GI technologie ve věku internetu

Geoinformační systémy (GIS) a technologie (GI technologie) zůstávají většinou před laickými uživateli skryty v poza...


Geoinformační systémy (GIS) a technologie (GI technologie) zůstávají většinou
před laickými uživateli skryty v pozadí. Výsledkem jejich činnosti jsou pak
například mapy na internetu, rychlejší průjezd městem ve špičce nebo efektivní
údržba inženýrských sítí. Zmíněné příklady však tvoří jen pomyslnou špičku
ledovce, protože geoinformační systémy a technologie jsou ve skutečnosti
využívány mnohem šířeji.
Prostorové informace tvoří podle různých odhadů více než osmdesát procent
veškerých informací. Aniž si to uvědomujeme, obsahují prostorovou složku např.
všechny formulace typu: "Zítra v 10 hodin se sejdeme na Hlavním nádraží u
pokladny č. 12. Jak se dostanu do nejbližší lékárny? Kde se nachází plynové
potrubí, abychom do něj náhodou bagrem nenarazili?" Prostorová informace je
základním stavebním prvkem všech geoinformačních systémů.
Dnešní geoinformační technologie však především bývají ve stále širším měřítku
začleňovány do podnikových informačních infrastruktur, kde mohou sloužit
například pro logistické účely, vyhledávání prodejních příležitostí, analýzy
trhu apod. Telekomunikační společnosti s pomocí geoinformačních technologií
kontrolují v reálném čase provoz svých sítí a plánují jejich další rozšiřování.
S příchodem webu, bezdrátových technologií a služeb pro určení polohy
(location-based services, LBS) se GI technologie dostávají i do oborů, u
kterých před několika lety nikdo nepředpokládal, že by se v nich mohly vůbec
uplatnit.

Trend poskytování služeb
Geinformační technologie jsou dostupné pro všechny skupiny uživatelů. Starosta
menší obce chce mít přehled o stavebních povoleních, a proto si pořídí do své
kanceláře tzv. desktopové (stolní) GIS řešení. Postupem času se může rozhodnout
rozšířit dosavadní agendu například o územní plánování. Objem zpracovávaných
dat se může rozrůst nad úroveň zvládnutelnou desktopovým řešením, a proto je
vhodné uvažovat nad nasazením tzv. enterprise (podnikového) GISu.
Stejně jako tomu bylo v ostatních IT sektorech i GI firmy prošly fází, kdy svým
zákazníkům nabízely technologie jako takové. Zákazníci však spíše rozumějí
nabízeným službám proto dnes GI firmy již nevychvalují své technologie, ale své
komplexní služby. V současnosti tak již téměř není možné koupit GIS jako
"krabicový software". Vzhledem ke složitosti problematiky geoinformačních
technologií a profesionalitě firem, které řešení dodávají, jsou projekty
většinou řešeny na klíč.
Jednodušeji řečeno: Po počáteční analýze je navrženo řešení, které je po
schválení klientem implementováno do stávající infrastruktury a uvedeno do
rutinního provozu. Nezřídka se (obdobně jako u jiných složitých informačních
systémů) stává, že analýza a návrh řešení trvají déle než následná implementace
a zprovoznění systému.
Důvody tohoto přístupu jsou zřejmé: Vzhledem ke specifickým požadavkům
jednotlivých oborů totiž nelze komplexní GIS řešení generalizovat. Dodavatelé
se obvykle specializují na určité oblasti, ve kterých nabízejí své služby
včetně možnosti dodání hardwaru. Na trhu se proto můžeme setkat s
technologiemi, které zvenčí zdánlivě vypadají velmi podobně, ale jsou
optimalizovány pro speciální účely (energetika, inženýrské sítě,
telekomunikace, lesnictví, správa majetku, státní správa, marketing apod.).
Data, data, data...
Základem informačních systémů jsou data. Konkrétněji aktuální a přesná data.
Stejně tak je tomu i u GI systémů, které navíc velmi často integrují data
pocházející z různých datových zdrojů a ke všemu ještě v různých formátech.
Data mohou pocházet např. z katastru nemovitostí, leteckého snímkování,
satelitních snímků, použita mohou být popisná data z CRM systémů či komplexních
podnikových informačních systémů a v neposlední řadě data naměřená v terénu.
Nedílnou součást trhu tak proto tvoří firmy, které se zabývají specializovaným
sběrem a poskytováním aktuálních geografických dat. Aby pak GI technologie
mohla mít u zákazníka úspěch, musí umět všechna taková data propojovat. Pravdou
sice je, že většina společností nabízí řešení založená na vlastních datových
formátech, ale to dnes již nepředstavuje žádnou překážku formáty jsou už totiž
ve většině případů natolik známé, že je lze bez obtíží importovat i do jiného
systému.
V případě většího objemu dat je pak vhodné uvažovat o geodatovém skladu
(geodata warehouse), který umožňuje různé druhy dat bezešvým způsobem
integrovat.
Jak je to s ukládáním dat? Geoinformační systémy dnes bez problémů komunikují s
databázovými systémy. Rastrová data, která v mnoha případech dosahují velikosti
v řádu desítek megabajtů, do databáze většinou ukládána nejsou. Vzhledem ke
zvláštnosti vyhledávání ve vektorových datech poskytují výrobci databázových
systémů speciální řešení pro prostorová data asi nejznámějším je Oracle
Spatial, ale existují pochopitelně i další.

GIT a internet
I další z trendů, který se v oblasti GIS/GIT poslední dobou výrazně projevuje,
je obecnějšího rázu a lze jej vypozorovat i v mnoha jiných IT oborech: I GI
firmy přesouvají své aktivity na internet. Řešení založená na internetových
standardech nabízejí dnes už téměř všechny firmy z oblasti geografických
technologií. Drtivá většina např. pro komunikaci se svými zákazníky používá
e-mail, pro poskytování aktualizačních či doplňkových souborů je využíván
autorizovaný přístup na webový server.
V rámci intranetů nebo extranetů jsou často provozovány geoinformační systémy
založené na zpřístupnění systému prostřednictvím webového prohlížeče. V
případech, kdy geoinformační technologie potřebuje využívat větší množství
podnikových uživatelů, je z hlediska aktualizace systému vhodné řešení založené
na prohlížeči, doplněném např. javovým appletem. GISy na internetu jsou často
určeny i pro širší veřejnost proto se můžeme setkat s různými mapovými servery,
provozovanými na webových portálech. Některé obce a města rovněž zpřístupňují
své geoinformační systémy pro veřejnost, přičemž funkcionalita takového řešení
je přizpůsobena (rozuměj omezena) obecnému internetovému prostředí.

Výměna dat, komunikace, XML
Ačkoliv všechny významné GI firmy nabízejí své vlastní technologie, jeden posun
je zřejmý většina firem zavádí společné standardy, které by umožňovaly
komunikovat s dalšími systémy v heterogenním prostředí. Úspěšné jednotící
aktivity na poli webových služeb a datových formátů vyvíjí především
mezinárodní sdružení Open GIS, které definovalo např. formát GML (Geography
Markup Language) a webové služby pro geoinformační servery (web features
service), které jsou postupně implementovány firmami do jejich geoinformačních
serverů. Podrobnosti o formátu a dalších volně dostupných specifikacích jsou k
dispozici na www.opengis.org.
Do technologií geografických informačních systémů je navíc implementován i
formát XML, nejčastěji pro zprostředkování výměny dat. Jak již bylo řečeno,
jsou GISy optimalizovány pro práci s vlastními formáty, takže nelze
předpokládat, že by např. na poli podnikových GISů došlo k rutinnímu nasazení
XML. XML zde slouží (a tak bylo i navrženo) především jako jazyk pro přenos dat
do jiného systému z těch nejznámějších jmenujme ArcXML (ESRI) a LandXML
(Autodesk). S jazykem XML se však setkáme v nejbližší době v oblasti mobilních
GI technologií, kde bude pomocí webových služeb docházet k integraci
nejrůznějších datových zdrojů.

Mobilní GI technologie
Jak již bylo řečeno, setkávají se běžní (laičtí) uživatelé s geoinformačními
technologiemi zprostředkovaně skrze služby, které jsou jim nabízeny. Všichni
mobilní operátoři, a to nejen u nás, si už dlouho uvědomují, že hlasové služby,
které dnes tvoří většinu jejich obratu, budou v následujících letech tvořit
pouze část jejich příjmů. Průzkumy trhu přitom ukazují, že většinu obratu budou
zaujímat datové přenosy, se kterými většina operátorů zatím pouze začíná. Ve
chvíli, kdy budou datové přenosy na takové úrovni, aby mohly být využívány
"běžnými" uživateli, se otevře široké pole možností pro aplikace, které jsou
dosud zatím pouze ve fázi příprav a testování. Situace tak trochu připomíná
začarovaný kruh, kdy aplikační firmy vyčkávají s příchodem na trh do chvíle, až
bude technická infrastruktura dostatečně vyvinutá, a na druhé straně jsou
operátoři, kteří čekají na aplikace, které by jim zaplatily vybudování sítí
nové generace.

Konference, semináře
Dodavatelé si uvědomují, že pro další vývoj svých technologií se neobejdou bez
názorů a připomínek samotných uživatelů, proto jsou pořádána nejrůznější
uživatelská a uživatelská setkání, semináře a konference. I přes veškerá
technologická vylepšení v dnešním elektronickém světě totiž nelze ničím
nahradit přímou komunikaci s uživatelem. V České republice se konkrétně jedná
např. o Autodesk Fórum, Intergraph GeoForum cs, Konferenci uživatelů systémů
ESRI a ERDAS či Bentley Forum. Tato setkání mají své protějšky v mezinárodních
firemních akcích. Podrobnosti lze nalézt na firemních stránkách, většinou se
jedná o úzce specializované akce. Na širší vrstvu uživatelů jsou pak zaměřené
mezinárodní konference GIS Ostrava, GIS Brno, GIS Seč, které jsou vesměs
pořádané vysokými školami. Do zvláštní kategorie osvětových akcí patří
celosvětový GIS Day (www.gisday.com), který zaštiťuje firma ESRI. V tento den
ukazují odborníci na geoinformační technologie, jak jsou GISy prospěšné ve
vědě, informatice, ve státní správě, v komerční sféře, v ochraně životního
prostředí apod.

Závěr
Geoinformatika se během posledních dvou let nachází na velkém vzestupu.
Částečně je to dáno tím, že se geoinformační technologie dostávají
zprostředkovaně k širšímu okruhu uživatelů, jsou více využívány a klienti si
uvědomují jejich užitečnost a vliv na zlepšení efektivity svých obchodních
činností. Na druhé straně jsou si GI firmy vědomy svých schopností a možností,
marketingově se profesionalizují a nabízejí svá řešení do mnoha zdánlivě od GIS
odtažitých oborů. Třetím povzbuzujícím faktorem pro rozvoj geoinformatiky jsou
bezdrátové technologie, které se v podobě mobilních telefonů, PDA a webpadů
postupně dostávají k milionům uživatelů, kteří si chtějí najít např. svoji
optimální trasu nebo nejbližší hotel a na poskytovatelích ostatních služeb
začínají vyžadovat i přístup k těmto geoinformačním službám.
Příklady geoinformačních systémůV samotném článku záměrně nejsou (až na
výjimky) zmíněny žádné konkrétní firmy. Důvodem je snaha o nezkreslení pohledu
na jednotlivé dodavatele jejich seznam naleznete v tomto rámečku, širší přehled
o dostupných technologiích a úspěšných řešeních pak můžete nalézt na webových
serverech jednotlivých společností. V České republice sdružuje firmy
poskytující GI řešení Česká asociace pro geoinformace www.cagi.cz, kde lze
rovněž nalézt odkazy na webové stránky firem, které jsou členy asociace.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.