EU: Tvrdší konkurence, konsolidace trhu a změny cel

Firma Insoft se rozhodla ukončit činnost v oblasti ekonomického softwaru a dohodla se na podpoře svých klientů se spole


Firma Insoft se rozhodla ukončit činnost v oblasti ekonomického softwaru a
dohodla se na podpoře svých klientů se společností LCS International, praví se
v tiskové zprávě LCS. Informace dokládá probíhající konsolidaci na poli
informačních systémů. Zákazníci mají stále vyšší požadavky na své ekonomické
systémy, náklady na vývoj rostou a menší producenti IS díky tomu stále více
spolupracují s většími dodavateli. Konec Insoftu však souvisí nejen s těmito
obecnými trendy, ale konkrétně také s aktuálním vstupem do EU...
"Vstup České republiky do EU zapříčinil mnoho změn. Vzhledem k pozdnímu
schválení zákona o DPH byli producenti informačních systémů nuceni
předpřipravovat systémy pro vstup a v některých případech i odhadovat vývoj
situace. Toto si však mohou dovolit jen velké a stabilní společnosti, protože
tyto investice jsou velmi nákladné," uvádí manažerka marketingu společnosti LCS
Veronika Vlková.
Jaké je vyústění celé kauzy? Po vzájemné dohodě nabídla LCS dosavadním klientům
firmy Insoft ekonomický systém LCS SIS a informační systém LCS Helios IQ za
speciálních podmínek. Obě společnosti navíc spolupracují při převodu dat do
nového systému...
Situace v oblasti podnikových informačních systémů je poměrně složitá a přitom
kupodivu mnohem méně medializovaná než problematika telekomunikací. Přitom zde
dojde k celé řadě zásadních změn. Bude třeba brát ohled na novou legislativu,
sladit funkčnost systémů s novými pravidly a procesy a především zcela jinak
evidovat i vykazovat mnoho nejrůznějších dat.
Například jeden z nejdůležitějších dokumentů výkaz Intrastat, který členské
země využívají již od roku 1993, prakticky zcela nahradí celní řízení v rámci
EU. Dalším výkazem, který EU bude vyžadovat, je přehled objemu exportu za
určité období. Jasné rozlišování obchodů v rámci Unie, prodeje nečlenským
zemím, oddělené účetnictví a tisk různých požadovaných podkladů mohou v případě
některých stávajících ERP znamenat značný problém.
Nezanedbatelné náklady přinesou i samotné přípravy na změnu některých procesů.
Marek Moudrý ze společnosti Deloitte odhaduje, že velkým firmám mohou popsané
změny přinést náklady v řádech milionů Kč.
Obchodování v rámci EU bude vyžadovat také zcela jinou práci s DPH. Každý
subjekt bude mít přímo z Bruselu přiděleno speciální registrační číslo (VAT
registration number) a na všech dokladech bude nutné uvádět i registrační kód
plátce a v případě exportu do zemí EU i další identifikační číslo. Dalším
důležitým požadavkem na IS bude i zvládnutí správného účtování DPH při importu
zboží a služeb, které bude vyžadovat značnou flexibilitu při úpravách účetních
osnov, vkládání a aktivaci nových kódů nebo automatického rozúčtovávání DPH na
speciální účty.
Problematice připravenosti ERP systémů na vstup do EU jsme se věnovali podrobně
v Business Worldu 1/2004 v článku Jany Bínové ze společnosti Scala ČR a na
tomto místě se k němu nebudeme dále vracet.
Výše uvedené informace (konec Insoftu by se jistě dal bulvarizovat titulkem ve
stylu "firma zkrachovala kvůli EU") nicméně ukazují, že vstup do Unie přece jen
některé změny do českého IT byznysu přinese a to jak pozitivní, tak negativní.
Jak ale dále v tomto článku uvidíme, změny to nebudou nijak zásadní.
Kromě informačních systémů je dalším průvodním rysem vstupu do EU odbourání
celních bariér. Tato změna by měla mít kladný dopad. Zbývá však dodat, že k
odstranění celních bariér dojde v rámci EU, naopak na hranicích EU-zbytek světa
mohou pro ČR vyvstat bariéry nové což by mohlo podražit např. spotřební
elektroniku původem z východní Asie.

Cla a certifikace
"Vstup naší země do EU vítáme ze dvou důvodů. Tím prvním je právě odbourání
celních bariér mezi jednotlivými zeměmi Unie," uvádí Rudolf Čihák, technický
ředitel českého zastoupení společnosti Lucent Technologies. "Přítomnost
podobných "přirážek" mohla u některých našich zakázek zvyšovat cenu, kterou
musel zákazník zaplatit, až v řádu procent."
Nicméně odbourání celních bariér není podle Čiháka jedinou výhodou spojenou s
naším vstupem do EU. Do značné míry sjednocené prostředí usnadňuje firmám
situaci i proto, že zjednodušuje některé "formální" procedury. "Druhou kladnou
změnu představuje zjednodušení certifikace a homologace našich produktů pro
zákazníky z oblasti telekomunikací. Až dosud jsme museli celý proces postupovat
v ČR znovu (a v SR byla situace ještě komplikovanější). Nyní v rámci EU již
neexistuje pojem "dovoz"; certifikace, kterou provádí několik akreditovaných
laboratoří, pak platí pro všechny země Unie," uvádí Čihák.

Výhody a nevýhody
Z domácí podnikatelské sféry odpovídal v naší anketě také generální ředitel
společnosti Hewlett-Packard ČR Pavel Kalášek. Na otázku, jak vstup do EU
ovlivní český IT trh a speciálně pak podnikání HP v ČR, uvedl následující:
"Jako není smysluplné hovořit o českém internetu, tak ani nemá význam rozebírat
problematiku českého IT. Budeme součástí trhu, na jehož velikost a zvyklosti si
většina firem bude jen pomalu zvykat. Budeme působit v daleko ostřejším
konkurenčním prostředí. A kdo využije tohoto nového prostoru a včas se
přizpůsobí novým podmínkám, bude mezi vítězi. Toto pravidlo platí jak pro
expandující českou firmu, tak i pro zahraniční firmu atakující onen "český"
trh. Vůči západním zemím máme konkurenční výhodu a oproti některým
přistupujícím zemím nevýhodu."

Co říkají politici
O vyjádření jsme požádali i české politiky opět jsme se samozřejmě soustředili
na dopad rozšíření EU na oblast IT. Jako první odpovídá ministr informatiky
Vladimír Mlynář: "Informační technologie jsou z definice "nadnárodní", většina
českých IT firem již dnes podniká v zahraničí, a je tedy na vstup do EU
připravena."
Zajímali jsme se o vliv speciálně na svět telekomunikací. Bude nějak ovlivněn
proces liberalizace? "V souvislosti se vstupem do EU se ČR podřizuje pravidlům
EU a přeřazuje telekomunikace ze snížené do základní sazby DPH. Vstup na
jednotný trh EU však zároveň znamená růst konkurence, která bude tlačit ceny
dolů, což posiluje trend patrný již dnes, tedy postupné snižování cen a růst
kvality služeb," odhaduje optimisticky Mlynář.
Zeptali jsme se ještě, zda se v souvislosti s EU nějak změní i práce jeho
ministerstva. "Zásadní změna na Ministerstvu informatiky po 1. 5. 2004
neproběhne, evropskou agendu jsme se už museli naučit zvládat a s Bruselem
například veškerou legislativu koordinovat. Jen asi budeme muset bohužel ještě
častěji létat do Bruselu..." odpověděl Vladimír Mlynář.
Protože opoziční ODS deklarovala zájem ministerstvo informatiky zrušit a
převést celou agendu pod předsedu vlády, o názor jsme požádali přímo předsedu
ODS a její stínové vlády Mirka Topolánka. "Z pohledu informačních technologií
ČR již dávno v EU je. Samotný vstup nic výrazného nezmění. Pokud se v EU znovu
prosadí původní hodnoty a základní svobody, jako je volný pohyb osob, zboží,
služeb a kapitálu, proti současným trendům regulací a zvyšování daní, tak EU
bude přínosem pro všechny druhy průmyslu," uvedl Topolánek.
Ačkoliv tedy mezi názory Topolánka a Mlynáře existují určité rozdíly, shodují
se (nejen oni sami) v tom, že vstup do EU není z hlediska IT záležitost nijak
přelomová.

IT v EU podle analytiků: Investice do infrastruktury
Z vyjádření, která poskytl Steven Frantzen, viceprezident společnosti
International Data Corporation odpovědný za oblast CEMA (Central Europe, Middle
East, Africa), vybíráme následující postřehy. Nová EU má v tuto chvíli celkový
hrubý domácí produkt vyšší než americký; podstatnější je však skutečnost, že na
rozdíl od USA existují mezi jednotlivými státy EU značné rozdíly. Očekává se
postupné zmenšování rozdílů související např. s budováním infrastruktury (v
širokém smyslu slova) v nově přistoupivších zemích a řada firem včetně těch
podnikajících na poli IT se může v souvislosti s tím těšit na objemné zakázky.
Budování infrastruktury nebo projekty počítající s větším nasazením IT v rámci
vzdělávacího systému by přitom měly být alespoň částečně financovány přímo z
Bruselu, nikoliv z rozpočtů nově přistupujících zemí.
V tuto chvíli je pro IT trh ve střední a východní Evropě typický relativně
vysoký podíl PC, serverů a síťového vybavení. V další fázi přijde i zde
vyrovnávání se západní Evropou to by mohlo podle IDC znamenat šanci především
pro dodavatele softwaru a služeb. Také český trh se bude nyní ještě rychleji
posouvat od dodávek "zboží" ke službám s vyšší přidanou hodnotou.
Meziroční růst sektoru IT jako celku by v nově přistupujících státech mohl v
příštích letech dosáhnout v průměru více než 10 %. O potenciálu těchto zemí
svědčí i fakt, že objem IT trhu 10 nových států je dohromady nižší než v
případě Španělska. IDC zmiňuje řadu vertikálních trhů, které potáhnou růst IT,
mj. bankovní sektor, utility a retail. Nasnadě je i vliv vstupu do EU na
liberalizaci telekomunikačního trhu v přistupujících zemích to však není
záležitostí jednoho data, ale procesu, který již probíhal řadu let.
V oblasti mobilních komunikací jsou země střední a východní Evropy na úrovni
srovnatelné se zbytkem EU. Co se pak týče dostupnosti internetu, ta je v
přistupujících zemích nižší tato skutečnost může např. zpomalit proces přechodu
k e-governmentu.
Do konce května by měla být publikována nová studie IDC "EU Expansion:
Understanding the Impact on IT Markets", ve které bude popsaná problematika
analyzována podrobněji.
Analýza společnosti Gartner ještě dodává, že nově přistupující země byly pro
outsourcing lákavé již před vstupem do EU a rozšíření Unie na tom nic nezmění.
V nejvýhodnější pozici je v tomto ohledu Estonsko se svou vazbou na Finsko a
skandinávské státy

Rozdílný metr na Microsoft
Z hlediska podnikání IT firem v EU stojí za pozornost přísnější postup Evropské
komise v antimonopolní kauze k Microsoftu (oproti USA). Vztahuje se ale tato
kauza nějak k rozšíření EU? V domácím denním tisku se objevovaly spekulace o
tom, že Evropská komise se snažila antimonopolní šetření uzavřít tak, aby do
průběhu procesu již nemohli mluvit zástupci přistupujících zemích (neboť ty
byly údajně podezřelé spíše z proamerických postojů), jde však pouze o
spekulace. Na samotný případ šetření proti Microsoftu se pak názory budou opět
lišit především podle politické orientace kauza může být vykládána jako účinný
zásah antimonopolní legislativy, nebo naopak jako byrokratické vměšování
státních orgánů do soukromého sektoru. Paradoxů přitom není málo např. i proto,
že antimonopolní zákonodárství není vynálezem původně evropským. "Všichni si
myslí, že nejhorší, co jsme z Ameriky dostali, je mandelinka bramborová. Ale
ono je ještě větší zlo, a to je antimonopolní zákonodárství," uvedl
provokativně v diskusi na ČT1 děkan Národohospodářské fakulty VŠE Praha doc.
Ing. Jiří Schwarz, CSc. (citováno podle webových stránek Liberálního institutu
www.libinst.cz).

Vyspělé technologie v EU a Šestý rámcový program
Na celou problematiku vstupu do EU je možné se podívat ještě z jiného úhlu
pohledu. V tomto článku jsme až dosud IT svět spojovali především s firmami
působícími na trhu. Celý obor patří ale současně mezi vyspělé technologie,
bezprostředně svázané s vědeckým výzkumem.
Představitelé EU jsou si dobře vědomi stávající ekonomické stagnace a
technologického zaostávání a chtěli by situaci změnit. Výsledkem této snahy je
tzv. 6. rámcový program EU. Podle vlastního dokumentu jde o "víceletý program
Evropské vědecké společnosti, který je zaměřený na vytvoření společného, dobře
propojeného a fungujícího Evropského výzkumného prostoru (European Research
Area-ERA)." Cílem projektu je "dosažení lepší evropské integrace v oblasti
rozvoje vědy a technologií, oživení evropské ekonomiky a zvýšení její
konkurenceschopnosti." Plný text lze najít na stránce
europa.eu.int/comm/research/ nfp/pdf/fp6-presentation.pdf.
Hodnocení celého projektu opět souvisí především s politickou orientací. Asi
nikdo nepochybuje o souvislosti mezi ekonomickou prosperitou a vědeckým
výzkumem, zůstává ale otázka, nakolik úspěšný bude právě 6. rámcový program.
V anketě, kterou již před rokem podnikl Akademický bulletin (periodikum
Tiskového odboru Akademie věd ČR), většina dotázaných vědeckých pracovníků na
jednu stranu hovořila o kladném vlivu vstupu na EU na českou vědu, která tak
bude vyhnána od sebestředných her na domácím písečku.
Prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc., z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké
fakulty UK v Praze, tehdy soudil: "Dojde k posílení těch několika oblastí naší
vědy, kde jsou již nyní prokazatelné či nadějeplné přísliby světového
špičkového postavení. Budou se podporovat ty vědní obory, které mohou zvýšit
technologickou úroveň naší průmyslové i zemědělské výroby... Omezí se plýtvání
prostředky určenými pro vědeckou tvůrčí práci na financování administrativní a
jiné byrokratické činnosti... V jistém smyslu věřím, že v EU budeme uplatňovat
světová kritéria hodnocení... a před branami EU odložíme další díl časté
mnohostranné omezenosti podmínkami Česka."
Na druhé straně však nechyběl ani pohled zdůrazňující byrokratický charakter
bruselské administrativy, který rozvoj vědy v EU naopak brzdí.
Doc. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., z Entomologického ústavu AV ČR v Českých
Budějovicích, pro Akademický bulletin doslova uvedl: "Česká věda vstupuje
bohužel do velmi špatně fungujícího systému financování ,eurovědy, jenž je
těžkopádnější, zpolitizovanější a méně efektivní než národní grantové agentury
většiny členských zemí. Jedním z jeho prvků je násilná podpora spolupráce za
každou cenu. A tak se dnes každý projekt s ambicemi na evropské financování
snaží získat do týmu politicky povinného ,mediteránce a neméně
povinného ,východniara. Ačkoliv tento systém může být pro českou vědu
krátkodobě finančně výhodný, domnívám se, že je třeba zachovat si dostatek
sebevědomí a společně s dalšími nově vstupujícími státy se od něho rázně
distancovat."
Důraz na mezinárodní výzkumné skupiny (podmínky finanční podpory specifikují, z
kolika členských zemí musejí celkem pocházet řešitelské týmy apod.) přitom
přetrvává i v 6. rámcovém programu EU.
A na závěr snad ještě jeden provokativní citát původem z akademické sféry,
který se váže k vlivu vstupu do EU na svět IT. Evoluční biolog prof. RNDr. Jan
Zrzavý, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvedl už v polovině
90. let v časopisu Vesmír následující bonmot: "Začalo se říkat, že software se
krást nemá a jak prý chceme do Evropy, když ho pořád všichni krademe; tato
argumentace je ovšem nesmyslná optimální strategie je být v Evropě, kde se
software nekrade, a tam ho krást."

Na okraj
Webová poradna společnosti LCS o problematice ERP systémů v souvislosti se
vstupem ČR do EU se nachází na stránce www.lcs.cz/eu.
Evropská databanka oznamuje, že u příležitosti vstupu České republiky do
Evropské unie připravila mimořádnou akci: "CD-ROM EU vaše brána na zahraniční
trhy!" CD-ROM obsahuje databázi aktivních českých podnikatelských subjektů s
cílem napomoci jejich prezentování se v zahraničí. Náklad 15 000 ks bude
distribuován zdarma, a to prostřednictvím zahraničních partnerů a některých
českých institucí, jako jsou CzechTrade, CzechInvest, Centrum pro regionální
rozvoj ČR, Česká exportní banka či Česká centra. Další informace lze najít na
www.edb.cz.
Na adrese www.edotace.cz byl spuštěn portál Strukturálních fondů Evropské unie,
interdisciplinární projekt Economie OnLine, poradenské firmy Raven Consulting a
Prodotační komory ČR. Základem webu je bezplatná databáze více než 180
setříděných a snadno vyhledatelných dotací.
Společnost Oracle oznámila spuštění webu DirectEurope, který má poskytovat
podporu organizacím v zemích přistupujících k Evropské unii, jež plánují
požádat o prostředky ze strukturálních fondů EU. DirectEurope má podnikatelům i
místním samosprávám pomoci sestavovat návrhy, které usnadní a urychlí
vyřizování jejich žádostí o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Jako
první byl web DirectEurope spuštěn v Maďarsku. Po maďarské verzi služby
DirectEurope na adrese www.nfh.hu mají být postupně spuštěny i verze pro
Polsko, ČR a Slovensko.
Česká spořitelna provedla jednorázové přečíslování zhruba 2,7 mil.
sporožirových účtů a 2,2 mil. vkladních knížek do formátu EU. Nové číslo účtu
sporožira či vkladní knížky již neobsahuje specifický symbol. Přečíslování má
přinést zjednodušení platebního styku. Na účty s původními čísly bude možní
posílat peníze ještě 5 let.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.