Firemní kulturu tvoří každý zaměstnanec

Říci, že se na tvorbě firemní kultury podílí každý zaměstnanec, může působit dojmem fráze nebo klišé z učebni...


Říci, že se na tvorbě firemní kultury podílí každý zaměstnanec, může působit
dojmem fráze nebo klišé z učebnice o řízení. Ale praxe ukazuje, že ve firmách
velkých i malých jsou bystří lidé, kteří dnes patří mezi iniciátory tak
organizované a tak prováděné firemní kultury, aby z ní měli užitek jak
zákazníci, tak zaměstnanci.
K hodnocení jejich šéfů jistě existuje řada kritérií. Navzdory radikálně
odlišným způsobům ve stylu jejich řízení i rozdílům v jejich věku, zkušenostem,
průpravě a řadě dalších hodnot, lze dospět k jistému zobecnění, že úspěchu
dosáhli proto, že dokázali vést svoji společnost v podmínkách, o kterých se na
žádné univerzitě nikdy neučili. Velmi často se museli rozhodovat netradičně,
rychle a hlavně odvážně. A na druhé straně stejně tak platí, že rozhodnutí šéfů
se setkala s pochopením u zaměstnanců, kteří se s nimi nejen ztotožňují, ale ve
své práci je chtějí tvořivě rozvíjet.
Bronz nebrat
Za odvážný krok lze jistě považovat rozhodnutí Jacka Welche, předsedy správní
rady a generálního ředitele špičkové společnosti General Electric, že pro její
výrobky od leteckých strojů, přes plastické materiály až po elektrárny, zná
pouze dvě pořadí ve světových tabulkách kvality a odbytu první a druhé.
Produkty, které mají "naději" být "až" na třetím a nižších stupních, byly na
Welchův pokyn z vývojového a výrobního programu prostě vyřazeny. Welchova
strategie měla úspěch. Společnost je dnes v mnoha ohledech pokládána za vůbec
nejvýkonnější v USA. Welch se ovšem za dobu 17 let, kdy stojí v jejím čele,
zajímal nejen o obrat a zisk, ale také o zaměstnance, aby v jejich vědomí sílil
pocit, že je firma potřebuje. Mimochodem, v loňském roce 1998 získali
pracovníci General Electric ze svých zaměstnaneckých akcií celkem 1,6 miliardy
dolarů, z toho 1,2 miliardy dolarů na úrovni mistrů, techniků a dělníků. Asi 40
% z nich tak dostalo až 70 000 dolarů. Na otázku žurnalistů, jak si představuje
firemní kulturu, Welch odpovídá:
"Dát lidem možnost, aby získali sebedůvěru to je zdaleka tou největší věcí,
jakou mohu udělat. Dělám to proto, poněvadž vím, že oni pak budou jednat. Říkám
jim, pokud vás zde něco dusí, tak to setřeste, rozbijte! Kontrolujte systém,
protože každý systém se chce zbyrokratizovat."
Odvážnému štěstí přeje
K firemní kultuře se jistě mohou vyádřit i výsledky, které v tomto směru
dosahují manažeři typu Stephena Caseho a Roberta Pittmanna. Tedy muži, kteří
stojí v čele známé společnosti America Online (AOL). Pěstují v řadách
zaměstnanců odvahu k razantnímu řešení i těch nejsložitějších a
nejrizikovějších případů. Dokázali přesvědčit své kolegy ve vedení a potažmo i
akcionáře, aby AOL koupila tak silného průkopníka Internetu, jakým bezesporu je
Netscape Communications. Šlo o byznys ve výši 4,2 miliardy dolarů, což z AOL
učinilo nejsilnější internetovou společnost, která se může měřit se samotnou
Gatesovou firmou Microsoft.
Obdobné platí i Timothym Koogleovi, sedmačtyřicetiletém šéfovi Yahoo!, jenž
tuto internetovou společnost přeměnil z pouhého vyhledávacího serveru do
kolosu, který poskytuje po síti informace a služby pro 40 milionů zákazníků
měsíčně. Yahoo! již pronikla svými lokalizovanými verzemi na 14 mezinárodních
trhů. Cena jedné její akcie vyrostla o závratných 700 % a dosáhla 280 dolarů za
kus. Tržní hodnota Yahoo! po čtyřletém působení činí 25 miliard dolarů. Na
tomto úspěchu se velkou měrou podílejí všichni zaměstnanci, kteří zavedli
systém vzájemné kontroly na horizontální úrovni kterým si poměřují vlastní
výkony, nápady a zlepšení vedoucí k vyšší produktivitě.
Ženy nezůstávají pozadu
Uznání za pěstování správné firemní kultury náleží i ženám-podnikatelkám. Za
všechny možno uvést především Karen Katenovou, generální ředitelku velmi
úspěšné společnosti na výrobu léků Pfizer U.S. Pharmaceuticals. Hodnota akcie
společnosti se za poslední 3 roky zvýšila o celých 200 % s tím, že prodeje za
rok 1998 dosáhly celkově 13,4 miliardy dolarů. Samozřejmě, že na tomto faktu má
zásluhu i velmi zajímavé spektrum nabídky nejmodernějších a také již i
osvědčených léků od protialergického prostředku Zyrtec, přes antibiotikum
Trovan až po "proslulou" Viagru. Katenová dokonale zvládla umění stmelování
pracovních týmů jak uvnitř společnosti, tak jejich propojování s partnerskými
organizacemi, včetně dovedného uzavírání marketingových dohod o společném
postupu v těžkém konkurenčním terénu. Například její zásluhou došlo v roce 1997
k marketingovému spojení se společností Warner-Lambert, jehož výsledkem byl
zrod Lipitoru, velmi účinného léku na snižování cholesterolu. Právě díky tržní
zdatnosti společnosti Pfizer obecně a Katenové zvlášť se Lipitor stal
dominantním farmaceutickým prostředkem na trhu v objemu neuvěřitelných 4,6
miliardy dolarů. Když je Katenová dotazována, v čem tkví tajemství jejích
úspěchů, tak s úsměvem odpovídá: "Pracuji tak, abych se nikdy nenudila."
9 0349 / jafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.