Groupware a předávání zpráv

Pokud se poohlédneme trochu do historie, uvědomíme si, že v období sálových počítačů a práce s terminály pracoval...


Pokud se poohlédneme trochu do historie, uvědomíme si, že v období sálových
počítačů a práce s terminály pracovali uživatelé nad společnými daty, která si
v různé fázi zpřístupňovali pro zpracování. Standardní součástí počítačového
vybavení byl systém pro předávání vzkazů kolegům. Byl to vlastně zárodek
tohoto, co dnes nazýváme groupware a messaging.
Po příchodu osobních počítačů na začátku osmdesátých let však došlo k výrazné
změně. Uživatel je vybaven osobním počítačem, který využívá pouze on sám a není
závislý na ostatních. Současně, a to je důležité si uvědomit, ztrácí možnost
komunikace a spolupráce s ostatními. Samozřejmě ne docela, může jim předávat
data na disketách, ale mít pod kontrolou jednotlivé verze dat je čím dál tím
obtížnější. Touha po možnosti komunikovat či sdílet data však nebyla v tomto
okamžiku tím hlavním, co posunulo vývoj dál. Motorem, jak se dalo očekávat,
byly úspory.
Požadavek mít na každém počítači všechny potřebné programy zvyšoval nároky
uživatelů na diskovou kapacitu, a to přesto, že požadované programy byly
potřebné třeba jen jednou denně či týdně. Každý uživatel také vyžadoval ke
svému počítači tiskárnu, i když požadavky na tisk byly také jen občasné. Proto
se u větších organizací zvyšovaly požadavky na možnost propojení počítačů tak,
aby se daly sdílet diskové kapacity a periferní zařízení.
Elektronická pošta
V okamžiku, kdy byly realizovány první počítačové sítě, si uživateli i tvůrci
programů uvědomili jednu velmi zásadní věc. Je možné sdílet nejen programy, ale
i data. Na scéně se opět objevují staronové produkty, které umí zaslat kolegovi
na jiném osobním počítači zprávu. Těmto programům se začalo říkat elektronická
pošta, messaging. Možnosti komunikace se brzy značně rozšířily díky technologii
vzdáleného propojení mezi různými počítačovými sítěmi. V podstatě jediným
způsobem, který se tehdy používal, bylo komutované spojení pomocí telefonních
linek.
Uvědomme si, že jsme v druhé polovině 80 let a Internet je stále považován za
záležitost akademického světa bez vlivu na komerční sféru. Důsledkem toho je
nekompatibilita poštovních systémů jednotlivých produktů. Ta byla řešitelná
pomocí specializovaných bran mezi jednotlivými poštovními systémy, a tak měl
uživatel elektronické pošty cc:Mail již tehdy možnost poslat zprávu na systém,
vybaveným elektronickou poštou MS Mail, či u nás třeba produktem Mail602. V
rámci elektronické pošty hovoříme o čtyřech způsobech komunikace:
jeden s jedním, představovaným klasickou poštovní zprávou,
jeden s více, prezentovaný obvykle distribucí dokumentů určité skupině,
více s jedním, využívaný ke sběru informací,
každý s každým, který je pomocí samotné elektronické pošty již obtížně
zvládnutelný.
A tak uživatelé začali ve stále větší míře využívat možnosti elektronické
pošty. Její nasazení v první fázi výrazně zvyšuje produktivitu práce. S
hromadnějším nasazením elektronické pošty se však objevil nový problém, nazvaný
"informační paradox", který způsobuje informační zahlcení. Od určitého okamžiku
totiž zpracovávání stále se zvyšujícího množství zpráv přestává přinášet výhodu
a stává se brzdou.
Groupware
A nyní se vracíme ke druhému termín, který je v nadpisu tohoto článku
groupware. To je totiž ono kouzelné slovíčko, které umožní omezit možnost
zahlcení poštovními zprávami. Groupwarem rozumíme takový systém sdílení dat,
který zajišťuje řízený přístup k datům dle potřeby, řízení jejich toku,
koordinaci, kontrolu a vazbu na poštovní systém. Tím se liší od sdílených
databází, které pouze zpřístupňují data určitému, třeba velmi širokému, okruhu
uživatelů ale neřídí zpracování těchto dat. Jinými slovy, groupware je produkt,
který zahrnuje 3 základní kategorie:
Oblast komunikace
Oblast spolupráce
Oblast koordinace
První bod je realizován pomocí integrované elektronické pošty, druhý je
prezentován prostřednictvím sdílených datových zdrojů a třetí zahrnuje oblast
toku dokumentů (Workflow), řízení a automatizaci.
Lotus Notes
Produktem, který si zasloužil označení groupware a vlastně rozšířil druhy
počítačových programů o tuto kategorii, byl produktu Lotus Notes. Jeho počátky
sahají k roku 1985, na trh byl uveden v roce 1989. Od té doby do dnešních dnů
se vystřídalo pět hlavních verzí tohoto produktu, doplněných o několik
meziverzí. Co je důležité, a nedá se to říci o některých jiných systémech, je
jeho evoluční vývoj, se zachováním kompatibility s předchozími verzemi. V
žádném případě to však nevylučuje integraci se současnými trendy a požadavky
uživatelské obce a tak je současná, pátá verze systému Domino/Notes, postavena
na standardech informačních technologií, zejména z oblasti Internetu. Ty dávají
produktu možnost téměř univerzální integrace s dalšími produkty, jež vycházejí
z těchto standardů.
Groupware dneška, kromě výše uvedených 3 základních bodů, zahrnuje dále:
Plnou integraci se službami Internetu
Vysokou bezpečnost
Plné textové vyhledávání Napojení na podnikové informační systémy
Je pravda, že lze systém, který zahrnuje prvky groupware a messagingu, vystavět
různými způsoby a z různých prvků. Pokud se podíváme na složení běžného
groupwarevého systému, setkáme se s pohledem na mnoho jednotlivých komponent s
rozdílným přístupem i správou, vyžadující nasazení mnoha odborníků, aby bylo
možné takový systému udržovat funkční. Toto řešení ovšem jistě není
nejvhodnější.
V dalších částech této publikace se setkáte s podrobným popisem produktu
Domino/Notes, jednotlivých verzí a rozšiřujících komponent. Jeho základní
vlastností v rámci pohledu na dnešní požadavky na messaging a groupware je
integrace všech základních prvků do jednoho systému s jednotnou centrální
správou, s plnou integrací jak s oblastí Internetu, tak dalších informačních
systémů, včetně kategorie ERP (Rozsáhlé podnikové systémy).

9 1026 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.