Intel vstoupí do světa peer-to-peer sítí

Nové bezpečnostní závady v programech Netscapu i Microsoftu již v minulém týdnu nevzbudily příliš mnoho zájmu. Hlav...


Nové bezpečnostní závady v programech Netscapu i Microsoftu již v minulém týdnu
nevzbudily příliš mnoho zájmu. Hlavní pozornost se proto soustředila na
peer-to-peer sítě, lehkou příchuť bulváru pak měla diskuze nad problematikou
registrace domén, jejichž jména nějak asociují s nacismem. Definitvině bylo
také rozhodnuto o dalším osudu serveru CDNow.
Jako blesk z jasného nebe působila zpráva, že modelem Napsteru se nechal
inspirovat samotný Intel. Podpora peer-to-peer technologií ze strany Intelu by
měla být oficiálně oznámena během příštího Intel Developer Fora, které se
uskuteční v kalifornském San José. Podle IDC účast takových známých "solidních"
společností, jako je Intel (a po něm se jistě přidají i další výrobci jinak
budou příští počítače pro sdílení dokumentů stát na technologiích Intelu), na
vývoji budoucích podob peer-to-peer sítí umožní zbavit tyto technologie
jakéhosi anarchistického nádechu a začlenit je do stávajících obchodních
řetězců. Samozřejmě zejména do těch, které se v nějaké podobě mohou pyšnit
předponou "e" či "i". Dle vyjádření představitelů Intelu není jejich další
postup přitom nijak závislý na výsledku soudní pře Napsteru.
V diskuzi kolem provozovatelů sítí pro výměnu dokumentů je zajímavé, že se celá
věc nehodnotí stejně jako v případě poskytovatelů Internetu. U ISP panuje
(alespoň mezi odbornou veřejností) téměř všeobecná shoda v tom, že nejsou
odpovědní na aktivitu svých klientů stejně jako za ni neodpovídá třeba majitel
telefonního vedení. Z toho ovšem jaksi nepřímo vyplývá, že má-li být někdo
stíhán za porušování autorských práv, měli by to být také spíše konkrétní
uživatelé než provozovatelé výměnných služeb. Což by zřejmě mělo platit i v
případě Napsteru. V tomto případě není zřejmě odpovědnost na vynálezci
technologie, ale na tom, kdo s ní co udělá (totéž nejspíš platí pro zdrojové
kódy virů pokud se budeme držet v počítačové oblasti). Tento pohled na věc
ovšem naráží na praktické problémy: provozovatel služby se hledá a stíhá mnohem
snáze než tisíce jednotlivců, kteří by nejprve museli být vystopováni z
anonymity a poté žalováni po jednom.
Přímočaré řešení problému se ale mnohdy nemusí ukázat nejvhodnější. Poměrně
dobře to ilustruje kauza okolo registrace německých doménových jmen, které
nějak související s nacismem (viz článek na str. 8).
Z historických důvodů se nelze divit, že právě v Německu jsou v tomto ohledu
zvlášť přísní (např. zde nesmějí vycházet knihy, u nichž je byť jen podezření,
že by mohly být chápány jako obhajoba nacismu, přičemž tyto publikace volně
vycházejí prakticky na celém světě příkladem je třeba Spinradův román "Železný
sen"). Německé ministerstvo spravedlnosti však celé kauze příliš neprospělo
snahou, aby DENIC, to jest registrační subjekt domény .de, byl za podobné
případy činěn zodpovědným. Byla tak přidána další položka do seznamu nepříliš
kompetentních zásahů státní administrativy do sféry Internetu. Právě v Německu
mají přitom podobných přehmatů už dost vzpomenout lze především na zatčení šéfa
německé pobočky služby CompuServe z doby před 3 lety.
Ještě bych se rád vrátil k poslední zprávě IDC, která se pokouší mapovat
budoucnost on-line knižního trhu. Za významný krok v tomto smyslu pokládá IDC
partnerství mezi firmou Bertelsmann a skandinávským on-line knihkupectvím
Bokus. Tato aliance dnes provozuje webové prodejny ve 12 evropských zemích a
chystá se na bitvu s Amazonem, který je v tuto chvíli v Evropě zastoupen
Německu, Rakousku a ve Velké Británii. Analytici IDC upozorňují, že v některých
evropských zemích mají knihy regulované "fixní" ceny, z nichž prodejci nemohou
slevovat. Ztrácí se tak jedna z přeností Internetu, sleva (i když u knih by tím
hlavním motorem k jejich on-line prodeji neměla být ani tak cena, ale spíše
dostupnost v knihkupectví na rohu okresního města samozřejmě nebudou vúbec mít
malonákladovou literaturu určenou pouze pro úzký okruh zájemců). Uvidíme, jak
si internetoví prodejci s těmito omezeními poradí.
O čem jsme v Computerworldu psali jako o možnosti, se již mezitím stalo
realitou. Německý Bertelsmann koupil za více než 100 milionů dolarů (kdeže jsou
ale ty miliardové ceny z doby před rokem?) zadluženou a silně prodělávající
on-line prodejnu cédéček CDNow. Je snad zajímavé, že častý model "Američané
nakupují ve zbytku světa" byl v tomto případě převrácen.
Bertelsmann tak dostane do rukou i prodej CD, tudíž se jeho válka s Amazonem
bude odehrávat na více frontách. Je však otázka, nakolik to bude pro obě strany
účelné: krom ztrátovosti CDNow stojí totiž za pozornost, že prodej CD je i na
Amazonu ztrátový. Ziskový je jen prodej knih uvnitř USA neudělal by nakonec
Amazon lépe, kdyby trochu přibrzdil a nestažil se za každou cenu dostat pod svá
křídla úplně všechno?
0 2257 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.