Impulz pro e-vládu

Vlády musejí podle firmy Accenture hledat nové způsoby, jak podpořit přijetí elektronické veřejné správy (e-governm...


Vlády musejí podle firmy Accenture hledat nové způsoby, jak podpořit přijetí
elektronické veřejné správy (e-government) širokou veřejností. Většina občanů
totiž využívá vládní webové stránky především jako zdroj informací a nikoli k
provádění transakcí.
Studie s názvem eGovernment Leadership: High Performance, Maximum Value
(Elektronizace veřejné správy: vysoký výkon, maximální hodnota) je globálním
průzkumem o elektronizaci veřejné správy. Letos společnost Accenture provedla
kvantitativní i kvalitativní výzkum postojů a zvyků týkajících se e-governmentu
mezi 5 000 pravidelnými uživateli internetu ve 12 zemích v Severní Americe,
Evropě a Asii a kvantitativního posouzení vyspělosti služeb elektronické
veřejné správy v 22 zemích.
Úspory času a peněz to jsou údajně hlavní důvody, které vedou pravidelné
uživatele internetu k tomu, aby vyhledávali možnost provádět on-line transakce
v rámci e-governmentu. V téměř každé zemi uvedlo nejméně 75 % respondentů, že
by služby e-governmentu využívali více, kdyby jim šetřily čas, a 70 %
prohlásilo, že by je používali, kdyby tím ušetřili peníze.
I přes zájem o on-line veřejnosprávní služby se ve studii zjistilo, že je
občané využívají jen zřídka. Jako hlavní důvody, proč vládní webové stránky
navštěvují zřídkakdy nebo nikdy, uvedli uživatelé internetu potíže s vyhledáním
správné stránky (až 26 %), jednoduchost provádění obchodních transakcí po
telefonu (až 20 %) nebo osobně (až 34 %), obavy o ochranu důvěrných údajů při
on-line transakcích (až 18 %) a problémy související se zabezpečením dat na
internetu (až 17 %). Samotné procentuální hodnoty se lišily v závislosti na
vysoké, střední nebo malé míře rozšířenosti internetu v zemi.
Podle Johna Kosta z firmy Gartner zpomalení v zavádění a využití vládních
portálů naznačuje, že některé země nyní zjišťují, že toho, co slibuje
technologie, nedosáhnou jen pomocí samotných portálů. Vlády by se prý měly
zaměřit na vytvoření promyšlené strategie využívající více kanálů a služeb
soustředěných na občana a nikoli na příslušnou agendu či organizaci.
Studie také ukázala, že vývoj se celkově zpomalil, protože většina zemí dosáhla
ve smyslu inovace, pokroku a dopadu souvisejícím se šíří a hloubkou nabízených
služeb stabilizované úrovně. Výsledkem je, že i země s nejpokročilejším stupněm
elektronizace veřejné správy mají před sebou ještě velký úkol, chtějí-li
vytvořit pro veřejný sektor větší hodnotu.
Studie také odhalila mezery mezi on-line službami poskytovanými vládami občanům
a způsobem, jakým se občané k těmto programům staví a jak je ve skutečnosti
využívají. Ukazuje také historický problém, jemuž vlády čelily v pokusu
odhadnout hodnotu strategií elektronizace veřejné správy.
První místo z 22 zemí hodnocených z hlediska vyspělosti služeb e-governmentu
nebo úrovně, do jaké vláda rozvinula svou přítomnost na internetu, zaujímá již
čtvrtý rok za sebou Kanada. Singapur a Spojené státy se dělí o druhé místo,
těsně následovány Austrálií, Dánskem, Finskem a Švédskem, které sdílejí místo
čtvrté.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.