E-banking: hudba přítomnosti

Právě nyní prožíváme bouřli-vé období, ve kterém se všechny módní výrazy a definice s písmenkem "e" na začátk...


Právě nyní prožíváme bouřli-vé období, ve kterém se všechny módní výrazy a
definice s písmenkem "e" na začátku, jako e-business, e-comerce nebo e-banking,
stávají realitou. Možnosti jsou široké, rodí se nové standardy a vyhrává ten,
kdo vidí dál. Tato situace nás svedla k jednomu stolu s generálním ředitelem
českého zastoupení společnosti Hewlett-Packard Pavlem Kaláškem a výkonným
ředitelem úseku informačních služeb Komerční banky Miroslavem Škorpíkem. Sešli
jsme se, abychom si povídali o současném stavu i blízkých perspektivách
bankovních služeb ve světě elektronické komerce.
Pánové, pojďme zmapovat současný stav. Jak vy oba ze své pozice vidíte oblast
elektronické komerce? A jak se na tomto poli angažují vaše firmy?
Škorpík: Z našeho pohledu velké banky spočívají služby spojené s elektronickým
bankovnictvím převážně v efektivním spojení mezi klienty a bankou. Forma je
různá když se podívám hluboko do historie, začínali jsme zhruba před 20 lety s
předáváním dat mezi bankou a klienty na bázi magnetopáskových nosičů. Současná
nabídka zahrnuje jak přenos na disketách, tak přenos prostřednictvím naší BBSky
tedy po telefonních linkách s využitím modemu.
V loňském roce jsme začali se zaváděním daleko komfortnějšího systému BEST.
Tato nová služba pro naše klienty v sobě zahrnuje i subsystém samoobslužných
zón instalovaných na pobočkách. Nejde přitom už jen o informace nebo výpisy z
účtů, ale v nejbližších třech týdnech uvedeme do provozu pro testovací okruh
klientů tzv. transakční terminál, umožňující zadávat skutečné platební
transakce. Dalším krokem je možnost použití formátu EDI, kde hodláme rozjet v
nejbližších dvou měsících řádný pilotní provoz.
Připravujeme se i na možnost rozšíření těchto služeb o přístup přes Internet.
Na druhé straně se nesmím zapomenout zmínit ani o právě dobudovávaném
telefonním centru, které bude poskytovat obdobné služby pro klienty
upřednostňující telefonický styk. Nakonec bych ještě připomněl, že už máme
třetí rok v chodu hlasový informační systém, což je automatický "odpovídač",
který umí sdělovat aktuální stavy účtu. Uvažujeme o jeho rozšíření o další
druhy informací, např. o transakcích realizovaných za určité období.
Kalášek: Pan Škorpík mi ulehčil práci, když představil konkrétní služby. My
jsme firma, která by měla svými výrobky a službami tohle všechno umožnit
nabídnout výkonné výpočetní systémy a vysokou míru dostupnosti.
Jestliže budou chtít finanční instituce nabízet klientům víc než dnes, budou
potřebovat systémy pro datawarehousing a datamining, a také systémy péče o
zákazníky všechny tyto produkty jsou spojeny s vysokými požadavky na výkon a
dostupnost. My se snažíme na tyto požadavky reagovat. Jsme schopni nabídnout
prostředí Unixu i NT, umíme dělat konzultace, dodávat projekty a jsme schopni
poskytnout velmi vysokou úroveň podpory.
Hewlett-Packard se v současné době silně angažuje také v implementaci SET
řešení naší dceřiné firmy Verifon a v dalších projektech souvisejících s
elektronickou komercí, nejen v oblasti bankovnictví. Nechceme zůstat jen na
úrovni základního technického vybavení, ale chceme jít i do vyšších aplikačních
vrstev.
Daří se vám vzájemnou spoluprací naplňovat vaše vize.
Kalášek: Krátký pohled do historie nám ukáže, že naše spolupráce je poměrně
mladá trvá cca 5 let. Nejprve jsme se stali pro Komerční banku dodavatelem
tiskáren. Bližší spolupráce se rozvíjela až v posledních 3 letech. V roce 1995
jsme se stali vítězem soutěže, kterou vypsala Komerční banka na výběr partnera
v oblasti otevřených systémů. Od té doby jsme si vzájemně ověřili, že jsme
schopni spolupracovat na oboustranně výhodné úrovni. Internet a elektronickou
komerci chápeme jako oblast, kde se vyplatí společně přemýšlet o možnostech.
Nemáme v této oblasti zatím žádný konkrétní společný projekt, ale naším úkolem
je přesvědčit Komerční banku, že jsme schopni poskytnout zajímavá řešení.
Škorpík: V komerční bance máme důležité funkce centralizované na úrovni
mainframů. Našich cca 370 lokalit je různým způsobem propojených a všechny
pracují v on-line režimu. Na úrovni otevřených systémů jsme si vybrali řešení
HP a nelitujeme toho. Nejde jen o železo, ale i o další služby kolem. Důležitá
je například automatizace provozu a řízení různých systémů a sítí pomocí
produktové řady Open View. Musím říci, že za poslední dva roky jsme v této
oblasti neměli žádný případ poruchy nebo dokonce ztráty dat a použití této
produktové řady vedlo k významné úspoře počtu pracovních sil.
Nyní jsme na začátku obnovy řídicích počítačů na pobočkách a výkonné
čtyřprocesorové servery, které se budou postupně v letošním roce na pobočkách
zavádět, budou rovněž v barvách HP. Máme to již vyzkoušené na pilotních
instalacích a největší pobočka v republice Brno město již od začátku února v
tomto novém režimu pracuje.
Hovoříme o e-bankingu. V současné době se objevují první banky, které
zpřístupňují bankovní služby po Internetu. Myslíte, že pro to dozrála doba?
Škorpík: Pokud chce být banka orientována klientsky a vycházet svým klientům
vstříc, musí brát v úvahu jejich přání. Je zkrátka potřeba nabídnout klientům
služby, které očekávají, a když to neuděláme my, udělá to někdo jiný. Pořadí, v
jakém to jednotlivé banky dělají, může být různé, ale výsledek bude stejný. A o
tom, jak rychle se dokáží zákazníci přizpůsobovat novým věcem, svědčí například
rychlý rozvoj platebních karet. O potenciálu různých forem elektronické
komunikace svědčí i to, že prostřednictvím spojení BBS dnes vyřizujeme zhruba
300 000 transakcí denně.
Bankovní sektor představu-je velmi dynamický trh. Liší se požadavky na produkty
firmy Hewlett-Packard u našich a západoevropských klientů?
Kalášek: Nevidím v těchto požadavcích velký rozdíl. My máme tu výhodu, že stále
ještě můžeme určité etapy přeskočit, protože nejsme vázáni tím, že jsme za tyto
technologie zaplatili velké peníze. Na druhé straně je fakt, že to, co na
západě probíhalo spojitě, je u nás jakýmsi kulturním skokem.
Uvedl bych jeden postřeh. Firma Hewlett-Packard má vypracovanou futurologickou
vizi, kde je řečeno, jak se bude obchodovat v roce 2002. Zajímavé na tom je, že
prakticky všechny technolo-gie, které mají toto obchodování umožnit, jsou
dostupné už dnes. Vypadá to, že vývoj je mnohokrát rychlejší, než jsme čekali,
a domnívám se, že mnohé věci nastanou dříve, než si vůbec umíme představit.
O jakých bankovních službách je v té vizi řeč?
Kalášek: Mottem naší vize je, že se nejedná jen o klasickou banku. Je to
aktivní komunikace se zákazníkem, reagující pružně na jeho potřeby a na způsob,
jak zachází s penězi.
Není například daleko doba, kdy budeme dětem poskytovat kapesné tak, že jim
bude do hodinek nabita určitá suma. Známe to již dnes z lyžařských vleků a není
důvod, proč by to nemělo fungovat všude jinde.
Škorpík: To už není otázka budoucnosti, ale žhavé současnosti. Nabízíme
například produkty naší finanční skupiny. Musíme tedy vědět, co klient
potřebuje. Např. když pracovník na pobočce vidí, že klient nemá platební kartu,
bylo by velmi slušné mu ji nabídnout a vysvětlit mu všechny výhody. Dalším
příkladem je pojištění, stavební spoření apod.
Nastínili jsme tu zajímavou budoucnost. Jaké vidíte největší problémy při
jejich realizaci?
Škorpík: Určitě je to otázka legislativy. Každá banka musí např. brát v úvahu
určité procento ztrát v oblasti platebních karet. Na západě si na to banky
vytvářejí rezervní fondy na ztráty na úkor nákladů, u nás to však z
legislativních důvodů nejde, každý případ je třeba brát jednotlivě a tím se
všechno komplikuje. Ze stejného důvodu nemůžeme třeba v elektronickém
bankovnictví používat standardní nástroje na zabezpečení klienta. Musíme mít
daleko složitější a dražší bezpečnostní prvky, než je na západě obvyklé. Tam
když se totiž někdo pokusí o něco nekalého, prostě mu to neprojde. U nás je to
zatím bohužel jinak.
Kalášek: Souhlasím. Všechny takové věci, jako je instituce elektronického
podpisu apod., vyžadují jasný posun v legislativě. Jiným problémem může být
dostupnost zařízení, která umožňují nový způsob komunikace tedy např. přístup k
Internetu. To je dáno naší ekonomickou úrovní. A v neposlední řadě tu hraje
roli také postoj státní správy.
Všechny tyto faktory ve svém důsledku významně ovlivňují nasazení konkrétní
techniky. Hovořili jsme např. o platebních kartách. Těm může velice brzy
odzvonit. Fyzická karta je tu vlastně jenom kvůli identifikaci uživatele a
pokud se podaří zavést jiné identifikační metody, např. využití otisků prstů
nebo snímků očí, karty prostě zmizí.
Škorpík: Na závěr nabídnu ještě jiný příklad: Před deseti lety se dlouze
mluvilo o čárových kódech a označování výrobků. Vypadalo to nesmírně složitě a
dneska je to běžné v každé vesnické samoobsluze. Vývoj si to prostě vynutil.
Zkrátily se fronty a každý to bere jako samozřejmost. Zrovna tak si trh vynutí
všechno, o čem jsme tu hovořili.
Děkuji za rozhovor.
8 0982 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.