Druhý šálek čisté Javy: Borland JBuilder 2

První verze JBuilderu se pro mě stala důkazem, že obchodní dovednosti Borlandu byly v roce 1997 na vzestupu. Prodat ješt...


První verze JBuilderu se pro mě stala důkazem, že obchodní dovednosti Borlandu
byly v roce 1997 na vzestupu. Prodat ještě nehotový produkt takovým partnerům
jako Oracle a IBM, aby se u nich stal záhy standardem pro vývoj Java aplikací,
to již vyžaduje značné obchodnické umění. Borland tak zdařile napodobil
Microsoft, jehož trvalým znakem je konstantní pomyslný součet kvality
marketingu a kvality programátorské práce. Jak se na ostrý JBuilder 1 čekalo
dlouho, tak druhá verze přišla v relativně krátkém
odstupu. Rozhodující okolností je překotný vývoj jazyka Java, který se neustále
rozšiřuje o nové rysy a hlavně standardy. Vůbec by mě proto nepřekvapilo, kdyby
inovační cyklus JBuilderu a podobných konkurenčních produktů byl kratší, než je
zvykem u nástrojů pro klasické jazyky.
Všechny nástroje se značkou Borland/Inprise se dodávají v několika variantách,
odlišených cenou a samozřejmě výkonem. Názvy variant jsou sjednoceny: Standard,
Professional, Client/Server a Enterprise. Krabice obsahuje jeden CD-ROM a 2
příručky: Quick Start a Developers guide, jejichž obsah nalezneme i v nápovědě
k programu. Je třeba ocenit, že autoři nenechali na holičkách ani nezkušené
adepty jazyka Java a přímo do příruček včlenili stručný přehled jazyka.
Prostředí
U nástrojů, které si říkají RAD a které slibují rychlý vývoj aplikací, patří
mezi nejdůležitější složky uživatelské rozhraní a dvoucestný návrh. Na
produktech Borlandu je příjemná podobnost uživatelských rozhraní všech
"builderů" (včetně Delphi). JBuilder určuje tón, jak si pro letošek
Borland/Inprise takové rozhraní představuje. Hlavní okno v podobě pruhu s
nabídkou menu a paletou komponent zůstalo, ale opticky integrovanému prostředí
vévodí prohlížeč aplikace (AppBrowser). Je to šikovně vymyšlené
okno, které si za vás pamatuje všechny soubory patřící k projektu a které vás k
nim rychle dovede. Tato vlastnost je u jazyka Java klíčová, protože Java
projekty jsou bohaté na soubory, mnohdy navíc s dlouhými jmény. Okno prohlížeče
je rozděleno na 3 panely: navigační, strukturní a obsahový. V takto uvedeném
pořadí se budete nejlépe pohybovat po projektu. V navigačním panelu najdete
odkazy na všechny soubory tvořící projekt. Pohybovat se můžete myší, nebo lze
psát počáteční písmena názvu souboru, až se dostanete na hledaný odkaz a soubor
otevřete. Na strukturním panelu se objeví všechny objekty z otevřeného souboru
ve formě stromu. Obsahový panel má zpravidla největší plochu a v základním
stavu slouží jako editor zdrojového kódu. Je to plnohodnotný programátorský
editor s barevnou syntaxí a dalšími, dnes už běžnými možnostmi. Novinkou je
pomůcka CodeInsight, která urychluje psaní zdrojového kódu. Když napíšete
identifikátor proměnné, editor se podívá do definice třídy a nabídne všechny
dostupné metody, z nichž si stačí jen vybrat. Podobně se zachová, když za
jménem metody či funkce otevřete závorku zjistí seznam formálních parametrů a
postupně je nabízí, nevadí mu ani překrytí metod (overloading).
Editor je jen jednou tváří obsahového panelu. Pomocí záložek se můžete přepnout
do dalších 3 funkcí: vizuální návrh (Design), Bean a dokumentace (Doc). Na
záložce Design na vás čeká dvoucestný vizuální návrhář uživatelského rozhraní.
Od svého předchůdce se liší několika přidanými možnostmi. Za prvé podporuje
práci se schránkou (clipboard), takže můžete kopírovat a vlepovat objekty jako
v kterékoli jiné aplikaci pro Windows. Nová je funkce Undo (vzít zpět), jejíž
význam netřeba dále rozepisovat. Ostatní novinky jsou specifické pro jazyk
Java, ať už je to podpora serializace bean komponent, podpora editorů
vlastností (customizer support) nebo přepínání vzhledu aplikace. O serializaci
bude zmínka později. co se týče editorů vlastností, zlepšení tkví v tom, že
editor příslušný k bean komponentě je dostupný nejen za běhu aplikace, ale už
při návrhu. Přepínání vzhledu aplikace je připomínkou faktu, že na světě nejsou
jen Windows a že Java je platformově nezávislý jazyk. Kromě Windows si můžete
nastavit ještě vzhled A la OSF/Motif nebo JFC Metal. Záložka Doc již svou
existencí vybízí k průběžnému zpracovávání dokumentace a nápovědy, nejméně to
oblíbené činnosti všech programátorů. V JBuilderu to máte takzvaně "u nosu",
nemusíte nic psát v RTF a kompilovat, v podstatě jen píšete HTML stránku. Zcela
novou záložkou obsahového panelu je Bean (myslí se Java, nikoli Mr.), která vám
naservíruje zvolenou JavaBean hezky nakrájenou na plátky. Protože život Java
programátora není jednoduchý, je těch plátků hned pět a jestliže chce, aby
použitá bean správně fungovala, musí je projít záložku po záložce a pečlivě
vyplnit.
Komponenty a jazyk
Java je symbolem hektické doby na konci století. Nemine měsíc, aby nevznikla
nějaká novinka, nový standard, architektura, rozhraní. Zahrnutí nových
standardů je pro výrobce silně prestižní otázkou, paradoxně je však ve výhodě
ten, kdo produkt uvolní později. JBuilder 2 nabízí volbu mezi JDK 1.1 a 1.2.
Netřeba připomínat, že základním stavebním kamenem Java aplikací jsou
komponenty, zpravidla JavaBeans. V JBuilderu 2 jich naleznete přibližně dvě
stovky, které se dají rozdělit do 3 skupin. První skupina se nazývá DataExpress
a obsahuje základní komponenty pro přístup k databázovým datům přes rozhraní
JDBC. Zde najdete, podobně jako např. v Delphi, komponenty Database, DataSet,
Query a další, které představují "nižší" úroveň přístupu k datům. Druhá a
největší skupina zahrnuje ovládací prvky, ať už obyčejné nebo databázové, které
se podle architektury dále dělí do 3 skupin. Nejjednodušší jsou komponenty Java
AWT, sofistikovanější odpovídají architektuře Swing a nejdokonalejší komponenty
(přímo od Borlandu) se řadí pod název JBCL (JavaBeans Component Library).
Komponenty zařazené do JBCL jsou odvozeny z architektury Swing a kromě vyšší
rychlosti nabízejí i možnost serializace. Toto slovo, jehož překlad jsem zatím
nenašel, znamená schopnost komponenty uložit sama sebe na disk, případně se
nechat přenést sítí a na povel JavaBean.instantinate() se z disku či sítě
načíst a stát se opět komponentou. Tato vlastnost sama o sobě se jeví podivně,
ale jen do té doby, než si představíme podmínky panující v Intraa Internetu,
kde v jednom okamžiku běží množství instancí procesů a "žije" množství instancí
objektů.
Jiným rozšířením architektury Swing je podmnožina dbSwing, která obsahuje
potomky původních Swing komponent vybavené schopnostmi práce s databázovými
daty. Ve všech třech skupinách (AWT, Swing/dbSwing, JBCL) najdeme podobné
komponenty. Rozhodující pro výběr jedné z nich je požadovaná velikost aplikace
a rychlost. Zde samozřejmě platí, že pomalejší komponenta zabere méně místa.
Mimo tyto skupiny se s JBuilderem dodávají ještě komponenty od firmy KL Group,
které doplňují standardní škálu o některé zajímavé prvky.
Na závěr jsem si nechal zmínku o distribuovaných aplikacích, a to proto, že na
ně můžete pomýšlet pouze tehdy, jste-li uživateli verze Client/Server. V
JBuilderu 2 je vám k dispozici VisiBroker verze 3.2 a 2 čarodějní pomocníci
CORBA Settings Wizard a CORBA Server Wizard. Přímo z integrovaného prostředí
můžete kompilovat soubory s definicí rozhraní, které jsou stěžejní součástí
vícevrstvých aplikací. Na "obyčejné" uživatele verze Professional čeká alespoň
Servlet Wizard, kterým vykouzlíte čisté Java servlety.
Testoval jsem JBuilder asi 2 týdny, což nepovažuji za dostatečně dlouhou dobu,
abych mohl vynést konečný soud, zda produkt je nebo není dobrý. Mohu-li hovořit
o dojmu, tak ten je rozhodně pozitivní. Velmi si cením hlavně přehlednosti
uživatelského rozhraní a snadné práce s databázovými komponentami. Úplně na
závěr chci jen připomenout, že JBuilder je dobrý, když má dost paměti, tedy
alespoň 48 MB. V opačném případě se vám bude zdát, že jste si pořídili
nestabilního lenocha, a to si JBuilder jistě nezaslouží.
8 2187 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.