Géant2 zahajuje svoji činnost

V červnu tohoto roku byl oficiálně zahájen projekt nejmodernější evropské sítě Géant2. Mnoho uživatelů akademi...


V červnu tohoto roku byl oficiálně zahájen projekt nejmodernější evropské sítě
Géant2.

Mnoho uživatelů akademické a výzkumné sféry zatím využívá komunikačních služeb
jejího předchůdce Géantu, propojujícího národní a regionální sítě pro vědu a
výzkum a umožňujícího rychlý přístup do internetu. Nový projekt Géant2 však
není pouhou obnovou a modernizací, neboť přinese zbrusu novou infrastrukturu, s
vyšší kapacitou a moderními službami IP a lambda (viz níže) přesně na míru
koncových uživatelů.

Původní Géant
V síti Géant mimo jiné vedle protokolu IPv4 běžně používaného v internetu běží
také jeho nástupce, tedy IPv6. Pilotní provoz probíhal od poloviny loňského
roku a oficiální podpora IPv6 v síti Géant plně funguje zhruba od ledna
letošního roku. Mezi hlavní výhody tohoto síťového protokolu patří například
výrazné navýšení počtu globálně jedinečných adres, lepší podpora připojení
zařízení do sítě (není potřeba konfigurace ze strany uživatele, který se tak
může spolehnout na konfiguraci automatickou), jednodušší podpora mobility a
možnost lepšího zabezpečení. Géant tak slouží nejen pro vlastní komunikaci, ale
také pro výzkum, vývoj a ověřování nových síťových technologií, služeb a
aplikací (nové IP protokoly, VPN, QoS, plně optické přepínání).

Modernější Géant2
Původní síť Géant přestávala postupem času (v souvislosti s rozvojem nároků
mnoha oborů) stačit na objemy přenášených dat a také na rychlost jejich
transportu, zejména pokud se jedná o zpracovávání v reálném čase. Proto vznikl
v rámci FP6 (Framework Programme 6) vytyčeném nedávno EU nový projekt
Multi-Gigabit European Academic Network jenž byl zahájen na podzim loňského
roku a potrvá až do srpna 2008. Provoz sítě Géant2, jež představuje již sedmou
generaci panevropské sítě pro vzdělávání a výzkum, byl oficiálně zahájen v
polovině tohoto roku.
Koordinátorem projektu je přitom sdružení Dante a účastníky jsou jednotlivé
národní sítě Nren (National Research and Education Network) a sdružení Terena.
Celkové náklady na projekt mají dosáhnout výše zhruba 180 milionů eur. Významná
část bude pokryta z příspěvků spolupracujících zemí, zatímco Evropská komise
přispěje částkou přibližně 93 milionů eur. Do projektu se zapojuje celá Evropa
včetně například balkánských zemí (Bulharsko či Turecko) a také Rusko, které se
na tomto projektu bude podílet jako plnoprávný partner. Géant2 propojí 3
miliony uživatelů v 34 zemích Evropy, kterým podle stavitelů i provozovatelů
umožní lepší přístup k plnohodnotné spolupráci s odborníky z dalších částí
světa, tedy nejen z USA, Kanady a Asie, ale také ze Středního východu, Latinské
Ameriky či jižní Afriky. Doprovodný obrázek znázorňuje počáteční topologii
Géant2 její budování je totiž teprve v začátcích.

Kapacitní skok
Z hlediska plánovaných kapacit je rozdíl mezi oběma sítěmi skokový: jádro nové
sítě Géant2 bude nabízet přenosovou kapacitu 40 Gb/s, což je čtyřnásobek
kapacity původní sítě Géant. Protože však zatím nejsou na trhu běžně dostupná
zařízení s rozhraními 40 Gb/s, bude se propojení nejprve realizovat několika
spoji o kapacitě 10 Gb/s. Přenosové kapacity se dosud nakupovaly v podobě
služeb od telekomunikačních provozovatelů, což prý bylo zbytečně drahé a
neefektivní. Proto bude Géant2 z velké většiny využívat temná vlákna osazená
vlastní technologií nebo bude dokonce optická vlákna sám vlastnit, čímž může
získat lepší přehled nad provozem a výkonností sítě za nižších nákladů. Géant2
bude svým charakterem hybridní síť, poskytující vedle tradičních IP služeb také
takzvanou "lambdu", tedy službu kdy jednotlivé vlnové délky v optických
vláknech dovolují připojeným klientům volnost ve využití komunikační
infrastruktury pro nejrůznější služby přesně podle jejich potřeb. Proto vedle
klasického směrování IP datagramů podporuje Géant2 i přepínání vlnových délek
(optických okruhů) mezi koncovými body. Pro velice náročné aplikace bude síť
nabízet také vyhrazené dvoubodové spoje či virtuální sítě prostřednictvím
přepínaných okruhů. Vyvíjené mobilní a roamingové služby (známé jako eduroam)
poskytnou evropským vědcům možnost připojit se do sítě Géant2, kdekoli to budou
potřebovat. Právě zaručená spolehlivost a výkonnost komunikace mezi koncovými
zařízeními a dále vyslyšení požadavků na mobilitu budou patřit mezi priority
nového projektu. Důraz v síti Géant2 je kladen rovněž na komplexní monitoring,
který je nutný pro bezproblémový běh rozsáhlé sítě, od níž je vyžadována vysoká
dostupnost a spolehlivost.

Český Géant2
Budovaní a osazování prvních tras sítě Géant2 bylo zahájeno v těchto týdnech,
přičemž migrace ze sítě Géant bude ukončena počátkem příštího roku. Géant2 bude
končit v uzlech jednotlivých zemí, na něž pak budou dále navazovat národní sítě
typu Nren, k nimž se místní vědeckovýzkumné a akademické instituce připojí.
Česká republika bude připojena prostřednictvím sítě Cesnet2 spojem o kapacitě
10 Gb/s a k dispozici bude také rozhraní 10gigabitového Ethernetu pro zmiňované
lambda služby. Cesnet2 propojuje páteřními gigabitovými datovými okruhy
(konkrétně 1-10 Gb/s) jedenáct českých a moravských měst, další města jsou k
páteřní síti připojena kapacitami od 34 do 100 Mb/s. S dalšími českými sítěmi
je propojená v rámci uzlů Nix.cz a pro přístup do globálního internetu je určen
okruh o kapacitě 800 Mb/s.
Účast sdružení Cesnet na projektu Géant2 přináší České republice možnost
aktivně se podílet na budování mezinárodní infrastruktury propojující výzkumná
pracoviště v rámci Evropy a zajistit tak pro účastníky sítě Cesnet2 kvalitní
přístup k informačním zdrojům v zahraničí. V rámci projektu Géant2 se Cesnet
zapojuje do výzkumných aktivit především v oblasti monitorování a bezpečnosti
sítí, autentizace a autorizace, mobility a také v oblasti koncové výkonnosti.
Bližší informace o síti Géant2 lze nalézt na adrese www.geant2.net. Webová
adresa sdružení Cesnet je www.cesnet.cz.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.