Hodně dat, málo informací a skoro žádné znalosti?

Věřím, a zkušenosti to dokazují, že úspěch v projektech informačních systémů přichází tehdy, když opustíme lo...


Věřím, a zkušenosti to dokazují, že úspěch v projektech informačních systémů
přichází tehdy, když opustíme lokální pohled na věc a začneme uvažovat
multifunkčně a multidisciplinárně s vědomím vztahu částí k celku a současně
celku k částem. Stejně tak se mnohé vyjasní, uvědomíme-li si, že informační
technologie jsou tady kvůli informacím, nikoliv kvůli technologiím.
Tento všeobecný posun v myšlení potvrzuje přechod od funkčních k procesním
implementacím transakčně založených systémů, rozšíření analytických systémů,
důraz na řízení toku informací, na vazby a souvislosti mezi informacemi, a v
neposlední řadě na vznik řady iniciativ nazývaných souhrnně management znalostí
(knowledge management). Management znalostí organizace je komplexním programem,
který dává návod, jak zvýšit využití potenciálu informací uložených v
informačních systémech a zúročit znalosti pracovníků organizace.
Knowledge management nový pojem s dlouhou historií
Dovolím si tvrdit, že řízení znalostí je disciplína stará jako lidstvo samo.
Dávno existovaly mechanismy dialogu uvnitř "rady starších", známe způsoby
uchovávání znalostí např. v lidových bajkách i v pohádkách a v různých
moudrostech. Na předávání informací a znalostí jsou založeny systémy školství.
Rozpoznáním znalostí se zabývá od poloviny tohoto století systémové a znalostní
inženýrství. Zažili jsme popularitu expertních systémů a systémů umělé
inteligence.
Informační a/nebo znalostní management?
Termín "knowledge management" vzniká jako dvojník k termínu "information
management" a v tomto kontextu lze chápat jeho novost. Informační management
prodělal vývoj od řízení rozvoje informačních systémů k řízení informací
uložených v informačních systémech. Management znalostí pak indikuje další
posun důrazu na informační obsah nejen uložený v provozně-transakčních
systémech, ale aktivně zpracovaný pomocí řady nově vznikajících informačních
technologií, označovaných někdy jako znalostní technologie. Management znalostí
je součástí vývoje informačního managementu a představuje vyšší úroveň práce se
znalostně obohacenými informacemi. Málo lidí si však uvědomuje, že bez
zvládnutí managementu informací nelze být úspěšný při managementu znalostí.
Umožňující role digitálních technologií
Digitální technologie sehrávají v oblasti managementu znalostí umožňující roli.
Bez nich by nebylo možné informace ukládat, analyzovat ani vytvářet prostředí
pro osvojení znalostí a jejich přenos. Důležitým katalyzátorem vzniku pojmu
"knowledge management" je probíhající konvergence digitálních technologií
informačních, komunikačních a mediálních. Bohužel však, jako vždy, celá řada IT
dodavatelů "naskočila na správný proud" a pod visačkou "knowledge management"
je schopna vám dodat téměř cokoliv.
Definice managementu znalostí
Přestože pojem managementu znalostí není ustálen, všichni se shodují na tom, že
jeho cílem je maximalizace využití intelektuálního kapitálu a zvýšení
výkonnosti organizace. To samo o sobě naznačuje, že v managementu znalostí se
propojuje strategický pohled na podnikání organizace s lidským potenciálem. Od
informačních technologií se logicky očekává, že podpoří realizaci této
maximalizační úlohy. V oblasti řízení iniciativ managementu znalostí se
většinou vychází ze zkušeností a praktik informačního managementu.
Znalost
Pojem "znalost" se stává natolik populární, že je užíván jako marketingová
nálepka na produkty, které se znalostmi mají málo společného. Znalost je zdroj,
jenž nemůže být zařazen do pořadače, protože má různý význam a hodnotu v různém
kontextu, a musí být tudíž aplikován odlišně v čase a odlišně pro různé lidi,
týmy a organizace. Znalosti vznikají zasazením množství informací do kontextu,
jsou tedy definovány v kontextu jiných informací, vyvíjejí se a nejsou konečné,
a proto jsou obtížněji přenositelné než informace. Znalost znamená více než
obdržení informací, zahrnuje do práce s informacemi předpoklady a zkušenosti.
Intelektuální kapitál
Intelektuálním kapitálem rozumíme zejména:
lznalosti a informace uložené v hlavách zaměstnanců organizace, což zahrnuje
informace o klientech a zákaznících, produktech a službách, vlastní organizaci
a konkurenci
linformace obsažené v OLTP a OLAP databázích informačních systémů organizace
lorganizací používané procesy, zpravidla zabudované do procesně orientovaných
aplikací
lpravidla uložená do business logiky podnikových aplikací
lvnímání zákazníků a jejich znalosti o organizaci
Management znalostí
Management znalostí představuje strategickou aplikaci intelektuálního kapitálu
organizace, vycházející z rozpoznaných zkušeností a znalostí pracovníků
organizace a relevantních informačních zdrojů uvnitř a vně organizace a z
poznaného vlivu znalostí na zvýšení výkonnosti a ziskovosti organizace.
Znalostní prostředí je tvořeno podnikatelskými procesy, informační a
komunikační technologií a organizační kulturou.

Mezi základní okruhy otázek managementu znalostí patří:
Jak využít značného množství dat, nahromaděné ve vybudovaných informačních
systémech?
Jak uchovávat firemní know-how a zkušenosti a znalosti pracovníků?
Jak vytvořit firemní kulturu tak, aby pracovníci efektivně sdíleli informace?
Jak získat převahu ve znalostech oproti konkurenci?
Jak profilovat správné informace a znalosti na pracovníky?
Jak zabránit informačnímu přetížení?
Jak ochránit znalosti firmy před konkurencí?
Jak uchopit management znalostí
Jak vyplývá ze samotné definice managementu znalostí, je třeba jej uchopit v
několika rovinách:
a)strategické
b)procesní
c)řídicí
d)personálně-organizační
e)technicko-technologické (nosiče systému)
V následujících podkapitolách jsou rozebrány jednotlivé roviny podrobněji.
Znalostní strategie
Znalostní strategie vytváří kostru zajišťující, že všechny roviny managementu
znalostí organizace budou zasazeny do celkového konzistentního kontextu a budou
řízeny směrem shora dolů. Zároveň zajišťuje vrcholovému managementu možnost
nastavit priority a mechanismy zpětných vazeb, které se samy o sobě považují za
klíčový prvek managementu znalostí.
Znalostní strategie typicky obsahuje (na horní úrovni rozlišení):
Zhodnocení současného systému znalostí organizace
Vychází se z klasické systémové analýzy, soustředěné zejména na:
lBenchmarking dosažené úrovně informačního managementu. Tím získáme informace o
tom, na jaké úrovni se v řetězci data-informace-znalosti nacházíme. Součástí
benchmarkingu je rekapitulace současné informační strategie, zasazené do
kontextu podnikatelské strategie organizace.
lMapování interních zdrojů informací a znalostí. Patří mezi ně jak zdroje v
digitální podobě, tak lidské zdroje, neformální autority a neformální komunity
uvnitř společnosti.
lMapování externích zdrojů informací a znalostí. Sem patří jak informace
čerpané např. z novin či Inertnetu, tak externí školení prováděná pro
management firmy.
lStanovení základních informačních a znalostních toků ve vazbě na business
procesy. Patří sem i znalostní řetězce od zákazníků, dodavatelů, aliančních
partnerů a konkurence. Existující toky znalostí bývají většinou roztříštěné a
navzájem neprovázané. Okamžité zlepšení se většinou dá docílit doplněním mezer
v již existujících, avšak přerušených znalostních řetězcích.
lIdentifikace dosažených výsledků v oblasti managementu znalostí. Patří sem
např. patenty vlastněné organizací, nové produkty, popř. zkrácené inovační
cykly, nové služby. Přestože znalosti uplatněné při vývoji nových produktů
nemusí být definovatelné a měřitelné, výsledky jejich uplatnění jsou
hmatatelné. Patří sem rovněž firemní reputace a všechny ostatní části
intelektuálního kapitálu organizace.
lIdentifikace investic do intelektuálního kapitálu. Je potřeba zjistit, kolik
stojí např. školení zaměstnanců, kolik stojí investice do analytických systémů
a technických systémů pro sdílení informací, např. groupware. Kolik bylo
investováno do získání informací o konkurenci, jaké byly provedeny strategické
analýzy, nebo např. kolik stojí organizaci externí přísun informací. Musíme též
zjistit, jaká je úroveň vzdělání pracovníků organizace. Na základě výše těchto
investic můžeme usuzovat na důležitost managementu znalostí v organizaci.
Definice cílů a očekávaných výstupů při jejich dosažení
Cíle se definují ve vazbě na podnikatelské záměry organizace. Cíle je nezbytné
stanovit tak, aby z nich měli prospěch samotní zaměstnanci, nejen organizace
jako celek. Management znalostí se soustřeďuje nejen na měřitelné a hmatatelné
hodnoty a přínosy, ale oceňuje i věci, u nichž se nepředpokládá měření jejich
hodnot a přesto tuto hodnotu představují. U těch cílů, kde lze jen velmi
obtížně stanovit měřitelnost jejich dosažení, se u managementu znalostí
osvědčuje náhrada měřítek výstupy, bez kterých by nebylo možné stanovených cílů
dosáhnout.
Návrh budoucí podoby systému znalostí organizace
Jedná se v podstatě o průmět cílů a plánovaných výstupů, stanovených v
předchozím kroku, na stávající podobu znalostního systému. Výsledkem je nová
podoba systému znalostí zpracovaná v obdobné struktuře, jaká byla zkoumána při
zhodnocení současného stavu systému znalostí organizace. Klíčové je navržení
budoucích interních a externích zdrojů informací a znalostí, a stanovení
budoucí podoby informačních a znalostních toků v organizaci.
Novým prvkem při návrhu budoucí podoby sytému znalostí organizace bývá
vyhledání genetického kódu systému. Genetický kód předurčuje přirozené chování
systému a má hodně společného s firemní kulturou a firemními hodnotami. Právě
iniciativy managementu znalostí jsou vedeny k vytvoření nového genetického kódu
znalostního systému, postaveného na sdílení informací a znalostí v
celopodnikovém měřítku.
Plán iniciativ managementu znalostí
Obrazem znalostní strategie v řídicí operativní rovině je celkový program,
který je realizován dílčími iniciativami managementu znalostí. Inicicativy v
oblasti managementu znalostí vyžadují, jako obecně všechny, které chtějí být
úspěšné, jasně definovaný rámec projektu. Zejména věcný, časový a finanční
rozsah a cíle, kterých chceme dosáhnout. Dílčí cíle je dobré stanovit v
měřitelné podobě. Projekty vedou k vypracování změn v dosavadní informační
strategii, neboť je do ní třeba zařadit nové informační, komunikační a
znalostní technologie.
Plán odměňování a motivace zaměstnanců a pracovních týmů
Znalostní management je mnohem více o lidech a jejich zkušenostech než
informační management. Praxe ukazuje, že pracovníky je třeba podporovat a
motivovat ke změně chování a k novému přístupu ve využití jejich znalostního
potenciálu. Nikdo své znalosti nedává bez motivace k dispozici ostatním,
protože by mohla být ohrožena hodnota jeho vlastní pracovní síly. Pokud však
jsou pracovníci hodnoceni podle schopnosti předávat své zkušenosti ostatním,
stává se management znalostí organickou součástí jejich práce.
Informační a znalostní procesy

Podle mých zkušeností je účelné stanovit tři základní kategorie procesů:
1.Datové procesy
2.Informační procesy
3.Znalostní procesy
Jak jsme se výše zmínili, podle toho, které kategorie procesů a jak jsou ve
společnosti řízeny, usuzujeme na úroveň informačního managementu. Z hlediska
managementu znalostí zdůrazněme, že základní chybou je představa o zavedení
procesů spadajících pod management znalostí při současné absenci procesů
informačních. Řada společností chce řídit svoje znalosti, a přitom nedospěla
ani k systémovému řízení informací. Je to stejný paradox, jako implementovat
analytické nástroje pro transformaci dat do informací a zapomenout na nezbytné
datové zdroje. Na úroveň managementu znalostí se musíme propracovat přes
management dat a informací.
Datové procesy
Daty označujeme veškeré údaje, bez ohledu na jejich informační obsah. Datové
procesy vycházejí z filtrace empirických, nejčastěji fyzicky měřitelných údajů.
Filtrace představuje účelový selektivní průmět disponibilních dat do databáze
organizace. Tím se definuje prvotní datová základna. Tato základna je
doplňována odvozovacími procesy o data, která lze algoritmicky určitě odvodit z
prvotních elementárních dat.
Informační procesy
Informace odstraňují míru neurčitosti u příjemce, sdělují něco nového a
vznikají spojováním dat navzájem. Informační procesy spojují prvotní a odvozená
data do agregovaných údajů s vyšší vypovídací hodnotou, čímž vznikají informace
odstraňující míru neurčitosti u příjemce. Analýzou souvisejících informací a
jejich sdílením se dospěje k pravidlům aplikovatelným na situace podmíněné
zjištěnými vazbami a souvislostmi mezi informacemi, včetně jimi dosaženého
informačního obsahu. Pravidla bývají ještě algoritmicky vyjádřitelná a řadí se
obvykle mezi explicitní znalosti.
Znalostní procesy
Zasadíme-li získané informace a pravidla do kontextu jiných informací a
pravidel, dospějeme ke znalostem. Analýzou hodnot zjištěných a osvojených
znalostí dospějeme k systému provázaných pravidel, tvořících filozofii chování
organizace. Filozofie je chápána jako systematický přístup k zásadám fungování
organizace, založený na hodnotách a přínosech. Je založena na přesvědčení,
předpokladech a teoriích postavených na znalostech o dané problematice.
Obecně se dá říci, že znalostní procesy pracují s "měkkými" formami informací.
V praxi je pravdou, že mezi daty, informacemi a znalostmi neexistuje jasná
hranice. Stejně tak nelze striktně kategorizovat všechny informační procesy.
Iniciativy managementu znalostí
Úspěšné iniciativy mají úzce definovaný rozsah
Častým průvodním jevem iniciativ managementu znalostí jsou nereálná očekávání.
Většinou jsou spojena s představou vyřešení příliš mnoha věcí najednou,
podporovaných marketingovými slogany o obrovských možnostech nástrojů
znalostních technologií. Jenže řešení managementu znalostí je "měkkým
problémem" vyžadujícím znalosti o podnikové kultuře, zdrojích podnikové
inteligence, formálních a neformálních informačních tocích, organizační
struktuře, vůdčích osobách a podnikatelských záměrech organizace a jejího okolí.
Úspěšné iniciativy managementu znalostí mívají poměrně úzce vymezený rozsah a
soustřeďují se na dílčí identifikovaný problém se specifickým cílem. Typicky
bývají vedeny k inovaci nového produktu nebo k vylepšení zákaznického servisu.
Naopak, snahy o vytvoření globálního řešení jednou provždy u všech aktivit
organizace nebývají kvůli své komplexnosti úspěšné. Většina iniciativ hlásících
se k managementu znalostí se soustřeďuje na to, jak propojit dohromady rozdílné
informační zdroje a jak integrovat pracovní týmy. Management znalostí je však
spjat s množstvím netechnických otázek vyžadujících hluboké znalosti o
organizaci.
Dlouhodobý charakter iniciativ managementu znalostí
Z hlediska délky trvání jsou znalostní iniciativy spíše dlouhodobým programem,
dílčí kroky v něm mají stanoven řádově půlroční až jednoletý časový úsek. A jak
narůstá význam managementu znalostí pro vlastní podnikání organizace, narůstá
nezbytnost kontinuálního managementu znalostí. Na zdůraznění toho bývá v
některých organizacích, typicky v těch, jejichž podnikání závisí na
intelektuálním kapitálu, jako jsou organizace s vyspělou výzkumně-vývojovou
složkou, dodavatelé telekomunikačních služeb, farmaceutické firmy, systémoví
integrátoři a samozřejmě poradenské firmy, zaváděn systém znalostí organizace v
dlouhodobých programech působících jako velké iterační cykly.
Znalostní manažer
Iniciativy managementu znalostí reprezentují natolik strategické aktivity, že
si vyžadují sponzorství vrcholového vedení, popř. představenstva společnosti.
Přestože ve většině případů bývají za iniciaci a následné vedení znalostních
iniciativ odpovědni pracovníci IT oddělení, hlavními aktéry těchto projektů
bývá ve strategické rovině vrcholový management společnosti a v operativně-
taktické rovině pracovníci marketingu a obchodu. Tento stav však nebývá
efektivní v organizacích postavených na intenzivním a systematickém využívání
znalostí.
Role CKO
Současný informační manažer (CIO-Chief Information Officer) má vedle technické
role zabezpečení funkčnosti a rozvoje informačních technologií také roli
informační, tj. odpovědnost za rozvoj informací uložených v informačním
systému. Tím se jeho funkce posouvá ke strategickému vedení organizace a není
chápána jako pouhý IT servis. Úloha znalostního manažera (CKO-Chief Knowledge
Officer) je ještě blíže vrcholovému vedení organizace. Pokud si uvědomíme, že
právě znalosti jsou klíčové pro konkurenční výhodu organizace, je jisté, že
postavení CKO je těsně pod generálním ředitelem společnosti.
Základní odpovědností znalostního manažera by mělo být:
Vytvoření znalostní strategie a její kontinuální aktualizace.
Řízení iniciativ managementu znalostí zastřešených znalostních strategií.
Návrh a řízení procesů vytváření, sdílení a využívání explicitních znalostí v
organizaci, tedy zmapovaných znalostí, které jsou v organizaci známy.
Návrh a vytvoření firemního prostředí a iniciativ podporujících vyhledávání,
zkoumání a předávání "tacit" znalostí, tedy těch, které nejdou vyjádřit slovy a
organizace většinou neví o jejich existenci.
Návrh firemní infrastruktury potřebné pro realizaci znalostních procesů. Děje
se na architektonické úrovni a v úzké spolupráci s informačním manažerem. Zde
dochází k propojení informační a znalostní strategie organizace.
Charakteristika CKO
Znalostní manažer většinou neřídí vlastní tým lidí, ale pracuje se všemi
pracovníky organizace, kteří jsou zapojeni do znalostního systému. Musí mít
proto interdisciplinární znalosti a schopnost pracovat ve virtuálních
organizačních strukturách. Velmi dobře si musí osvojit podnikatelské záměry
organizace a principy organizační struktury a systému řízení organizace.
Zároveň musí být schopen koncepčně a kreativně pracovat, zachycovat nové
myšlenky a zpracovávat je. Za účelem řízení znalostních iniciativ musí mít
rovněž zkušenosti s řízením projektů a zvládat moderní informační technologie.
Měl by být osobností schopnou strhávat spolupracovníky vlastním zapálením a
musí umět velmi dobře naslouchat názorům druhých, často při své práci řídí
dialogy ostatních. Rovněž vystupuje v roli strategického konzultanta a
vzdělávacího manažera.
Technologická infrastruktura
Technologie je vitální pro podporu toku informací a znalostí a pro ukládání
explicitních znalostí, tedy těch, které lze kódovat a zapisovat. Pokročilé
komunikační technologie jsou důležité pro zlepšení toku nevyslovených (tacit)
znalostí, které nelze zapisovat, a představují nejčastěji znalosti jak dělat
nějakou složitou nealgoritmizovatelnou činnost, v níž je potřeba praxe a
zkušenosti lidí.
Technologicky za nástroje pro management znalostí sdílené označujeme aplikace
pracující s "měkkými" informacemi. Patří sem zejména následující skupiny
nástrojů:
Nástroje pro získávání informací (information retrieval) a profilaci informací
(information push).
Systém pro řízení dokumentů (electronic document management system).
Automatizace procesů (workflow processing).
Zavedení groupware a podnikového intranetu. Řízení kooperace pracovních skupin
v geograficky vzdálených místech.
Integrace informací pro rozhodování a řízení do datového skladu (data
warehouse).
Vytvoření analytických OLAP aplikací a data mining aplikací.
Řízení přenosu znalostí elektronickými diskusemi.
Videokonference pro vytváření virtuálních týmů.
V managementu znalostí však nelze spoléhat pouze na samotné technologie. Řada
jeho iniciativ se soustřeďuje na zavedení znalostních technologií do
organizace, bez důrazu na obsah těchto technologií. Je potřeba si uvědomit, že
management znalostí není technologickým problémem. Bez ujasnění cílů, kterých
chceme zavedením technologií dosáhnout, a bez vedení zaměstnanců k tomu, aby
používáním technologií byly cíle naplňovány, úroveň managementu znalostí ve
firmě nezvýšíme.
Strategická role managementu znalostí
Potenciální ztráta konkurenceschopnosti
Většina organizací dnes management znalostí systematicky nedělá. Podceňují
vytváření, osvojování a sdílení znalostí. Mohou tak potlačit nebo zamezit
intelektuální rozvoj organizace a může se stát, že vůči konkurenci ztratí
intelektuální kapitál, který dnes vlastní. Pokud včas nezachytí celosvětový
důraz na informační a znalostní management a nebudou investovat do znalostního
managementu, budou mít problémy se prosadit v konkurenčním prostředí. Mezi
projevy nedostatečného managementu znalostí patří např. dlouhé inovační cykly,
nekonkurenceschopné produkty či ztráta klientů při odchodu klíčových pracovníků
firmy. Zvýšená konkurenceschopnost, získaná díky intenzivnímu managementu
znalostí, se dnes projevuje v oblastech přímo závislých na znalostech, jako
jsou konzultační firmy, finanční instituce či softwarové firmy. Management
znalostí je extrémně potřebný tam, kde dochází k častým změnám, při podnikání v
nejistotě s vysokým rizikem.
Klíčová role informačních technologií
Management znalostí není technologickým problémem, je spojen s otázkou lidí a
intelektuálního kapitálu organizace. Je více o informacích v informačních
systémech a o využití potenciálu informačních, komunikačních a mediálních
technologií. Ovšem, bez informačních a komunikačních technologií by nebylo
možno znalostní iniciativy efektivně realizovat.
Současný stav využití informací a znalostí v organizacích lze výstižně
charakterizovat jako "hodně dat, málo informací a skoro žádné znalosti".
Většina organizací má k dispozici znalostní technologie a rovněž získala z
provozních systémů velká množství dat. Rezervy jsou tudíž ve využití informací
uložených ve stávajících datových zdrojích a ve využití potenciálu zkušeností a
znalostí lidí. Přitom sdílení znalostí hraje a bude čím dál tím více hrát
centrální úlohu pro konkurenceschopnost.
Znalosti jako nový strategický zdroj
Stav vytvoření velkého množství víceméně izolovaných datových zdrojů je
logický, protože informační technologie jsou dnes v dynamické éře informační
dálnicí, jejímž cílem je vytvořit masovou ICT konektivitu. Na vrcholu této éry
bude nejen splynutí informačních a komunikačních technologií, ale konvergence
všech digitálních technologií. Propojení informačních a komunikačních
technologií s masově mediálními technologiemi odstartuje v horizontu příštích
deseti let éru informačního obsahu, ve které bude management znalostí právě tak
důležitý, jako je dnes management finančního kapitálu. Programy a iniciativy
managementu znalostí mohou velmi rychle povýšit znalosti na strategický zdroj,
přinášející rozhodující hodnoty pro podnikání. Mohou na sebe přesměrovat
pozornost od tradičních zdrojů, jako je finanční kapitál, pracovní síla a
přírodní suroviny.
Čas začít
Protože praxe současných pilotních iniciativ managementu znalostí ukazuje, že
management znalostí nelze zavést v organizaci komplexně a najednou, je právě
dnes čas se nad znalostmi a intelektuálním kapitálem zamyslet. Největší
překážkou na této cestě je podniková kultura a firemní filozofie, která sdílení
informací a znalostí nepodporuje.
9 1396 / darn

Typy na řízení iniciativ managementu znalostí
RámecRizikaTypy na eliminaci/snížení rizik
iniciativy
CíleŇ Příliš komplexní cíleŇ Zvolte inkrementální životní cyklus se zpětnou
vazbou. na celekŇ Vágně stanovené cíleŇ Na každý inkrementální krok zvolte
dílčí cíl.
Ň Definujte cíle, které jsou reálné a měřitelné.
Ň Analyzujte dobře všechny související projekty.
Věcný,Ň Nejasný věcný rozsahŇ Nezačínejte se znalostní iniciativou bez
předchozího
časovýŇ Příliš technické pojetí iniciativyvytvoření dokumentu celkové znalostní
strategie.
a finanční rozsahŇ Vybočení z časového rámceŇ Zaměřte se primárně na informační
a znalostní řetězce,
Ň Nekontrolovaná cena/náklady iniciativynikoliv na jejich podporu technologiemi.
Ň jednotlivé kroky ohraďte do pevného časového rámce.
Ň Analyzujte přidanou hodnotu každého kroku iniciativy
ve vazbě na cenu tohoto kroku.
Řízení iniciativyŇ Ztráta jasného vedení iniciativyŇ Uzákoňte organizaci
projektu s definovanými rolemi,
Ň Neřízený přenos a sdílení informací o iniciativěodpovědnostmi a pravomocemi.
Ň Zahajte iniciativu písemnou zakládací listinou.
Ň Pravidelně informujte o postupu iniciativy předem
stanovenou skupinu klíčových osob.
Ň Zaveďte řídící výstupy projektu.
OčekáváníŇ Míjení účinku dosažených cílůŇ Informujte pravidelně o dosažených
úspěších/
a měřeníŇ Neznalost úspěšnosti/neúspěšnosti iniciativyneúspěších iniciativy.
dosažení cílůŇ Žádejte klíčové osoby o zpětnou reakci na dosažený
stav iniciativy.
Ň Strategicky pravidelně korigujte cíle tak, jak postupují
vaše znalosti o úspěchu/neúspěchu dílčích kroků.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.