Elektronické podnikání s využitím webových služeb

Historicky první technologií zajišťující výměnu dat v oblasti e-podnikání bylo EDI. Jeho proprietární povaha spolu...


Historicky první technologií zajišťující výměnu dat v oblasti e-podnikání bylo
EDI. Jeho proprietární povaha spolu s využíváním privátních komunikačních sítí
jako přenosového média vyžaduje složité konverze datových formátů a protokolů,
což vede k nákladným a nepružným řešením. Novější přístupy k e-podnikání
využívají jako komunikační síť internet a jejich standardním jazykem pro
formátování zpráv je XML.
EDI bylo navrženo tak, aby umožnilo obchodujícím partnerům vyměňovat si
obchodní dokumenty mezi jejich počítačovými systémy ve standardním formátu
(jako standardní dokumenty), a to s využitím komunikační sítě. V současné době
se v různých průmyslových odvětvích využívá značný počet proprietárních
standardů zpráv EDI, což vede k tomu, že dosažení spolupráce (interoperability)
přes tato odvětví s využitím EDI je prakticky obtížně realizovatelné.
EDI je úspěšně využíváno v některých průmyslových odvětvích (např. maloobchod,
automobilový průmysl). Nedosáhlo však univerzálního širokého přijetí zejména z
důvodů vysokých nákladů a složitosti spojené s jeho implementací a vzhledem k
obtížnému zajištění spolupráce mezi různými implementacemi EDI.
Jak už bylo zmíněno, novější přístupy využívají jako komunikační síť internet a
jako standardní jazyk formátování zpráv pak XML. Microsoft BizTalk např.
využívá XML jako přechodný formát a zajišťuje překlad dokumentu, transformační
a směrovací služby. BizTalk též zajišťuje služby Orchestration, které řídí
provádění podnikatelských procesů s využitím jazyka řízení toku zpráv XLang.
Využívání překladu dokumentu (mapping) pro zajištění spolupráce je hlavní
vlastností BizTalku, ale současně i jeho hlavním omezením, které vede k
obtížnému zajištění spolupráce velkého počtu podnikatelských partnerů, kteří
využívají rozdílné formáty dokumentů. Vytváření a údržba map BizTalku
sloužících pro překlad dokumentů jsou složitým a časově náročným úkolem, který
se řídí stále obtížněji s tím, jak roste počet různých formátů dokumentů.

Standardní dokumenty
Další přístupy k e-podnikání se snaží vyhnout problémům spojeným s překladem
dokumentů tím, že standardizují podnikatelské dokumenty a podnikatelské procesy
v rámci celých průmyslových odvětví. Příkladem standardizační iniciativy v
jednom průmyslovém odvětví je RosettaNet, zajišťovaná průmyslovým konsorciem v
oblasti high-technology (elektronických součástek, polovodičové výroby atd.).
RosettaNet využívá definované slovníky pro podnikatelské dokumenty a
specifikace procesů (tzv. PIP-Partner Interface Process) pro standardní
podnikatelské procesy. Dodržování těchto standardů se požaduje od všech
organizací, které využívají RosettaNet, aby se dosáhlo interoperability
aplikací a spolupráce.
Úspěch RosettaNet lze alespoň částečně připsat té skutečnosti, že podnikatelské
procesy v oblasti high-tech jsou dobře definovány a že hlavní hráči v tomto
odvětví jsou ochotni účastnit se vývoje těchto standardů. Takový přístup má
mnohem menší naději na úspěch v jiných průmyslových odvětvích, kde nelze
počítat s touto úrovní organizovanosti a disciplíny.
Další hlavní iniciativou na podporu e-podnikání je ebXML. Hlavními hráči jsou
UN/CEFACT a OASIS (Organization for Advancement of Structured Information
Standards). Záměrem ebXML je vyvinout množinu specifikací, které umožní
podnikům bez ohledu na jejich velikost, na průmyslové odvětví, v němž
podnikají, i na jejich geografické umístění vzájemně obchodovat/podnikat, a to
na základě výměny zpráv založených na XML.
Průmyslová odvětví využívají ebXML k tomu, aby registrovala své podnikatelské
procesy a informační modely v ebXML Registry. Podniky zajímající se o
spolupráci pak mohou vyhledat v ebXML Registry podnikatelské partnery a
vstoupit s nimi do jednání o dohodě o spolupráci. Iniciativa EbXML již vydala
řadu specifikací, celkový konceptuální model (framework) ebXML však zatím není
zcela realizován. Někteří experti argumentují tím, že zatímco ebXML
zjednodušuje e-podnikání pro velké firmy s mnoha partnery, pro menší podniky má
v zásadě malý přínos.

Současný stav
Bez ohledu na použitý přístup lze konstatovat, že problém zajištění spolupráce
mezi velkým počtem organizací, které využívají dokumenty s rozdílným
sémantickým obsahem a strukturou a rozdílné podnikatelské procesy, nebyl zatím
v úplnosti vyřešen. Přístupy, které využívají transformaci/překlad dokumentu
(tj. EDI, BizTalk), mají nevýhodu v omezené rozšiřitelnosti (scalability) v
případě, že narůstá počet partnerů, kteří využívají rozdílné formáty dokumentů.
Problémem přístupů snažících se o standardizaci formátů dokumentů a procesů
(tj. RosettaNet, ebXML) je získání konsensu o standardních podnikatelských
dokumentech a procesech v rámci daného průmyslového odvětví. Standardní
slovníky pro jednotlivá průmyslová odvětví se obtížně vytvářejí a udržují,
přičemž (typicky) nepodporují interoperabilitu přes různá průmyslová odvětví.

Webové služby
Na rozdíl od výše uvedených přístupů zaměřených na podnikatelské dokumenty
(dokumentově-centrické přístupy) a případně procesy (jako takové) se webové
služby zaměřují na zpřístupnění podnikatelských procesů jako služeb, dostupných
prostřednictvím internetu.
Zpřístupnění funkčnosti aplikace jako služby není novou myšlenkou. Webové
služby však představují standardní přístup, který významně snižuje náklady na
implementaci a orientuje výzkumné a vývojové aktivity na jednu množinu
standardů a technologií. Tvorba standardů webových služeb je řízena W3C (World
Wide Web Consortium) a je aktivně podporována všemi hlavními dodavateli IT.
Většina dodavatelů softwaru nabízí nástroje pro vývoj webových služeb, které
lze využít pro vytvoření těchto služeb ze stávajících aplikačních komponent
(například Enterprise JavaBeans), čímž nabízejí cestu pro migraci do tohoto
nového prostředí servisně orientovaných aplikací.

Specifikace
Za základnu pro platformě nezávislé webové služby lze považovat množinu
specifikací SOAP, UDDI a WSDL. Základní model činnosti webových služeb je
relativně jednoduchý. Představuje kombinaci RPC zpráv založených na XML s
mechanismem nalezení služby, založeným na UDDI registru webových služeb.
Webové služby využívají SOAP pro zajištění podpory XML zpráv, které jsou
dodávány prostřednictvím internetu s použitím standardních protokolů (tj.
HTTP). SOAP lze využít tradičním způsobem pro kódování a zasílání XML
dokumentů. Z pohledu e-podnikatelských aplikací je však mnohem důležitější, že
podporuje RPC paradigma požadavek/odpověď, které umožňuje volání vzdálených
služeb.
Rychlý pozitivní ohlas webových služeb lze podobně jako u jiných technologií
založených na internetu, jako je HTML, HTTP a v poslední době Java a XML
(alespoň částečně) přisoudit původní jednoduchosti základních specifikací. To
však má za následek, že základní technologie a standardy webových služeb
postrádají některé vlastnosti, které jsou požadovány pro implementaci
bezpečných a spolehlivých e-podnikatelských aplikací.

Omezení
Hlavními omezeními základních standardů jsou nedostatečná podpora skládání,
workflow, transakcí a bezpečnosti, což omezuje v současné době využívání
webových služeb na jednoduché aplikace, typicky na aplikace přístupu k
informacím (např. vyhledání cen akcií na burze). Tato omezení jsou řešena
specifikací dalších standardů jako WSFL, XLang a další standardizační
iniciativy.
WSFL je jazyk pro popis skládání webových služeb, určuje pořadí provádění
operací ve složitých webových službách tím, že definuje řídící a datové toky
mezi jednotlivými "dílčími" webovými službami. XLang poskytuje způsob formální
specifikace podnikatelských procesů jako dlouhodobých transakcí. Chování
každého účastníka podnikatelského procesu je specifikováno v XLang popisu
služby a jednotlivé popisy služby jsou navzájem provázány v XLang kontraktu.
Kromě specifikací WSFL a XLang jsou dalšími standardizačními iniciativami v
oblasti webových služeb zejména standardy týkající se spolehlivého předávání
zpráv a bezpečnosti. V současné době je obecně přijat názor, že pro plné
využití potenciálu webových služeb je zapotřebí rozsáhlý konceptuální model
(framework). Na řešení toto problému jsou zaměřeny mnohé aktivity včetně tvorby
GXA (Global XML Web services Architecture) navrhované Microsoftem a IBM.
Je zcela jasné, že aby webové služby zajistily spolehlivou platformu pro
e-podnikatelské aplikace, musejí vyspět do rozsáhlého a úplného souboru
standardů a technologií a v tomto smyslu se stát obdobou procesu vývoje jiných
technologií distribuovaného zpracování jako komponentový model J2EE.

Automatizace e-podnikání?
Bez ohledu na širokou podporu ze stran dodavatelů IT i IT komunity obecně se v
současné době webové služby zatím nevyužívají v širokém měřítku v
e-podnikatelských aplikacích. Podobně jako ostatní technologie využívané v
podnikatelských aplikacích i webové služby musejí zajistit podporu základních
služeb včetně bezpečnosti, transakcí a tvorby (kompozice) komplexních webových
služeb před tím, než bude tato technologie připravena pro využití v
e-podnikatelských aplikacích širokého měřítka.
Řada zmíněných standardů je stále v procesu vývoje, a tudíž je spolehlivá
platforma webových služeb pro podporu komplexních e-podnikatelských aplikací
stále ještě vzdálena. S ohledem na rychlý rozvoj v této oblasti však nelze
pochybovat o tom, že tato technická omezení budou dříve či později vyřešena. Je
však otázkou, zda to zajistí automatizaci a skutečnou interoperabilitu
e-podnikatelských aplikací.
Odpověď na tuto otázku záleží na schopnosti tohoto přístupu řešit problémy
spojené s rozdílnou podnikatelskou sémantikou, jak je užívána různými podniky a
různými průmyslovými odvětvími. Tyto problémy jsou obtížně řešitelné jak v
rámci jedné organizace v kontextu EAI tak v rámci e-podnikatelských aplikací
mezi organizacemi a zatím žádný z přístupů k řešení e-podnikatelských aplikací
(tj. EDI, BizTalk, RosettaNet, ebXML) nenalezl uspokojivé a úplné řešení tohoto
problému.
Problémy ve spolupráci (interoperabilitě) e-podnikatelských aplikací vycházejí
ze sémantických nesouladů nezávisle vyvinutých aplikací a jsou nezávislé na
využívané technologické platformě. Z tohoto pohledu není důležité, zda je
dokument ve formátu EDI nebo je přenášen uvnitř obálky SOAP a řešení jakéhokoli
nesouladu mezi podnikatelskou sémantikou vysílajícího a přijímajícího partnera
je problémem aplikace.
Za pozitivní lze považovat skutečnost, že kombinace relativně nízkých vstupních
nákladů a širokého přijetí standardů webových služeb povede k tomu, že se tento
přístup patrně stane preferovanou volbou pro implementaci e-podnikatelských
aplikací. Významná je i skutečnost, že tvůrci standardů a technologií webových
služeb se mohou poučit z neúspěchů dřívějších přístupů a mají možnost řešit
problém e-podnikatelské interoperability v kontextu architektury orientované na
služby (SOA) jíž jsou webové služby významným představitelem a tak se vyhnout
některým problémům, které souvisejí s prostředími založenými na dokumentech (či
zprávách).
Tomuto tématu se věnuje přednáška na konferenci Systémová integrace 2003.
George Feurlicht je profesorem na katedře softwarového inženýrství na
University of Technology v Sydney (Austrálie). Jaroslav Jandoš je profesorem
informatiky na katedře informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze.

Technologické trendy a metody vývoje
V oblasti ICT i ve vývoji IS se projevuje množství trendů, z nichž řada se
začíná výrazně prosazovat v praxi. Z rozsáhlé množiny uveďme alespoň tyto
trendy:
integrace podnikových aplikací (EAI/BPI)
nasazení standardu XML a navazujících technologií, zejména pak webových služeb
využívání UML jako standardu pro specifikaci a dokumentaci softwarových systémů
zavádění metod vývoje softwarových produktů, které umožní zejména adaptabilitu
těchto produktů na měnící se podnikatelské požadavky.
Těmto trendům se bude věnovat konference Systémová integrace 2003, která se
koná ve dnech 16.-17. června 2003 na pražském Žofíně (více informací o této
akci lze získat na adrese http://si.vse.cz).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.