Globální pravidla v českých firmách

Centralizovaná pravidla pro nákup hardwaru definují přibližně tři čtvrtiny subjektů, pro nákup softwaru dokonce čty...


Centralizovaná pravidla pro nákup hardwaru definují přibližně tři čtvrtiny
subjektů, pro nákup softwaru dokonce čtyři pětiny organizací.

V posledních letech se stále častěji hovoří o centralizaci rozpočtů alokovaných
v organizacích na jednotlivé projekty v oblasti IT. Z dostupných údajů je
skutečně patrné, že v případě organizací se zahraniční majetkovou účastí
definují mateřské společnosti mnohem častěji než dříve jak výši rozpočtu, tak
také konkrétní oblasti investic a častokrát i jednotlivé dodavatele. Tento
přístup se však netýká pouze zahraničních subjektů, ale platí i pro společnosti
s ryze českým majetkovým zázemím včetně veřejných organizací. I tyto subjekty
totiž v rámci svých možností stanovují pravidla pro nákup závazná ve všech
svých pobočkách.

Software...
Ze získaných závěrů je v této souvislosti zřejmé, že přibližně čtyři pětiny
organizací (83 %) definují základní parametry používaného softwarového
vybavení. Zbývající jedna pětina ponechává na svých pobočkách či detašovaných
pracovištích, aby si své softwarové vybavení určily samostatně. Podrobnější
vyhodnocení naznačuje, že míra centralizace nákupních pravidel je v tomto
ohledu nejvyšší mezi institucemi finančního sektoru, neboť zde nebyla
identifikována ani jedna organizace, která by rozhodování v této oblasti
delegovala na jednotlivé pobočky. Všechny zkoumané subjekty v této vertikále
definují konkrétní standardy centrálně. Mezi průmyslovými podniky, subjekty z
oblasti telekomunikací a mezi rozvodnými společnostmi je podíl firem, které
centrálně rozhodují o pořizovaném softwaru, blízký celkovému průměru (činí
přibližně 86 %). Naproti tomu organizace veřejné správy, zdravotnictví a
školství se spolu s ostatními subjekty (tedy společnostmi, které působí v
oblasti stavebnictví, zemědělství a ve službách) vyznačují tím, že nadprůměrná
část z nich, zhruba třetina, ponechává nákupní rozhodnutí o softwaru na
jednotlivých pobočkách. Tyto případy se obecně vyznačují velmi nízkými
potřebami vzájemné komunikace a sdílení dat.
Z výsledků provedeného výzkumu je dále patrné, že s vyšší mírou centralizace
nákupu softwaru je možné se setkat u organizací s vyšším počtem pracovníků a u
subjektů, které vynakládají vyšší částky na rozvoj svého informačního sytému
(64 % organizací s rozpočtem nepřesahujícím 1 milion korun oproti 100 %
subjektů s celkovým rozpočtem na IT přesahujícím 50 milionů Kč).

... hardware...
Nákup softwaru přitom není jedinou oblastí, kterou jednotlivé organizace
svazují centrálně definovanými pravidly. Z provedené analýzy je zřejmé, že
analogická kritéria připravená v centrále jednotlivých organizací a závazná pro
jednotlivé pobočky jsou uplatňována také v oblasti pořizování hardwaru.
Současně je z výzkumu patrné, že tato kritéria uplatňuje menší podíl organizací
než v případě softwaru. Ukazuje se totiž, že centralizovaná pravidla pro nákup
hardwaru definují přibližně tři čtvrtiny subjektů. Podobně jako v případě
softwaru i zde platí, že v organizacích s vyšším počtem zaměstnanců a s vyššími
rozpočty na rozvoj IT roste podíl subjektů s centrálně definovanými nákupními
pravidly. Z oborového hlediska je však patrná mnohem vyšší vyrovnanost mezi
jednotlivými vertikálami. Jedinou výjimku v tomto ohledu představují průmyslové
podniky, které centrálně definují hardware ve významně vyšší míře než ostatní
subjekty.

... a služby
Zcela specifická je však situace v oblasti služeb. Jak zahraniční společnosti
působící v České republice, tak také české organizace s pobočkami na území ČR,
popřípadě v zahraničí, ponechávají v podstatně větší míře prostor pro
decentralizované rozhodování. Z provedené analýzy je patrné, že kritéria pro
nákup služeb definuje necelá polovina zkoumaných subjektů (48 %), zatímco
nadpoloviční většina tento typ požadavků vůbec nespecifikuje.
Podrobný rozbor neukazuje, že by se přístup nějakého konkrétního segmentu
organizací významně odlišoval od ostatních subjektů. Oblast služeb tak prozatím
zůstává stranou centralizačních tendencí, které jsou v jednotlivých
organizacích patrné ve stále větší míře. Jak totiž plyne z časového srovnání,
podíl subjektů definujících centrální pravidla pro pořizování softwaru a
hardwaru se meziročně zvýšil, zatímco v případě služeb je situace stabilizovaná
a nemění se.



O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.