. Pro
většinu počítačových platforem však již existuje webový klient nebo jeho
doplněk, který tuto transformaci provede automaticky. Uživatel, který má vhodný
software, se samozřejmě o žádnou předponu nebo transformaci nestará a jednoduše
národní znaky používá.
Na otázku, kdy bude možné zaregistrovat doménu Žluťoučký .kůň.cz, snad odpoví
někdo povolanější. Mě spíše zaujala pružnost polského registrátora, který byl
schopen normy aplikovat během půl roku, i způsob, jakým to provedl. NASK totiž
svůj záměr předem zveřejnil jako takzvaný internet draft návrh v renomované
IETF (Internet Engineering Task Force) a elegantně tak umožnil jeho veřejné
připomínkování a kontrolu. Postup hodný následování.
Autor pracuje jako konzultant ve firmě PVT.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.