Internet třetí generace

Dostatek přenosového pásma nestačí V letošním roce skončí výzkumný záměr sdružení Cesnet, v rámci kterého byla...


Dostatek přenosového pásma nestačí
V letošním roce skončí výzkumný záměr sdružení Cesnet, v rámci kterého byla
vybudována, provozována a rozvíjena vysokorychlostní síť pro vědu, výzkum a
vzdělávání ČR. Projekt byl finančně podporován ministerstvem školství. Cesnet
podal na tomto ministerstvu návrh dalšího výzkumného záměru pro roky 2004-2008.
Cílem podaného výzkumného záměru "Optická síť národního výzkumu a její nové
aplikace" je navrhnout integrované síťové prostředí vyhovující
specifickým požadavkům vědecké, výzkumné a akademické komunity
a v provozu ověřit jeho vlastnosti.
Zkušenosti s provozem akademických
sítí totiž podle Cesnetu ukazují, že dostatek volného přenosového
pásma je pouze jedním z požadavků. Pro provozování kvalitní akademické
sítě je třeba na síti implementovat další služby. Z tohoto důvodu
se řešitelský tým kromě výzkumu v oblasti infrastruktury a síťových
protokolů zaměří také na oblast aplikací a oblast síťových služeb.

Vše distribuovaně
V oblasti aplikací se Cesnet hodlá soustředit především na rozvoj gridů jakožto
prostředí pro spolupráci distribuovaných entit, ať už jimi jsou lidé, skupiny
lidí či stroje. V současnosti se rýsuje několik hlavních typů gridových
technologií:
Výpočetní grid pro náročné vědecké výpočty se zapojením velkého počtu
geograficky distribuovaných počítačů.
Úložný grid, prostředí umožňující distribuované ukládaní dat a vzdálený přístup
k nim.
Přístupový grid, standardizované prostředí pro spolupráci za využití
videokonferenčních a multimediálních aplikací.
Prostředků pro spolupráci nad sdílenými dokumenty.
Podrobnosti o náročných distribuovaných výpočtech jsme přinesli např. v článku
Jak zpracovat petabajty dat (CW 8/2003). Plánované experimenty v astronomii či
částicové fyzice, např. virtuální atlasy oblohy, pokusy o detekci gravitačních
vln či data produkovaná novými urychlovači částic, budou znamenat několik
jednotek až desítek petabajtů (peta = 1015) ročně. Budoucí infrastruktura proto
musí poskytnout prostředky pro distribuované ukládání, zpřístupnění (včetně
tvorby replik) a zpracování těchto dat.
I v rámci ČR je ale využíváno a rozvíjeno tzv. MetaCentrum,což je distribuovaný
výpočetní systém využívající výkonu clusteru více než 300 procesorů firmy Intel
(+ dalších procesorů od HPa SGI). MetaCentrum dnes nabízí asi 5 TB on-line
diskové kapacity a páskovou knihovnu pro zálohy a archivace s kapacitou až 24TB
on-line. Co se týče přenosových rychlostí, dnešní páteřní trasy Cesnetu mají
kapacitu 2,5 Gb/s a nejvýznamnější uzly jsou přístupné alespoň dvěma
gigabitovými trasami. Tato infrastruktura je k dispozici celé uživatelské
komunitě.
Dalším okruhem zájmu řešitelského týmu Cesnetu má být rozvoj IP telefonie,
videokonferenčních nástrojů a nástrojů pro streaming multimediálního obsahu.
Pozornostmá být věnována i problematice distančního vzdělávání. Síťové služby,
jako spojující článek mezi infrastrukturou a aplikacemi,v sobě zahrnují:
vývoj prostředků pro sledování a vyhodnocování provozu sítě
vývoj prostředků pro sledování výkonnostních charakteristik sítě a nástrojů k
jejich optimalizaci
autentizační a autorizační mechanismy pro přístup k prostředkům na síti

Optické technologie
Při návrhu a výstavbě infrastruktury se řešitelé zaměří na využití optických
technologií s důrazem na využití pronajatých optických vláken, osazených
vlastními aktivními prvky.Díky tomu získají možnost poskytování více
nezávislých kanálů na tomtéž vlákně. Předmětem výzkumu má být i možnost
budování dálkových meziměstských optických tras bez regenerátorů nasazených
podél trasy. Předpokládá se také vývoj a nasazení gigabitového směrovače
postaveného na bázi programovatelného hardwaru. V rámci tohoto výzkumného
záměru je plánována migrace sítě na protokolIPv6 včetně zpřístupnění aplikací a
služeb (karta Combo6 zmiňovaná v CW 31/2003 je přitom kompatibilní s oběma
verzemi protokolu IP).
Předpokládá se, že podobně jako v případě vlastního internetu vyvíjené
vysokorychlostní technologie nezůstanou pouze výsadou akademických a výzkumných
pracovišť, ale finálně je bude možné využívat i v komerční sféře. Internet
první generace byl charakterizován e-mailem a webovým prohlížečem jako
typickými aplikacemi. V současné době se (v ČR zatím pouze v omezené míře)
nacházíme ve fázi širokopásmových sítí, které již umožňují např.
videokonference a multimediální přenosy.
Plánovaný internet třetí generace bude mít patrně charakter tzv. customer
empowered fiber (infrastruktura, kterou mohou uživatelé využívat podle své
potřeby) s důrazem na zajištění požadovaných QoS parametrů po celé délce
přenosové trasy až ke koncovým uživatelům.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.