Imperativ 21. století: rychleji, levněji, inteligentněji

Snad ani ten největší ignorant nepopře, že nadcházející období, které se již těsně dotýká příštího století...


Snad ani ten největší ignorant nepopře, že nadcházející období, které se již
těsně dotýká příštího století, bude érou, kdy nejvyšší kurs na všech "burzách"
lidského konání budou mít akcie vložené do podniku zvaného vzdělání.
Vynucuje si to nejen objektivní lidská potřeba znát víc a lépe, ale i s tím
související bouřlivý rozvoj vědy a techniky, bez kterých se nakonec neobejde
žádný byznys, žádný solidní podnikatel. Vše nasvědčuje tomu, že leitmotivem
tohoto pohybu bude s nejvyšší pravděpodobností triáda aktivit vyjádřená heslem
"rychleji, levněji a inteligentněji."
Půjde tedy o naplňování kategorického imperativu zvyšování kvality odborného
vzdělání a vzdělanosti obecně. Konstantní závod technologie se vzděláním bude
ještě dynamičtější. Jeho výsledek nebývá vždy jednoznačný, ale vždy slouží věci
pokroku. Jednou je v tomto běhu na nekonečnou vzdálenost v čele vzdělání, jindy
zase vede technologie. Nejinak tomu bude i v 21. století, ovšem s tím, že obě
strany budou nuceny vyvíjet nesrovnatelně více energie. Na místě je však
otázka, co mají dělat vzdělávací instituce, aby udržely krok se shora zmíněným
soupeřem, nebo získaly náskok? Vše nasvědčuje tomu, že školy příštího století,
zejména univerzity, budou muset projít další velkou reformou. Alespoň v tom
smyslu, aby vychovávaly týmové typy lidí, což bude vyžadovat spojování úsilí
pedagogů a studentů z řady různorodých a na první pohled (dnešní) spolu
nesouvisejících oblastí především z počítačové vědy, inženýringu, biologie,
medicíny a obchodu. V ještě větší míře se bude od univerzit očekávat
samostatnost a pružnost, včetně toho, aby si samy na vědeckou a výzkumnou
činnost ještě energetičtěji zajišťovaly finanční prostředky, především cestou
dohod o transferu technologií a licencí a aby v tomto duchu působily na výrobní
a obchodní společnosti po celém světě s tím, že se toto úsilí zase promítne v
nových objevech, ze kterých bude mít podnikatelská sféra svůj obchodní užitek.
Univerzity budou muset rovněž dbát o ještě větší důraz na základní výzkum,
který je páteří každé inovace. Zcela určitě dojde k dalšímu věcnému propojování
zájmů univerzit a místních podnikatelských kruhů.
Jak to dělají v USA
Z řady příkladů, jak se asi bude v tomto smyslu postupovat, možno uvést kroky,
které již dnes podnikají přední americké univerzity. Stanfordská univerzita se
může vykázat 259 aktivními licencemi. Obdobně si vede bostonský Massachusetts
Institute of Technology, který má na svém kontě 257 licencí. Z práce
univerzitních mozků tak vzniká "know-how", onen nejproduktivnější výrobek,
kterým univerzity pomáhají nejen světovému pokroku, ale ekonomicky i samy sobě.
Chicagská univerzita zase těsně spolupracuje s významnou společností Genentech
Inc, odkud přišel s patnáctiletou praxí Anthony Kossiakoff, vědec a manažer
ovládající jak strukturu bílkovin, tak řízení velkých týmů odborníků, aby se na
univerzitě jako vedoucí katedry biochemie a molekulární biologie ujal
aktuálního poslání vychovávat vědce 21. století, kteří budou v sobě snoubit
kvality vědce a zdatnost podnikatele. A proto již dnes vytváří tým, v němž jsou
badatelé zabývající se základním výzkumem ve fyzice, chemii, počítačové vědě a
biologii, dále experimentátoři pracující ve sféře aplikovaného výzkumu a také
manažeři ze zainteresovaných podniků.
Na pořadu dne
je miniaturizace
Práce vědců a výzkumníků se bude stále více orientovat na praktické potřeby
spojené s inovací všech oborů od průmyslu až po medicínu. Hlavní důraz danný
zmíněným heslem rychleji, levněji a inteligentněji bude položen především na
miniaturizaci. Již dnes se tisíce vědců v nejmodernějších zařízeních a
laboratořích od Kalifornské univerzity v Santa Barbaře přes vědecký park
Hsinchu pro výzkum optoelektroniky v Taipei na Tchajwanu až po japonský
výzkumný ústav Olympus zabývající se novou generací mikropřístrojové techniky
snaží najít nejschůdnější cesty, jak na jedné straně vše zmenšovat a na straně
druhé do všeho co nejhlouběji proniknout. Lidé, kteří zde pracují, se shodují v
názoru, že se věda bude muset ještě více učit od kouzel přírody a brát si od ní
příklad, jak "těžit z její vlastní tvořivosti". Opět je řeč o miniaturizaci.
V průmyslu to bude představovat úsilí "donutit" molekuly hmoty, aby se
"shlukovaly" do takových tvarů, které člověku přinesou užitečné systémy, což
zase nebude nic jiného než určitá obdoba toho, jak se tvoří stavba krystalů a
samozřejmě i samotných živých organismů. Nadcházející vlna miniaturizace a
molekulární elektroniky, které se již místy příznačně říká nanotechnologie,
sehraje významnou roli na pomezí aktivit chemie, fyziky,biologie a
elektroinženýringu. A jak mnozí vědci předvídají, může v okamžiku svého
rozkvětu doslova vyvolat celkovou industriální transformaci, která by měla být
ještě dramatičtější, než rozmach mikroelektroniky, jak jej známe ze
současnosti. Vědci hovoří o blížící se molekulární revoluci. Říkají to nikoliv
proto, aby byli zajímavými, nýbrž z toho důvodu, že k tomu již mají zcela
průkazné důvody. Například se předpokládá takový rozmach průniku do hlubin
hmoty, že se do roku 2010 podaří rozměry obvodů tvořících elektronické prvky na
čipech zmenšit o 80 procent na pouhých 50 nanometrů. To znamená 50 miliardin
metru, což je, pro představu, délka hypotetické řady 300 atomů seřazených vedle
sebe, nebo jinak síla proteinového vlákna.
Výměna orgánů se stane běžnou věcí
Stejné platí i o medicíně. Ta bude schopna v 21. století ještě intenzivněji
léčit a vyměňovat celé orgány v lidském těle. Biotechnologové budou schopni v
zápase s rakovinou vyvíjet mnohem účinnější protilátky. Dokonce se hovoří o
možnostech tvorby nových genů jak pro rostlinné, tak živočišné organismy.
Odborníci, pro které se zřejmě připravuje profesionální označení nano-inženýři,
budou moci díky těmto převratným způsobům dávat "nepoddajným" atomům takové
informace, aby se zformovaly do požadovaných materiálů. Na univerzitě v
Rochesteru ve státě New York se již badatelům podařilo po dlouhé a namáhavé
práci vytvořit polymerické molekuly, které slouží jako stavební látka k výrobě
dutých válců a pevných kroužků s využitím v automobilovém, leteckém a dalších
průmyslových oborech a to za daleko nižších nákladů a s mnohem větší šetrností
vůči životnímu prostředí. Jak říká Venkateš Narayanamurti, děkan Strojní
fakulty na Kalifornské univerzitě v Santa Barbara: "Ve srovnání s tím, co
přijde, Internet neznamená nic."
9 0139 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.