Elektronická tvář Komerční banky

Rozvoj elektronického bankovnictví v naší republice se pochopitelně nevyhnul ani Komerční bance. Po nedávném slavnost...


Rozvoj elektronického bankovnictví v naší republice se pochopitelně nevyhnul
ani Komerční bance. Po nedávném slavnostním spuštění pilotního projektu SET a
uskutečnění první bezpečné transakce platební kartou po Internetu, představila
Komerční banka další ze svých aktivit v oblasti elektronického bankovnictví. V
této souvislosti je možné se zadostiučiněním konstatovat, že i velké banky
začínají doceňovat přítomnost malých klientů.
Co znamená elektronické bankovnictví (EB) pro klienty bank, je vcelku zřejmé
pohodlí, úsporu času, konec horečného sledování hodin a kalendáře ve snaze si
zapamatovat, že vaše pobočka má v úterý do půl čtvrté a v pátek bude slečna za
okénkem nevrlá již ve tři hodiny odpoledne. Co však zavádění služeb EB znamená
pro samotné banky? Navzdory původnímu zdání jde především o úsporu nákladů
vždyť nejdražší oblastí bankovních služeb je zajištění hotovostních plateb na
přepážkách, spojené s nutností zajistit provoz velkého počtu poboček. Dalším
nesporným kladem je optimalizace obchodní sítě ban-ky, spojená s faktem, že
kvalitní a bezpečný automatizovaný bankovní informační systém se dopouští méně
chyb a omylů, než vlastní zaměstnanci, přičemž také nebývá tak náchylný k
nepravostem. Co v této oblasti tedy Komerční banka již podnikla? Prvním krokem
bylo spuštění on-line systému Dimension International (DI) v červnu roku 1994,
který v současné době zpracovává přibližně 1,6 milionu transakcí denně. Tento
systém se stal platformou pro zavedení různých typů elektronického bankovnictví
s odlišným technologickým řešením. V první řadě jde o předávání a přejímání dat
platebního styku v obchodní síti prostřednictvím telefonní sítě a modemu, nebo
na disketách (BBS, kompatibilní média). Dále je to přímé poskytování vybraných
služeb prostřednictvím počítačové komunikace systémů klienta s informačním
systémem banky (BEST KB) a informace poskytované po telefonu.
Kompatibilní média
(diskety) a systém BBS
Vůbec první způsob elektronického disponování s účtem v bance byl přenos dat
pomocí kompatibilních médií na disketách. Zde klient a banka sice uspořili čas
s přepisováním údajů, ale nutnost navštěvovat banku zůstala. Pokročilejším
způsobem přenosu dat se v roce 1995 stal systém BBS (Bulletin Board System),
který je založen na přenosu elektronických dat prostřednictvím telefonních
linek. K přenosu dat je kromě modemu potřeba i speciální softwarové vybavení,
které banka klientům zapůjčuje. Vstupní soubory vytváří klient na svém
počítači. Tyto soubory obsahují údaje, zajišťující ochranu dat před zneužitím v
případě předávání na disketách jsou data zajištěna kódem CRC, který je vypočten
programem CRC_OUT, soubory přenášené systémem BBS jsou zabezpečeny klíči RSA.
Při předávání disket je klient povinen předat průvodku, tištěnou programem
CRC_OUT. Při dálkovém přenosu se průvodka nepředává. Podobně funguje i přenos
dat z banky ke klientovi.
BEST KB: bankovní elektronický systém Komerční banky
Komunikace klienta přímo s centrálním systémem banky, neboli plnohodnotný
homebanking, je v KB umožněn od května 1997 v případě použití produktu BEST KB.
Tento systém představuje propojení počítačových systémů klienta s IS banky,
napojeným na veřejnou datovou síť. Řídicí počítač KB pracuje v dávkovém režimu
(v budoucnosti by mělo jít o spojení on-line), což umožňuje klientovi získávat
aktuální přehled o stavu svých účtů a o provedených transakcích. BEST KB
zároveň zprostředkovává služby v oblasti tuzemského a zahraničního styku,
informace o finančních trzích, nabídkovou a poptávkovou službu, archivaci
předávaných a obdržených zpráv, apod. Zabezpečení přístupu do aplikace má formu
vstupních jmen a hesel uživatelů, s přesným vymezením práv jednotlivých
uživatelů. Přenášená data jsou zabezpečena šifrováním a elektronickým podpisem.
Na úrovni klienta se též využívá systému platebních limitů a autorizace plateb.
Předpokladem k poskytnutí systému BEST KB je vedení účtu v KB, písemné uzavření
smlouvy o používání a příslušné technické vybavení. V rámci tohoto vybavení se
předpokládá použití běžného PC (min. 486, 8 MB RAM) s operačním systémem DOS
nebo Windows, modemu a připojení na VDS Nextel. Program je nabízen i v
angličtině.
Hlasový informační systém a telefonní bankovnictví
Od dubna 1995 nabízí KB klientům Hlasový informační systém (HIS), který
umožňuje klientům 24 hodin denně získávat automatizovaným způsobem informace o
účtech. Uživatel potřebuje pouze telefonní přístroj s tónovou volbou, kterým
volá na bezplatnou linku KB. Telefonní bankovnictví, kterému se nyní banka
věnuje, je založeno na živé komunikaci s tzv. telefonním bankéřem, což má být
speciálně vyškolený pracovník KB. Tato služba, která by měla významným způsobem
zjednodušit a zrychlit provádění rutinních operací s bankovním účtem, by měla
být v plném provozu koncem léta 1998.
Samoobslužné zóny a karta optického klíče
Samoobslužná zóna (SZ) je dalším způsobem, umožňujícím klientům komunikovat s
bankou bez ohledu na její úřední hodiny. Jde o prostor, který nyní obsahuje
informační a výpisový terminál. Informační terminál zobrazuje aktuální stav
informací, umožňuje modelování některých obchodních případů (např. žádost o
úvěr a výpočet úroků) a údaje je možno vytisknout. Výpisový terminál umožní
klientům získat výpis s aktuálním zůstatkem a provedenými transakcemi za
posledních 30 pracovních dní. Pro využití SZ potřebuje klient účet v bance a
platební kartu. Pokud jde o platební karty hodlá KB rozšířit svoji nabídku o
tzv. Kartu optického klíče. Základem je aktivní šifrovací karta s optickým
čtecím zařízením. Karta je schopna kombinovat měnitelné heslo uživatele s
kódem, generovaným pro konkrétní kartu. Tím je pro banku zajištěna identifikace
klienta a jeho oprávnění ke konkrétnímu účtu. Bankovní karta optického klíče,
která je nepřenosná, platí v celé síti poboček KB, a její uživatel není
většinou nucen se při bankovní transakci podepisovat, nebo předkládat průkaz
totožnosti. Na rozdíl od ní je Pobočková karta optického klíče přenosná. Platí
však pouze v pobočce KB, ve které byla vystavena, a k identifikaci uživatele se
i nadále vyžaduje podpis a průkaz totožnosti. Zároveň jim slouží k ověření
totožnosti při přístupu k účtu prostřednictvím telefonu.
EDI a Internet cesty do budoucnosti
Dalšími cestami pro styk s bankou je využití EDI elektronické výměny dokumentů
mezi informačními systémy banky a klienta, a využití Internetu. Pokud jde o
klienty KB s vlastním EDI serverem, dokumenty jsou přenášeny pomocí
mezinárodního systému UN/EDIFACT a je využívána veřejná datová síť X 400. Snaha
používat pro přenos dat a placení Internet je v KB zatím prezentována
probíhajícím pilotním programem SET neboli jde o bezpečné placení kartou v
rámci elektronického obchodování. Na projektu s KB spolupracují IBM, I.S.C.
MUZO a společnost INET. Současně banka řeší problém přístupu ke službám
elektronického bankovnictví přes Internet.
8 1228 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.