Hledání neformální organizační struktury

Sociální software je schopen v rámci firmy odhalit skutečné experty na vybrané záležitosti. Před navržením nový...


Sociální software je schopen v rámci firmy odhalit skutečné experty na vybrané
záležitosti.

Před navržením nových cest přes park, univerzitní kampus či kancelářský areál
každý zkušený architekt nejprve studuje, kudy lidé přirozeně chodí. Tak může
nalézt nejlepší cesty mezi oblíbenými místy. O fungování organizace mohou zase
mnohé napovědět cesty e-mailů.
Bernardo Huberman, výzkumník z firmy Hewlett-Packard, společně se svým týmem z
Centra výzkumu systémů v laboratořích HP používá stejnou strategii jako
architekti ale právě v oblasti e-mailů. Studují, jak elektronická pošta koluje
organizacemi. Cílem je objevit přirozená společenství se stejnými zájmy, která
lze využít pro kvalitnější rozhodování a pro přesnější obchodní prognózy.
Za použití algoritmu, který měří míru důležitosti jednotlivců v sociální síti,
vyhodnotil Huberman a jeho tým statisíce e-mailových zpráv a jejich cesty mezi
určitými divizemi HP. Zjistili, že každodenní práce bývá často vykonávána
samovolně vzniklými týmy lidí, které nefigurují jako skupiny na formálním
organizačním schématu. Přišli proto s teorií, že členové těchto skupin ve
skutečnosti vytvořili týmy expertů, jimiž provedená obchodní rozhodnutí by byla
lepší než rozhodnutí formálních expertů.
Aby tuto teorii ověřili, Huberman a jeho spolupracovníci požádali 15 manažerů
rozmístěných různě po světě, aby vsadili na velikost měsíčního obratu a zisku
některé divize HP. Výzkumný tým vyvinul algoritmus hodnotící změny v postoji
manažerů vzhledem k riziku. Jako stimulaci Huberman poskytoval manažerům menší
obnos peněz, který se zvyšoval nebo snižoval v závislosti na přesnosti jejich
odhadů.

Přesné odhady
Nakonec skupina manažerů dlouhodobě předpovídala finanční výsledky přesněji než
expertní finanční softwarový nástroj, který divize používala pro prognózy
vývoje.
Huberman tvrdí, že by se test mohl provést také tak, že by se neformální
skupina přiměla k soutěži s formální skupinou. Důvodem je to, že informace
použité pro predikci obchodních výsledků pak budou pravděpodobně získány od
těch nejlepších pracovníků, třebaže jejich pracovní zařazení nemusí odrážet
vysokou úroveň jejich znalostí.
Dále podotýká, že pro motivaci neoficiálních expertů stačí i nepatrné pobídky.
"Jen přidání trochy peněz méně než 100 dolarů způsobí, že se lidé začnou chovat
jinak," prohlašuje Huberman. A navíc peníze podle něj ani nejsou nezbytným
požadavkem. "Lidem ve firmách jde o jejich statut. Pokud budou předpovídat
dobře, oslovujte je vévodo či barone. Existují i jiné způsoby jak zvýšit
prestiž člověka než finance," dodává s nadsázkou.
Brian Whitworth, výzkumník a přednášející v oboru informačních systémů na
Institute of Technology v Newarku, napsal několik článků na téma sociální
software. Podle něho Hubermanovy myšlenky a práce využívají sociální prostředí
internetu.
"Lidé tradičně nahlíželi na internet pouze jako na fyzický systém. Ale ve
skutečnosti jde o kombinaci fyzického a sociálního systému, protože fyzická síť
propojuje lidi," vysvětluje Whitworth.
"Huberman využívá znalosti o interakcích mezi lidmi spojenými přes internet,"
říká Whitworth. Věří, že toto období je předurčeno, aby se stalo dekádou
sociální informatiky, kde každý software bude alespoň jako v Hubermanově modelu
takzvaně "group aware" (uvědomující si skupinu lidí), když už ne přímo
groupwarem.
Huberman říká, že má vizi vytvoření podnikového znalostního navigátora, který
by organizacím umožnil sbírat všechny znalosti v lidských hlavách, tedy ne
pouze to, co je v dokumentech uložených někde na serveru. Zájmová společenství
a odborné kvality jednotlivců by přitom podle něj bylo možno vyhledávat nejen
studiem toků e-mailů, ale také studiem, jaké druhy dokumentů lidé využívají a
které webové stránky navštěvují. Hubermanův tým vyvinul peer-to-peer systém,
který automaticky vytváří profily uživatelů na základě těchto aktivit a který
je uchovává v jejich počítači. Tak se uživatelé mohou dostat k neoficiálním
expertům.

Neoficiální experti
Chce-li někdo ve vaší organizaci například znát dobrou restauraci v Pekingu,
systém automaticky pošle příslušný dotaz pouze těm zaměstnancům, jejichž profil
odpovídá požadavku. Pravděpodobnými kandidáty by mohli být lidé, jejichž
dokumenty prozrazují cesty do Číny nebo jejichž záznamy v osobním oddělení
uvádějí znalost čínštiny.
"Tímto způsobem se znalosti deklarují automaticky," vysvětluje Huberman.
"Někteří lidé podobné systémy označují jako sociální software. Co se snažíme
dělat, je využít síly toho, co je vlastně zřejmé. Jde nám vlastně o to, abychom
nalezli všechny implicitní znalosti a použili je zajímavými způsoby,"
vysvětluje.
"Pro začátek by společnosti mohly tuto techniku využít pro pochopení toho, jak
je práce skutečně prováděna v protikladu k tomu, jak je společnost formálně
organizována," konstatuje Huberman. Informace z různých zájmových společenství
by podle jeho slov následně mohly být použity pro doplnění znalostí známých
expertů. Například vědec z oblasti medicíny může být schopen předpovědět
propuknutí určité choroby s předstihem díky studiu modelů nakupování určitého
léku v lékárnách.
Huberman ale uznává, že zde vyvstávají určité problematické otázky týkající se
soukromí, které je třeba vyřešit, aby se jeho technologie mohla běžně používat.
V organizaci ale obecně patří všechny e-maily pouze jí, což je důvod, proč bude
jeho technologie pravděpodobně využita firmami. Alespoň zpočátku.
Huberman uvádí, že HP zažádala o patent na všechny algoritmy vyvinuté v rámci
jeho výzkumu sociálního softwaru. V jaké podobě se objeví na trhu, se ale
teprve uvidí. Kromě pomoci HP v řízení jejího vlastního podnikání by se mohly
za rok nebo za dva dostat do podoby služeb pro komerční prodej.
"Jednou velkou otázkou ale je: Platili byste za jejich použití?" uzavírá
Huberman.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.