GPS si porozumí s Galileem

Dohoda EU s USA přinese lepší satelitní navigaci V sobotu 25. června došlo k finální tečce za sporem mezi USA a Evropo...


Dohoda EU s USA přinese lepší satelitní navigaci
V sobotu 25. června došlo k finální tečce za sporem mezi USA a Evropou, který
se týkal globálního navigačního systému Galileo; Evropská unie chce
prostřednictvím Galilea zajistit svoji nezávislost na již existujícím americkém
systému GPS (Global Positioning System).
Podle dohody, podepsané na evropsko-americkém summitu v Irsku, bude evropský
systém používat signální modulaci s menší přesností, oba systémy však budou
plně kooperatibilní. To v důsledku zlepší užitné vlastnosti obou sítí.
Galileo je založen na systému 30 satelitů a na pozemních stanicích, které
uživateli umožňují zjištění jeho přesné polohy ve třech dimenzích (navíc spolu
s údajem o přesném čase). Evropská technologie využívá stejného principu jako
GPS; každý ze satelitů vysílá signál spolu s časem, kdy signál stanici opustil.
Získá-li přijímací zařízení na Zemi signál z alespoň čtyř satelitů, je schopné
ze zpoždění signálů určit svoji polohu s přesností na metry. Takový údaj může
mít pro cestovatele (či záchranáře) v extrémních podmínkách cenu života, velký
prostor využití však nachází i v dopravě či zábavě. Galileo by měl být plně
funkční v roce 2008, do té doby zůstává satelitní navigace zajištěna americkým
GPS a také ruským systémem Glonass.

Příčiny konfliktu
Neshody mezi USA a EU vypukly již před pěti lety, kdy Evropa oficiálně ohlásila
záměr vybudovat svůj vlastní navigační systém. Hlavním cílem bylo zejména
povzbuzení evropského průmyslu vyspělých technologií, výzkumu a vývoje, stejně
jako civilního využití satelitní navigace. Jako vedlejší úmysl však byla často
zmiňována snaha EU o samostatnost a nezávislost na amerických vojenských
kapacitách. GPS je totiž provozován americkým ministerstvem obrany a i když je
v současnosti všeobecně znám jako polohovací systém pro široké civilní využití,
jeho hlavním účelem je stále sloužit jako přesný navigační nástroj pro potřeby
americké armády.
Představitelé USA se nikdy proti systému Galileo přímo nevyjádřili, spor
probíhal spíše v technické rovině. Podle provozovatelů GPS by totiž plánovaná
podoba Galilea ohrozila komunikaci v systému americkém, protože používá
nevhodné kódovací schéma.
Původní plány Galilea počítaly s využitím frekvence mezi 1 559 a 1 591 MHz s
modulací, známou jako Binary Offset Carrier (BOC) 1.5, 1.5. Zástupci amerického
ministerstva obrany však argumentovali tím, že takový signál by se překrýval s
tzv. M kódem, šifrovaným kanálem, který americká armáda hodlá v rámci GPS
spustit již příští rok. Dalším důvodem ke změně frekvence pak byl podle
americké strany fakt, že v případě BOC 1.5, 1.5 by bylo ztíženo částečné rušení
systémů satelitní navigace v případě ozbrojených konfliktů. To americká armáda
využívá již nyní, kdy v určené oblasti znemožní příjem signálu GPS všem jeho
příjemcům kromě vlastních jednotek, které disponují přijímači pro šifrovaný
kanál.
Oběma stranám se nyní podařilo dosáhnout dohody na tom, že flotila 30 satelitů
systému Galileo bude používat modulaci BOC 1, 1. Ta však oproti původně
plánované BOC 1.5, 1.5 poskytuje menší přesnost při lokalizaci objektů.
"Nakonec Evropa ustoupila. Není to zcela optimální řešení, které Evropa chtěla,
ale je mu dostatečně blízko," řekl pro server New Scientist Mike Healy,
zástupce firmy EADS Astrium, která zajišťuje vývoj satelitního prototypu pro
Galileo.

Výhody kompromisu
Hlavní výhodou ukončených sporů okolo kódovacích schémat je však podle
pozorovatelů dohoda o vzájemné kompatibilitě obou systémů. Spojením GPS s
Galileem tak vznikne síť více než 60 satelitů, což významně vylepší přesnost
navigace v obou systémech. Pravděpodobnost, že ve vašem dosahu bude dostatek
satelitů, se tak totiž zdvojnásobí; stejně tak více signálů k měření znamená
více přesnosti ve výsledku.
Systém Galilea navíc disponuje některými vlastnostmi, které zlepší využitelnost
satelitní navigace v oblastech, jež dosud GPS pokrývá nedostatečně jedná se
zejména o zastavěné oblasti či interiéry budov. Signál Galilea je navržen
způsobem, aby jeho služby byly dostupné i na těchto místech. Navíc je jeho
signál tvořen tak, aby s využitím speciálních algoritmů TCAR bylo možné zaměřit
polohu s přesností na centimetry. To bude z pohledu uživatele znamenat mohutný
skok, neboť civilní podoba GPS dosud pracuje s přesností 10 až 15 metrů.
Kompatibilita obou systémů také sníží náklady na straně výroby klientských
zařízení; nebude nutné, aby byly vybaveny přijímači pro obě sítě. Odborníci
také očekávají povzbuzení trhu s koncovými zařízeními i vývojářským průmyslem.
V to ostatně doufá i Evropská unie, podle jejichž představitelů bude mít v roce
2015 celý systém přes 400 milionů uživatelů a výroba satelitů a koncových
zařízení spolu s jejich podporou vytvoří v evropském elektronickém průmyslu
více než 100 tisíc nových pracovních míst.

Uplatnění
Přijímače by se pak měly stát součástí jak automobilů (pro lokalizaci, ale i
výběr elektronického mýtného), tak třeba mobilních telefonů (navigace ve městě
apod.). Například společnost Hewlett-Packard uvažuje o využití tohoto systému
pro svoje kapesní a přenosné počítače, jako je HP iPaq Pocket PC. Firma Ricoh
zase plánuje zabudování přijímače satelitního navigačního systému do
digitálních kamer, které by pak automaticky k obrazu přidávaly informaci o
lokaci pořízených záběrů.

Další informace
europa.eu.int/comm/dgs/ener gy_transport/galileo/intro/future_en.htm
www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99996068
www.colorado.edu/geography/gcraft/notes/gps/gps_f.html
www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99994641









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.