Elektronický obchod v ČR

Podle 90 % manažerů rostou výhody zavedených firem, a možná právě proto jen 3 % uvažují o možnosti založit novou f...


Podle 90 % manažerů rostou výhody zavedených firem, a možná právě proto jen 3 %
uvažují o možnosti založit novou firmu. Experimentování s novými technologiemi
je ve snaze dostat se v elektronickém obchodování co nejvíce kupředu nakloněno
83 % (více než v Japonsku) a 93 % chce svoje aktivity podpořit investicí do
lidí a do firmy (značně vyšší podíl než v Polsku či Rusku). I když tato čísla
vykreslují poněkud optimističtější situaci, než by odpovídalo skutečnosti, jsou
příznakem toho, že elektronické obchodování se bude i nadále rozvíjet. Většina
současných iniciativ však zůstává v porovnání se západní Evropou jednoduchá.
Za podstatnou překážku rozvoje elektronického obchodování považuje 70 % českých
podniků nedostatečnou bezpečnost, 63 % vyslovuje obavy ohledně platebních
způsobů. Má se za to, že růst elektronického obchodování brzdí nechuť platit
přes Internet kreditními kartami. Avšak skutečnost, že 16 % Čechů je držiteli
karty Visa více než v Polsku a Maďarsku naznačuje, že si obyvatelé začínají na
myšlenku bezhotovostní úhrady zvykat. Z toho důvodu by také mělo dojít k
většímu využívání kreditních karet při elektronických transakcích mezi firmami.
Další překážkou, kterou zmínilo 53 % vedoucích pracovníků, je výše
telekomunikačních poplatků. Drahé místní hovory a vysoké přístupové poplatky
odrazují od používání Internetu, proto je třeba i nadále vyvíjet snahu, která
by tyto služby učinila cenově dostupnější.o

E-business pro ty
menší proč a jak
Česká republika se řadí v kontextu východoevropského regionu mezi nejvyspělejší
země z pohledu rozvoje informačních a komunikačních technologií. Trh je
charakterizován stále větším příklonem k nákupu softwarových aplikací a IT
služeb, je zde vybudována slušná komunikační infrastruktura. Základy pro rozvoj
elektronického podnikání jsou položeny a využívá jich stále rostoucí počet
firem. Přesto pokud jde o obchodování B2B se hovoří především o velkých
firmách. Kde jsou však ty menší? Mají o využívání výhod e-businessu zájem? Vědí
o nich vůbec?
Dagmar Ruščáková
Jak již bylo zmíněno, pokud jde o IT, nejsme u nás nijak zaostalí. Akceptace
moderních technologií je v ČR na velmi slušné úrovni. Už je za námi doba
bezhlavých nákupů hardwaru a samostatné tvorby softwarových aplikací. Lidé se
vzdělávají, pomalu se zavírá propast mezi počítačovými odborníky a zbytkem
světa. Stoupá poptávka po profesionálních službách, s implementací informačních
systémů se spojuje i úprava firemních procesů, firmy i jednotlivci berou na
vědomí otázky bezpečnosti informací vlastních i cizích, pojmy intranet a
extranet jsou samozřejmostí. Internet a jeho možnosti mění tvář obchodu,
telekomunikací, bankovnictví a utilit. Pokud jde o velké firmy, lze
konstatovat, že elektronické obchodování má u nás všechny podmínky pro zdárný
rozvoj.
A pokud jde o ty ostatní? Zde již není situace zdaleka tak růžová. V každé
studii zkoumající trh ICT v ČR, ať už jde o nadnárodní IDC,
PricewaterhouseCoopers či Accenture, nebo těch menších, jako jsou NFO AISA nebo
Markent, se konstatuje totéž: Další rozvoj elektronického podnikání, a to jak v
oblasti B2B, tak B2C, je limitován nedostatkem počítačů v domácnostech a
vysokými telekomunikačními poplatky za připojení se k Internetu. Pravdou je, že
s rozvojem nezpoplatňovaného přístupu na Internet znatelně stoupl počet jeho
uživatelů. Dá se tedy doufat, že konečná liberalizace českého telekomunikačního
trhu, která by měla přinést očekávaný pokles cen, zajistí další skokový
přírůstek uživatelů Internetu. Vzhledem k tomu, že v hodnotící zprávě EU byl
pomalý přístup k liberalizaci kritizován, slibuje vláda dohled nad jejím
průběhem. Takže zlomovým bodem by mohl být už začátek roku 2003.
Počet domácích počítačů závisí především na ekonomické prosperitě státu, vývoji
cen a ochotě firem podporovat tímto způsobem své zaměstnance. Ostatně posledně
jmenovanou možnost využívají velmi úspěšně firmy ve skandinávských zemích
nemůžeme se potom divit, že např. ve Švédsku má podle IDC přístup na Internet
63 % populace.
Osvěta a vzdělání
Povědomí o možnostech, které Internet může v podnikání přinášet, je u nás stále
velmi omezené. Ano, máme dost počítačových odborníků, máme spoustu mladých
lidí, pro které je virtuální svět Internetu domovem, ale to nestačí. V první
řadě je u nás stále málo lidí, kteří dokáží kombinovat ekonomické znalosti a
zkušenosti se znalostí IT. Dále platí, že téměř všichni, kteří toto ovládají,
již pracují buď pro pobočky zahraničních firem, nebo pro naše velké podniky.
Situace je na pováženou především mimo velká města. Školení pořádaná v menších
městech knihovnami či lektory ve školách se také většinou omezují na technickou
stránku věci ovládání PC a na práci s Internetem. Informace o využívání
Internetu v oblasti B2B nyní jakoby klesaly samospádem v rámci běžného
obchodního styku od větších firem k menším. Snahy o cílenou osvětu již jsou
jednou z posledních byla např. konference společnosti Internet OnLine pořádaná
v Praze, jejíž obsah byl právě zaměřen na řešení pro malé a střední firmy.
Základním předpokladem je však snaha tyto informace vůbec vyhledávat.
Všední realita
Nejefektivnějším způsobem, jak může malá firma začít s elektronickým
obchodováním, je napojení na dodavatelské řetězce velkých nadnárodních firem
nebo sítí super a hypermarketů. Příkladem takové možnosti v ČR je dodavatelský
řetězec Škody Auto Mladá Boleslav. Každý, kdo se chce podílet na produkci
úspěšných českých automobilů, musí respektovat podmínky výrobce být on-line.
Výhodou tohoto postupu je předávání know-how. Podnikatel není nucen dlouho
studovat trendy, technologie a posléze vymýšlet, jak to udělat. Dostane
"kuchařku" a je na něm, jak se on a jeho lidé s novými nároky vyrovnají.
Obvykle to není problém.
Potřeba srozumitelných řešení
Zatím tedy můžeme určit dvě základní překážky rozvoje elektronického
obchodování v segmentu malých firem: minimální povědomí v oblasti ekonomického
využívání Internetu a nedostatek jednoduchých řešení šitých na míru malým
firmám.
Je na místě podotknout, že se stále věnujeme elektronickému obchodování B2B
mezifiremnímu on-line obchodování. Upozorňuji na to proto, že situace na poli
B2C, tedy v prodeji koncovým uživatelům, je odlišná. Na trhu u nás existuje již
dnes několik hotových řešení pro elektronické obchody včetně zpracování on-line
katalogů a propojení obchodní agendy s účetnictvím. V oblasti B2B je to trochu
jinak. Na trhu existuje plno rozmanitých opravdu dobrých řešení, která jsou
určena větším firmám. Běžné jsou produkty pro řízení dodavatelského řetězce
(SCM), jako jsou např. APO od společnosti SAP, Movex SCM, J. D. Edwards SCM či
Oracle ASCP. Většinou jsou funkčně navázané na velké ERP systémy. Podobně
existují aplikace pro obchodování na virtuálních tržištích (e-marketplaces) a
systémy pro e-procurement. Co z toho však potřebuje malá firma? Možná by se
zdálo, že v tomto "velkém" byznysu nemají malé firmy místo. Není to však pravda
i v oborech, kde vládne několik velkých značek, se najdou místa pro činnost
přísně specializovaných malých "niche" dodavatelů. Právě ti teprve čekají na
svou chvíli a na své aplikace. Paralela s ERP
Podívejme se, jak se vyvíjela situace v oblasti podnikových informačních
systémů (ERP). Sofistikované zahraniční ERP systémy byly u nás dlouho zajímavé
pouze pro ty největší firmy. Ostatní si musely pomoci sami v té době se u nás
objevily desítky tvůrců (výrobců by bylo přehnané tvrzení) ekonomického
softwaru. Někteří zanikli, jiní se drží a sledují potřeby svých klientů,
několik jich vyrostlo a proniklo mezi zahraniční značky. Světoví výrobci však
rychle narazili na hranice možností našeho trhu, a co se nestalo: Zkracuje se
doba implementace informačních systémů, snižuje se náročnost na obsluhu,
systémy jsou nabízeny v modulárních verzích, které umožňují i středním firmám
zajistit si služby renomovaných značek. Velcí výrobci byli nuceni objevit
menšího klienta. Ostatně tento trend se dnes prosazuje v mnoha oblastech v
obchodu, bankovnictví, telekomunikacích... Proč by to nemohlo platit i v
aplikacích pro obchodování B2B?
Není to nutné... zatím
Co nyní nutí firmy do elektronického obchodování? Říci přežití by dnes bylo asi
silné, ale úspěch a možnost rozšiřovat a zefektivnit podnikání jsou také silným
motivem. Ovšem pro toho, kdo o této možnosti ví. Osvěta se však nejlépe dělá
pomocí příkladů. Jak jsme se zmínili již dříve, mnoho menších firem
dodávajících např. pro retailové řetězce muselo přijmout podmínky, které jim
jejich odběratel nadiktoval. Přijaly je, protože jim to stálo za to. Není žádná
velká fantazie, když si představíme, že podobné požadavky bude mít stále více
velkých odběratelů. Podobně mohou působit i elektronická tržiště. Problém je v
tom, že v ČR se podle společnosti PricewaterhouseCoopers realizuje
elektronickou cestou pouze asi 1,1 % obratu průměrné české firmy, a to ještě
jde většinou o využívání transakcí typu EDI. Ty jsou však opravdu výsadou pouze
velkých podniků. Není nutné propadat pesimismu podle PwC by se situace mohla
radikálněji změnit již příští rok. Ostatně je načase: Forrester Research
očekává, že v roce 2010 bude v USA realizováno elektronickou cestou 75 %
veškerých B2B transakcí. Internetová stránka a co dál
Internet se v České republice bouřlivě rozvíjí. Zkuste si jen srovnat situaci v
roce 1998 a dnes. Příkladem mohou být třeba noviny. Začátkem roku 1998 jste si
mohli noviny na Internetu přečíst jenom na serveru Trafika, a to jen některé
tituly a až někdy před obědem. Dnes jsou na Internetu téměř všechny, a to ve
dvou podobách jednak si můžete nalistovat jejich denní podobu a jednak máte
navíc kompletní on-line zpravodajství. Internetových obchodů je nepočítaně a
některé z nich dokonce prosperují. Firmu, jejíž stránky na Webu nenajdete, snad
ani není záhodno kontaktovat . Dovolenou si zařídíte od pracovního stolu, do
banky chodíte podstatně méně, než před několika málo sty lety. Co je důležité,
ze zimního spánku se probudila i vláda a schválila řadu legislativních norem
včetně zákona o elektronickém podpisu. Mladí lidé používají Internet se stejným
nadšením, s jakým posílají SMS, a nejsou v tom sami. Běžně posíláme e-maily a
návrat k faxům a běžné poště bychom asi neuvítali s nadšením. Proč to všechno
nepoužíváme k obchodování?

Nezájem, opatrnost nezkušenost?
Zmíním tady svoji osobní zkušenost. Ptala jsem se majitele malé, ale úspěšné
spediční firmy podnikajícího v Liberci, proč víc nepoužívá ve styku se svými
klienty Internet. V jeho odpovědi byla rezignace a ironie je prý rád, že
většina jeho klientů akceptuje alespoň fax. Sám Internet používá, posílá
e-maily, ale nemá z toho žádnou konkurenční výhodu. Něco jiného jsou ovšem
mobilní telefony ty mu fantasticky zjednodušily a zefektivnily práci. Proč?
Protože je dnes používá skoro každý. A jsme zase u jedné z prvotních příčin
pomalejšího šíření elektronického obchodování v ČR malého počtu PC v
domácnostech a nepřiměřených telekomunikačních poplatcích. Věc se musí stát
samozřejmou v denním používání, aby ji lidé byli schopni tvořivě používat i
tam, kde jim jde o peníze. Velké firmy si mohou dovolit zaplatit za know-how a
jejich síla by měla unést experiment. Malé firmy riskovat nemohou, potřebují
jednoznačnou nabídku s vyčíslenými náklady a možnými přínosy. Představují
obrovskou kupní sílu ve svém počtu. Budou-li přesvědčeny, může se celá naše
ekonomika posunout zase o kus dál.
1 1958 / dar
Internetoví uživatelé ve vybraných evropských zemích, konec roku 2001 (odhad)
Země, Počet webových uživatelů (jako podíl na celkové populaci)
Švédsko 63 %
Velká Británie 51 %
Německo 43 %
Francie 35 %
Slovinsko 21 %
Řecko 18 %
Maďarsko 13 %
Česká republika 11 %
Polsko 11 %
Chorvatsko 11 %
Slovensko 7 %
Rusko 3 %









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.