Intel se inspiruje ve školách

Konstruktéři počítačových čipů si pro nové nápady chodí do akademického prostředí. Na ostrově Great Duck ve st...


Konstruktéři počítačových čipů si pro nové nápady chodí do akademického
prostředí.
Na ostrově Great Duck ve státě Maine studují vědci malé mořské ptáčky buřňáky a
ke sběru informací přitom využívají síť miniaturních bezdrátových čidel,
zabudovaných do ptačích hnízd.
Čidla nebo také "smítka" (motes) se používají k monitorování podmínek životního
prostředí v okolí ptačích hnízdišť. Jednoho dne by se mohla stát základem pro
vybudování inteligentních bezdrátových sítí, které budou schopny sbírat široké
spektrum informací o svém okolí. Jejich aplikace mohou být velmi rozmanité
řízení zemědělských prací, monitorování zemětřesení, vojenské operace. Tyto a
řadu dalších možností zkoumá skupina vědců z laboratoře, kterou při University
of California v Berkeley založila společnost Intel.
"Zkoušíme si hrát s budoucností, kdy budeme mít spoustu malých čidel, schopných
zaznamenat velmi jemné počitky z reálného světa," vysvětluje profesor Joseph
Hellerstein, ředitel laboratoře Intel v Berkeley. Laboratoř Intel Research
Berkeley je jedno ze čtyř univerzitních pracovišť, která založili konstruktéři
čipů, aby mohli pracovat s technologiemi určenými pro "urychlení a umocnění"
vjemů reálného světa, říká Kevin Teixeria, mluvčí divize Intel Research.
Ostatní tři laboratoře fungují při Carnegie Mellon University v Pittsburghu,
při University of Washington v Seattlu a při University of Cambridge v Anglii.

Berkeley
Každá intelovská laboratoř se soustředí na specifickou problematiku. V Berkeley
je středem zájmu to, čemu se u společnosti Intel říká "extrémně propojené
systémy". Laboratoř vyvíjí operační systémy a programovací nástroje pro sítě
bezdrátových čidel, které se podobají síti testované na ostrově Great Duck.
Laboratoř už vyvinula operační systém TinyOS a technologii zpracovávající
dotazy s názvem TinyDB, která má zjednodušit úlohu sběru dat.
Vědci z Berkeley nyní sestavují sadu nástrojů s názvem Tiny Application Sensor
Kit (TASK), o níž Hellerstein tvrdí, že zjednoduší nasazení aplikací sítí čidel
i pro netechnicky orientované uživatele.
Komponenty sady TASK zahrnují technologii TinyDB a několik klientských
nástrojů, které uživatelům zjednoduší sběr dat, jejich filtraci a pravidla
monitorování.
Systém TinyOS běží na čidlech "smítkách" a technologie TinyDB funguje jako
určitý druh brány proxy k síti senzorů. TinyDB poskytuje rozhraní na způsob
SQL, s jehož pomocí uživatelé specifikují data, která si přejí ze sítě čidel
extrahovat, a také jak často se extrakce má provádět.
TinyDB sbírá surové, nefiltrované informace z čidel a poté je třídí, seskupuje
a odesílá na server nebo do počítače k dalšímu zpracování. Technologie sítě
čidel se rovněž testuje v různých jiných aplikacích a lokacích včetně vrtné
plošiny při pobřeží severního Skotska, kde je využívána ke studiu vibrací
zařízení na plošině.

Cambridge
Předmětem výzkumu v laboratoři v Cambridge jsou vysoce distribuované aplikace.
Derek McAuley, ředitel laboratoře, svou práci rád popisuje jako "obracení
kamenů". "Nikdy nemůžete vědět, co pod nimi najdete," vysvětluje.
Jeden výzkumný tým v Cambridge například zkoumá technologii "zpracování pomocí
virtuálního kanálu" s názvem Xen, která umožní, aby jeden systém podporoval
řadu operačních systémů a uživatelů efektivněji, než to činí dnešní virtuální
přístupy, založené na softwaru. Další projekt se zabývá použitím optických
komponent pro propojení vnitřních částí budoucích počítačových systémů. McAuley
míní, že taková propojení, založená na fotonové fyzice, by mohla poskytnout
lepší škálovatelnost a šířku pásma než současné technologie na bázi technologií
Peripheral Component Interconnect. "Když si představíte, jakou šířku pásma
budou vyžadovat aplikace za 10 let, vypadá to, že optické systémy jsou dobrý
nápad," tvrdí.

Washington
V laboratoři společnosti Intel při University of Washington vyvíjejí vědci tzv.
systém pro rozpoznávání a predikci činnosti člověka (System for Human Activity
Recognition and Prediction, SHARP), který je navržen pro předvídání lidské
aktivity pomocí pozorování objektů, kterých se osoba dotýká, a kontextu, v němž
je používá.
K výzkumu se využívá technologií identifikace na základě rádiového vysílání
(RFID) a softwaru pro dobývání dat (data mining), který se používá ke
shromažďování fyzických informací, z nichž se pak odvozuje činnost člověka.
K otestování myšlenky vyvinuli na univerzitě speciální rukavici, která pracuje
s technologií RFID tzv. iGlove. Odečítá informace z objektů, které jsou
včleněny do RFID značek. Vědci doufají, že budou schopni přesně odvodit, co
nositel rukavice dělá, pokud budou vědět, kterých objektů se dotýká, a znát
pořadí, v němž se jich dotýká. Podobný druh technologie by se mohl uplatnit v
péči o seniory, kdy by se monitorovaly činnosti starých lidí v jejich domovech,
z nichž by bylo možné odvodit informace o jejich zdraví.
Pittsburgh V laboratoři Intel na Carnegie Mellon se zkoumá software pro vysoce
distribuované úložné systémy. Vědci, kteří pracují s technologií Seagate
Technology LLC, se pokoušejí umožnit interaktivní prohledávání souborů
neindexovaných dat v objemech terabajtů.
Součástí jejich úsilí je i studium toho, jak prohledávání urychlit a zpřesnit
včleněním procesorů, které budou blízko úložného zařízení nebo přímo na něm,
takže budou moci prověřit a vyřadit irelevantní data hned u jejich zdroje.
I když Intel tyto laboratoře financuje, nevlastní autorská práva a výsledky
výzkumu jsou široce sdíleny a zveřejňovány, uvádí Teixera. Reálným cílem podle
Teixerii je, aby se v laboratořích podařilo vyzkoumat něco, co by pak
společnost Intel mohla převzít a dále rozvíjet. "Jde o oboje pomoci rozvíjet
technologii a přijít na to, kde by se v rámci společnosti Intel dala využít,"
dodává.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.