Genetika a IT: Konvergence nablízku?

Začnu trochu zeširoka. Když ve starověkém Řecku vznikla filozofie, zahrnovala do sebe i všechny vědní obory. Být fil...


Začnu trochu zeširoka. Když ve starověkém Řecku vznikla filozofie, zahrnovala
do sebe i všechny vědní obory. Být filozofem znamenalo zabývat se politickou
teorií, fyzikou, metafyzikou, astronomií i botanikou. Ještě Aristoteles dokázal
obsáhnout značnou část vědomostí své doby.
Jak poznatků přibývalo, rozléval se proud vědy do celé řady suboborů, o kterých
nebylo zcela jasné, jak mezi sebou vzájemně souvisejí. Jako reakce na tuto
situaci se samozřejmě objevila silná potřeba sjednocení. Pokusy roztříštěné
zlomky opět složit existují ve fyzice, kde se na pomezí kvantové fyziky
(mikrosvět) a teorie relativity (makrosvět) podle všeho úspěšně rodí nová
finální teorie, "teorie všeho". Slůvko konvergence se v podobě magického
zaklínadla používá i ve světě IT, když hovoříme (a opakujeme to tak často, že
to má již téměř přídech fráze) o splývání počítačů a komunikací, eventuálně
spotřební elektroniky.
Mimochodem: jako nutný doplněk konvergence se pak objevuje i celá řada ještě
specializovanějších oborů, interdisciplinární malty, která hraje roli pojiva.
Námětem tohoto zamyšlení je otázka konvergence IT a genetiky, respektive
biologie vůbec. IT, jak už z názvu vyplývá, jsou především o teorii informace.
Genetika, která se probírá zatočenými vlákny nukleových kyselin, je v jistém
ohledu o tomtéž. Otázkou samozřejmě je, co tato teoretická shoda přinese v
praxi. Dočkáme se v nejbližší době masového rozšíření elektronických součástek,
které doplní naše biologická těla? A naopak: uplatní se při konstrukci počítačů
výrazněji biotechnologie?
Těžko konstruovat předpověď pro dobu vzdálenou 10 let. O splývání biologie a
technologií mluví tvůrci kyberpunku již minimálně 15 let a zatím se na první
pohled nic zvláštního nestalo. Ovšem pozor: přibývá zpráv o tom, že ten a ten
orgán může být úspěšně nahrazen implantovaným čipem. Informace se již dnes
místo na elektronická média dají kódovat i úpravou sekvencí jednotlivých
nukleotidů ve vláknech DNA. Zítra budeme třeba distribuovat aktualizaci
softwaru prostě tak, že nad krajinu vypustíme mračno geneticky pozměněných
mikroorganismů (i když musím přiznat, že v tuto chvíli nevidím žádnou výhodu
této varianty oproti distribuci klasickou elektronickou cestou).
Třebaže genetický výzkum se potýká s ekonomickými i mimoekonomickými nesnázemi
(především motivovanými nábožensky nebo ideologicky), zmapování lidského genomu
před námi otevírá velmi nadějné perspektivy. Namátkou uvedu vznik zcela nových,
v přírodě neexistujících zemědělských plodin i mikroorganismů, možné
"pěstování" orgánů pro transplantace, zásahy do genomu odstraňující dědičné
choroby...
Jakou roli budou mít v tomto procesu informační technologie? Obrovské množství
teoretic
kých i praktických poznatků bude samozřejmě v té či oné podobě moci být použito
i při práci s informacemi v jejich biologické podobě. Jedním z míst, kde se obě
disciplíny rychle protnou, bude nanotechnologie. Postupující miniaturizace nám
otevírá cestu již na úroveň molekul, a je tedy reálně myslitelná představa
mikrozařízení pracujících přímo v našem těle (např. jakýsi firewall, tedy
kybernetická obdoba bílých krvinek). I "přirozené" neurony přenášejí ostatně
informaci jako elektromagnetický signál, což dává naději na úspěšné zabudování
"počítačových" součástek do biologického prostředí.
Dalším příkladem, který ukazuje na postupující provázanost bilogie a IT, je
genetické programování. Jinak řečeno: mechanismy, které působily během miliard
let pozemské evoluce, můžeme použít i při vývoji softwaru, kdy část
programátorovy práce nahradíme metodou náhodné (ovšem současně řízené) selekce.
Richard Dawkins, významný představitel jedné z větví neodarwinismu, zavedl
dokonce pojem "mem", což je jednotka jakési abstraktní, na rozdíl od genu
"nebiologické" informace, která je společná pro lidský mozek i počítačový svět.
A další pojem, počítačové viry, opět ukazuje na poměrně významné paralely
třebaže, na druhé straně, celá analogie je samozřejmě do určité míry povrchní.
Poslední paralela je pak zcela praktická: vstup genetických firem na burzu
kopíruje nástup internetových společností. Start-up jako start-up, ne :-)?
Každopádně se jedná o dnes nejdynamičtěji se rozvíjející obory, takže by bylo
jen přirozené, kdyby právě ony směřovaly ke konvergenci.
Co bude na dalším rozvoji genetiky významné z praktického hlediska? Tak jako
Internet podstatně zvětšil míru osobní svobody jednotlivce (můžete si vybrat, s
kým chcete komunikovat, nejste vlastně limitováni svým stávajícím okolím a
původem), bude další krok v řadě představovat, alespoň doufám, i závěrečná fáze
kybernetické revoluce. Budete si možná sami moci přeprogramovat své tělo,
překonat stávající bilogická omezení.
Jakýmsi mantinelem svobody jednotlivce je v dnešních systémech pochopitelně
svoboda ostatních. Jakmile se však většina lidské aktivity převede do jakýchsi
vnitřních, izolovaných světů, nebude vaše činnost nikoho jiného omezovat a míra
toho, co můžete, prakticky neomezeně stoupne.
Virtualita možná učiní konec nutnosti mezilidským vztahů v dnešní podobě vůbec.
To neznamená, že všichni jedinci rozpustí svou psychiku v jakémsi softwarovém
moři. Lze si však jen přát, aby zde byla možnost této volby. Stát se tím, čím
člověk chce být motýlem, květinou, Ariadnou, Napoleonem, kusem kódu nebo tím
vším zároveň.
Svět kolem nás má díky tomu šanci stát se mnohem pestřejším a zejména, abych
užil dalšího termínu ze světa Internetu, personalizovaným tedy ušitým na míru.
V první fázi bude rozšíření nových technologií samozřejmě limitováno
ekonomickými faktory, ale časem... Jak rychle se staly všeobecně dostupnými
třeba mobilní telefony?
0 1140 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.