Hlas přes bezdrátovou síť stále hudbou budoucnosti?

Technologie VoIP by měla být dobře použitelná v prostředí bezdrátových sítí, ale spojení těchto dvou technologií...


Technologie VoIP by měla být dobře použitelná v prostředí bezdrátových sítí,
ale spojení těchto dvou technologií je v současné chvíli obtížné. Navzdory
tomu, že VoIP vyžaduje pouze malou šířku pásma, může i malý datový přenos
realizovaný na stejné síti způsobit vážné snížení kvality hlasu a přerušení
hovorů, a to i když je aktivováno QoS (Quality of Service, kvalita služeb).

To je hlavní závěr našeho vůbec prvního nasazení VoIP v bezdrátových systémech.
V průběhu tří měsíců jsme testovali WLAN přepínače a přístupové body
společností Aruba Wireless Networks, Chantry Networks (nyní Siemens), Cisco a
Colubris Networks se zaměřením na kvalitu přenášeného hlasu, podporu QoS,
schopnosti přesměrování a další vlastnosti těchto systémů.

Zde je nejdříve několik našich důležitých zjištění:
lS aktivovanou podporou QoS dosahovaly testované produkty kvality přenosu
blížící se telefonnímu hovoru. Avšak za předpokladu, že byl aktivní pouze
přenos hlasu. To by byla dobrá zpráva pro ty, již hodlají své bezdrátové sítě
využívat pouze k přenášení hlasu. Společnosti se dnes ale snaží o budování
konvergentních sítí (tedy těch pro souběžný přenos hlasu i dat).
lJestliže se přenos hlasu dělil o šířku pásma (i s malým přenosem dat), běžně
docházelo k výpadkům hovorů a jeho kvalita u zbývajících hovorů byla často
velmi slabá; to vše přitom s aktivovanou podporou QoS.
lS datovým přenosem trvalo přesměrování (roaming) hovoru z jednoho přístupového
bodu k jinému od 0,5 do 10 sekund, pokud se ovšem vůbec podařilo. Tato dlouhá
zpoždění a výpadky hovorů přesměrování u výrobků některých prodejců prakticky
znemožnily.
I když v našem testu některé produkty zaznamenaly srovnatelných výsledků,
přepínače A2400 a A800 a dále přístupový bod A61 od firmy Aruba Networks byly
nejsilnějšími aktéry našeho testování. Zmíněná zařízení obecně dosahovala
skvělých výsledků bez ohledu na to, kolik hlasového či datového přenosu na ně
bylo uvaleno. Systém prostě skvěle fungoval.
Ostatní výrobci, kteří nám poskytli své produkty, byli na štíru se dvěma
problémy. Za prvé, při provozu datového a hlasového přenosu na stejné síti by
výrobci měli dbát na parametry, jako je zpoždění a fázové kolísání (jitter), a
ne se soustředit pouze na rychlosti. Mnoho prodejců totiž své výrobky stále
ladí pouze pro datovo/hlasovou konvergenci, přestože někteří ohlašují tuto
schopnost již 18 měsíců nebo ještě déle. Ovšem stále se v současné fázi jedná
pouze o začátky přenosu hlasu po bezdrátových sítích. Testovací nástroje, které
přesně měří parametry sítí WLAN (jako jsou ty od VeriWave, které jsme
používali), se nyní začínají teprve objevovat, a tento test byl jedním z
prvních, který nabídl výsledky měření kvality zvuku, zpoždění a fázového
kolísání (jitter).
Za druhé, nejnovější standard 802.11e pro podporu QoS v sítích WLAN možná
přinese jistou úlevu. Specifikace standardu 802.11e nebyla ještě v době
zahájení tohoto projektu ratifikována, tedy všechny způsoby podpory QoS byly z
definice nestandardní. Výrobci tedy možná vyčkávají do doby, než se nová
specifikace 802.11e a na ní založené produkty stanou vyspělejší a plně
vyzkoušené.

Měření kvality hlasu přes bezdrátové sítě
Naše testy hledaly odpověď na jednoduchou otázku. Jak kvalitní je VoIP přes
bezdrátové systémy? Pro zjištění odpovědi jsme se spojili se společností
VeriWave (novou firmou), která vyrábí testovací a měřicí zařízení určená do
prostředí bezdrátových sítí. VeriWave speciálně pro náš test vyvinula aplikaci
VoIP over WLAN Analysis Test Suite.
Kromě shromažďování statistických údajů zpoždění a fázového kolísání nám
testovací sada VeriWave a hardware TestPoint umožnila měřit R-hodnotu,
specifikaci ITU (G.107) pro určení kvality hovoru. Jde o objektivní měření,
přičemž zmíněná R-hodnota je vypočtená přímo z měření ztracených paketů,
fázového kolísání a zpoždění. I když je R-hodnota objektivní údaj, má silnou
vazbu na subjektivní střední vyhodnocovací metodu názoru v normě ITU P.80.
Měření kvality hlasu hovoru jsme realizovali až se 14 handsety (bezdrátovými
ručními telefony) a call (hlasovým) serverem od společnosti SpectraLink (i
výrobce 802.11 telefonů) podporujícího signalizační protokol H.323. Naše
testování sestávalo z provedení až sedmi současných hovorů, přičemž v některých
scénářích jsme použili hardwaru TestPoint společnosti VeriWave ke generování
konstantního toku dat. U každého testovaného systému jsme následně kontrolovali
kvalitu hovoru s deaktivovaným a pak aktivovaným QoS.

Kvalita zvuku bez QoS
S deaktivovaným QoS a nasměrováním všech hovorů přes jeden přístupový bod jsme
započali naše testování. Jelikož všichni výrobci pro přenos hlasu doporučovali
aktivaci QoS, tento základní test nám poskytl předběžný obrázek pro prokázání
potřeby upřednostnění přenosu hlasu.
S vypnutým QoS si všechny čtyři systémy v našich testech vedly dobře, pouze
pokud jsme realizovali jediný hovor (byly dosaženy R-hodnoty okolo 78). Toto
číslo představuje zhruba maximum toho, čeho lze v tomto případě u VoIP přes
bezdrátové sítě dosáhnout. Za prahovou hodnotu pro téměř telefonní kvalitu
hlasu je obecně považováno číslo kolem 75, což znamená, že tyto systémy
poskytovaly pro jediný hovor dobrou kvalitu zvuku.
Výkon testovaných systémů se měnil, jestliže jsme přes jeden přístupový bod a
přepínač realizovali šest nebo sedm hovorů, zejména pokud jsme ještě síť
zatížili generováním konstantního toku dat. Avšak i bez zmíněného zatížení daty
jsme nemohli otestovat systém Colubris, poněvadž při uplatnění sedmi hovorů a s
deaktivovaným QoS tyto všechny spadly.
K další fázi měření jsme použili hardware TestPoint za účelem generování
konstantních dat do testovací sítě (jednalo se o proud paketů User Datagram
Protocol UDP o rychlosti 1 Mb/s). Zde byly výsledky bez zapnutí QoS prostě
příšerné. S již 6 současnými hovory byly R-hodnoty všech systémů (kromě toho od
Aruby) obecně na bodě, kdy byly hlasové signály nesrozumitelné a hovory padaly,
nebo pod ním. Kvalita hlasu u systému Aruba ale zůstala bez použití QoS vysoká.
Na systémech Chantry a Colubris jsme nemohli provést test souběžně v síti se
vyskytujících dat se sedmi hovory a bez QoS. Hovory byly přerušeny, jakmile
začal testovací hardware společnosti VeriWave vysílat data.
Všichni prodejci doporučovali pro přenos hlasu použití mechanismu QoS, a to i
tehdy, jestliže v síti nedochází k přenosu dat. QoS je tedy při přenosu VoIP
přes sítě WLAN nutností.

Přidání QoS do kombinace
Stejně jako v případě měření bez QoS jsme provedli pět testů i s jeho aktivací.
Nejdříve jsme měřili jeden hovor bez zatížení daty a pak šest nebo sedm hovorů
s přenosem konstantních dat UDP rychlostí 1 Mb/s a bez něj.
Po aktivaci QoS jsme očekávali značné zlepšení, ale pouze systém Aruba poskytl
konzistentně výborné výsledky ve všech popsaných testech s podporou QoS.
Dokonce i v nejsložitějším případě (sedm hovorů a současně data) systém Aruba
poskytoval kvalitu hovoru téměř telefonní. S aktivovaným QoS byly přitom na
tomto zařízení mezi nejjednoduššími a nejsložitějšími testovacími scénáři pouze
malé rozdíly.
Implementované mechanismy QoS v ostatních produktech testu přispěly při
současné existenci datového provozu v síti k ochraně kvality hovorů jen velmi
málo. Na druhé straně mechanismy QoS obecně vykonaly dobrou práci, jestliže
docházelo pouze k přenosu hlasu.
Kvalita hlasu se tedy u všech systémů celkově zlepšila v případech, kdy
docházelo pouze k přenosu hlasu. V testech se šesti a sedmi hovory (bez
datového provozu v síti) a aktivovaným QoS dosahovaly testované systémy téměř
telefonní kvality.
Situace se změnila, když jsme do sítě "přidali" data. Se šesti hovory a
aktivními daty spadly u produktu Colubris CN1250 R-hodnoty pod 70 bodů, což
znamená, že dle specifikace ITU by "někteří uživatelé byli nespokojeni". U
přepínače Chantry byla R-hodnota kolem 60, tedy "mnoho uživatelů nespokojeno".
Kromě zjištěných R-hodnot jsme za přítomnosti datového provozu v síti provedli
mnoho subjektivních kontrol kvality hovorů. Slyšeli jsme přitom zřetelná echa,
kolísání a obecně slabou kvalitu zvuku, kdykoliv testovací hardware TestPoint
zahájil generování dat do sítě.
U třech produktů Chantry, Cisco a Colubris byly výsledky horší, pokud jsme se
pokusili o současný přenos sedmi hovorů a dat v síti. Systém BeaconMaster
společnosti Chantry nemohl tento testovací scénář provést, jelikož všech sedm
hovorů spadlo při započetí generování dat. Cisco WLSM dosáhl nízké R-hodnoty
(kolem 50 bodů), při které jsou hovory sotva zřetelné. Navíc během testování na
něm spadly tři hovory ze sedmi. Systém Colubris CN1250 test dokončil, ale
neposkytl dostatek hlasových rámců k výpočtu R-hodnot. Dosažené výsledky
R-hodnot byly u tohoto scénáře vypočteny pouze u hovorů, které zůstaly aktivní
během 30sekundového testu (v případě zařízení Cisco šlo o čtyři hovory místo
sedmi).
Společnost SpectraLink obecně doporučuje realizaci maximálně šesti souběžných
hovorů na jeden přístupový bod oproti námi použitých sedmi. Zúčastněné firmy by
si tedy mohly stěžovat, že náš "sedmihovorový" scénář byl jakýmsi
"přetěžovacím" testem. K tomu se dá říci následující: Za prvé, systémy firem
Chantry a Colubris měly potíže i s doporučeným maximálním počtem šesti hovorů
kombinovaných s daty. Za druhé, systém Aruba zvládl scénář sedmi hovorů se
souběžným datovým provozem. Za třetí, náš nejsložitější test se nikdy nedostal
blízko k hladině přetížení bezdrátového média. Ve všech případech jsme volili
přenos na úrovni maximálně 3 Mb/s, a to včetně hlasu a dat, což není ani
hodnota potřebná pro nasycení bezdrátového kanálu.
Při datovém provozu v síti je na každém přístupovém bodu dle našeho názoru
možné realizovat až sedm hovorů, pokud je na to systém zkonstruován.

Měření zpoždění a kolísání
Zpoždění a fázové kolísání jsou kritickými parametry a jsou zvláště důležité
při manipulaci s hlasem a videem. Jestliže zpoždění či kolísání vzrostou na 50
až 70 milisekund, kvalita hlasu se začíná zhoršovat (viz graf). U šesti hovorů
a přítomnosti konstantních dat v síti jsme u všech systémů naměřili průměrné
zpoždění pod 50 milisekund, ale maximální zpoždění a kolísání dosahovalo mnohem
vyšších hodnot, až na úroveň více než 250 milisekund u systémů Cisco (šest
realizovaných) a Colubris (sedm realizovaných hovorů).
Analýza výsledků získaných TestPointy odhalilo několik důvodů zhoršování
kvality hovorů. Kdykoliv fázové kolísání přesáhne 60 milisekund, začíná trpět
kvalita hlasu. S tím, jak roste maximální zpoždění a fázové kolísání, klesají
R-hodnoty a to platí i pro hovory, které přežily náš třicetisekundový test.
Jestliže hodnoty zpoždění a kolísání narostou příliš, pak hovory prostě spadnou.

Zdvojení přístupových bodů
Pomůže vyřešit naše problémy zařazení více přístupových bodů? Znovu jsme
provedli všechny naše testy na dvou přístupových bodech s polovinou telefonů
přiřazených každému přístupovému bodu.
Se dvěma access pointy byly R-hodnoty značně vyšší. To není překvapivé, uvážíme-
li, že každý z nich vykonává polovinu práce ve srovnání s první sadou testů.
Průměrné zpoždění se také zvýšilo, což jsme očekávali, jelikož byla do
přenosové trasy přidána další komponenta.
I když to znamená, že výkon se může v případě použití více přístupových bodů
zvýšit, také to nastoluje několik problémů. Zejména jde o stoupají náklady. Za
druhé, bezdrátové spektrum je omezené a závislé na poloze a příliš mnoho
přístupových bodů se bude vzájemně rušit. Za třetí, výkon nebyl dokonalý ani
při využití dvou přístupových bodů a za přítomnosti dat v síti došlo k
vypadnutí několika hovorů.
S mobilními pracovníky nemůžete odhadnout, kolik uživatelů se pokusí spojit s
daným přístupovým bodem v určitém čase. Každý přístupový bod má bod saturace a
naše výsledky naznačují, že tento bod je při přidání přenosu hlasu relativně
nízko.

Roamujte, odvážíte-li se
Mobilita hlasu je hlavním hnacím prvkem pro nasazení bezdrátových sítí. Právě
tak, jak se jejich uživatelé pohybují z jedné oblasti pokrytí do druhé, budou
chtít postupovat uživatelé bezdrátových handsetů.
Při prověřování schopností přesměrování jsme měřili čas, který hovor potřeboval
pro migraci z jednoho přístupového bodu na druhý. Také jsme zaznamenávali
R-hodnotu, zpoždění a fázové kolísání. Abychom přinutili handsety k roamingu,
vypnuli jsme první přístupový bod. Tato námi zvolená metoda vyvolala námitky u
dvou výrobců Chantry a Colubris. Zástupci společnosti Chantry tvrdili, že
schopnosti přesměrování jsou u jejího produktu pro případ, kdy se uživatel
fyzicky přesune z jednoho místa na druhé (a ne pro scénář, kdy dojde ke ztrátě
napájení daného přístupového bodu).
I když by bylo vhodné testovat roaming za zmíněné podmínky, v naší laboratoři o
velikosti 100 metrů čtverečních jsme nebyli schopni dosáhnout dostatečné
vzdálenosti mezi přístupovými body. Ztráta napájení je reálný (i když
mimořádný) jev; jestliže přístupový bod selže z jakéhokoliv důvodu, systém WLAN
musí beze ztrát převést připojené uživatele na nejbližší alternativu.
Podobně jako v předchozích testech jsme i měření roamingu prováděli v
konfiguraci zahrnující jeden, šest a sedm hovorů s generováním dat do sítě a
bez nich. Společnost Cisco měla důvod být s dosaženým časem roamingu 0,433
sekund pyšná na výsledek v případě jednoho uskutečněného hovoru, přičemž
všechny systémy provedly přesměrování jednoho hovoru v čase kolem 0,5 sekund
(viz graf). Prodleva 0,5 sekundy je přitom slyšitelná lidským uchem, stejně
jako prodleva kolem 70 milisekund a delší.
Aruba v testech přesměrování excelovala. Její průměrné časy přepnutí se
pohybovaly v rozmezí od asi 0,5 sekundy pro jeden hovor až po více než 1
sekundu u scénáře se sedmi hovory a současné přítomnosti dat v síti. I když
takového zpoždění si telefonující všimnou, pořád šlo o nejlepší výkon ze všech
testovaných produktů.
V případě produktu Cisco jsme vzhledem k časové náročnosti provedli pouze testy
se sedmi hovory. Průměrná doba přesměrování se zde zdvojnásobila z hodnoty
0,433 u jednoho na 1,053 sekundy u sedmi hovorů a pak se prudce zvýšila na
4,324 sekundy u stejného počtu hovorů, ale s datovým provozem. Colubris byl
schopen přesměrování jen se šesti hovory. V případě realizace sedmi hovorů jsme
nebyli schopni zabránit některým hovorům v předčasném roamingu na druhý
přístupový bod. I tak zůstaly dosažené časy za očekáváním přesměrování trvalo
více než 5 sekund bez dat a asi 2 sekundy s daty v síti.
Systém Beacon Master společnosti Chantry nebyl schopen testu se šesti ani sedmi
hovory, dokonce ani ve chvíli, kdy jsme síť nezatěžovali daty (hovory, než
provedly roaming, padaly). Za účelem řešení tohoto problému jsme snižovali
počet hovorů, abychom poznali, zda jde o problém se zatížením. Ukázalo se, že
jsme se nemýlili: v našem scénáři s vypnutým napájením byl BeaconMaster schopen
přesměrovat pouze dva hovory. Doba přesměrování u těchto dvou hovorů byla
podobná jako v případě jednoho, ale tyto výsledky zde neprezentujeme z důvodu o
mnoho nižšího počtu zvládnutých hovorů než u ostatních produktů.
Nový testovací systém společnosti VeriWave nám také pomohl rozlišit roaming na
spojovací vrstvě 802.11 a na aplikační vrstvě, a výsledky byly překvapivé. V
mnoha případech vedlo zpoždění i několika desítek milisekund při roamingu na
vrstvě spojů 802.11 ke zpožděním cca 10 sekund nebo delším na aplikační vrstvě.
Dokonce inženýři zúčastněných firem byli velmi překvapeni enormním rozdílem
výsledků měření na vrstvě 2 a 7. Skutečnost, že i malé problémy na 2. vrstvě
měly vážné důsledky na aplikační vrstvu, zdůrazňuje potřebu korektních
implementací 802.11.

Vzdálený roaming
Jelikož přepínače WLAN mohou obsluhovat přístupové body na vzdálených místech,
chtěli jsme také vědět, zda bude doba přesměrování a kvalita hovoru ovlivněna,
jsou-li přístupové body na jiných místech než přepínače. Například bude-li se
doba roamingu lišit, bude-li přepínač WLAN v Bostonu a uživatel přesměrován
mezi dvěma přístupovými body v Los Angeles.
Znovu jsme tedy provedli testy přesměrování, tentokrát pomocí generátor/
analyzátoru přenosu AX/4000 společnosti Spirent Communications (došlo k
zavedení obousměrného 100ms zpoždění). To je zhruba zpoždění, ke kterému
dochází při přenosu mezi Bostonem a Los Angeles.
Test jsme dokončili pouze se systémy Aruba a Cisco. Systém BeaconMaster
společnosti Chantry nebyl schopen udržet šest nebo sedm současných hovorů.
Colubris, jelikož se skládá z přístupového bodu, ale ne z přepínače, jsme
vyřadili z testu. Dálkový roaming jsme prověřovali sedmi hovory (nedostatek
času nám zabránil v testování šesti hovorů u systému Cisco).
Bez současného přenosu dat v síti byly dosažené časy místního a dálkového
roamingu u obou systémů stejné (viz graf). Se současným přenosem dat vzrostl u
systému Aruba potřebný čas pro přesměrování z asi 1 sekundy v místním případě
na asi 3,5 sekundy při uplatnění "dálkového" scénáře. U produktu Cisco byl
oproti očekávání výsledek u vzdáleného roamingu nižší než u místního testu.
Tyto výsledky jsme nebyli schopni vysvětlit, ale alespoň potvrzují tvrzení
společnosti Cisco, že přístupové body jsou schopny "předem ověřit" klienty, což
nemá za následek žádné výkonové zpoždění u přístupových bodů umístěných ve
vzdálených lokacích.

A co teď?
Je možné, že produkty vybavené podporou QoS v rámci připravované normy 802.11e
si poradí lépe s upřednostňováním provozu, než ukázaly výsledky našich testů.
Všichni výrobci přitom zdůrazňují, že vývoj produktů umožňující VoIP přes
bezdrátové sítě je teprve v počátcích. Ostatně tomu odpovídají i výsledky
našich testů a jednoznačně signalizují, že je zde skutečně prostor pro značné
zlepšení. Pro síťové správce, kteří v blízké budoucnosti chtějí přenášet VoIP
přes bezdrátové sítě, existují nyní tři možnosti: uskutečňovat velmi málo
hovorů, vůbec nepřenášet data nebo se poohlédnout po zařízení, jako je
například to, které nabízí společnost Aruba a které v našem přehledu dosáhlo
nejlepších výsledků.


Jak probíhalo testování
Testování prováděli naši američtí kolegové z NetworkWorldu, kteří k účasti
vyzvali celkem 18 výrobců: Airespace, Arubu, Avayu, Bluesocket, Chantry (po
skončení tohoto testu koupená Siemensem), Cisco, Colubris, Enterasys Networks,
Extreme Networks, Foundry Networks, Legru, Meru Networks, Nortel, Proxim,
Reefedge, Symbol, Trapeze and Vernier. Čtyři prodejci Aruba, Chantry (dnes
Siemens), Cisco a Colubris nabídku přijali. Cílem tohoto testu bylo zjistit,
jak si stojí nastupující generace produktů zajišťujících přenos hlasu přes
bezdrátové sítě. Kolegové přitom hlavně zkoumali kvalitu hlasu přenášených
hovorů a možnosti a časy potřebné k různým formám přesměrování. Speciálně pro
tento projekt sestavili testovací systém, jenž se skládal ze dvou přístupových
bodů podporujících standard 802.11b a (volitelně) z přepínače nebo směrovače
propojujícího přístupové body. Kromě toho měli dále k dispozici 14 bezdrátových
handsetů a SVP Server H.323 gateway firmy SpectraLink a dále testovací a měřicí
zařízení společnosti VeriWave. Při některých testech roamingu ještě používali
generátor AX/4000 společnosti Spirent Communications.
Společnost VeriWave přitom speciálně pro tento projekt vyvinula testovací sadu
VoIP Analysis Suite. Tato aplikace odvozuje kvalitu zvuku pomocí R-hodnot, což
je specifikace ITU odvozená z měření ztracených paketů, zpoždění a fázového
kolísání. Software VeriWave přitom R-hodnotu počítá z přímého měření těchto
parametrů. Tento nástroj je také schopen měřit časy roamingu.
Jak je uvedeno ve specifikaci pro R-hodnoty, existuje silná vazba mezi
subjektivními metodami vyhodnocení hlasu, jakou je například bodová stupnice
MOS (Mean Opinion Score; hodnocení 1-5) a R-hodnotami. Kvalitu hlasu odborníci
z NetworkWorldu měřili za různých podmínek: s aktivovanou a deaktivovanou
podporou QoS, se zatěžováním sítě konstantními daty i bez nich a se všemi
hovory realizovanými přes jeden nebo přes dva přístupové body a přepínač.
Nejjednodušší testy byly založeny na jednom přístupovém bodě s deaktivovanou
QoS. Následně byl realizován jeden hovor, přičemž kvalita přenášeného hlasu
byla v této chvíli měřena po dobu 30 sekund. Jelikož handsety firmy SpectraLink
používají k přenosu hlasu zvukové kodeky G.711, jimi spotřebovaná šířka pásma
byla konstantní bez ohledu na velikost šumu na lince. Jeden hovor vygeneruje
poměrně malý tok dat asi 67 Kb/s v každém směru, nebo 134 Kb/s v jednom kanálu
802.11b a tak nebyl proveden test v konfiguraci jednoho hovoru a s přidanými
konstantními daty. V tomto testu kolegové měřili R-hodnotu, průměrné i
maximální zpoždění a fázové kolísání.
Další testy probíhaly s využitím šesti a sedmi hovorů a se zatížením sítě
konstantními daty a bez nich. Ve scénáři s daty nakonfigurovali testovací
nástroj VeriWave (na obrázku vpravo nahoře) tak, aby generoval proud paketů
protokolu User Datagram Protocol (UDP) rychlostí 1 Mb/s. Poté aktivovali
podporu QoS a následně opakovali všechny varianty testu. Jakmile skončili,
provedli znovu všechny testy s QoS i bez ní pomocí dvou přístupových bodů,
přičemž na každém z nich byla připojena polovina handsetů. Testování
přesměrování začalo se všemi handsety připojenými k jednomu přístupovému bodu a
uskutečněním hovorů. Poté byl zapojen druhý přístupový bod, přičemž si ověřili,
že u žádného handsetu ještě před zahájením testu nedošlo k přesměrování.
Jakmile bylo připraveno testovací měření, došlo k vypnutí napájení prvního
přístupového bodu, čímž donutili všechny handsety k přesměrování na druhý
přístupový bod.
Testovací zařízení VeriWave následně změřilo čas přesměrování na aplikační
vrstvě; zaznamenávalo interval mezi posledním paketem hovoru na prvním
přístupovém bodě a prvním paketem druhého telefonu na druhém přístupovém bodě.
Měření na aplikační vrstvě zajišťovalo, že přístupový bod musel nejen přepojit
handsety, ale také provést opětovnou synchronizaci s volacím serverem
SpectraLinku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.