Filtr na obrazovku monitoru: ano, či ne?

Brzy po rozmachu osobních počítačů začátkem 80. let se zjistilo, že okolo 70 % uživatelů trpí denně řadou potíž...


Brzy po rozmachu osobních počítačů začátkem 80. let se zjistilo, že okolo 70 %
uživatelů trpí denně řadou potíží, z nichž typické pro práci u obrazovek jsou
bolesti očí a s nimi spojené bolesti hlavy. Toto konstatování vedlo k zájmu
zdravotnických institucí na celém světě o prozkoumání jejich projevů a příčin.
V první polovině 90. let bylo možno podat již ucelený obraz.
Zrakové potíže u obrazovek lze roztřídit do 3. skupin: astenopické, okulární a
vizuální. Astenopie je latinský výraz pro oční únavu, pocit zrakové námahy a s
tím spojené bolesti hlavy. Okulární (latinsky oculus = oko) potíže jsou spojeny
s očním povrchem a vyznačují se suchostí očí či zvýšeným slzením, podrážděním
očního povrchu či spojivek, pálením, tlakem, pocitem jakoby cizího tělesa v
oku. Vizuální (z latiny, znamená vidění) potíže jsou charakterizovány
rozostřením pohledu, rozmazaností a zpomaleným zaostřováním. Příčiny jsou
dvojí: subjektivní (tj. na straně uživatelů) a objektivní (tj. pracovní
prostředí a charakter práce). Nejdůležitější subjektivní příčinou je stav zraku
uživatele. Roli mohou hrát poruchy refrakce (tj. lomivého aparátu oka),
projevující se jako krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či anisometrie,
dále poruchy akomodace (pomalost či malá schopnost měnit nastavení čočky na
vzdálenost viděného předmětu) a poruchy vergence (nesouhlasné postavení os obou
očí). Nejvýraznějším projevem poruchy vergence je šilhání, které je zjevně
viditelné, avšak hodně lidí, kteří nešilhají, může mít skryté a nepatrně
odchylné nastavení obou očí, které normálně při běžné činnosti nevadí a která
se může projevit až u obrazovky. Ve zvýšené míře platí totéž u dalekozrakosti,
vyvíjející se s věkem (tzv. presbyopie). U presbyopie vidí člověk blízké
předměty neostře, vzdálenost ostrého vidění se s věkem prodlužuje v důsledku
ubývání pružnosti čočky. K této poruše dochází normálně ve věku 40-45 let.
Kazí práce u obrazovek zrak?
Jednou z důležitých otázek, s níž se zdravotnické instituce zabývaly, je to,
zda dlouhodobá práce u obrazovek vede k zhoršování stavu zraku. Velmi rozsáhlý
výzkum provedli italští oftalmologové v letech 1985-1992. Důkladně dvakrát
vyšetřili 30 000 zaměstnanců italského Telecomu: poprvé v rozmezí let 1985-87 a
po druhé v letech 1990-1992. Po roztřídění osob na ty, kteří po celou dobu
pracovali u obrazovek a na ty, kteří u obrazovek nepracova-li, provedli
statistické srovnání výsledků obou skupin. Závěr této studie zněl, že změny
stavu zrakového orgánu, ke kterým v průběhu šestiletého období došlo, jsou
způsobovány věkem a nikoli prací u obrazovky. K obdobným výsledkům dospěli
lékaři i jinde. Lidé, kteří začnou pracovat u obrazovky, brzy pocítí určité
potíže a domnívají se, že se jim zhoršuje zrak. Citované výzkumy však
nasvědčují tomu, že jde o funkční projevy zrakové únavy, které jsou přechodné a
nevedou k morfologickým změnám. Zrakové potíže, způsobené únavou zraku, se však
objevují i u osob, jejichž zrak je dobrý. Zdravotníci pokládají tento jev za
závažný, neboť již od 70. let je známo, že únava vede k přechodnému poklesu
imunitních funkcí organismu. Byly stanoveny principy vizuální ergonomie, které
hovoří o minimálních požadavcích na bezpečnost a zdraví při práci na zařízeních
se zobrazovacími jednotkami.
Principy vizuální ergonometrie
Kvalita zobrazení má rozhodující význam pro zrakové vnímání. Stanoveny jsou
základní požadavky, týkající se zobrazování znaků a čar: geometrie obrazu,
šířka a výška znaků, ostrost hran, mezery mezi znaky a řádky, rozlišovací
schopnost, jasové poměry na obrazovce. Důležité jsou světelné poměry v
prostředí, v němž jsou obrazovky používány. Přílišné kontrasty jasů v zorném
poli pracovníka vedou k námaze adaptačních procesů oka, k rychlé únavě zraku, v
přesvětlené místnosti slábne potřebný kontrast mezi znaky a pozadím na
obrazovce, odlesky světelných zdrojů znemožňují čtení údajů. Tmavá místnost je
sice výhodná pro vnímání obrazovky, ne však pro vnímání písemných textů či
psaní na papír.
Prostorové poměry na pracovišti mají značný význam nejen pro zrakové vnímání,
ale i pro celkový tělesný komfort či diskomfort uživatele. Vzdálenost monitoru
od očí pracovníka je dána její velikostí a rozměry znaků. Minimálním požadavkem
je, aby znak byl vnímán v úhlu 16 obloukových minut, optimálně v úhlu 20-22
obloukových minut. Převedeno do srozumitelné řeči to znamená při výšce znaku 3
mm (např. bodová velikost 12 písma Times New Roman) vzdálenost optimálně 46-51
cm, maximálně 64 cm. Dalším principem je výškové umístění monitoru. Správnou
zásadou je, aby horní okraj obrazovky byl maximálně ve výši očí uživatele.
Obrazovkové filtry
Kromě zmíněných vizuálně ergonomických prostředků je nutno se zmínit o
obrazovkových filtrech. Původním záměrem jejich výrobců bylo usnadnit
uživatelům práci u obrazovek tak, aby filtr potlačil vliv okolního světla, a
zlepšil kontrast mezi textem a pozadím na obrazovce. Přišlo se též na to, že
kovové komponenty mohou blokovat elektrická pole, jejichž zdrojem je monitor.
Elektromagnetická pole se u běžných samostatných monitorů (jinak tomu je u
laptopů či notebooků) vyskytují ve více kmitočtových pásmech, ve kterých lze
odlišit záření rentgenové, ultrafialové a infračervené, vysokofrekvenční a
nízkofrekvenční pole a statická elektrická pole.
Rentgenové paprsky
Většina filtrů tlumí tento druh polí se 70-90% účinností, nejlepší filtr tlumil
na 94 %, některé filtry 4-10%, některé vůbec ne. Rozhodující vliv měl použitý
materiál a jeho tlouštka: sklo samo o sobě účinně zachycuje rtg. paprsky, plast
velmi málo a síťka netlumí. Je třeba ovšem dodat, že intenzita rtg. paprsků,
která zčásti proniká přes sklo obrazovky, je velmi nízká a ze zdravotních
hledisek je zanedbatelná.
Ultrafialové a infračervené záření
V této oblasti nebyly filtry měřeny, jelikož intenzita těchto záření je i v
bezprostřední blízkosti monitorů stěží měřitelná. Vysokoa nízkofrekvenční
elektromagnetická pole
Tato pole mají 2 složky: elektrickou a magnetickou. přičemž tlumení
magnetických složek je velmi obtížné. Byly nalezeny pouze 2 filtry, které velmi
mírně zeslabovaly magnetické pole, ovšem na úkor optických kvalit. Na druhé
straně stínění elektrických polí je poměrně snadné, dociluje se toho pomocí
vodivé vrstvy, která se uzemní. Kvalitní filtry tlumí elektrické složky až o 99
%, přičemž už 70procentní stínění lze pokládat za účinné. Filtry bez vodivé
vrstvy nemohou elektrická pole tlumit. Intenzita elektromagnetických polí
rychle klesá se vzdáleností od zdroje a ve 40-50 cm od obrazovky, což je běžná
pozorovací vzdálenost, je již velmi nízká a nemůže člověka ohrožovat. Nicméně
řada odborníků poukazuje na složitost této problematiky a na to, že doposud
nejsou zcela prozkoumány účinky kombinace s jinými faktory. Prosazují princip
předběžné opatrnosti.
Statická elektrická pole
Tím, že filtr obsahuje vodivé vrstvy uzemňované kabelem, odvádí i
elektrostatické náboje, které jsou přítomny u obrazovky. Jejich výskyt a
intenzita závisí zejména na vlhkosti ovzduší: při suchém vzduchu se projevují,
kdežto při relativní vlhkosti vyšší než 50 % je nelze naměřit. Druhým zdrojem
je sám člověk, který získá elektrostatický náboj třením oděvu či bot o
kobercovou tkaninu. Účinky elektrostatických polí jsou předmětem bádání již
řadu let, výzkum však doposud nepřinesl jednoznačné výsledky.
Jaké stanovisko tedy zaujmout k stínění elektrických polí před obrazovkou?
Předběžné výsledky dotazníkového průzkumu ukazují, že asi polovina až dvě
třetiny uživatelů se bojí záření u monitorů a připisují mu své zrakové potíže,
bolesti hlavy a únavnost, i když jejich objektivní příčinou bývají jiné
okolnosti než elektromagnetická pole. Tyto pocity lze u úzkostných osob
potlačit tak, že se jim poskytne ochrana. Nezanedbatelný je psychologický
účinek: uznání oprávněnosti obav znamená pro zaměstnance důkaz jeho hodnoty pro
firmu.
Optické kvality filtrů
Zesílení kontrastu mezi jasem znaků a pozadí na obrazovce: Okolní osvětlení
ovlivňuje jasové poměry na obrazovce tak, že vlivem světla se zmenší rozdíl
mezi jasem znaků a pozadí na obrazovce, sníží se zřetelnost textu a jeho
čitelnost, zvyšuje se námaha zraku. Obrazovkové filtry zlepšují tento jasový
kontrast, znaky jsou oproti pozadí výraznější a obrysy znaků se jeví jako
ostřejší.
Tlumení odlesků na obrazovce: Jednou z velmi nepříjemných okolností u obrazovek
je to, že se na nich odráží světelné zdroje a jiné osvětlené předměty. Dobrý
filtr dokáže potlačit tyto zrcadlové odlesky na únosnou míru.
Účinky filtrů na zlepšení zrakového vnímání
Výzkumu, který měl ověřit skutečnou účinnost filtrů, se zúčastnilo 60 osob,
které vyplnily dotazníky, zaměřené na jejich potíže se zrakem a s pohybovou
soustavou. Dotazníky byly zadávány se stejným zněním otázek dvakrát: před
instalací filtru a po jednom měsíci jejich používání. Účastníci byli rozděleni
do 2 skupin, 40 osob pracovalo s filtrem a zbylých 20 osob bez filtru. To-to
rozčlenění na skupinu "exponovanou" a "kontrolní" umožnilo lepší statistické
hodnocení výsledků. S ohledem na různé kvality značek filtrů byl použit
jednotný typ filtrů zn. Contour od výrobce Ergoview Technologies Corporation,
který zlepšuje kontrast v koeficientu b = 0,37.
Z výsledků provedeného experimentu vyplývá, že u osob používajících filtr došlo
k podstatnému zmírnění potíží. U kontrolní skupiny pracující bez filtru nedošlo
po 1 měsíci k žádné podstatné změně. Výzkum tedy prokázal, že použití filtru
zlepšuje podmínky pro zrakové vnímání, v důsledku čehož dochází k lepšímu a
uvolněnějšímu držení hlavy a trupu. K obdobným výsledkům došli v r. 1996 též
odborníci z Cornellovy univerzity v USA.
V zájmu objektivity je třeba konstatovat, že pro některé lidi je filtr
zbytečným luxusem. Výzkum nicméně ukázal, že dotazníková ankteta pomáhá odhalit
osoby, kterým může filtr prospět.
8 0813 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.