High-tech v Evropě: Česko průměrné

Jednoduchá odpověď na otázku, která země Evropy je nejvyspělejší, neexistuje. To, co určuje stupeň rozvoje IT v t


Jednoduchá odpověď na otázku, která země Evropy je nejvyspělejší, neexistuje.

To, co určuje stupeň rozvoje IT v té či oné společnosti, závisí na mnoha
faktorech. Může se jednat o export špičkových technologií, o celkovou úroveň
inovací, o objem peněz, který je vynakládán na vědu a výzkum, či o penetraci
širokopásmových komunikačních technologií. To vše může celkový pohled na
konkrétní zemi ovlivnit. Zatímco například skandinávské země jsou na vrcholu v
případě telekomunikací a služeb s nimi spojených, Německo si nejlépe vede v
oblasti přidělených patentů. Jiné země, jako například Malta, zase získávají
body v objemu vývozu high-tech v přepočtu na jednoho obyvatele (na Maltě ale
žije jen přibližně 400 000 obyvatel).

High-tech průmysl
Zaměstnanost v oboru high-tech výroby (spadá sem mimo jiné například výroba
počítačů, komunikačních produktů, televizí, kancelářských zařízení či optických
a lékařských systémů) podle zprávy Eurostatu (to je průzkumná organizace
spadající pod exekutivní orgány Evropské unie) v zemí EU dlouhodobě klesá.
Například v letech 1999-2004 poklesla o více než dvě procenta (celkově bylo v
roce 2004 v zemích EU v tomto segmentu zaměstnáno přibližně 2,2 milionu lidí,
což odpovídá zhruba 1,2 % všech zaměstnanců). Česká republika je přitom jednou
z mála výjimek zde naopak počet pracujících v sekci výroby high-tech stoupl, a
to na asi 61 000 pracovníků (to odpovídá přibližně 1,3 % všech zaměstnaných v
ČR).
Zemí s největší částí lidí pracujících v oblasti high-tech výroby je ale Malta
(4 %). Následují pak Irsko (2,7 %) a Maďarsko (2,6 %). Největší počet lidí se
však této činnosti věnuje v Německu (651 000 lidí, 1,8 %). Česko si však vede
ještě lépe v případě medium high-tech výroby (jde například o strojírenství
nebo automobilový průmysl), kde podle Eurostatu zaujímá v podílu na celkové
zaměstnanosti druhé místo v EU, a to s hodnotou 7,7 %. Celkově přitom byla v
České republice na konci roku 2004 zaměstnána ve výrobě více než čtvrtina
pracujících.
V případě Česka je však zarážející zaměstnanost v high-tech službách zatímco v
oblasti výroby u nás stoupá, počet pracujících ve službách naopak stagnuje, či
dokonce spíše klesá (-0,2 %). Dle Eurostatu v Česku v roce 2004 pracovalo v
high-tech službách okolo 144 tisíc lidí, což odpovídá asi 3,1 % všech
zaměstnanců. Lídry v této oblasti jsou přitom severské země (Švédsko, Finsko,
Island), u nichž se zmiňovanému typu služeb věnuje téměř 5 % všech pracujících.
Na opačném pólu jsou Řecko a Portugalsko s méně než dvouprocentním podílem.

Exportní statistiky
Podle Eurostatu tvořily v loňském roce high-tech maltské výrobky a služby téměř
56% podíl na celkovém vývozu tohoto státu. Na vývozu se nejvíce podílí pobočka
mezinárodní společnosti ST Microelectronics. Na Maltě přitom působilo v roce
2002 jen 290 organizací zabývajících se výrobou high-tech. Na opačném pólu se
nachází Itálie se 34 651 subjekty, což je zhruba dvojnásobek oproti Německu
(high-tech firmy v Itálii představují asi 6,3 % všech výrobních podniků, v
Německu téměř 10 %). Průměrný obrat italských high-tech podniků je však oproti
těm německým přibližně třetinový. Velká Británie hlásí asi 7,2 % podniků
specializovaných na high-tech a Francie 6,5 %.
V Irsku, kde vláda činí vše, aby svou zemi zatraktivnila pro zahraniční
investory v oblasti pan-evropských distribučních kanálů, výroby či nabídky
služeb (v zemi působí například společnosti Apple Computer, Dell či Intel),
činí podíl high--tech produktů a služeb na celkovém exportu okolo 30 %.
Například v případě Spojených států jde o 27% podíl (podobně jako u Velké
Británie), u Japonska se jedná o asi 23 %, u Francie o zhruba 20 % a u Německa
o asi 15 % celkového exportu.

Patenty a R&D
V roce 2002 bylo ze zemí EU podáno u Evropského patentového úřadu (EPO)
přibližně 60 tisíc žádostí. Absolutním lídrem v této oblasti se stalo Německo,
jehož podíl na všech patentech činil 41 %. Následovaly Francie (14 %) a Velká
Británie (12 %). Česko v uvedeném roce požádalo o ochranu v případě 122 patentů.
V přepočtu patentových žádostí na milion obyvatel si nejlépe vedlo opět Německo
(297), následované Finskem (307) a Švédskem (290). Česko se pohybuje s hodnotou
12 zhruba v polovině tabulky, kterou uzavírají Portugalsko (4,8), Polsko (4,7)
a Litva (2,8).
Pokud vezmeme v úvahu jen patenty z oblasti IT, těch bylo v roce 2004 podáno 5
615, což je zhruba dvojnásobek oproti roku 2000. Nejvíce jich předložilo
Německo (741), následovaly Francie (466), Finsko (288), Velká Británie (238) a
Švédsko (221). USA získaly od EPO garanci na 1 749 IT patentů, Japonsko pak 1
192 IT patentů.
Na vědu a výzkum vydaly v roce 2004 státy EU přibližně 1,9 % HDP (v USA je
tento podíl asi 2,59 %, a v Japonsku dokonce 3,15 %). Cílem Evropské komise (do
roku 2010) je přitom dosáhnout hodnoty 3 % HDP. V Evropě si tomto ukazatelů
nejlépe vedou skandinávské země Finsko (3,51 %) a Švédsko (3,71 %). V Česku
činí tato hodnota 1,28 % HDP, přičemž od roku 2001 jde podle Eurostatu o nárůst
jen ve výši 0,06 procentního bodu.
V roce 2004 přitom investice do vědy a výzkumu přicházely především od
průmyslových podniků (54 %), zbytek šel z národních rozpočtů. V USA i v
Japonsku je podíl státu daleko menší (37 %, respektive 25 %). Zajímavostí je,
že Malta vydává na vědu a výzkum pouze 0,29 % HDP, a to navíc převážně ze
státního rozpočtu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.