Hodnocení softwarové platformy

Podle dvou třetin dotázaných je před nákupem OS třeba znát jeho celkové náklady na vlastnictví. Problematika týk...


Podle dvou třetin dotázaných je před nákupem OS třeba znát jeho celkové náklady
na vlastnictví.

Problematika týkající se operačních systémů je natolik zásadní, že v rámci
realizovaného výzkumného šetření byla sledována nejen v popisné rovině, kdy
jsme se zaměřili na využívání jednotlivých operačních systémů na desktopech i
na serverech, ale také v rovině postojové, kdy kompetentní zástupci
jednotlivých organizací zodpovědní za chod informačních systémů vyjadřovali na
operační systémy své hodnocení a sdělovali konkrétní praktické zkušenosti. V
průzkumu prezentované odpovědi se týkají tří základních okruhů jednak postojů k
pořízení softwaru, dále pak hodnocení celkových nákladů vlastnictví Linuxu
oproti operačnímu systému Windows a v neposlední řadě také problematiky migrace
mezi operačními systémy.

Celkové náklady
Respondenti se s výjimkou tří procent shodují na tom, že je při pořizování
operačního systému důležité znát celkové náklady na vlastnictví (TCO) ještě
před vlastním nákupem. Z výsledků výzkumu je v této souvislosti patrné, že s
uvedeným vyjádřila rozhodný souhlas třípětinová většina (62 %) všech
dotazovaných, dalších 35 % spíše souhlasilo a již zmíněná 3 % vyjádřila
nesouhlas.
Z detailnějšího vyhodnocení vyplývá, že hodnocení důležitosti předchozí
znalosti celkových nákladů na vlastnictví je téměř identické napříč různými
segmenty organizací. Žádné statisticky významné rozdíly nejsou patrné ani ze
srovnání jednotlivých vertikál, ani z porovnání jednotlivých organizací podle
struktury vlastnictví či celkové výše investic do IT. Náznak závislosti je
patrný při srovnání velikostních kategorií definovaných počtem zaměstnanců, kdy
důležitost celkových nákladů na vlastnictví nabývá na intenzitě s přibývajícím
počtem zaměstnanců. Nicméně dosažené odlišnosti se pohybují pouze v rámci
statistické chyby, a nelze je tak považovat za skutečný rozdíl. Významné
rozdíly jsou však patrné při srovnání postojů zástupců subjektů používajících
Linux oproti ostatním ukazuje se totiž, že pracovníci organizací, které
používají alespoň na některých ze svých desktopů operační systém Linux, kladou
menší důraz na znalost celkových nákladů vlastnictví operačního systému a na
možnost jejich apriorní kalkulace či ověření.
Dalším významným ukazatelem dokreslujícím postoje zástupců zkoumaného vzorku
organizací ke sledované problematice je srovnání celkových nákladů na
vlastnictví mezi operačními systémy Windows a Linux. Z odpovědí je patrné, že
třetina respondentů se přiklání k názoru, že celkové náklady vlastnictví jsou
vyšší při provozování Linuxu, naproti tomu zbývající dvě třetiny s takovýmto
tvrzením nesouhlasí.
Očekávané byly rozdíly mezi hodnocením zástupců organizací, které provozují
alespoň na části svých desktopů Linux, oproti ostatním. Zatímco mezi linuxovými
uživateli je o vyšších nákladech na vlastnictví přesvědčeno 27 % dotazovaných,
mezi ostatními zástupci zkoumaných organizací je to 36 %. Dále jsou o vyšších
nákladech spojených s provozováním desktopů pod Linuxem ve větší míře
přesvědčeni zástupci menších organizací (zejména pak subjektů s méně než stem
zaměstnanců).

Změna operačního systému
Vzhledem ke skutečnosti, že každá z dotazovaných organizací má alespoň na
jednom ze svých desktopů nasazen operační systém Windows, dokázali všichni
oslovení zástupci jednotlivých organizací posoudit obtíže spojené s upgradem
nové verze, popřípadě s přechodem na úplně jiný operační systém. Celkem 85 %
dotazovaných zástupců uvedlo, že je za aktuálních podmínek snazší přejít k
novější verzi Windows, než tento operační systém zcela nahradit jiným systémem.


O výzkumu
Podkladem pro vznik tohoto článku byly informace získané z unikátního
výzkumného projektu, který exkluzivně pro vydavatelství IDG Czech realizuje
společnost Markent. V rámci tohoto výzkumu, jehož aktuální fáze byla
realizována v prvním čtvrtletí letošního roku, byl podroben detailnímu zkoumání
podroben korporátní koncový trh, konkrétně organizace, které jsou předplatiteli
týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako tomu bylo i v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 301 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu. Relevanci
prezentovaných zjištění pak dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom, že
institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně polovinu z
celkového objemu investic do informačních technologií v Česku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.