GSM přes satelit

Před nedávnem dostala společnost EuroTel ocenění za humanitární počin, kdy na vlastní náklady zajistila pokrytí sig...


Před nedávnem dostala společnost EuroTel ocenění za humanitární počin, kdy na
vlastní náklady zajistila pokrytí signálem GSM 6. polní nemocnici v Albánii, v
době přílivu velkého množství uprchlíků z Kosova. Podívejme se nyní na její
řešení z technické stránky.
Hlavní problém, který bylo třeba vyřešit, spočíval v zajištění spojení mezi
buňkou v Albánii a zbytkem sítě v České republice. Běžně jsou pro komunikaci
mezi základnovými stanicemi v sítích GSM používány mikrovlnné spoje. Jejich
použití je však limitováno na přímou viditelnost a dosah cca 50 km. Přímý
mikrovlnný spoj tedy nebyl možný a pokud by se použilo několika "zřetězených"
spojů, bylo by to nákladné a vybudování by trvalo dlouho.
Z několika dalších variant se jako nejlepší jevil satelitní spoj. Z praktických
důvodů bylo třeba využít některého ze satelitů na geostacionární dráze, aby
nebylo nutné satelitní anténu stále znovu zaměřovat. Druhá satelitní anténa
byla umístěna v Brně, odkud byly hovory předávány dále do sítě GSM a standardně
zpracovány.
Při použití satelitních spojů však vznikalo mezi základnovou stanicí a řadičem
základnových stanic (BSC) časové zpoždění cca 270 ms. Při použití standardních
prostředků komunikace (jako jsou mikrovlnné spoje) je totiž zmíněné zpoždění
mnohonásobně menší. Základní problém tedy spočíval v nastavení BSC, aby si s
takovým zpožděním poradilo. S tím souviselo i zpracování signalizace a
odstraňování ozvěn.
Buňka v Albánii disponovala dvěma kanály. Maximální teoretická kapacita této
buňky byla tedy cca 13 paralelně probíhajících hovorů. Pro přenos přes satelit
byly použity čtyři spojené kanály 64 Kb/s (dohromady tedy 256 Kb/s).
Instalace a funkce
Instalace technologie v Albánii trvala pouhé dva dny. Pracovníci EuroTelu si
ostatně celý postup vyzkoušeli dříve ještě v České republice. První telefonát
se uskutečnil 26. 5. 1999. Další údržbu technologie obstarávali dobrovolníci z
řad pracovníků nemocnice.
Jelikož byla tato buňka integrální součástí sítě GSM EuroTelu, bylo v rámci
polní nemocnice možné do České republiky (a z České republiky) hovořit za běžné
poplatky sítě EuroTel.
Ačkoliv byly pro buňku v Albánii použity "jen" dva kanály, nedocházelo k
problémům s kapacitou sítě. Největší vytíženost sítě byla okolo sedmé hodiny
večer a někdy během dopoledne. Z těchto údajů lze vyčíst, že síť byla používána
částečně k pracovním účelům, ale především ke spojením s blízkými.
Spojení základnových stanic s řadiči základnových stanic přes satelit se v
tomto případě osvědčilo, ale v masovém měřítku by se nasazovalo velmi obtížně.
Problémy jsou zejména u zpracování signalizace při tak velkém časovém zpoždění.
Je totiž třeba si uvědomit, že řadič základnových stanic řídí vysílací výkon
telefonu a zpracovává přepojování hovorů mezi základnovými stanicemi. Při
použití satelitních spojů však vzniká nepříjemná prodleva cca 1/2 sekundy,
která by mohla ohrozit stabilitu hovoru.
EuroTel se na tomto projektu poučil a systém budování takovýchto izolovaných
GSM buněk dále zdokonalil. Jednalo se však spíše o podpůrné záležitosti
podstata technologického řešení zůstala stejná. Je tedy možné, že se s
izolovanými buňkami budeme v celosvětovém měřítku setkávat stále častěji (např.
na zastupitelských úřadech nebo v sídlech různých nadnárodních společností).
0 0544 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.