Hledání produktivity

Stejně jako řada dalších ekonomických kategorií prodělává i problematika měření produktivity v době informačníh...


Stejně jako řada dalších ekonomických kategorií prodělává i problematika měření
produktivity v době informačního věku zásadní změny.
Americké firmy jen zřídka podávají informace o své produktivitě, i když ji
obvykle deklarují jako jeden ze svých klíčových cílů. Běžné účetnictví je více
zaměřeno na údaje zajímavé pro řadové akcionáře, mnohem méně informací obsahuje
pro ty, kteří by chtěli hlouběji porozumět tomu, jak společnost roste a
prosperuje.
Každoroční zpráva magazínu Forbes přináší žebříček amerických firem na základě
jejich produktivity. Měřítkem produktivity je v tomto případě výše zisku lomená
počtem zaměstnanců. To však může být zavádějící. Řada těchto společností např.
používá pro mnohé ze svých činností služeb externích organizací
Nejčastěji se produktivita firmy v současné době měří pomocí kapitálových
položek, jako je návratnost nákladů, návratnost investic či návratnost na
akcii. Tento přístup k měření produktivity je od základu špatný z řady důvodů.
Kapitál už nepředstavuje tu nejdůležitější položku pro fungování moderní
výrobní společnosti. Jenom 130 ze 1 605 "hlavních" amerických průmyslových
korporací, případně 8,1 % ze všech korporací v USA, má vyšší hodnotu svého
"fyzického" kapitálu nežli hodnotu intelektuálního kapitálu. Firmy, kde stále
ještě dosahuje vyšší hodnoty tradiční "hmotný" kapitál, jsou prakticky bez
výjimky prvovýrobci oceli.
Nejvýznamnějším vlastnictvím firmy se tak stávají lidé a vztahy, které
vytvářejí, ať už v rámci firmy či mimo ni. Abychom tedy mohli srovnávat
produktivitu firem, musíme vzít v úvahu všechno, co ovlivňuje schopnost
společnosti přinášet bohatství svým akcionářům. Skutečný růst produktivity je
důsledkem řady faktorů počínaje vlastnictvím půdy, kapitálem, přes kvalitu
zaměstnanců až po informace a data, kterými firma disponuje. Jakmile jeden z
těchto faktorů izolujeme, dojdeme vždy k mylným závěrům.
Důležitý je tedy komplexní přístup, který zohledňuje rozhodující vliv
informačního managementu, ovšem nepomíjí žádný z ostatních faktorů.
V sázce je strašně moc. Zdravý vývoj kapitálového trhu i vyrovnanost
federálního rozpočtu, to vše závisí na trvalém růstu produktivity.
Předpoklady, že informační technologie přinesou zvýšení produktivity,
opravňovaly k doporučením investovat do IT. Současná víra v přechod na
elektronický obchod je založena rovněž na předpokladu, že IT přinášejí firmám
nové možnosti nárůstu produktivity a potažmo zisků. Ovšem nebudeme-li mít
adekvátní způsob jak monitorovat a měřit produktivitu firem, není
pravděpodobné, že obrovské investice do e-komerce přinesou očekávané výsledky.
Informační management
Je jen otázkou času, kdy bude vedení podniku nuceno obrátit pozornost k
informačnímu managementu, jak je patrné ze vzrůstajícího důrazu kladeného na
celkové snižování nákladů, efektivní řízení kapitálových toků a úspory
prostřednictvím fúzí.
Ve všech těchto případech hrají klíčovou, ne-li zásadní roli IT. Aby bylo
jejich využití efektivní, musíme si zodpovědět následující otázky:
Pomohou informační technologie ke zvýšení produktivity informačních zdrojů
firmy?
Jak bude společnost profitovat z investic do změn manažerských procesů a do
zvyšování kvalifikace zaměstnanců?
Jaká nová měřítka efektivity jsou zapotřebí k tomu, aby byl management firmy
vybaven indikátory pro kvalifikovaná rozhodnutí o investicích do IT, o vhodném
školení pracovníků, o marketingových iniciativách a o zlepšení byznys procesů?
Jak měřit "náklady
na informace"
V zásadě můžeme říci, že z nákladů firmy odečteme vše, co představuje náklady
na dodávku zboží a služeb zákazníkovi. To ostatní, co zbývá, můžeme definovat
jako náklady na informační management. Ty zahrnují všechny náklady na vnitřní
koordinaci tedy náklady na personalistiku, finance a vnitropodnikový marketing.
Zahrnují i náklady na školení zaměstnanců, podniková setkání a veškeré náklady
na IT, které nejsou zahrnuty v ceně prodaného zboží.
Podle této definice sem patří i náklady na vytváření a udržování vnějších
vztahů tedy náklady na marketing, inzerci, lobbing, náklady spojené s
přizpůsobením produkce předpisům a zákonům a také všechny náklady spojené s
budováním dobrých kontaktů s dodavateli a zákazníky.
Důvodem, proč zde mluvíme o nutnosti analýzy produktivity ve věku informací, je
snaha obrátit pozornost od samotných IT k těm, kteří je řídí a organizují. Klíč
k dosažení dobrých obchodních výsledků na základě investic do IT leží v
definování přínosů moderních technologií k plnění byznys plánu. Tato vazba musí
být naprosto transparentní a musí být zcela zřejmé, jak nové IT přispějí k
překonání současných problémů a jak přispějí k budoucímu rozvoji a ziskům firmy.
V budoucnu musíme hodnotit přínos IT s ohledem na zvyšování hodnoty
intelektuálního kapitálu firmy a tím na zvyšování její produktivity.
9 2181 / jafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.