Elektronické obchodování a podnikové procesy

Je zřejmé, že během příštích pěti let ovlivní elektronické podnikání procesy v podnicích způsobem výraznějš


Je zřejmé, že během příštích pěti let ovlivní elektronické podnikání procesy v
podnicích způsobem výraznějším, než tomu bylo v posledních padesáti letech. To
je i jeden ze závěrů pracovní schůzky OECD na téma "Business-to-Business
Electronic Commerce: Status, Economic Impact and Policy Implications" konané v
Oslo v červnu letošního roku.
Při vytváření podnikatelské strategie v informační společnosti je nutné vzít v
úvahu vlivy globalizace, regulatorních reforem, ale také technologického
prostředí, ve kterém podniky vytvářejí a nabízejí své produkty a služby. Tedy i
vliv informatiky s jejími otevřenými standardy umožňujícími podnikům, aby
aplikovaly IT jako dostupný a předem připravený produkt nebo službu. Zde hraje
hlavní roli právě elektronické podnikání, které začíná publikováním na
Internetu a končí změnami firemních procesů.
Z obrázků vyplývají některá zajímavá fakta - např. je zřejmé, že v letech
1992-97 podniky, ale i státní správa u nás investovaly nemalé prostředky do
informačních technologií. Pozoruhodné je umístění České republiky v počtu
osobních počítačů na sto nedělnických pracovních míst, kde je ČR těsně za
Velkou Británií, Španělskem a před Itálií, Maďarskem a Polskem.
V kontrastu k tomu potom vyniká poslední pozice ČR daná vztahem nákladů na
připojení k Internetu (polovina r. 1998) a hustotou internetových serverů na
100 obyvatel (leden 1999). Umístění naší země je samo o sobě nejlepší ilustrací
důsledků scénáře zajištujícího monopol SPT Telecomu a z něho vyplývajících
tarifů za telefonní služby. Bylo by přitom nošením dříví do lesa zdůrazňovat,
jak důležité jsou náklady na připojení k Internetu pro elektronický obchod
obecně a pro obchod B2C (Business-to-Consumer) zvlášť.
Elektronické podnikání a procesy
Pouhá přítomnost na Webu se nedá ještě považovat za elektronické podnikání. To
mimo jiné zahrnuje transformaci podnikových procesů vyvolanou jedinečnou
kombinací vlastností Internetu, totiž volného přístupu k informacím,
univerzální dostupností a schopností poskytnout informace a služby na míru
každému. Podle výsledků průzkumu společnosti McKenna Group (1999) transformují
podniky své aktivity do elektronického podnikání v zásadě ve třech fázích. V
první fázi podniky využívají informační technologie k publikování na Webu, tedy
k tomu, aby zlepšily svoje operační či funkční možnosti. Ve druhé fázi dochází
vlivem elektronického podnikání k přehodnocení a novému nastavení podnikových
procesů a ve třetí fázi pak elektronické podnikání vytváří prostředí pro
horizontální integraci všech obchodních a podnikatelských aktivit (včetně
propojení s dosud nedostupnými trhy).
Po zavedení vlastních webových stránek pokračují firmy tím, že zákazníkům
umožní přístup ke klíčovým aplikacím (ceníky, vzorové nabídky apod.), což
přirozeně vyvolává potřebu úprav těchto aplikací a příslušných procesů. Podle
zmiňovaných průzkumů řada firem zastaví své aktivity právě před touto druhou
fází. Je známo, že oprávněné obavy o zabezpečení osobních a firemních dat vedly
v Severní Americe k investicím do zabezpečení vlastní sítě. Jde o tzv.
bezpečnostní bariéru v procesu implementace elektronického podnikání.
Většina severoamerických firem se pohybuje v pilotní nebo adaptační části
prostřední fáze a vytváří nebo vytvořila webové stránky umožňující zákazníkům
přímý přístup k interním databázím (ceníky, vzorové nabídky, interaktivní
objednávky, sledování pohybu dodávky, fakturace, platby apod.). Nedostatečná
podnikatelská představa o tom, zda a jak přinese výhody další investice do
procesů integrujících podpůrné ekonomické, finanční, personalistické a tedy
většinou historické a zděděné aplikace, pak vytváří další, tentokrát
podnikatelskou mentální bariéru. K tomu, aby se vedení podniku rozhodlo k
investici vedoucí k integraci podpůrných aplikací, potřebuje získat jasnou
představu o výhodách, které by taková investice přinesla, a to není ani
samozřejmý, ani častý případ.
Je zřejmé, že implementace intranetu vede ve firmách k přechodu od prvotní fáze
webového publikování ke kolaborativním aplikacím (e-mail, diskuzní skupiny,
správa dokumentů atd.) a k celopodnikovým aplikacím produkčního charakteru.
Extranet se pak stává nejvýznamnější platformou pro elektronický obchod právě
tím, že rozšíří aplikace provozované dosud pouze interně k subdodavatelům,
distributorům a zákazníkům.
Průzkum McKenna Group a údaje OECD uvádějí, že firmy jsou v Evropě s
implementací elektronického podnikání zhruba 18 až 24 měsíců zpožděné proti
vývoji v severní Americe. Respondenti v USA a v západní Evropě očekávají, že
elektronický obchod nejvíce ovlivní v jejich firmách procesy v oblastech péče o
zákazníky, subdodávek a distribuce, plateb a fakturace a též procesy ve
specifických oblastech podnikání. Někteří respondenti zmíněných průzkumů v
zásadě nerozlišují mezi péčí o zákazníka a mezi elektronickým obchodem. Chápou
totiž elektronický obchod implicitně jako péči o zákazníka. Že elektronický
obchod ovlivní oblast péče o zákazníky si myslí 56 % respondentů v Severní
Americe a 62 % v Evropě. Oblasti subdodávek a distribuce budou podle nich
ovlivněny v 21 % (resp. 11 %) a oblast plateb a fakturace v 10 % (resp. 12 %).
Role vrcholového vedení
Zatímco v Severní Americe je hlavním důvodem k implementaci elektronického
podnikání konkurenční tlak a chápání elektronického podnikání jako součásti
firemní strategie, v Evropě je e-business vnímán nikoliv jako strategická
výhoda, ale jako nástroj na snížení nákladů, zlepšení péče o zákazníka a změnu
podnikových procesů. Přístup manažerů k elektronickému podnikání a péči o
zákazníka v Evropě a v Severní Americe ilustruje následující tabulka.
Přes tyto rozdíly je e-business první architekturou informačních systémů a
technologií, která přivádí obě skupiny, tj. vrcholové vedení firmy i vedení
informatiky, zcela přirozeně k jednomu společnému cíli - k získání konkurenční
výhody.
Kde začít?
Pro podniky začínající s elektronickým podnikáním je důležité nalézt na trhu IT
firmu, která nejen dodá vhodnou kombinaci produktů a služeb, ale také bude
schopna pomoci při hledání konkrétních výhod elektronického podnikání a při
vyčíslení konkrétních podnikatelských přínosů.
Také by měla umět odhadnout a porozumět tomu, jak elektronické podnikání
ovlivní podnikatelské plány a aktivity dané firmy a dokázat asistovat při
tvorbě konkrétního plánu implementace elektronického podnikání.
9 3323 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.