Informační infrastruktura a bankovnictví

Provázanost rozvoje informačních technologií a bankovnictví je zřejmá a dnes již nikoho nepřekvapí. Bude proto zají...


Provázanost rozvoje informačních technologií a bankovnictví je zřejmá a dnes
již nikoho nepřekvapí. Bude proto zajímavé se podívat, do jaké míry dokáže
informační infrastruktura v oblasti správy, ukládání a sdílení dat ovlivňovat
úspěšnost podnikání v bankovnictví.
V současné době asi nikdo nepochybuje o tom, že informační systém je nezbytnou
součástí fungování bankovní instituce. Nejen nezbytnou, ale přímo kritickou.
Kvalita informačního systému ovlivňuje kvalitu služeb banky, rychlost a kvalitu
přístupu klientů k jejich penězům, rychlost schvalování úvěrů, kvalitu řízení
rizik banky, kvalitu taktického i strategického rozhodování managementu banky a
podobně. S nástupem nových technologií a s virtualizací bankovní přepážky, kdy
čím dál větší procento komunikace mezi bankou a klientem probíhá
prostřednictvím telefonu, Internetu, nebo pomocí bankovních terminálů, končí
možnost prezentace banky solidností budov poboček, atraktivním prostředím
klientských prostor a naopak se přesouvá do oblasti kvality Call Centra, či
webové stránky. Navíc tento nový způsob komunikace mezi klientem a bankou
umožňuje uchovat veškeré vyměněné informace, neboť klient i banka komunikují
více či méně v elektronické podobě.

Nové možnosti a nová konkurence
Pro bankovní instituce se tak otvírá obrovský prostor využití těchto informací
pro zdokonalení služeb, personalizaci produktů, hodnocení profitability,
vytypování nových trhů atd. Na druhou stranu se na scéně objevují další
potenciální konkurenti v boji o "vlastnictví" zákazníka. Kromě ostatních
finančních institucí a distribučních řetězců, které bankám ztěžují život a
snižují podíl na trhu finančních služeb již několik let, vstupují do hry i
zprostředkovatelé elektronické komunikace, ať už jsou to telekomunikační firmy,
či nejrůznější provozovatelé portálů.
Existuje nějaký univerzální recept, jak v tomto novém prostředí uspět? Existuje
(a není vcelku v ničem objevný). Projdeme-li si historii i současnost úspěšných
bankovních domů, najdeme u většiny následující společné rysy.
Banka má jasně definovanou misi, úlohu, směr pro nejbližší i střednědobý
výhled, např. stát se jednou z největších českých bank díky poskytování
excelentních služeb, nabídkou inovativních a vysoce personalizovaných produktů,
které jsou určené k tomu, aby pokryly veškeré finanční potřeby a očekávání
vyšších středních vrstev obyvatelstva a malých a středních podniků.
Banka má jasně definovaný segment trhu, na kterém chce v daný čas, v dané
oblasti působit, např. výše zmíněné vyšší střední vrstvy obyvatelstva a malé a
střední podniky na území Čech a Moravy. K této definici je třeba samozřejmě
dospět na základě kvalitního průzkumu trhu a potenciálu zisku a odhadu nákladů
na oslovení trhu. Banka má jasně stanovený způsob a filozofii řízení --
oceňování, motivaci, šíření strategických myšlenek a sdílení informací o
fungování instituce. Nejde ani tak o pevný organizační řád, jako spíše o zvyky,
kulturu a schopnost pružné změny. V této oblasti je vždy dobré spolupracovat s
týmem nezávislých a světově zkušených konzultantů a nechat se jimi inspirovat.
Banka má kapitál odpovídající jejím záměrům (a požadavkům centrální banky) a
naopak, záměry banky odpovídají možnostem kapitálu.
Banka má jasně definovanou strategii v oblasti informačních systémů. A již od
počátku buduje informační infrastrukturu s kapacitou odpovídající plánovanému
období, tak aby byla konkurenční výhodou.

***Vložený text č.1***

Požadavky na bankovní informační infrastrukturu
Má-li informační infrastruktura z perspektivy správy informací tvořit
konkurenční výhodu, musí splňovat alespoň tyto požadavky:
* musí umožnit shromáždění veškerých informací, které banka v kontaktu s
klienty získá,
* musí tyto informace ochránit před zneužitím a ztrátou,
* musí umožnit sdílení informací uvnitř organizace i mezi jednotlivými
informačními systémy (transakční, DW,MIS,EIS, ...),
* musí umožnit efektivní řízení a správu informací,
* musí zajistit nepřetržitou dostupnost informací pro transakční zpracování,
povinné výkaznictví, řízení rizik, marketingové analýzy, marketingové kampaně,
posouzení angažovanosti vůči jednomu klientovi, aktivní marketing-crosselling,
elektronické distribuční kanály, ...,
* musí být natolik flexibilní, aby umožnila okamžitou reakci na změnu podmínek
trhu, aktivity konkurentů, nároky nových produktů.

***Konec vloženého textu***

Informační infrastruktura banky
Nárůst objemu spravovaných informací díky používání nových technologií a
komunikačních kanálů by měl podle IDC v průběhu 4 let vzrůst zhruba dvanáckrát.
Vybrané řešení tedy musí mít možnost rozšiřitelnosti na kapacity, které
odpovídají objemu předpokládané komunikace s cílovým počtem klientů v daném
plánovaném období. Je vždy dobré počítat s určitou rezervou, aby se
infrastruktura nestala brzdou neplánovaného úspěchu. Ale kapacita není to
hlavní.
Již nyní je na pracovním trhu nedostatek kvalifikovaných pracovníků IT. Nelze
předpokládat, že se podaří a že bude únosné zvětšit počet pracovníků oddělení
IT 12x v průběhu 4 let, tak aby dokázali spravovat 12 násobek informací.
Informační infrastruktura musí být proto založena na technologiích podstatně
zvyšujících efektivitu IT v činnostech nutných, ale málo viditelných, jako je
např. oblast správy dat.
Standardizace postupů a procesů nezávislá na jednotlivých platformách
výpočetních systémů je jednou z podmínek zvýšení efektivity. Konsolidace
úložišť dat přinese další úspory, neboť podle studie IT Centrix je využití
ukládacího prostoru dat v distribuovaném prostředí zhruba 40%, naopak v
prostředí konsolidovaném v rámci Enterprise Storage Network je dosahováno 80%
využití.

Ochrana informací
Požadavek nejvyšší možné ochrany informací a jejich sdílení bez omezení jdou
zdánlivě proti sobě. Aby informační infrastruktura vyhověla oběma současně,
musí řešit jak ochranu, tak sdílení na všech logických úrovních informačního
systému počínaje hardwarem, přes aplikace až k procesům a pravidlům.
Kompromisní a částečné řešení přináší omezení, které nemusí být zřejmé za
současného objemu informací, ale stane se nepřekonatelnou překážkou v blízké
budoucnosti. Sdílení informací úzce souvisí i s kulturou firmy. Uzavřené
ostrůvky informací bez možnosti sdílení, vytvořené technologickými limity
nevhodné infrastruktury, vedou nejen ke zkreslování údajů a rozdílným
hodnocením, např. angažovanosti banky vůči určitému klientovi, ale také k
omezené možnosti budovat kulturu demokratického přístupu k informacím.
Demokratizace přístupu k informacím je jeden z nejlepších způsobů motivace
pracovníků banky, neboť snadno vytváří pocit sounáležitosti a neklade překážky
přenosu zkušeností (Bank of Montreal, Banco Commercial Portugues, ...).

Dostupnost informací
Dostupnost informací omezená plánovanými i neplánovanými odstávkami
informačních systémů snižuje velmi výrazně potenciál využití investic
vynaložených na informační systém. Stačí jednoduchá kalkulace: je-li bankovní
aplikace kvůli denní uzávěrce, archivaci a údržbě dostupná 5 dní v týdnu, 10
hodin denně, je dostupná pouze 30 % času. Ale Internet a telefon fungují bez
časového omezení (navíc jsou v nočních hodinách levnější). Kolik potom stojí na
potenciálně ušlém zisku 1 hodina plánované odstávky? Dalším důsledkem
poddimenzované infrastruktury je nutnost plánování procesů, dostupnosti a
kvality informací nikoli podle obchodní potřeby, ale podle schopností systémů.
Toto omezení vede k neaktuálnosti dat v datawarehouse, ke zpoždění při
odhalování podvodů (např. s kreditními kartami), ke zvýšení rizika banky, není-
li možné průběžné sledování aktuálního zůstatku účtu v případě několika možných
cest výběru (pobočka, bankomat, převod po telefonu, ...).

Flexibilita informačního systému
Asi stejně důležitou vlastností je i flexibilita informačního systému. Délka
vývojového a implementačního cyklu aplikace je doba, kdy nový bankovní produkt
nemůže přinášet očekávaný zisk a tržní podíl. Doba zavedení nového produktu je
kritickou konkurenční výhodou. A dokázala-li např. Citigroup již v roce 1998
díky své infrastruktuře tento cyklus zkrátit na 31 dní, není v současné době
akceptovatelný termín udávaný v řádu měsíců. Infrastruktura, která umožní
zavést a používat standardní postupy v oblasti ochrany, sdílení, dostupnosti a
řízení dat, není brzdou rozvoje, neboť není třeba čekat až funkčně vhodná
aplikace bude přepsána do právě používaného databázového prostředí,
certifikována s nyní používaným operačním systémem, atd. S Internetem přichází
doba, kdy nejen morální životnost hardware a systémového softwaru se měří v
měsících, ale i skutečná výtěžnost aplikací je často kratší, než jejich
implementační cyklus. Být první na trhu, znamená podstatnou konkurenční výhodu
a přijít o tuto výhodu, protože to neumožňuje informační systém, je nepřípustné.
Informační infrastrukturu banky lze přirovnat k základům nově stavěného domu.
Jsou-li základy postaveny solidně, mohu budovat dům pro několik generací, a
podle potřeby přestavovat a přistavovat. Ušetřím-li na základech, mám jistotu,
že můj dům se příští generace nedočká.
(Autor je manažerem prodeje společnosti EMC Computer Systems, Česká republika)









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.