Firemní využití internetu je komplexnější

Podíl ADSL se bude pozvolně zvyšovat Pokud bych o výsledcích výzkumu týkajícího se využívaného připojení k int...


Podíl ADSL se bude pozvolně zvyšovat

Pokud bych o výsledcích výzkumu týkajícího se využívaného připojení k internetu
psal hned na počátku tohoto dlouhodobého výzkumného záměru, tedy v roce 2000,
musel bych začít vytyčením podílu organizací, které vůbec nějaké připojení k
internetu mají. Ukázalo by se, že přístup k celosvětové síti by mělo sice více
než devět organizací z deseti, ale přesto by nešlo o plné nasycení. To však již
dnes není nutné, neboť se v aktuální verzi výzkumu nevyskytla mezi zkoumanými
organizacemi ani jedna, která by nějakým připojením k internetu nedisponovala a
aktivně jej nevyužívala. Hovoříme-li o připojení organizace k internetu, máme
na mysli celopodnikové připojení, které využívají zaměstnanci pracující přímo v
dané organizaci (případy, kdy se někteří zaměstnanci připojují pokoutně
prostřednictvím telefonních linek či svých služebních mobilních telefonů, jsme
do našich analýz nezahrnovali). Některé organizace umožňují svým pracovníkům
pracovat z domova nebo vyžadují od svých zaměstnanců práci v terénu. Obě
skupiny takových pracovníků přitom potřebují připojení k internetu buď k
vlastní pracovní činnosti nebo minimálně pro komunikaci se svým zaměstnavatelem
či s kolegy. Vzhledem k tomu, že problematice vzdáleného přístupu, mobilních
uživatelů i homeworkingu budou věnovány samostatné oddíly, odhlíží naše
definice podnikového připojení i od těchto případů.

Typy připojení
Co se týče jednotlivých typů podnikového připojení, ve skupině analyzovaných
organizací dlouhodobě dominují dva typy připojení k internetu pevná linka
(pronajaté okruhy) a mikrovlnný spoj. K internetu se prostřednictvím pevných
linek aktuálně připojují přibližně dvě třetiny organizací, zatímco mikrovlnné
připojení používá jedna organizace ze čtyř a zbývajících sedm organizací ze sta
používá jiné typy připojení. Mezi těmito jinými typy jednoznačně převládá
širokopásmové připojení ADSL, ale stále je možné setkat se také s analogovým
vytáčeným připojením (komutovanou linkou) či s digitálním vytáčeným připojením
ISDN. Obě naposledy jmenované technologie však byly uvedeny pouze v
jednotlivých případech a z dlouhodobé analýzy trendů je zřejmé, že tento typ
přístupu k internetu již nevyhovuje ani velmi malým organizacím s méně než 5
počítači. Technologie ADSL naopak vykazuje v meziročním srovnání rostoucí
penetraci, přičemž svůj podíl získává zejména na úkor připojení pevnou linkou
(pronajatým okruhem), který po kontinuálním růstu poprvé klesl. V neposlední
řadě stojí za zmínku zastavení poklesu podílu organizací, které se připojují
mikrovlnným spojem. Obecně však platí, že podíly jednotlivých způsobů připojení
zůstávají v průběhu posledních let velmi stabilní.
Způsob připojení k internetu tedy dynamiku trhu příliš neovlivňuje, nicméně
nositelem změny v průběhu celého sledovaného období je postupné zvyšování
dostupnosti internetu pro stále větší počet zaměstnanců v rámci jednotlivých
firem. Výsledky výzkumu ukazují, že všechny velikostní skupiny organizací s
výjimkou subjektů s více než tisícem zaměstnanců kontinuálně zpřístupňují
základní internetové služby, tedy elektronickou poštu a web, stále širšímu
okruhu svých vlastních zaměstnanců.
Výzkum se v tomto ohledu zaměřil jednak na sledování podílu zaměstnanců, kteří
se na svém pracovišti mohou připojit k internetu a využívat web (je lhostejné,
zdali s nějakým omezením, či bez něj), jednak na odhad počtu zaměstnanců, kteří
mají vlastní e-mailový účet zřízený firmou.
Nejrychlejší tempo růstu lze přitom pozorovat ve skupině organizací do 250
zaměstnanců, kde se v průběhu posledních pěti let zvýšil průměrný podíl
zaměstnanců s přístupem k webu z necelé poloviny (46 % zaměstnanců) na
současných 76 %, přičemž jen za poslední rok bylo zaznamenáno zvýšení o téměř 9
%. Zvyšující se podíl zaměstnanců s přístupem k webu je viditelný také u
středně velkých organizací (s 250-499 zaměstnanci) a u subjektů s 500-999
pracovníky. S tím kontrastuje trend v největších organizacích (tedy u subjektů
s více než tisícem zaměstnanců), kde se průměrný podíl, kteří využívají
připojení k internetu, již ustálil a dále se nezvyšuje. Naopak v meziročním
srovnání došlo dokonce k mírnému snížení průměrného podílu zaměstnanců s
přístupem k webu i k e-mailu, ale tento pokles není ze statistického hlediska
významný. Výrazně nižší průměrný podíl zaměstnanců s přístupem k internetu v
těchto největších firmách je dán typem činnosti těchto subjektů a strukturou
pracovních sil.

Aktivita zaměstnanců
Z výsledků výzkumu je patrné, že výrobní organizace zpřístupňují internet
významně nižší části svých zaměstnanců než instituce finančního sektoru či
subjekty veřejné správy. Ostatní standardní firmografické parametry (zejména
vlastnická struktura, obrat, výše investic do IT apod.) nejsou přímým zdrojem
odlišností mezi jednotlivými skupinami organizací nelze tedy dovodit závěr, že
společnosti s vyšším obratem umožňují přístup k e-mailu většímu podílu svých
zaměstnanců než společnosti s obratem nižším. Vliv těchto charakteristik je
však nepřímý, například díky vyšším celkovým investicím do IT nakupují
organizace pokročilejší technologie, budují vnitropodnikové portály, a v
důsledku tak rozšiřují okruh připojených zaměstnanců.
V letošním roce lze tedy v korporátní sféře očekávat jen mírné změny týkající
se typu připojení k internetu. Bude docházet k pozvolnému zvyšování podílu
ADSL, které bude posilovat na úkor pevných linek i mikrovlnných spojů. Změny
budou patrné i v rámci jednotlivých typů připojení, kdy s rostoucí mírou
využití internetu porostou nároky na přenosovou kapacitu, a jednotlivé subjekty
tak budou nuceny zvyšovat rychlost svého připojení. V neposlední řadě lze
očekávat rozvoj bezdrátového připojení (Wi-Fi), které je nyní řadou organizací
využíváno pouze jako doplňkový typ připojení.


O výsledcích zde prezentovaného výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.