Inženýrské studium IT

Všechny počítačově inženýrské obory elektrotechnicky orientovaných fakult České, ale i Slovenské republiky a jsou ...


Všechny počítačově inženýrské obory elektrotechnicky orientovaných fakult
České, ale i Slovenské republiky a jsou navzájem vysoce kompatibilní. Od
neinženýrských oborů se odlišují tím, že netvrdí, že jsou orientovány především
na badatelství, na teoretické nebo humanitní aplikace. Vychovávají tradičně
kvalitní inženýry se solidním matematicko-fyzikálním základem, s náročnou
metodickou průpravou. Rozvíjejí technické (hardware), programové (software),
ale i sociální a manažerské schopnosti inženýra, připraveného řešit samostatně
širokou škálu problémů a to i takových, pro které nebyl speciálně školen.

Prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc., je děkanem FEI VUT v Brně, profesorem na Ústavu
informatiky a výpočetní techniky

Hloubka versus šířka výuky
Řadu vysokoškolských učitelů trápí problém, co vlastně učit a hlavně jak. V
praxi existují některá dilemata, se kterými se musí poprat každý specialista na
IT a která mají bezprostřední vliv na výuku. Do uvedené skupiny patří především
následující problémy:
- jak mnoho dovedností je třeba ovládat - šíře znalostí versus hloubka znalostí
- - metody návrhu softwaru v praxi dostatečně nefungují Pro učitele informatiky
z toho plyne mnoho dalších otázek. Mají se na VŠ učit dovednosti potřebné na
budoucím pracovišti absolventa, tj. praxe s jednotlivými nástroji IT? Má se
reagovat na každou novou technologii či standard, nebo stačí obecná znalost
principů, metod, algoritmů? Vysoké školy se při řešení tohoto dilematu snaží o
kompromisy a podle toho je lze i ve výuce informatiky rozlišit. Někde je výuka
významně ovlivněna nástroji či softwarem jedné firmy, jinde, a sem patří i
informatika na MFF UK, existuje spíše různorodá nabídka s možností volby.
Samozřejmě, že v každém případě je nabídka omezená. Ne však proto, že by firmy
nenabízely pro seznámení s novými technologiemi dobré podmínky, ale spíše z
důvodu nedostatečných lidských kapacit. Každý další software totiž vyžaduje
svého správce, který by ho udržoval, konzultoval a procvičoval.
Má se učit do hloubky, nebo šířky? Praxe vyžaduje obojí. Dobrým východiskem je
široká nabídka. Na MFF UK má student denního studia možnost studovat některé
předměty či obory informatiky velmi detailně. Nebo je možné se seznámit s mnoha
předměty na úrovni úvodního kurzu. Jde tedy o otázku osobní volby studenta.
Návrh nového softwaru či architektury aplikace budované na existujícím softwaru
stojí v pozadí výuky informatiky na každé VŠ, která se jí zabývá. Bohužel, ani
po několika desítkách let vývoje se principy návrhu softwaru příliš nezměnily.
Složitost, chybovost, nespokojenost s komerčními balíky softwaru, nedostatečná
customizace atd. jsou běžným jevem, a je otázkou, zda současná koncepce výuky
informatiky na VŠ může změnit tento stav. Díky softwarovému projektu mají
studenti informatiky na MFF UK alespoň částečnou možnost vyzkoušet vyučované
metody návrhu softwaru prakticky, dříve než se ocitnou v praxi komerční. Na
druhé straně, v souladu s obecnými trendy, mnoho z nich tímto způsobem pracuje
již v průběhu studia. To mnohdy vede i k velmi konkrétním konzultacím s
učiteli, a tedy i k jisté zpětné vazbě, která může ovlivnit samotnou výuku.

Prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc., je vedoucím katedry softwarového
inženýrství na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy

Studium informatiky na vysokých školách
Studovat informatiku na VŠ? Je vysokoškolské vzdělání pro praxi vůbec potřebné?
Odpůrci tohoto názoru mohou argumentovat příkladem Billa Gatese či Michaela
Della, kteří neváhali akademické prostředí opustit a jít svou vlastní cestou.
Nicméně oba tito pánové vysokou školu minimálně studovat začali.
Téma týdne, které se snaží mapovat studium informatiky na domácích vysokých
školách, se na stránkách Computerworldu objevuje pravidelně ve chvíli, kdy se
blíží uzávěrka přihlášek. Výjimku jsme neudělali ani letos. Přinášíme přehled
ústavů, kde je možné IT studovat, stejně jako podrobnější informace o studiu na
konkrétní škole alespoň tam, kde se nám je podařilo získat. Zájem o studium
informačních technologií není sám o sobě samozřejmě dostatečným signálem pro
to, jaký typ vysokoškolského studia si zvolit. Rozhodující nemusí být ani místo
bydliště: Jednotlivé VŠ se od sebe odlišují nejen tím, v jakém městě se nachází
posluchárny. Pojetí informatiky se logicky liší podle toho, zda ji studujete na
škole matematické, ekonomické, inženýrské či pedagogické. Různé pak je i
následné uplatnění, alespoň to, ke kterému vám dá škola bezprostřední
předpoklady.
V jistém smyslu se informatika dnes učí na všech VŠ. I za předpokladu, že se
rozhodnete pro studium (např.) školy chemické nebo zemědělské, vám bude zřejmě
nabídnuta příslušná IT specializace. Nicméně lze takovou volbu jen sotva
doporučit, pokud nemáte současně zájem o "hlavní" obor takové VŠ. První ročníky
studia s povinnými předměty o (opět např.) rostlinné výrobě či analytické
chemii byste nemuseli nutně pokládat za osobně přínosné.
Doufáme tedy, že vám následující Téma týdne pomůže si z pestré nabídky vybrat.

Osm otázek pro vysoké školy
Představitelům tuzemských vysokých škol jsme položili několik spíše volně
formulovaných otázek, které uvádíme v následujícím přehledu. Respondentům jsme
nechali poměrně volnou ruku, nesnažili jsme se, aby každý mluvil za každou cenu
o tom samém. Nebylo konec konců nutné ani zodpovědět otázky všechny.
Subjektivní pohled vybraných osobností je vidět z toho, že každý z
odpovídajících akcentuje trochu jiné problémy a hovoří o nich také svým
vlastním jazykem.
Text tak podle našeho názoru může nejenom pomoci ve volbě konkrétní vysoké
školy či rozhodování mezi bakalářským a magisterským studiem, ale zasadí i
výuku IT a budoucnost tohoto oboru vůbec do obecnějších perspektiv.
Přehled odpovídajících se samozřejmě nekryje s množstvím vysokých škol, na
nichž lze dnes studovat IT, nicméně pokrývá rámec, do kterého bývá studium IT
zasazeno inženýrská VŠ technického typu, pedagogická VŠ, ekonomická VŠ,
matematická VŠ atd.
Další vysoké školy, nabízející studium informatiky, jsou uvedeny v závěrečném
přehledu.
1. Kde je hlavní oblast uplatnění vašich absolventů? 2. Čím se studium na vaší
fakultě/katedře/VŠ odlišuje od ostatních informaticky orientovaných tuzemských
VŠ? Pokud byste měli vyzdvihnout nějakou jeho přednost, co byste uvedli
(technické zabezpečení, vyučovaný předmět/zaměření apod.)?
3. Můžete uvést některé výraznější změny, kterými studium IT na vaší škole v
poslední době prošlo (např. změna základního vyučovaného programovacího jazyka,
modernizace vybavení apod.)?
4. Jaké ICT firmy jsou hlavními technologickými partnery vaší fakulty/katedry?
S jakými technologiemi mohou studenti přijít do styku během studia? 5. Myslíte
si, že v tuto chvíli je v ČR dostatek specialistů na IT? Kdy se podle vašeho
názoru trh nasytí? 6. Jak vypadá vývoj zájmu o studium IT oborů na vaší škole
(roste, stoupá, přelévá se z magisterského na bakalářské apod.)?
7. Můžete zhodnotit vývoj úrovně znalostí absolventů středních škol, kteří se
hlásí ke studiu na vaši školu?
8. Předpokládá studium IT na vaší škole nějaké dodatečné, "nestandardní"
náklady ze strany uchazeče/studujícího?

Odpovídá doc. Ing. Vladimír Jehlička, CSc., proděkan pro rozvoj Pedagogické
fakulty Univerzity Hradec Králové
"Dochází ke změně postavení informatiky ve výuce všech předmětů. Cílem není
ovládání počítače, ale jeho využívání."

Absolventi Pedagogické fakulty jsou dvojího zaměření jednak jsou to přímo
učitelé s dvouoborovou aprobací informatika a další předmět. Kromě toho je
příprava v oblasti informatiky součástí studijního programu všech budoucích
učitelů.
Vzhledem k tomu, že se jedná o výuku budoucích učitelů, je kladen důraz na
didaktiku vyučování základů informatiky na základních a středních školách.
Technické zabezpečení je velmi dobré včetně specializované moderně vybavené
učebny s audio a videotechnikou pro tvorbu multimediálních aplikací.
-Přechod od ročníkového ke kreditnímu systému poskytl studentům větší možnosti
profilovat své vzdělání podle vlastních představ výběrem volitelných předmětů.
Dále bych zmínil přechod od strukturovaného k objektově orientovanému
programování a průběžnou inovaci veškeré techniky se zaměřením na multimédia a
e-learning.
Microsoft, 100Mega.
Není. Při současném vztahu vlády ke školství budou nízké platy ve školství
příčinou trvalého nedostatku učitelů informatiky, protože ti pochopitelně
využijí soukromého sektoru k získávání prostředků pro zajištění standardní
životní úrovně.
Existuje trvalý převis poptávky po magisterském studiu, zejména v učitelských
oborech. Mezi mládeží je značný zájem o informatiku a počítače. Dále je třeba
upozornit na skutečnost, že mnoho studentů již při volbě aprobace kalkuluje s
tím, že znalosti v oblasti informatiky rozšiřují rádius jejich využitelnosti.
Kdyby v učitelském zaměstnání neuspěli nebo přišli o práci, najdou dobré
uplatnění v soukromém sektoru a to mnohem snadněji než absolventi řady dalších
aprobací.
Při trvalém převisu poptávky je možno si vybrat ty nejlepší uchazeče o studium.
Znalosti i dovednosti středoškoláků jsou nejrůznějšího rozsahu od těch, kteří u
počítače skoro neseděli nebo pracovali ve dvojicích a byli pasivními
přihlížiteli, až po hackery a lidi, kteří běžně počítač využívají a nedovedou
si již představit život bez něj.
Odpovídá prof. RNDr. Jozef Kelemen, DrSc., vedoucí Ústavu informatiky
Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě
"Nevím, kdo by si nechal opravovat zuby u teoretického fyzika nebo
silnoproudaře. Informační systém nebo jeho ochranu si však u nich dnes objedná
leckdo."
-Absolventi bakalářské, resp. magisterké informatiky a výpočetní techniky,
kteří získali vzdělání na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity
v Opavě, se dnes uplatňují po celé ČR, zejména jako programátoři a vývojoví
pracovníci softwarových firem, v menší míře pak jako pracovníci oddělení
informatizace v jiných firmách. Zvláště nás těší, že absolventi tzv.
"regionální univerzity" se velice úspěšně prosazují i "v centru", tedy zejména
u firem v Praze.
Za prvé, odlišujeme se individualizovanější péčí o studenty, než je tomu na
větších školách obvyklé. Je to umožněno tím, že jako malá a doposud méně známá
univerzita máme v ročnících méně studentů. Za druhé, lišíme se mírou a
vyvážeností, v jaké se v našich studijních plánech objevuje na jedné straně
teoretická informatika a na druhé takové perspektivní směry informatiky jako
umělá inteligence, znalostní systémy, umělé neuronové sítě, agenty a
multiagentové systémy, informatické aspekty pokročilé robotiky apod.
-Pokud jde o novinky v nabídce studijních oborů, zahájili jsme čtyřleté
bakalářské studium informatiky v kombinaci s angličtinou. Pokud jde o obsahové
inovace, hodláme udělat zajímavějším úvodní semestry studia i pro ty, kteří
přicházejí na naši školu a základy programování i práce s PC mají již prakticky
zvládnuty. Již v prvních semestrech chceme studentům umožnit práci s
nestandardními periferiemi a programovat třeba robotické systémy.
-Naší snahou je poskytnout studentům informace, o kterých předpokládáme, že
jsou v jistém smyslu nadčasové. Osobně vidím dost nerad, když se některý kolega
zabývá na přednáškách výkladem syntaxe nějakého programovacího prostředku. Na
druhé straně klademe důraz na práci studentů nad vlastními projekty. Ty se
realizují v jazycích C a C++ a v tradičních databázových prostředích. Pro
projekty z oblasti znalostních systémů používáme prostředí Clips. Projekty z
oblasti agentů a multiagentových systémů se uskutečňují především v jazyce
Java. Máme laboratoř multiagentových a robotických (simulačních i hardwarových)
experimentů. Některé projekty jsou realizovány v tradičních jazycích Lisp a
Prolog.
-Rozhodně si nemyslím, že by byl dnes u nás dostatek specialistů na IT.
Zvažte, že na trhu práce v této oblasti se dnes vlastně uplatní téměř kdokoliv.
Stačí, když si přečtete nějaký manuál nebo, v lepším případě, absolvujete v
rámci svého vysokoškolského studia kurz úvodu do informatiky, a již můžete
začít, více či méně zručně a vynalézavě, ťukat kód v nějaké softwarové
firmičce. Podle toho potom ty produkty i vypadají. Příčinou mnoha chyb bývá
nedostatečná kvalifikace těch, kdo se o informatiku v příslušných institucích a
podnicích starají. Nevím, kdo by si nechal opravovat zuby u teoretického fyzika
nebo silnoproudaře. Informační systém nebo jeho ochranu si však u nich dnes
objedná leckdo. Takže pokud jde o potřebu kvalifikovaných informatiků, ta v
nejbližším desetiletí zcela určitě poroste. Vždyť dnes i země, které výchově
informatiků věnovaly a věnují neporovnatelně větší pozornost, než jaké jsme
svědky u nás, informatiky importují ze zahraničí. Příkladem je SRN.
Tím, jak vstupuje Slezská univerzita do širšího povědomí české veřejnosti,
roste i počet zájemců o studium informatiky a výpočetní techniky na naší
fakultě. Osobně mám ještě větší radost z kvalitativního růstu: Hlásí se k nám
stále více velice šikovných studentek a studentů. Pro ty, kteří si nejsou jisti
svou připraveností na přijímací zkoušky z informatiky, organizujeme víkendové
přípravné kurzy.
Pokud jde o znalosti z informatiky, ty se zlepšují. Alarmující je však vývoj
úrovně všeobecného vzdělání maturantů. Nemluvě o úrovni vyjadřování se a
společenského chování.
Myslím, že ne. Dokonce vzhledem k tomu, že Opava je menší, a tudíž i lacinější
než třeba Praha, vyjde snad studium o něco levněji než na univerzitách ve
větších městech.
Odpovídá Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc., vedoucí katedry počítačů FEL ČVUT v Praze
"Musíme napravovat špatné návyky těch, kteří si myslí, že programovat již
umějí."
-Hlavní oblastí uplatnění našich absolventů je vývoj, návrh či administrace
informačních systémů a databází, administrace výpočetních systémů (včetně
problematiky bezpečnosti, ladění výkonu apod.), tvorba webových aplikací a
prezentací, tvorba multimediálních aplikací, návrh a administrace sítí,
projektování číslicových systémů (od úrovně specifických IO přes vestavěné
systémy po architekturu komplexních systémů), návrh a užití specializovaných
periferních zařízení.
Odlišujeme se vyvážeností povinné části studia ohledně pozornosti věnované
jednotlivým hardwarovým i softwarovým oblastem, možností individuální
orientace, vazbou na další katedry/obory na naší fakultě (např. telekomunikace,
kybernetika, řízení, ekonomika) a inženýrským charakterem sledujícím využití
získaných vědomostí při tvorbě praktických aplikací.
-Vyzdvihl bych velmi dobrou technickou infrastrukturu katedry, možnost studia
v anglickém jazyce, vazby na partnerské instituce a podporu katedry/školy
umožňující studijní pobyty v zahraničí.
-Je připraven přechod na tzv. strukturované studium (tříletý bakalářský
program a navazující dvouletý magisterský/inženýrský program). Jednou ze změn
je i přechod na Javu jako základní programovací jazyk od prvního ročníku studia
na FEL.
-Našimi partnery jsou především firmy Borland, Hewlett-Packard, Microsoft,
Oracle, Sun (v abecedním pořadí). Co se týče technologií, náš student má
možnost se seznámit s operačními systémy unixového typu, Digital VMS, Novellem
a MS Windows (především NT4 a 2000). Z jazyků je to Pascal/Delphi, C/C++, Java,
SmallTalk, Lisp, Prolog. V hardwarové oblasti stojí za zmínku bipolární i CMOS
technologie pro hradlová pole a GAL (XILINX, Lattice), programová podpora
návrhu (VHDL), SMD technologie s programovou podporou.
Domnívám se, že v ČR není pokryta současná potřeba specialistů v IT. Důvody
vidím ne tolik v absolutním nedostatku lidí pracujících v IT profesích, ale v
rychlé obměně/vývoji technologií a stoupající potřebě specialistů schopných s
těmito technologiemi pracovat. Nesdílím názor, že rozšíření možnosti pracovat v
zahraničí (iniciativa "20 000 zelených karet" v SRN, vstup do EU) má nebo bude
mít na zmíněný nedostatek podstatnější vliv. Myslím, že v české populaci je
stále relativně nízké (a jen velmi pomalu se zvyšující) procento lidí ochotných
a schopných se vyrovnat s úskalím jazykového a sociálního šoku, který doprovází
dlouhodobé zahraniční působení. A co se týče možného budoucího nasycení trhu
pokud bude dynamika vývoje oboru pokračovat podobným tempem jako dosud, bude se
stále generovat nová poptávka. Nasycení trhu nepředpokládám ani v horizontu
nejbližších deseti let. Situaci podle mého názoru nelze vyřešit (jen)
zvyšováním počtu studentů/absolventů IT oborů vysokých škol, ale přispět musí i
změna politiky zaměstnavatelů ve vztahu k potřebě celoživotního vzdělávání/
doplňování kvalifikace vlastních pracovníků. Vysoké školy se pak musejí mnohem
více angažovat i v této oblasti bude to pro ně navíc doplňujícím zdrojem příjmů.
Zájem o studium IT na FEL trvale překračuje kapacitu katedry v ohledu
personálním i prostorovém. V rámci existujícího systému přijímání na FEL tedy
mají šanci dostat se na studium oboru jen ti studenti, kteří se nejlépe
vyrovnají s nároky společných předmětů obecného a teoretického základu v
prvních třech semestrech studia. Po přechodu na strukturované studium (viz
odpověď na 4. otázku) se bude jednat o společné studium v prvních dvou
semestrech. Získání bakalářského titulu je dosud atraktivní jen pro velmi malou
část studentské populace (méně než 5 %), podstatně jsou zde zastoupeni
zahraniční studenti. Od přechodu na strukturované studium si ovšem slibujeme
vyšší průchodnost a atraktivnost bakalářského programu, tedy i větší podíl
studentů absolvujících jako bakaláři. Měřeno průměrným prospěchem uchazečů o
studium na FEL je situace v posledních cca pěti letech vyrovnaná. Vstupní
znalosti v oblasti IT se u větší části uchazečů redukují na úroveň uživatelů MS
Office. Podstatné nedostatky trvají v úrovni matematických znalostí a logickém
myšlení, v úvodních programovacích předmětech musíme rovněž napravovat špatné
návyky těch, kteří si myslí, že programovat již umějí. Trvalým problémem je
rovněž nedostatečná znalost cizích jazyků a podceňování potřeby studia jazyků a
jazykové kultury vůbec.
Žádné speciální náklady nepředpokládáme vlastnictví osobního počítače
provozovaného doma nebo na koleji (s přístupem na internet) je dnes běžné nejen
mezi studenty našeho oboru a naší fakulty.
Odpovídá Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc., vedoucí katedry informačních
technologií a garant oboru Informatika na FIS VŠE Praha
"V průměru, bohužel, úroveň znalostí absolventů středních škol v posledních
letech klesá."
-Výuka informačních systémů a informačních technologií (IS/IT) je na fakultě
informatiky a statistiky orientována na přípravu těchto informatických profesí:
Manažerské profese informační manažer, manažer projektu IS/IT, manažer provozu
IS/IT, manažer IT firmy projekčně-provozní profese projektant IS/IT,
analytik-programátor, správce sítě, správce databáze, implementátor
standardního aplikačního software (např. SAP R/3)
obchodník v oblasti IS/IT
výzkumný pracovník v oblasti aplikované a teoretické informatiky
Výuka je strukturována do třech stupňů bakalářský (3 až 5 let), magisterský
(2-3 roky) a doktorský (3-5 let). Pro některé projekčně-provozní profese
postačí vystudovat bakalářský stupeň, zájemci o ostatní profese musejí
vystudovat magisterský stupeň. Studenti magisterského a doktorského stupně
mohou absolvovat 1-2 semestry studia na zahraniční vysoké škole.
Výuka na FIS je, na rozdíl od technických nebo matematických fakult,
orientována na aplikace IS/IT v ekonomice. Student kromě informačních systémů a
technologií musí zvládnout principy fungování ekonomiky na podnikové, národní a
mezinárodní úrovni. Je školen v tom, aby porozuměl moderním podnikovým procesům
(ve výrobě, distribuci, financích, ve vztazích s dodavateli a zákazníky atd.) a
aby byl schopen navrhovat a řídit informační systémy na podporu těchto procesů.
Druhým charakteristickým rysem studia na FIS je vysoký stupeň volitelnosti
předmětů a rozvrhu. Každý student si sestavuje rozvrh sám tak, že si přes
počítač volí, které předměty učebního plánu a ve kterých časech chce v daném
semestru absolvovat. Velmi podstatnou charakteristikou studia na oboru
informatika je výuka práce v týmu. Ve většině informatických předmětů studenti
v týmech zpracovávají relativně rozsáhlé projekty a tyto projekty i sami řídí.
Významnou odlišností VŠE od jiných vysokých škol je skutečnost, že je jako
jediná vysoká škola z ČR členem společenství evropských univerzit CEMS
(Community of European Management Schools). Díky tomu mohou naši studenti
studovat v mezinárodních studijních programech a obdržet vedle diplomu VŠE i
mezinárodní diplom CEMS Master.
-Na celé VŠE jsou již dlouhodobě využívány IT přímo ve výukovém procesu. Ten,
kdo by nezvládl základní komunikaci s počítačem, nemůže tedy na VŠE de facto
studovat.Ve výuce informatiky jsou tyto možnosti ještě posíleny. Studenti přes
web získávají podkladové materiály ke kurzům, předávají výsledky svých
semestrálních prací a komunikují mezi sebou i s učiteli.
Další inovace výuky proběhly v roce 2001 ve spolupráci s předními IT firmami.
FIS VŠE je pilotním uživatelem centra "SAP University Business Center". V rámci
projektu "IBM E-business Academy" byly za přispění firmy IBM zásadně inovovány
čtyři kurzy katedry informačních technologií. K vývoji a zprovoznění systému
e-KIT přispěla hardwarem firma Hewlett-Packard a vývojovým softwarem firmy
Oracle a Microsoft.
-S ohledem na široký záběr výuky informatiky na FIS může student přijít do
styku se širokou plejádou vývojových a aplikačních systémů MS Office, Lotus
Notes, databázové systémy Oracle a MS SQL, programovací jazyky Pascal, C++,
Java, programovací jazyky pro logické programování, XML, vývojová prostředí
WebSphere, Delphi a Visual InterDev, CASE nástroje, nástroje pro vývoj business
inteligence a knowledge management aplikací, aplikační balíky SAP, Baan atd.
-V současné době je na trhu v ČR stejně jako na celosvětovém pracovním trhu
značný nedostatek nabídky IT odborníků. Jsem přesvědčen, že poptávka po IT
specialistech v tomto desetiletí ještě poroste. Ke stejným závěrům docházejí i
poslední studie GartnerGroup.
ĎObor informatika na FIS patří z hlediska počtu studentů k největším v ČR. V
roce 2001 jsme přijali do 1. ročníku 450 studentů, v roce 2002 to již bude 600.
Zájemců o studium neubývá, přestože končí příznivá demografická vlna 70. let.
Na jedno volné místo máme v prvním ročníku bakalářského stupně již několik let
přibližně 3 zájemce. Přijímací zkouška je z matematiky a cizího jazyka.
O dalším zvyšování počtu přijímaných studentů neuvažujeme. Úroveň znalostí
uchazečů se v posledních letech snižuje, a tím by další zvýšení počtu
přijímaných bylo na újmu kvalitě přijatých studentů, a tím i na újmu kvalitě
našich absolventů.
V průměru, bohužel, úroveň znalostí absolventů středních škol v posledních
letech klesá. Stále přibývá uchazečů, kteří mají problémy zejména s
matematikou. Je to důsledkem menších nároků některých středních škol. O to
důležitější je vhodná volba střední školy. Ten, kdo si chtěl usnadnit mládí
nenáročnou střední školou, bude velmi těžko konkurovat absolventům renomovaných
středních škol.
Dobře studující nemají žádné "nestandardní" náklady. Student neplatí za výuku,
nemusí si kupovat ani vlastní počítač. Škola i koleje jsou vybaveny
informačními technologiemi velmi dobře. Nestandardní náklady ale začnou vznikat
těm, kteří mají nedostatečné výsledky ve studiu. Studenti musejí platit za to,
když studují déle, než je standardní délka studia.
Od školního roku 2002/3 připravujeme novinku placené bakalářské studium oboru
Informatika. V tomto studiu se nebudou dělat přijímací zkoušky, jedinými
podmínkami budou ukončené středoškolské vzdělání a zaplacení školného. Jestliže
student tohoto studia projde v dalších letech úspěšně klasickým přijímacím
řízením, jsou mu složené zkoušky z placeného studia uznány.
Odpovídá prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc., děkan FEI VUT v Brně, profesor na
Ústavu informatiky a výpočetní techniky
"Postavit novou
fakultu v současných společenských i ekonomických podmínkách není přes podporu
vedení školy, zájmu uchazečů i pracovního trhu,
věc snadná."
-Uplatnění absolventů všech počítačových oborů vyučovaných na (většinou)
elektrotechnicky orientovaných fakultách českých technických univerzit je velmi
univerzální a poptávka po jejich absolventech často několikanásobně převyšuje
jejich počet. Jejich dobrý teoretický základ a schopnost inženýrského přístupu
k řešení problémů se dokázal prosadit. Naším absolventem je inženýr orientovaný
na výpočetní techniku, potřebný v každé větší průmyslové a počítačové firmě či
v dopravě, v každé státní nebo samosprávné instituci, ve finanční,
pojišťovnické sféře nebo ve zdravotnictví či v médiích.
Každá škola a každá fakulta má samozřejmě svá specifika, kterými se odlišuje od
jiných. Mezi tradiční dominanty našeho oboru patří modelování a simulace
systémů, tvorba informačních systémů, počítačová grafika, bezpečnost a
integrita systémů, ale i návrh technických prostředků zvyšujících výkon
počítačů, jako jsou multiprocesorové systémy, hledání jejich paralelních
algoritmů, návrh VLSI.
-Prokazatelně se můžeme vykázat několika prvenstvími. Náš obor byl v listopadu
2001, jako první mezi ostatními inženýrskými obory z této oblasti v České
republice,uznán Akreditační komisí ČR v novém kole akreditací. Ústav
informatiky a výpočetní techniky, který předložil projekt na založení nové
Fakulty informačních technologií (FIT), obdržel od akreditační komise ČR a od
Akademického senátu VUT v Brně povolení k založení nové fakulty. FIT vznikla
odštěpením od Fakulty elektrotechniky a informatiky a nová fakulta byla
založena 1. 1. 2002 na půdě VUT v Brně. Mateřská fakulta se po transformaci
změnila na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií.
Postavit novou fakultu v současných společenských i ekonomických podmínkách
není ovšem, přes podporu vedení školy, zájmu uchazečů i pracovního trhu, věc
snadná.
-Strategických partnerů stávající fakulty FEI je celá řada. Uvedu pouze ty,
kteří podepsali dohodu o spolupráci v poslední době: např. Flextronix,
Celestika a JME. O strategických partnerech nově vznikající fakulty FIT se
jedná. Patří však mezi ně Siemens Austria, Microsoft spolu s AutoContem, IBM...
Naši studenti si musejí osvojit především základní principy, základní metody
formulace a řešení problémů a naučit se číst a psát jazykem vyspělých IT
inženýrů. Že se přitom musejí setkat také s vyspělými technologiemi, je
samozřejmé. Jejich pojmenování však považuji za malicherné. Kde budou za dva
tři roky -
-Vím, že IT odborníků dost není, a to byl také jeden z hlavních důvodů k
založení nové Fakulty informačních technologií.
Co se týče možného budoucího nasycení trhu, odpovědi na podobné otázky jsou
velmi ošidné, jak dokazují dva citáty z posledního čtvrtstoletí: Ken Olson,
prezident, předseda a zakladatel firmy Digital Equipment, řekl v roce 1977:
"Neexistuje důvod, aby kdokoli chtěl mít počítač doma." A Bill Gates uvedl roku
1981: "Na 640 KB je dost místa pro všechny."
Zájem o studium nebyl nikdy uspokojen. I to byl jeden z vážných důvodů založení
nové fakulty. Pro akademický rok 2002/2003 plánujeme přijetí 310 studentů do
nového bakalářského studijního programu IT. Současný první ročník je posledním,
který studuje obor VTI v pětiletém magisterském cyklu podle starého studijního
programu. Ten následující již bude tříletým bakalářským studijním programem, po
němž může následovat dvouletý magisterský program zakončený získáním tradičního
titulu Ing.
V každém případě lze pozitivně hodnotit zlepšující se úroveň jazykové přípravy,
zejména v jazyce anglickém a to pro budoucího evropského bakaláře není málo.
Úroveň mateřského jazyka uchazečů má však neuvěřitelně nízkou úroveň. Znalost
matematiky a fyziky je různá podle škol i podle jednotlivců, u fyziky o stupeň
horší než u matematiky. Každopádně je všeobecně nižší než před 15-20 lety.
Je třeba zdůraznit, že trh práce potřebuje obrovské množství vysokoškolských
pracovníků s bakalářskou kvalifikací a může se vbrzku prokázat, že časové i
finanční investice do vyššího stupně vzdělání, které se nevyužije a ekonomicky
nevyplatí, byly zbytečné a drahé.
Obecně studium nepředpokládá nějaké "dodatečné" náklady. Zůstává skutečností,
že stále více našich studentů vlastní svůj počítač a má přístup k internetu i
mimo školu. Hlavní výhodou je možnost řešit úkoly a projekty mimo prostor
fakulty a v době, kterou si určí student sám. Laboratoře a jejich kapacita by
však měla umožnit každému využívat školního zařízení.
Odpovídá Doc. Dr. Luděk Matyska, CSc., děkan Fakulty informatiky, Masarykova
univerzita v Brně
"Zájemcům o studium říkám, že při dobré znalosti teorie se o zaměstnání
nemusejí obávat do konce své aktivní kariéry."
-Možností uplatnění našich absolventů jsou v podstatě všechny informatické
oblasti (včetně akademické kariéry a studia či práce v zahraničí), kromě těch,
které se bezprostředně týkají hardwaru. Rostoucí počet absolventů se uplatňuje
v oblasti informačních systémů, správců počítačů a zejména jejich sítí a rovněž
v oblasti tvorby, návrhu a údržby webových stránek.
Výuka je na jedné straně zaměřena všeobecně, s velkým důrazem na teorii a
teoretické (matematické) základy. To poskytuje našim absolventům velmi solidní
základ, na kterém mohou dlouhodobě stavět. Na druhé straně fakulta nabízí
možnost individuálního přizpůsobení studia prakticky žádní dva absolventi
nestudovali stejnou skladbu předmětů. Výhodou je také propracovaný kreditní
systém.
-Naše fakulta se stále snaží modernizovat své prostředí, v roce 2001 jsme do
provozu (od října) uvedli např. speciální multimediální učebnu. Koncem roku
uvedla FI do provozu bezdrátové pokrytí celého areálu (Wi-Fi, standard IEEE
802.11b), jehož prostřednictvím se budou moci studenti připojovat na internet
ze svých mobilních zařízení (především notebooky, ale i PDA apod.). Pokud je mi
známo, bude FI první akademickou institucí v ČR, která něco podobného nabízí.
V tomto roce také vrcholila kompletní přestavba studia na FI do modelu 3+2, tj.
od školního roku 2002/2003 již neuvažujeme o přijímání studentů do pětiletého
magisterského studia. Fakulta bude důsledně nabízet vzdělání bakalářské
(tříleté), jeden studijní program zaměřený teoreticky, na získání hlubokých
základů, druhý orientovaný spíše aplikačně. Na tyto bakalářské studijní
programy naváží dvouleté magisterské studijní programy, z nichž opět jeden bude
zaměřen především (ale nikoliv pouze) na teoretické základy informatiky,
zatímco druhý poskytne dostatečně hluboké znalosti pro budoucí aplikačně
orientované odborníky v oblasti IT.
-Formální styky (tedy smluvní spolupráci) s firmami nemáme, zásadně se snažíme
vystupovat jako nezávislí odběratelé bez vazby na konkrétní firmu.
Co se technologií týče, tak studenti mají k dispozici počítače firem Sun, SGI,
nejvíce je samozřejmě osobních počítačů, na nichž zpravidla běží operační
systémy MS Windows nebo Linux. Programové vybavení pokrývá prakticky všechny
relevantní oblasti včetně specializovaných systémů pro grafiku, zpracování
přirozeného jazyka, samozřejmě všechny běžné programovací jazyky a odpovídající
vývojová prostředí...
-Podle mého názoru trh nasycen stále není, lze ale očekávat růst zájmu o
skutečné specialisty a nikoliv pouze absolventy rychlokurzů. Předpokládám, že k
nasycení lidmi zvládajícími základní dovednosti (jednoduchá správa sítí,
počítačových systémů apod.) může dojít ve výhledu přibližně deseti let, ale na
trhu stále poroste hodnota a zájem o skutečně kvalifikované odborníky. Zájemcům
o studium říkám, že při dobré znalosti teorie se o zaměstnání nemusejí obávat
do konce své aktivní kariéry.
Zájem o studium roste. Zatímco v předchozích letech jsme měli stabilně zhruba 1
500 zájemců o studium (a to i v roce 2000, kdy byl výrazný propad počtu
čerstvých maturantů), v roce 2001 to bylo již 2 200. Trvá výrazně vyšší zájem o
pětileté magisterské studium, ale ve skutečnosti značná část studentů v průběhu
studia přestoupí na bakalářské studium.
Takové posouzení je velmi těžké spíše bych řekl, že úroveň znalostí je
stabilní, ale s růstem zájmu o studium přibývá zájemců s průměrnými až
podprůměrnými výsledky na střední škole (a tomu samozřejmě odpovídají i celkové
slabší znalosti). Specifickým problémem naší fakulty je relativně nízká
jazyková připravenost zájemců (a to i v mateřském jazyce).
Ne, nicméně přirozeně roste tlak na vlastnictví počítače (a v souvislosti s
bezdrátovým pokrytím areálu a výhledově případně i kolejí tlak na vlastnictví
notebooku).
Odpovídá prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc., vedoucí katedry softwarového
inženýrství na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
"Dnešní specialista v IT je zaměřen především technicky, ten budoucí by naproti
tomu měl mít schopnosti přímo vytvářet hodnotu pro zákazníka."
-Hlavní cílem výuky informatiky na MFF UK je vychovat profesionály v IT. Jisté
procento absolventů má samozřejmě šanci působit v teoretické informatice,
obvykle na VŠ, AV ČR nebo výjimečně ve vývojových týmech neakademických
institucí, kde je vývoj a výzkum podporován.
Teoretičtěji zaměření absolventi působí ale i v praxi na nejrůznějších pozicích
vyžadující logické myšlení, např. jako analytici ve finančních institucích či
jako návrháři softwaru, který vyžaduje speciální matematické znalosti
(neurosítě, OLAP, dolování znalostí, umělá inteligence). Ti, co jsou zaměřeni
spíše na softwarové inženýrství, se standardně uživí jako programátoři nebo
vedoucí programátorských týmů, dále pak jako návrháři architektur aplikací
komerčního softwaru. Někteří absolventi-doktorandi působí úspěšně v zahraničí.
Známe příklady z oblasti robotiky a počítačové grafiky.
Informatika na MFF UK je pojata jako samostatný obor, a to jak na úrovni
bakalářského, tak magisterského studia. To je i jedna z charakteristik, která
ji odlišuje od studia informatiky na některých VŠ v ČR, kde nalezneme
informatiku vázanou např. na inženýrské obory, ať už technické nebo ekonomické.
Tím, že jde o informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě, je zřejmé, že její
koncepce je matematikou výrazně ovlivněna. Více matematiky, než je tomu obvyklé
na jiných VŠ poskytujících vzdělání v informatice, umožňuje postavit některé
předměty na pevnějších formálních základech (databáze, specifikace softwaru,
složitost algoritmů apod.) či dokonce učit z informatiky to, co se bez hlubších
matematických či logických základů neobejde (simulace, statistické zpracování
dat, vyhodnocování experimentů, optimalizace, neuronové sítě, umělá
inteligence, dolování dat apod.). Specialitou výuky informatiky na MFF UK je
studentský kolektivní projekt, kterým musí projít každý student informatiky.
Projekt je týmový, trvá jeden rok (někdy i více), zahrnuje částečně i analýzu
problému a v každém případě volbu metod, návrh algoritmů atd. Projekty nejsou
čistě akademické, někdy se objeví i zadání od domácích firem či dokonce ze
zahraničí.
-Hlavní změnou, kterou v současné době studium informatiky na MFF UK prochází,
je přechod na třístupňovou variantu (Bc./Mgr./Dr.).
Zatímco zájemců o současného bakaláře bylo minimální množství, od nového modelu
se naopak očekává (v souladu s podobnými zkušenostmi ze zahraničí), že počet
vycházejících bakalářů bude vzrůstat.
-Technicky je výuka informatiky na MFF UK zajištěna rozsáhlým objemem
výpočetní techniky. V roce 2000 bylo využíváno 2000 počítačů a 12 počítačových
laboratoří s více než třemi sty pracovními místy. Na koleji 17. listopadu je k
síti MFF připojeno zhruba 520 počítačů.
-Zatím se nezdá, že by potřeba specialistů na IT v ČR klesala. Je to
samozřejmě dáno tím, že informatika proniká do oblastí, kde dříve nebyla vůbec
a nebo se aplikovala jenom na primitivní úrovni.
Někdy se říká, že jsme na prahu třetí civilizační vlny. Je-li druhou vlnou věk
industriální, pak pod třetí se míní věk síťový. Prognózy říkají, že profese IT
bude v síťovém věku profesí číslo jedna. Zdá se však, že půjde o poněkud
modifikovaného specialistu v IT, než jak ho známe a hlavně jak ho vychováváme
dnes. Dnešní specialista v IT je zaměřen především technicky, ten budoucí by
naproti tomu měl mít schopnosti přímo vytvářející hodnotu. Pod pojmem hodnota
se přitom míní hodnota pro zákazníka: Patří sem např. schopnosti zajištění
koordinace se zákazníky, vztahy k zákazníkům, týmová práce, celoživotní
vzdělávání, aktivní vnímání trendů atd. Tyto, jak se někdy říká, "soft"
dovednosti, zatím nejsou v běžném vybavení specialistů v IT. Nasycenost trhu
technickými specialisty jistě objektivně nastane. Počítačové vzdělání již
poskytují i jiné instituce než VŠ zaměřené na informatiku. Rozmazávají se také
hranice profese IT vedle technických specialistů se objevují odborníci na IT ve
spojení s nějakým jiným oborem. To vše může mít za následek redukci počtu
zájemců o klasickou výukou informatiky, anebo naopak, hlubší změny v přístupu
ke studiu, zejména směrem k mezioborovosti.
Již tradičně je zájem o studium informatiky na MFF UK vysoký a každý rok navíc
stoupá. Poněkud nižší je zájem o učitelské studium informatiky. Je to zřejmě
tím, že formálně podobnou aprobaci lze získat i na Pedagogické fakultě.
Studium informatiky na MFF UK nevyžaduje zatím žádné přídavné náklady. Náklady
ovšem stoupají vzhledem k zvýšenému počtu přijatých studentů. Ať už je zdroj
jejich pokrytí jakýkoliv, zatím nevyřešen zůstává hlubší problém, který se v
různých obměnách objevuje na všech VŠ tím je nedostatek pedagogů a vědců v
informatice jako takové. Produkujeme specialisty, ale sami sebe
nereprodukujeme. A to je možná jedním z dalších dilemat profese IT, tentokrát
uplatňované v prostředí VŠ. Jeho formulace je jistě snadná, řešení však obtížné.

text ON-LINE
Kompletní verzi tohoto článku najdete na serveru Computerworldu: www.cw.cz.










Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.