Elektronický podpis se prozatím odkládá

V čem je hlavní význam přijetí zákona o elektronickém podpisu: l Zákon je důležitý především pro urychlení rozvo...


V čem je hlavní význam přijetí zákona o elektronickém podpisu:
l Zákon je důležitý především pro urychlení rozvoje elektronického byznysu, což
je mimochodem jedna s osmi priorit vládního dokumentu Státní informační
politika.
l Zákon předpokládá využití elektronického podpisu i v oblasti veřejné správy,
tedy také pro komunikaci státu či obce s občanem a naopak.
l Přijetí zákona by znamenalo významný krok v pronikání moderních informačních
technologií do všech sfér naší společnosti.
l Neexistence české právní normy by znamenala další prohloubení nesouladu
našeho právního řádu s právem Evropské unie. V zemích Unie totiž bude od
příštího roku platit směrnice EU o elektronickém podpisu.
Vyjádření autorů návrhu zákona ke Stanovisku vlády
Vladimír Smejkal, Pavel Mates
Přinášíme Vám podstatnou část detailního vyjádření autorů návrhu zákona ke
stanovisku vlády k návrhu zákona o elektronickém podpisu(sněmovní tisk č. 415).
Celý text vyjádření najdete na adrese http://www.cw.cz.
Obecně
Vládní připomínky směšují soukromé a veřejné právo, nesprávně vykládají
notářský řád nebo vůbec nechápou používané pojmy.
Konkrétně
1. "Předložený návrh zákona je zpracován nesystematicky a obsahuje vnitřní
rozpory. Podle úvodního ustanovení je účelem předloženého návrhu zákona úprava
používání elektronického podpisu, tento účel však následující text návrhu
splňuje pouze částečně." Celá tato pasáž není ničím podložena, ani zdůvodněna.
"Není zřejmé, zda se použitelnost elektronického podpisu týká i jiných než
soukromoprávních úkonů (například použitelnost i při úkonech ve správním řízení
nebo v trestním řízení)." Hovoří-li výhrada o tom, že není zřejmé, zda se
použitelnost elektronického podpisu týká i jiných než soukromoprávních úkonů,
pak jde o nepochopení základních právních principů, podle kterých se
použitelnost elektronického podpisu vztahuje na všechny případy, kde je použit
podpis jako takový, pokud zvláštní zákon (správní řád, trestní řád) neuvádí
jinak. "Navržená úprava neorganicky slučuje správní řízení a rozhodování se
smluvními postupy, aniž by přesně vymezila, na co se který postup vztahuje."
Jde o naprosté nepochopení textu, protože správní řízení se týká výlučně vztahu
úřad ověřovatel, zatímco vztah podepisující osoba ověřovatel je vztahem
soukromoprávním, kde k žádnému rozhodování nedochází (jde o typicky smluvní
vztah).
2. "Z předloženého návrhu zákona není zřejmé postavení Úřadu pro elektronické
podpisy (dále jen "Úřad"). Má-li být zřízen úřad státní správy oprávněný
rozhodovat ve správním řízení, je třeba vycházet z čl. 79 odst. 1 ústavního
zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle kterého správní úřady lze
zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Má-li ale být zřízena jen
organizační jednotka Ministerstva dopravy a spojů, pak k rozhodování ve
správním řízení může být oprávněno pouze Ministerstvo dopravy a spojů a Úřad
není potřeba zřizovat zákonem (názor předkladatelů na tuto otázku není
jednotný, jak vyplývá z porovnání bodu B a F obecné části důvodové zprávy)."
Není--li z předloženého návrhu zákona vládě zřejmé postavení Úřadu pro
elektronické podpisy, pak si neuvědomuje rozdíly mezi nově zřizovaným ústředním
úřadem státní správy a správním úřadem, jež je součástí již existujícího
ústředního orgánu státní správy. Zákon předpokládá zřízení správního úřadu v
rámci již existujícího Ministerstva dopravy a spojů, a to především z důvodů
minimalizace nákladů. Jde o obdobný správní úřad, jako je např. Drážní správní
úřad, podléhající témuž Ministerstvu. Vládou je rozporována důvodová zpráva,
která není součástí vlastního textu zákona a která odráží skutečnost, že
předkladatelé volili mezi třemi možnostmi začlenění úřadu do existující
struktury ústředních orgánů státní správy: MDS, ÚSIS nebo nejvhodněji, bohužel
do zatím neexistujícího, Úřadu pro ochranu osobních dat.
5. "Z předloženého návrhu zákona nevyplývá, jakým postupem bude vydáno
osvědčení, zda na základě smlouvy (! 12), nebo zda se na řízení bude vztahovat
správní řád (! 20), přičemž ověřovatel nebude správním úřadem." Připomínky
svědčí o hlubokém nepochopení toho, o čem vůbec zákon pojednává. Skutečně
pozornému čtenáři musí být zřejmé, že předpisy o správním řízení uvedené v ! 20
se mohou vztahovat pouze na správní orgán, tedy orgán, který rozhoduje o
právech a povinnostech dotčených osob, v tomto případě ověřovatelů informací
žádajících o povolení podle ! 11 zákona. Naopak veškeré vztahy mezi
ověřovatelem a podepisujícími (oprávněnými) osobami jsou charakteru
soukromoprávního, k žádnému správnímu řízení zde tedy ani docházet nemůže.
Soukromoprávní charakter vztahu mezi oprávněnou osobou a ověřovatelem vyplývá i
z odpovědnostních vztahů (viz ! 8 odst. 2 zákona). "Rovněž není zřejmé, zda při
splnění předepsaných podmínek vzniká žadateli nárok na vydání osvědčení, jakou
formou se osvědčení vydává a zda a jak je možno se domáhat vydání osvědčení v
případě, že ověřovatel jeho vydání odmítne." Opět je třeba zdůraznit, že se
jedná o soukromoprávní vztah službu, na kterou se vztahují obecně závazné
právní normy (občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele apod.). Jinými
slovy, vytýkané náležitosti vůbec nemusejí (a nemají) být v této normě řešeny.
6. "V předloženém návrhu zákona není upraven proces ověřování elektronického
podpisu." Na tuto připomínku nelze reagovat jinak než zcela nechápavě. O tom je
totiž celý zákon.
7. "Nejasné jsou dále například formulace "nezaměnitelný pseudonym", "číslo
osvědčení unikátní u daného ověřovatele informací", "zvláštní znaky oprávněné
osoby". Z usnesení vlády nevyplývá, proč a komu jsou tyto formulace nejasné.
"Nezaměnitelný pseudonym" je pseudonym, který nelze zaměnit; "číslo osvědčení
unikátní u daného ověřovatele informací" je zcela jasně jedinečné číslo
přiřazené osvědčení v rámci jednoho ověřovatele (požadavek vyplývá z normy
X.509) a "zvláštní znaky oprávněné osoby" umožňují zde zapsat např. její
oprávnění k zastupování právnické osoby nebo stanovit limit pro finanční
transakce podepisované elektronicky, jak to je vysvětleno i v části F důvodové
zprávy.
Závěr
Většina připomínek vlády, na základě kterých odmítá poslanecký návrh zákona, se
nezakládá na správném pochopení návrhu, resp. na správné interpretaci
stávajícího právního řádu. Pokud v jednotlivostech a za účelem dalšího zvýšení
srozumitelnosti textu zákona by si návrh vyžádal jakékoliv úpravy, je možné je
zcela bez problémů zapracovat v rámci druhého čtení zákona.
Ohlasy
Vladimír Mlynář
"Doufám, že Poslanecká sněmovna k návrhu přistoupí zodpovědněji a že u ní zákon
nalezne podporu napříč politickým spektrem. Doufám, že se sněmovna nedá odradit
od svého záměru usnadnit komunikaci občanů, právnických osob i úřadů navzájem a
návrh zákona schválí tak, abychom již v první polovině roku 2000 mohli
komunikovat jednoduše, bez nutnosti vyplňovat papírové formuláře a stát fronty
před úřady."
Ivan Langer
(listopad 1999) "Předpokládám, že sněmovna bude svědkem standardního procesu,
jehož je svědkem už od listopadu 1989, že kdykoliv přijde poslanecká
iniciativa, vláda vyjádří nesouhlasné stanovisko a odůvodní to tím, že sama
připravuje vlastní návrh, a mám trošku pocit, že to samé se odehraje i v
případě zákona o elektronickém podpisu."
(prosinec 1999) "Jsem velmi zklamán z negativního stanoviska vlády a doufám, že
sněmovna nepodlehne její laciné argumentaci."
APEK
V uplynulých týdnech podrobila mezi svými členy zkoumání návrh zákona Asociace
pro elektronickou komerci, což je organizace, která sdružuje více než 50
subjektů působících v ČR v oblasti elektronického obchodování ať už jako
provozovatelé těchto aktivit, či jako poskytovatelé připojení, nebo dodavatelé
programových a hardwarových prostředků. Asociace považuje tento návrh zákona za
kvalitní, ucelený a nemá vůči němu připomínek. Asociace doporučila tento návrh
zákona ke schválení Parlamentem ČR v co nejrychlejší době.(jaf)
9 3581 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.