Inteligentní a bezpečné WLAN

Lepší MANET Základními stavebními kameny takovéto sítě by měly být vymoženosti jako umělá inteligence či séman...


Lepší MANET
Základními stavebními kameny takovéto sítě by měly být vymoženosti jako umělá
inteligence či sémantický web, v kombinaci s technologiemi typu MANET (Mobile
Ad-hoc Network), CR (Cognitive Radio) a P2P (Peer-to-Peer). Projekt je primárně
určen pro vojenské účely, není však pochyb, že najde využití i v korporátní
sféře a u koncových uživatelů. Preston Marchall podílející se na vývoji nové
sítě jen přikyvuje: "Vojenské sítě se budeme snažit konvergovat co nejblíže s
oblastí civilních technologií. Dnes jsme v praxi spíše svědky ,bezdrátového
přístupu než opravdového ,bezdrátového připojení. KBN by namísto využívání
přístupových bodů pro připojení bezdrátových zařízení k drátové síti byla
takovou decentralizovanou MANET."
"V bezdrátovém prostředí jsou dnes jednotlivá spojení docela nespolehlivá uzly
se totiž k WLAN připojují a zase ji opouštějí víceméně náhodně. MANET by však
byl schopný směrovat provoz touto neustále se měnící soustavou peerů až do
připojeného zařízení či na internet," vysvětluje býzkumný ředitel společnosti
Burton Group David Passmore.
Takové sítě by neměly jediný bod selhání. Současné bezdrátové sítě lze naopak
"shodit" pouhým odstraněným přístupového bodu. Passmore si dokonce dokáže
představit, že MANET bude složen z počítačů pohybujících se ve vozidlech,
dodává však, že směrovací funkce IP (Internet Protocol) jsou na takovou situaci
zcela nepřipravené. Je tedy třeba nadále pracovat na řešení tohoto problému a s
využitím MANETu experimentovat, než tato technologie bude připravena pro
standardizaci a masové využití.
Cognitive Radio
V ideálním případě by MANET nejen sám volil nejlepší cesty routování paketů,
ale také rovnou vybíral nejvhodnější použitelnou rádiovou frekvenci. To by
umožňovala právě technologie CR. Hlavní výzkumník firmy General Dynamics C4
Systems Bruce Fette vysvětluje, že kognitivní radiopřijímač (CR) je schopen
porozumět spektrální aktivitě, síťovému provozu i činnosti uživatele, a v
závislosti na tom zvolit správné vlnové tvary, frekvence i protokoly pro
efektivní využití sítě. Takový systém by uměl předejít a zabránit jakýmkoli
pokusům o rušení. Rovněž by byl schopen porozumět místním směrnicím a řídit se
jimi. Na komponentě řídící umělou inteligenci této technologie se stále
pracuje, SDR (Software-Defined Radios), které umožňují okamžité zpracování
signálu jsou už však používány. Softwarovým generováním signálu a jeho
následným hardwarovým přenosem dokáží SDR odesílat a přijímat data z čehokoli
od bezdrátových sítí 802.11 po televizní vysílání. Fette dodává, že v budoucnu
uživatelé budou moci svá SDR upgradovat pomocí softwaru namísto hardwaru, což
zjednoduší přidávání nových funkcí a typů signálu. Říká, že ačkoli zatím SDR
nemají stabilní místo v komerčním využití, jeho společnost začala s jejich
výrobou a prodejem armádě již v roce 1998. Chytrá vs. hloupá
KBN bude schopna činit rozhodnutí o více faktorech a Marschall hovoří o vizi
inteligentních uzlů, které automaticky optimalizují celou síť. Dnes, jde-li
spojení napříč spolehlivou a nespolehlivou částí sítě, v níž dojde ke ztrátě
paketu, je nutné celý proces opakovat znovu, což může výrazně ovlivnit
výkonnost. V KBN by se spojení rozdělilo na dvě dílčí části, jedna by pokrývala
část spolehlivou, druhá nespolehlivou. Pokud by se data v té nejisté ztratila,
stačilo by je znovu poslat jen napříč jí, ne oběma. Toto opatření by podle
Marschallových odhadů zvýšilo šířku využitelného pásma až na desetinásobek.
Marshall rovněž mluví o schopnosti sítě zaznamenávat si informace o často
zpřístupňovaných datech a ukládat jejich kopie tak, aby byly uživatelům rychle
dostupné. Umělá inteligence by přitom sama zvolila, jaké protokoly k tomu účelu
použít. Inteligentní síť by nejen znala způsob jak přemisťovat data, byla by
rovněž schopná rozumět, jaký význam tato data mají pro uživatele. Idea je
založená na konceptu "sémantického webu" Tima Bernerse-Lee, který volá po tom,
aby webové stránky kromě informací pro lidské čtenáře obsahovaly i data o
obsahu, jimž by rozuměly stroje. Softwaroví "agenti" by tato data využívali k
porozumění významu dokumentů, namísto prosté orientace dle klíčových slov.
Podle Marshalla by Sémantický web uživatelům umožnil "přístup k informacím dle
typu či obsahu dokumentu, místo přístupu podle síťové adresy".
Ačkoli je Passmore zastáncem chytrého směrování provozu, varuje před přidáváním
přílišného množství inteligentních prvků do sítě. Produkty jako Application
Oriented Network společnosti Cisco rozeznávají různé typy provozu a zacházejí s
nimi odlišně, přičemž upřednostňují určité typy před jinými a do sítě navíc
integrují bezpečnostní funkce. Passmore se obává, že takovéto "chytré" systémy
budou překážkou nasazení nových: "Co učinilo internet tak úspěšným, je fakt, že
jde vlastně jen o hromadu tupého vedení. Jakmile začnete implementovat příliš
mnoho svých znalostí, ztrácíte do budoucna veškerou flexibilitu. To dokazuje
více než třicet let zkušeností. Hloupé sítě jsou lepší než ty chytré." A co dál?
Jako tomu je u všech sítí, bude i u KBN jedním z ústředních témat bezpečnost.
Passmore podotýká, že s MANETem vzniká dodatečné riziko, že útočník převezme
kontrolu na směrovacími algoritmy. V jiných ohledech jsou však bezpečnostní
rizika "takřka identická s těmi, které familiérně známe z dnešních sítí
(například DoS útoky)". Marshall říká, že KBN budou používat technologii
podobnou SSL.
Idea sítě, která se sama konfiguruje a spravuje, je jistě slibná nejen pro
armádní účely. Podniková IT oddělení by mohla těžit z bezdrátových sítí, které
se samy optimalizují pro zvýšení šířky pásma a dokáží zamezit rušivým vlivům
například z mikrovlnné trouby ve společné kuchyňce. Passmore je dokonce takovým
optimistou, že do blízké budoucnosti zasazuje scénář domácích uživatelů
vlastnících levný hardware pro MANET.
(pat) 6 1373









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.