Globální svět otevřený pro každého?

Snad každého, kdo se nějakou dobu pohybuje v českém počítačovém světě, vzrušuje alespoň trochu představa průnik...


Snad každého, kdo se nějakou dobu pohybuje v českém počítačovém světě, vzrušuje
alespoň trochu představa průniku na globálnější trhy než je ten náš český
rynek. Ale jen nemnozí se o to skutečně pokusili a ještě méně jich uspělo či
uspěje. Důvody jsou většinou vcelku všední: špatný produkt ve špatný čas,
nedostatek kapitálu, nevhodný marketing nebo nedostatek zkušeností a mnohokrát
kombinace všeho dohromady.
Jakkoli rádi podléháme mýtu o zlatých českých hlavičkách či ručičkách, pravdivý
je jen zčásti. Především je nutno poznamenat, že samotná existence
kvalifikované pracovní síly nepředznamenává schopnost jejího uplatnění na
výrobě kvalitních produktů. Na to je zapotřebí někoho, kdo tyto síly namíří
správným směrem a bude schopen z jejich schopností adekvátně těžit. Zároveň je
nutné si uvědomit, že kvůli malým rozměrům naší země je absolutní velikost
těchto zdrojů velmi nízká pro jakékoli rozsáhlejší projekty, a navíc se k tomu
poslední dobou i na domácím trhu přidává akutní nedostatek některých profesí,
zvláště kvalitních programátorů.
Důvodem úspěchu (na domácích i mezinárodních trzích) je buď vytvoření
unikátního produktu, který snese porovnání v mezinárodním měřítku, anebo
srovnatelného produktu s odlišným marketingovým mixem většinou nižší cenou než
u mezinárodní konkurence. Zde však většinou narazíme na problém se schopností
produkt správně prosazovat na trhu ("marketovat"), a ještě častěji na problém
spojený s nedostatkem kapitálu, který je k tomu zapotřebí. Máme totiž velmi
málo "střelců", kteří jsou schopni vycítit příležitost a rychle za ní jít (v
absolutním měřítku, v relativním poměru k populaci to není tak tragické, takže
možná chceme prostě jen trochu moc). Problematickým místem u počítačových
produktů je potom také servis a lokální podpora, která musí být zákazníkům
dostupná. Ne vše je totiž řešitelné pomocí Internetu, jak se někteří domnívají.
Současně je velmi těžké použít strategii světových firem tedy podporu přes
partnerskou síť, protože pro většinu partnerů, kteří by byli dostatečně schopni
podpořit penetraci a podporu produktu na svém trhu, je ponejvíce česká
kapitálově nevybavená společnost nezajímavým dodavatelem. Zvlášť pokud není
schopna dodat silný argument v podobě skutečně výjimečného produktu.

Možná řešení
Jako jedna z efektivních cest se proto často nabízí úzká spolupráce s některou
ze světových firem, pro kterou může být zajímavá funkcionalita našeho domácího
produktu, ať už jako rozšíření vlastní platformy, nebo z jiných důvodů. Tento
přístup úspěšně aplikuje jedna maďarská softwarová společnost, a kromě snazší
cesty na trh jí odpadají problémy s marketingem a náklady na něj, vše je v
režii velké mezinárodní společnosti.
Druhou cestou, kterou zvolilo několik českých firem pro průnik na americký trh,
je založení lokální "ryze" americké pobočky, která se na tomto trhu stará o
veškerou podporu. Pokud má na správných místech "americké" zaměstnance, je v
podstatě nerozeznatelná od "pravé" americké firmy. Snad každá americká
počítačová společnost do nějaké míry využívá pro rozvoj svých produktů
"východní" pracovní zdroje, ačkoliv se hlavní důraz přesunul zejména do Indie,
která prožívá v oblasti IT obrovský boom. Aplikace tohoto přístupu v Evropě je
podstatně problematičtější: jednotlivé trhy jsou často nedostatečně veliké, aby
investice při malé penetraci trhu dokázaly vrátit. A "svobodní" Evropané jsou
navíc vůči firmám z východu podstatně nedůvěřivější než jejich americké
protějšky.
Zvláštní kapitolou je pak východní Evropa, kde nedůvěra vůči bývalým
souputníkům je sice menší, ale hlad po západním zboží stále vysoký. Velmi
osvědčenou cestou je pak přemalovat firmu na společnost dostatečně mezinárodně
vypadající, a dále vyhledat správné lokální partnery, kteří jsou schopni
efektivně operovat na trhu. Dalším východiskem může být založení vlastních
poboček. To ovšem vyžaduje schopnost získat poněkud větší koláč trhu, aby byla
zajištěna profitabilita. Trochu pomoci může mírný předstih, který stále v České
republice panuje v oblasti aplikace technologií.
Ale ano, Web pomůže
Jestliže by se možná z předchozích řádek zdálo, že v mých očích je nemožné
dosáhnout na pravý "americký" sen, tedy vytvořit produkt, který bude prodáván
či provozován na Internetu, a díky tomu vyrostou noví domácí milionáři, není
tomu tak. Možné to je. Ale opět to má několik zásadních překážek. Pokud
pomineme plejádu produktů tzv. "sharewarové" kategorie, které u některých firem
mohou dosáhnout finanční zajímavosti srovnatelné s komerčním prodejem, potom
jsme opět u problému definovaného výše: mít ve správný čas správnou službu nebo
produkt. Pokud jej máme, potom Internet může být tím rozhodujícím katalyzátorem
nebo dokonce prostředím, které umožní jeho globální penetraci. Zatím se tak ve
větší míře nikomu z české kotliny nedaří.

Čas hraje proti nám
Možná, že jsme skutečně ve středu Evropy, ale rozhodně nejsme pupkem světa.
Proto se nám příliš až na několik málo historických, a ještě méně současných
výjimek nedaří udávat světu rytmus a tón. Spíše se více či méně umně
přizpůsobujeme světovým trendům: několik domácích firem je schopno i v
relativně celosvětovém měřítku přicházet s produkty, které odpovídají současným
trendům a jsou schopny zaujmout vlastnostmi a cenou. To je však pro zásadní
úspěch v počítačovém byznysu málo.
Situaci nám komplikuje to, že nejsme u zdroje technologických proudů, které se
až na několik výjimek plynou převážně americkým kontinentem. Pro "domácí"
architekty nových produktů tím většinou nastává nepřekročitelný handicap:
nemají dostatečnou interakci se světovou konkurencí, a většinou proto
přicházejí takříkajíc s křížkem po funuse, nové produkty již v době svého
vzniku nejsou dostatečně konkurenceschopné. Souvisí to také s nízkou mírou
investice do výzkumu a vývoje, která je dána malou lokální výkonností
počítačových společností. Poněkud začarovaný kruh, že?
Proto je tou největší nadějí spojování domácích schopností s mezinárodními už
na úrovni jednotlivých firem. Tomuto trendu napovídá i větší úspěšnost
"smíšených" týmů nejen u venture-kapitálových firem, které je jednoznačně
preferují, ale obecně při cestě na trh.
Vždyť je to právě mix mezinárodních schopností, které stojí za úspěchy
největších světových společností, a ten se také do velké míry skrývá za
úspěšností americké ekonomiky.
Autor je ředitelem firmy Tree of Business Knowledge
1 0016 / vox









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.