Grafická prostředí činí Linux příjemnějším

Ačkoliv Unixy již rozhodně neobnášejí pouze hrozivě působící příkazovou řádku, přesto mají pověst operačníh...


Ačkoliv Unixy již rozhodně neobnášejí pouze hrozivě působící příkazovou řádku,
přesto mají pověst operačního systému, u kterého je nainstalování programu či
připojení tiskárny minimálně záležitostí hodin.
Jak je na tom Linux? Nakolik je uživatelsky přívětivý? Pokusme se naznačit
některé problémy spojené s grafickým uživatelským rozhraním na platformě Linux.
Možnost volby
Linux je free software, což s sebou přináší následující vlastnost: neexistuje
pouze jedno uživatelské prostředí dané jeho distributorem, každý uživatel může
mít prostředí jiné. Ba co víc, zároveň může být přihlášeno více uživatelů, z
nichž každý preferuje jiné prostředí.
Vše je tedy otázkou volby. Např. zřejmě nejpoužívanější distribuce v České
republice Red Hat Linux verze 5.1 obsahuje v kompletní instalaci 4 taková
prostředí. Novější verze Red Hat Linux 5.2 již dokonce 6.
Právě ona možnost volby je pro některé uživatele výhrou, pro jiné je to spíše
zdroj sporů v linuxové komunitě. Nejčastější spory jsou přitom vedeny mezi
dvěma tábory těmi, kteří mají rádi prostředí KDE (K Desktop Environment, viz
http://www.kde.org), a lidmi, kterým se zamlouvá prostředí GNOME (GNU Network
Object Model Environment http://www.gnome.org).

K Desktop Environment
KDE je grafické uživatelské prostředí pro unixové pracovní stanice. Tolik
definice na webovém serveru projektu. Jeho vývoj začal v říjnu roku 1996
Matthias Ettrich. KDE přitom není pouze pro Linux pokud je vaším operačním
systémem např. Solaris, FreeBSD, IRIX či HP-UX, můžete se jeho krásou kochat i
vy.
Za hlavní přednost projektu KDE je obvykle považována interoperabilita mezi
jeho jednotlivými součástmi. Z čeho se tedy vlastně KDE skládá? Celá distribuce
je rozsáhlá, a je proto rozdělena na několik částí:
KDE Base (obsahuje základní komponenty nutné k provozování prostředí KDE), KDE
Libs (podpůrné knihovny projektu), KDE Graphics (graficky zaměřené aplikace,
tedy různé prohlížeče KDVI, KGhostview, KPaint, KFax a další), KDE Utilities
(podpůrné aplikace: editory KEdit, kalkulátory KCalc), KDE Network (síťové
programy: poštovní klient Kmail, síťová administrace Kppp), KDE Admin (pomocné
programy pro administrátora, které mu ulehčují práci), KDE Multimedia
(multimediální aplikace KModplayer, KMixer, KMidi), KDE Games (projekt KDE
obsahuje i hry např. KTetris, Kasteroids nebo KPat).
Výhody KDE
Projekt KDE je již skoro přeložen do 26 jazyků, na internacionalizaci se podílí
více než stovka překladatelů z celého světa (český překlad je těsně před
dokončením, slovenský taktéž).
Na první pohled je patrný skutečně působivý vzhled, který upoutá uživatele
zvyklé na monotónní vizáž jiných operačních systémů. Je pouze otázkou zvyku
naučit se s KDE efektivně pracovat a využívat všech jeho možností. Nespornou
výhodou je také transparentnost síťových operací. V manažeru souborů můžete
prohlížet jak soubory uložené na lokálním disku vaší pracovní stanice či na
vašem domácím serveru, ale také na vzdálených FTP serverech po celém světě.
Podobnou výhodu můžete nyní vidět v integraci Microsoft Internet Exploreru do
Exploreru (Průzkumníka) ve Windows 98.
Stejně jako v jiných operačních systémech se prostředí KDE snaží sjednotit
vizáž všech aplikací a umožňuje uživateli soustředit se pouze na aplikaci
samotnou a nikoli na to, jak se ta či ona aplikace ovládá.
Problémy
Zatím jsme se zmínili pouze o výhodách. Bohužel, projekt KDE má i své mouchy.
Programovacím jazykem projektu je jazyk C++, který není na unixových systémech
příliš obvyklý a ani není mezi unixovými programátory příliš oblíben (Linus
Torvalds kdysi jednu z verzí Linuxu přepsal do C++, ale následující verze byla
opět v jazyce C, což v jistém smyslu mluví samo za sebe).
Dalším pro uživatele mnohem podstatnějším problémem jsou požadavky na paměť
počítače. Pokud má váš miláček k dispozici pouze 16 MB paměti, KDE raději ani
nezkoušejte. Pokud disponuje dvojnásobkem, můžete KDE vyzkoušet, ale jistě brzy
poznáte, že to není to pravé. Teprve s 64 MB paměti již můžete plně vychutnat
všechny krásy a výhody K Desktop Environment.
Mezi "filosofické" nevýhody prostředí KDE patří jeden nepříjemný fakt. Projekt
KDE sám je licencován za podmínek stanovených v licenci GNU GPL (resp. GNU
Library GPL pro knihovny) a jako takový smí být volně šířen, kopírován i
modifikován a např. i prodáván. V tom samozřejmě není problém. Ten se ale zato
skrývá ve vazbě celého projektu na knihovnu Qt, jejímiž tvůrci jsou
programátoři společnosti Troll Tech (http://www.troll.no).
Licence této knihovny již není tak benevolentní jako GNU GPL. Pokud např.
vyvinete program pro KDE, nemůžete jej jako autor prodat, aniž byste si
zakoupil vývojářskou licenci pro tuto knihovnu. A to se samozřejmě free
softwarovým programátorům příliš nelíbí.
Ovšem i v této oblasti jsou již patrny určité kroky, které by měly odstranit i
tuto bariéru rozvoje KDE (tzv. licence QPL, Open Source licence pro knihovnu
Qt), a tak je projekt KDE plně otevřen svému boomu do světa unixových
pracovních stanic. Ostatně spolupráce vývojářů projektu KDE se společností
Corel Computers tomu jen nasvědčuje.

GNOME
Začněme opět definicí GNOME je zkratkou pro GNU Network Object Model
Environment, tedy pro jakési prostředí se síťovým objektovým modelem. Cílem
projektu GNOME (http://www.gnome.org) je (podobně jako u KDE) vytvořit
kompletní, uživatelsky příjemné pracovní prostředí, které bude založeno pouze
na free softwaru. GNOME je stejně jako KDE free software (licence GNU GPL a GNU
Library GPL).
GNOME poskytuje objektovou nadstavbu nad prostředím X Window System a umožňuje
tak:
ĘDrag & Drop mezi jednotlivými aplikacemi, což uživateli umožňuje přenášet
např. soubory mezi správcem souborů a dalšími aplikacemi.
ĘJednotné prostředí aplikací tedy stejně jako KDE dovoluje uživateli zapomenout
na to, jak ovládat spuštěnou aplikaci (protože toto ovládání je stejné u všech
aplikací), a dovoluje mu soustředit se na vlastní práci.
ĘExistenci objektů na pracovní ploše, známou z prostředí Microsoft Windows
95/98. Jednoduchým příkladem může být "přetáhnutí" webové adresy (URL) na
plochu. Později můžete otevřít tuto adresu dvojitým kliknutím na ikonu.
Budoucnost GNOME
Nespornou výhodou prostředí GNOME oproti KDE je skutečnost, že obě
nejrozšířenější linuxové distribuce, tedy Debian GNU/Linux i Red Hat Linux, si
zvolily prostředí GNOME jako své hlavní uživatelské prostředí. Společnost Red
Hat Software dokonce podporuje projekt GNOME natolik, že uvolnila několik svých
vývojářů na jeho podporu. Ale i tak je projekt GNOME teprve na začátku svého
snažení a teprve budoucnost ukáže, které z prostředí bude to pravé. Možná i
nějaké nové, které jsme si neukázali, či dokonce takové, které stále ještě
neexistuje, ale právě v tom je síla free softwaru.
Programovacím jazykem projektu GNOME je C, což je také jedním z hlavních
důvodů, proč mnoho vývojářů odchází od projektu GNOME a přidávají se na stranu
KDE. Ale na druhou stranu je to také důvod, proč mnoho vývojářů volí cestu
opačnou (tedy od projektu KDE ke GNOME). GNOME je postaveno na úspěšných (a
samozřejmě free softwarových) knihovnách Gtk a Gdk, které se osamostatnily od
projektu Gimp (General Image Manipulation Program, free softwarová náhrada
programu Adobe Photoshop).

Zdroje informací na Webu:
http://www.linux.cz/noviny/1998-10/clanek06.html Podrobnému přehledu grafických
uživatelských prostředí se věnuje např. článek J. Kopeckého v Linuxových
novinách.
http://www.kde.org/ Projekt KDE
http://www.troll.no/qpl/ Návrh licence QPL
ftp://ftp.kde.org/ FTP server projektu KDE. České zrcadlo serveru nalezneme na
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/X11/Desktops/KDE/
http://www.gnome.org/ Projekt GNOME
ftp://ftp.gnome.org/ FTP server projektu GNOME. České zrcadlo se nalézá na
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/X11/Desktops/GNOME/
http://www.gtk.org/ Knihovna GTK
http://www.gimp.org/ Program GIMP

9 0089 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.