EAI versus webové služby

S růstem významu webových služeb stojí před řadou IT oddělení otázka, zda a jak tuto sadu XML standardů nasadit v o...


S růstem významu webových služeb stojí před řadou IT oddělení otázka, zda a jak
tuto sadu XML standardů nasadit v oblasti EAI (Enterprise Application
Integration, integrace podnikových aplikací). Vyplatí se spíše investice do
proprietárních řešení EAI, nebo mohou integrační problémy lépe řešit právě
webové služby?
Základem pro správné zodpovězení výše uvedené otázky je rozdělení celého
problému do logických rovin odpovídajících způsobu firemní integrace aplikací.
Na nejnižší rovině EAI je zapotřebí nejprve čistě technického propojení, které
je obvykle zajištěno prostřednictvím klasického middlewaru (CORBA, DCOM, COM+,
ODBC/JDBC apod.). Kromě něj jsou skoro vždy nutné syntaktické konverze
například mezi rozdílnými znakovými sadami (Ascii/EBDIC) a formáty (desetinné
separátory apod.). Tato přeformování však sama o sobě ještě nezajišťují
kompatibilitu věcného obsahu vyměňovaných zpráv. Jeho chápání je usazeno až v
nejbližší vyšší transformační rovině. V té následuje zobrazení "odborného
jazyka" zdrojové aplikace do "odborného jazyka" aplikace cílové.
Pokud je nutná transformace mezi nekompatibilními datovými modely, jsou uvedená
zobrazení velmi komplexní. Ve vrstvě procesního managementu jsou definovány
kroky podporovaného obchodního procesu, dochází k jejich zpracování a za pomoci
monitoringovacích nástrojů jsou střeženy a analyzovány. Tento proces zahrnuje
jak automatizované, tak částečně i manuální úkony.

Role webových služeb
Na první pohled dnes webové služby pokrývají v naznačeném scénáři pouze oblast
technické spojovací platformy. Z hlediska pracovních nástrojů EAI tak
představují jen jednu další technologii. Přesto se investice do webových služeb
vyplatí i tehdy, kdy už je infrastruktura EAI v provozu a využívá většího počtu
komunikačních protokolů. S technologií XML je totiž k dispozici protokol, který
mohou přímo využívat nejen nástroje EAI s proprietárními adaptéry, ale také
aplikace.
Pro webové služby mluví rovněž široká podpora ze strany vývojových prostředí,
zvláště J2EE (Java 2 Enterprise Edition) a Microsoft .Net, protože se v nich
snáze vytvářejí potřebná rozhraní. Snižuje se tím pestrost integračních
technologií a jsou redukovány implementační a provozní náklady i požadavky na
IT know-how.
Prostřednictvím nových standardů je navíc možno oslovovat jak externí, tak
interní služby prostřednictvím stejných technologií. K externím službám se zde
přitom počítají také aplikace na úrovni jednotlivých oddělení podniku, které
jsou spravovány a provozovány mimo kontrolu centrálního IT oddělení a které
přes trvající snahy o konsolidaci stále existují a existovat budou.

Šíře nabídky
Webové služby jsou už dnes podporovány mnoha výrobci. Jak specialisté na EAI
jako Tibco, Webmethods, Vitria nebo Seebeyond, tak firmy nabízející ucelené
aplikace a integraci XML jako Bea Systems, IBM, Sun nebo Novell/Silverstream
sázejí na standardy webových služeb a na stávající trh EAI přinášejí koncepty
vlastních aplikačních integračních služeb.
Webové služby sice nejsou, alespoň pokud se čistě komunikačních služeb týká, v
jádru ničím jiným než dalším mechanismem pro Remote Procedure Calls jako před
nimi již CORBA, DCOM/COM+, RMI nebo v nejširším smyslu přístup do databází přes
ODBC nebo JDBC. Avšak existuje naděje, že webové služby v důsledku jednotného
používání SOAP (Simple Object Access Protocols) s HTTP i WSDL (Web Services
Description Language) zůstanou nezávislé na výrobci.
Čím lépe se osvědčí v praxi, tím více bude existovat standardů, které na jedné
straně pokryjí logicky vyšší vrstvy EAI a na straně druhé budou řešit dosavadní
slabá místa, jako třeba zajištění jednotného jazyka popisu procesu. Výrobci
jako IBM, Microsoft nebo Bea se tu například zasazují o přijetí BPEL4WS
(Business Process Execution Language for Web Services). Další návrhy mají řešit
detailní problémy vyhledávání (WS-Inspection), toku zpráv (WSCI, Web Services
Choreography Interface) nebo vizuálního zobrazení webové služby (WSXL, Web
Services eXperience Language).

Možná rizika
V řešeních EAI spočívajících na webových službách se ovšem skrývají také rizika
jako například v oblasti bezpečnosti. Ta vyplývají jak z práce přímo v XML
přenášeném na systémy přes HTTP, tak i v popisu a vkládání webových služeb jako
definic WSDL ve všeobecně přístupných seznamech UDDI (Universal Description,
Discovery and Integration). Řešení by měly přinést specifikace jako WS-Security
a Security Assertion Markup Language (SAML).
Pro zajištění dnes ještě chybějící bezpečnosti transakcí jsou připraveny také
návrhy WS-Coordination a WS-Transaction. Obě tyto specifikace mají umožnit
transakce přes více distribuovaných systémů a umožňovat rovněž korektní
odvolání takových transakcí. V praxi ovšem hraje bezpečnost transakcí menší
roli, protože mnohé aplikace žádné transakční rozhraní nenabízejí.
Distribuované transakce navíc nejsou ve většině uživatelských scénářů žádoucí,
protože aplikace, které se zde účastní, musejí být těsně propojeny, což se
ovšem negativně projeví na jejich výkonu a správě.
Možná ještě problematičtější než chybějící bezpečnost transakcí je u aplikací
skutečnost, že jejich těžiště spočívá v synchronní komunikaci, a to z důvodu
používání HTTP jako nosného protokolu. Pro EAI však hraje asynchronní
distribuce zpráv jak z bodu do bodu, tak v konfiguraci publikuj/předplať
důležitou roli.
Vedle HTTP jsou pro webové služby specifikovány také další standardy, jako
například SMTP, ale zatím se těší výrazně nižší podpoře výrobců. V mnohých
případech ovšem naštěstí existuje řešení komunikace, která je v zásadě
synchronní, a komunikace typu publikuj/předplať je možno implementovat i na
základě synchronního protokolu, jakým je HTTP; rovněž lze použít synchronní
komunikace založené například na základě protokolů pro messaging.

V praxi
V praxi jsou dnes webové služby vhodné především pro operace synchronního čtení
dat, kde HTTP představuje de-facto standardní protokol. K tomu není nutná
existence zabezpečení transakcí ani asynchronní zpracování. Zvláště centrální
služby, které užívají i jiné aplikace, z webových služeb profitují. V úvahu
přicházejí dále služby, které potenciálně užívají také externí odběratelé
uvnitř podniku nebo v jiných organizačních doménách. Webové služby dosud naopak
nejsou vhodné pro komunikaci přes mechanismy typu push. To platí zvláště tehdy,
když zprávy musejí být rozdělovány variabilnímu počtu abonentů.
Jaký kvantifikovatelný užitek nám tedy přinášejí webové služby oproti běžnému
EAI? Rozhodující přednost webových služeb spočívá v přibývající standardizaci
integračních mechanismů na dosud proprietárním trhu, a tím klesající závislost
na jednotlivých výrobcích. Dnes například není obecně možné transformační
pravidla nebo procesní definice exportovat z jednoho nástroje EAI a importovat
do jiného, i když některé produkty export procesních definicí do formátu XML
umožňují. Z důvodu chybějících standardů a nedostatečně jasného oddělení
procesních definic a dat závislých na nástroji je ovšem výměna dat v praxi
nemožná.
Výrobci EAI se v současnosti pokoušejí o zajištění interoperability a
portability mezi konkurujícími si nástroji, jakož i o přijetí příslušných
standardů. Zákazníci tedy mohou doufat v lepší časy. Už nyní jsou nástroje EAI
stále více kompatibilní se standardními vývojovými prostředími, a tak je
například usnadněna výměna analytických a designových modelů.
Přibývající standardizace zvýhodňuje nastupující nástroje pro EAI, které ovšem
v současnosti nepředstavují úplnou náhradu pro etablované high-end produkty. Ty
jsou však vhodné pro takové podnikové nasazení, na němž se podílejí početné
backendové systémy a kde existují vysoké nároky na výkon a škálovatelnost nebo
při správě velkých aplikací. Webové služby jsou zde především pojítkem, které
je v přibývající míře vytvářeno automaticky za pomoci nástrojů EAI.
Výrobci EAI vítají přibývající standardizaci prostřednictvím webových služeb na
spojovací úrovni zmíněného vrstevního modelu, protože díky ní lze snížit
vývojové a servisní náklady na množství adaptérů, což jim umožňuje více se
soustředit na náročnější funkce EAI. Uživatelé však mohou své integrační
náklady snížit, až když se podaří definovat odborné standardy ve formě Common
Business Language. Postupující standardizace technických rozhraní je sice
velkým pokrokem, avšak potenciál úspor zdaleka nevyčerpává.

Co nabízejí webové služby
Webové služby přinášejí do proprietárního světa EAI více standardů a zbavují
uživatele závislosti na výrobci.
Webové služby se až dosud etablují především jako technika pro nejnižší úroveň
EAI.
Ve fázi návrhu ani u modifikací a nových definicí odborných procesů neusnadňují
práci ani webové služby.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.